Tupolev Tu-16PLO (Tu-16PL)

 

Typ:  speciální protiponorková modifikace středně těžkého torpédonosného letounu typu Tu-16 (Badger A torpedo)

Určení:  vyhledávání a ničení ponorkových plavidel protivníka a kladení námořních min

Odlišnosti od letounu Tu-16T (Badger A torpedo):

- instalace radio-hydroakustické stanice typu Baku, která se sestává z přijímače typu SPARU-55 Pamir (Mad Gear), nákladu akustických bójí typu RGB-N Iva (Crow Egg) nebo RGB-NM Činara (Rook Egg), přepravovaného uvnitř trupové pumovnice (na místo výzbroje nebo spolu s výzbrojí), automatického navigačního přístroje typu ANP-18 a displeje typu PP-1

- rozšířená škála podvěsné výzbroje o naváděné protiponorkové raketové torpédo typu AT-1, jadernou hlubinnou pumu, hlubinnou pumu typu PLAB-50 a raketovou námořní minu typu RM-1 (dle některých zdrojů se součástí zbraňového systému tohoto modelu staly též 7,54 kg hlubinné pumy typu PLAB-MK)

Historie:  Protože raketové systémy PVO, které se začaly na palubách hladinových plavidel objevovat ve druhé polovině 50. let, torpédonosným letounům prakticky znemožňovaly se přiblížit na vzdálenost nezbytnou ke shozu torpéd, poslání těchto strojů tehdy začaly postupně přebírat letouny raketonosné. Řízené střely totiž umožňují vést útoky na nepřátelská hladinová plavidla ze vzdálenosti nacházející se mimo dosah prostředků PVO. V 60. letech tedy poslání nosičů torpéd typu Tu-16T (Badger A torpedo) zcela převzaly modifikace letounu typu Tu-16 (Badger A), které zastávaly roli nosiče protilodních řízených střel. Protože letouny typu Tu-16T (Badger A torpedo), které se tehdy ještě nacházely na inventáři VMF stále ještě zdaleka neměly plně vyčerpanou technickou  životnost, v roce 1962 padlo rozhodnutí, aby část z nich byla uzpůsobena k protiponorkovému boji. Přestavba torpédonosců typu Tu-16T (Badger A torpedo) na protiponorkové stroje, které byly známy jako Tu-16PLO nebo též jako Tu-16PL, přitom spočívala zejména v zástavba radio-hydroakustické stanice typu Baku, která spolupracovala s akustickými bójemi typu RGB-N Iva (Crow Egg) s hmotností 45 kg a délkou 2 m a RGB-NM Činara (Rook Egg) s hmotností 13,5 kg délkou 1 m a detekčním dosahem 1 až 5 km. Součástí zbraňového systému těchto strojů se stala naváděná raketová protiponorková torpéda typu AT-1, hlubinné pumy a námořní miny. Na protiponorkové speciály typu Tu-16PLO byly nejprve, po roce 1962, přestavěny torpédonosci typu Tu-16T (Badger A torpedo) ze stavu Severní flotily VMF. Následně, po roce 1963, byly k protiponorkovému boji uzpůsobeny též torpédonosci typu Tu-16T (Badger A torpedo) ze stavu Tichooceánské flotily VMF. Protiponorkové speciály typu Tu-16PLO byly uzpůsobeny k hlídkování ve vzdálenosti do 1 000 km od domovské základny. Rychlost těchto strojů v průběhu hlídkových letů činila 420 až 430 km/h. Jejich dolet s 3 t bojovým zatížením se pohyboval na hranici 5 400 km. K bojovým misím tyto stroje mohly vyrážet ve třech konfiguracích, a to ryze pátrací (s 24-ti akustickými bójemi typu RGB-N nebo 36-ti akustickými bójemi typu RGB-NM), pátrací-útočné (s 18-ti akustickými bójemi a dvěma naváděnými raketovými torpédy typu AT-1 nebo 12-ti akustickými bójemi a jednou jadernou hlubinnou pumou) nebo ryze útočné (se dvěma naváděnými raketovými torpédy typu AT-1, 25-ti hlubinnými pumami typu PLAB-50 nebo šesti raketovými námořními minami typu RM-1). V roce 1964, v průběhu cvičení, letouny typu Tu-16PLO svrhly celkem osm torpéd typu AT-1 (v cvičné verzi bez bojové hlavice). Naváděcí systém sedmi z nich přitom nebyl schopen najít cíl. Tři z nich se navíc vynořily, aniž by se ponořily do zadané hloubky 40 m. Naváděcí systém toho osmého sice cíl zachytil. Poté co se ale zmíněné torpédo ponořilo do hloubky 110 m, jej však opět ztratil. Ve výzbroji VMF se protiponorkové speciály typu Tu-16PLO udržely pouhých pět až šest let. Poté jejich poslání převzaly specializované protiponorkové letouny typu Il-38 (May A) a Be-12 (Mail).

Verze:  -

Vyrobeno:  ? (všechny exempláře tohoto modelu vznikly konverzí sériových Tu-16T)

Uživatelé:  SSSR

 

 

 

Posádka:    dva piloti, navigátor/bombometčík, navigátor/operátor, střelec/radista a zadní střelec

Pohon:       dva proudové motory typu Mikulin RD-3 (AM-3) s max. tahem po 8 750 kp

Radar:        bombardovací-navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu RBP-4 Rubidij-MM-2 (Mushroom), instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu přední části trupu, přímo před příďovým podvozkem, a výstražný radiolokátor zadní polosféry typu PRS-1 Argon (Bee Hind), instalovaný uvnitř krytu vystupujícího z odtokové hrany SOP, v oblasti nad kabinou „ocasního střelce“. Radar typu RBP-4 (Mushroom) má detekční dosah 150 až 180 km a zaměřovací dosah 70 km a slouží k navigaci a vyhledávání a sledování rozměrných pozemních cílů. Za pomoci tohoto radiolokátoru lze přitom zaměřovat pozemní cíle s přesností 75 až 100 m při letu rychlostí do 1 250 km/h ve výškách mezi 2 000 a 15 000 m. Radiolokátor typu PRS-1 Argon (Bee Hind) má zorné pole ±35° ve vertikální i horizontální rovině a slouží k vyhledávání, sledování a zaměřování vzdušných cílů v zadní polosféře.

Výzbroj:    jeden střelecký post typu NU-88 s jedním pevným 23 mm kanónem typu AM-23L3 se zásobou 100 nábojů, vetknutý do pravoboku přední části trupu, jedna otočná střelecká věž typu DT-V7 s dvojicí pohyblivých 23 mm kanónů typu AM-23 s odměrem 360°, elevací 90°, depresí 3° a zásobou 500 nábojů, instalovaná na hřbetu přední části trupu, jedna otočná střelecká věž typu DT-N7S s dvojicí pohyblivých 23 mm kanónů typu AM-23 s odměrem ±95°, elevací 2°40‘, depresí 90° a zásobou 350 nábojů, instalovaná na břichu zadní části trupu, jedno střeliště typu DK-7 s dvojicí pohyblivých 23 mm kanónů typu AM-23 s odměrem ±70°, elevací 60°, depresí 40° a zásobou 1 000 nábojů, a náklad protiponorkové výzbroje a akustických bójí, přepravovaný uvnitř trupové pumovnice - 24 akustických bójí typu RGB-N Iva (Crow Egg), 36 akustických bójí typu RGB-NM Činara (Rook Egg), 18 akustických bójí a 2 naváděná raketová torpéda typu AT-1, 12 akustických bójí a 1 jaderná hlubinná puma, 2 naváděná raketová torpéda typu AT-1, 25 hlubinných pum typu PLAB-50 nebo 6 raketových námořních min typu RM-1

 

 

TTD:  
Rozpětí křídla: 32,99 m
Délka: 34,80 m
Výška: 10,36 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 79 000 kg
Max. rychlost: ?
Praktický dostup: 13 000 m
Dolet s 3 t zatížením: 5 400 km

 

 

poslední úpravy provedeny dne: 16.2.2018