Tupolev Tu-134B-1/B-1-3

Typ:  experimentální modifikace středně těžkého dopravního letounu typu Tu-134B (Crusty)

Určení:  doprava osob na krátkých a středně dlouhých linkách

Odlišnosti modelu od letounu Tu-134B (Crusty):

- modifikované ovládání spoilerů. Ty lze u tohoto modelu vychylovat pod menším úhlem (40° vs 53°). Díky tomu mohou zastávat roli aerodynamických brzd i v průběhu přistávacího manévru. Naproti tomu spoilery všech předchozích modifikací letounu typu Tu-134 bylo možné používat k brždění až po dosednutí na VPD.

- instalace dalšího 40 cm kulatého okénka na levém boku trupu, přímo před vstupními dveřmi. Tímto celkový počet kulatých okének na levoboku vzrostl z 15-ti na 16.

- větší počet sedadel uvnitř kabiny cestujících (84 nebo 90 osob vs 80 osob). Prostor pro další sedadla cestujících se u tohoto modelu podařilo uvolnit instalací nové palubní kuchyňky a nové palubní toalety.

- modifikovaný interiér vstupního vestibulu. Po předchozí demontáži části palubní kuchyňky lze k levé boční stěně vstupního vestibulu tohoto modelu, přímo před vstupní dveře, nainstalovat dva páry směrem k sobě natočených sedadel se stolkem. Díky tomu lze přepravní kapacitu tohoto modelu navýšit až na 90 osob.

- modifikované ovládání příďového podvozku. Kola příďového podvozku tohoto modelu lze vychylovat pod větším úhlem (±70° vs ±55°).

- instalace motorů typu D-30 3. výrobní série, který mají vyšší vzletový tah ve velkých nadmořských výškách a v prostřední s vysokou teplotou vzduchu, na místo motorů typu D-30 2. výrobní série uvnitř nezměněných postranních trupových gondol. Instalaci motorů typu D-30 3. výrobní série jediný prototyp tohoto modelu obdržel až za chodu letových zkoušek.

Historie:  Druhý prototyp letounu typu Tu-134B (Crusty) (CCCP-65720) byl na rozdíl od prvního prototypu tohoto modelu (CCCP-65146) dokončen v experimentální modifikaci, která vešla ve známost jako Tu-134B-1. Posláním jediného exempláře letounu typu Tu-134B-1 se stalo prověření konstrukčních úprav, které měly letounům řady Tu-134 (Crusty) zajistit lepší provozní charakteristiky a ekonomičtější provoz. Jednou z nich bylo modifikované ovládání spoilerů. Spoilery prototypu Tu-134B-1 bylo možné vychylovat pod menším úhlem (40° vs 53°). Díky tomu mohly zastávat roli aerodynamických brzd i v průběhu přistávacího manévru. Naproti tomu spoilery všech předchozích modifikací letounu typu Tu-134 (Crusty) bylo možné používat k brždění až po dosednutí na VPD. Protože rozměrná břišní trupová aerodynamická brzda letounů řady Tu-134 (Crusty) plnila jinou funkci, regulace rychlosti při přibližování byla u těchto strojů prováděna, stejně jako u všech tehdejších dopravních letounů sovětské konstrukce, zvyšováním a snižováním tahu pohonných jednotek. To ale bylo poněkud nebezpečné. Naproti tomu všechny dopravní letouny západní výroby k tomu již od 60. let standardně používaly aerodynamické brzdy. Kromě toho byla u prototypu Tu-134B-1 (CCCP-65720) zvětšena max. výchylka kol příďového podvozku. Změnami ale prošel též interiér kabiny cestujících. Díky instalaci nové palubní kuchyňky a nové palubní toalety bylo do kabiny tohoto stroje možné umístit 84 nebo 90 sedadel. V posledně uvedeném případě se čtyři sedadla nacházela uvnitř vstupního vestibulu. Jejich instalace se ale neobešla bez demontáže části palubní kuchyňky. Kompletaci prototypu Tu-134B-1 (CCCP-65720) se podařilo završit v prosinci roku 1980. Oficiálně byl však tento stroj dokončen až dne 19. února 1981. Ke zkouškám byl prototyp Tu-134B-1 (CCCP-65720) předán dne 17. dubna toho samého roku. Zkušební program tohoto stroje zakončilo kladné hodnocení. Použití spoilerů v roli aerodynamických brzd se totiž nanejvýš osvědčilo. Kromě toho měl prototyp Tu-134B-1 (CCCP-65720) v porovnání s modelem Tu-134B (Crusty) vyšší nosnost (8,55 vs 8,20 t) a nižší spotřebu na osobokilometr (o 15 až 17 %). Cenou zato byl pouze mírně kratší dolet v konfiguraci s max. zatížením (1 950 km vs 2 000 km). I přesto MAP (Ministerstvo leteckého průmyslu) a MGA (Ministerstvo civilního letectví) neprojevilo zájem ani o vlastní letoun typu Tu-134B-1 ani o modifikované ovládání spoilerů. Spoilery umožňující plnit roli aerodynamických brzd při přibližovacím manévru se proto nakonec rozšířily pouze na letounech vyhrazených na export. Později jediný prototyp letounu typu Tu-134B-1 obdržel instalaci motorů D-30 3. výrobní série na místo motorů typů D-30 2. výrobní série. Zmíněný motor vzešel z programu Tu-134A-3 (Crusty) a v porovnání s motorem typu D-30 2. výrobní série měl vyšší vzletový tah ve velkých nadmořských výškách a v prostředí s vysokou teplotou vzduchu. Zatímco motor typu D-30 2. výrobní série měl vzletový tah 6 800 kp při teplotě +15°C, resp. 6 300 kg při teplotě +25°C, motor typu D-30 3. výrobní série podával při vzletu tah vzletový tah 6 930 kp při teplotě +15°C, resp. 6 800 kg při teplotě +25°C. Takto modifikovaný jediný prototyp letounu typu Tu-134B-1 obdržel označení Tu-134B-1-3 a až do roku 2000 byl provozován OKB A.N. Tupoleva ze zkušební letecké základny Žukovskyj. Poté byl prodán ukrajinské společnosti ISD Avia. V provozu se tento stroj nacházel až do roku 2016. Mezitím však vystřídal několik provozovatelů z Gruzie (Sky Georgia) a Kazachstánu (Euro-Asia Air, Jet Airlines a SAT Air).

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  Gruzie (Sky Georgia), Kazachstán (Euro-Asia Air, Jet Airlines a SAT Air), Rusko, SSSR a Ukrajina (ISD Avia)

Tu-134B-1

Posádka:   dva piloti a palubní mechanik

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Solovjov D-30 2. série s max. tahem po 6 800 kp

Radar:        povětrnostní-navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu Groza-M134, vestavěný do špice trupu

Kapacita:   84 nebo 90 osob (užitečné zatížení tohoto modelu činí 8 550 kg)

Poslední úpravy provedeny dne: 21.12.2017