Tupolev Tu-22M3 SVP-24-22

Typ:  pokročilá modifikace středně těžkého strategického bombardovacího letounu a nosiče střel typu Tu-22M3 (Backfire C); tento model vzešel z modernizačního programu letounů typu Tu-22M3 (Backfire C) Ruského VVS z dílny společnosti Gefest & T

Určení:  ničení rozměrných hladinových cílů s výtlakem větším než 10 000 t (bitevní křižníky, letadlové lodě), rozměrných pozemních cílů (komunikace, přehrady, elektrárny, továrny, železniční nádraží, letiště) a radiolokačních stanic protivníka za pomoci řízených střel řady Ch-22M/N (AS-4 Kitchen) a Ch-32 a konvenčních pum

Odlišnosti od letounu Tu-22M3 (Backfire C):

- instalace navigačního-střeleckého komplexu typu SVP-24-22 (na místo navigačního komplexu typu NK-45 Vachta-2)

- instalace výkonnějšího palubního počítače typu SV-24 (na místo typu Orbita-10TS-45)

- instalace zařízení pro nahrávání dat před misí typu UVV-MP-22

- instalace modulu typu, který zajišťuje převod informací získaných radiolokátorem typu PNA (Down Beat) do digitálního formátu a následnou konverzi do TV formátu

- instalace radionavigačního systému typu SRNS-24 se satelitním přijímačem typu A737, který je kompatibilní s ruským systémem GLONASS i americkým systémem NAVSTAR (v této souvislosti přímo za krytem výstražného IČ systému typu Mak-UT, který se nachází za pilotní kabinou, přibyl malý dielektrický panel). Systém typu SRNS-24 zastává též funkci datalinku, který slouží k výměně informací o cílech.

- modifikované přístrojové vybavení kabiny navigátora instalací dvou LCD displejů

- instalace pevného disku typu TBN-K-2, který slouží k ukládání kompletních časově synchonizovaných dat z navigačního-střeleckého systému typu SVP-24, záznamníku letových dat a obranného systému pro potřeby debriefingu

Historie:  Na základě úspěchů modernizačního programu lehkých taktických bombardovacích letounů typu Su-24M (Fencer D) z dílny malé soukromé společnosti Gefest & T ze Žukovského, který byl vystavěn na zástavbě navigačního-střeleckého komplexu typu SVP-24, Ministerstvo obrany Ruské federace v říjnu roku 2008 objednalo obdobný modernizační balíček i pro středně těžké strategické bombardovací letouny typu Tu-22M3 (Backfire C). Modifikace navigačního-střeleckého komplexu typu SVP-24 pro letoun typu Tu-22M3 (Backfire C) vešla ve známost jako SVP-24-22 a její součástí se mimo jiné stal palubní počítač typu SV-24, radionavigační systém typu SRNS-24 se satelitním přijímačem typu A737, převodník z analogu do „digitálu“ pro palubní radiolokátor a dvojice dodatečných displejů pro navigátora. Zástavba komplexu typu SVP-24-22 přitom sebou přinesla 8 až 10-ti násobný vzrůst přesnosti navigace a 7 až 9-ti násobný vzrůst přesnosti shozu pum. Jako první instalaci zmíněného komplexu obdržel letoun Tu-22M3 (černá 37). Zkouškami přitom tento stroj prošel v roce 2009. Ten samý roku letoun Tu-22M3 (rudá 37) zavítal na armádní cviční Zapad-2009, společné cvičení ozbrojených sil Ruska a Běloruska. Zmíněné cvičení se přitom konalo mezi 18. až 29. zářím na polygonu Baltské flotily VMF Chmeljovka, který se nachází v Kaliningradské oblasti. Sériové zástavby komplexu typu SVP-24-22 do draku letounů typu Tu-22M3 (Backfire C) si ruské Ministerstvo obrany objednalo v roce 2012. Takto „upgradované“ letouny typu Tu-22M3 (Backfire C) jsou známy jako Tu-22M3 SVP-24-22. Od standardních Tu-22M3 (Backfire C) je lze přitom rozpoznat pouze díky instalaci nevelkého dielektrického panelu, který ukrývá anténu satelitního přijímače, na hřbetu trupu, přímo za krytem IČ výstražného systému typu Mak-UT. První tři letouny typu Tu-22M3 (Backfire C) Ruského VVS byly na úroveň Tu-22M3 SVP-24-22 dopracovány, závodem MVZ V.M. Mjasiščeva, v roce 2012. Na počátku toho samého roku bylo oznámeno, že do roku 2020 bude takto „upgradováno“ cca 30 letounů typu Tu-22M3 (Backfire C). Svůj bojový křest si modernizovaný Tu-22M3 SVP-24-22 odbyl v listopadu roku 2015 v rámci protiteroristické operace v Sýrii.

Verze:  -

Vyrobeno: ? (všechny exempláře tohoto modelu vznikly konverzí sériových Tu-22M3)

Uživatelé:  Rusko

 

 

 

Posádka:    dva piloti, navigátor a operátor zbraňových systémů

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Kuzněcov NK-25 s max. tahem po 14 300 / 25 000 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:        navigační/střelecký impulsní dopplerovský radiolokátor typu PNA (Down Beat), instalovaný ve špici trupu, a výstražný radiolokátor pro zadní polosféru typu PRS-4KM Krypton (Box Tail), instalovaný uvnitř krytu vetknutého do odtokové hrany SOP, v oblasti nad střeleckou věží. Radiolokátor typu PNA (Down Beat) slouží k navigaci, vyhledávání a sledování pozemních cílů a navádění řízených střel typu Ch-22M/N (AS-4 Kitchen). Zatímco hladinové plavidlo o velikosti křižníku dokáže detekovat na vzdálenost 350 km, velký plošný cíl je schopen odhalit ze vzdálenosti 500 km. Radar typu PRS-4KM Krypton (Box Tail) slouží k vyhledávání, sledování a zaměřování vzdušných cílů v zadní polosféře a má vyhledávací dosah 7,4 km a zaměřovací dosah 5,3 km.

Výzbroj:    dálkově ovládaná obranná střelecká věž typu UKU-9K-502M1 s jedním pohyblivým dvouhlavňovým 23 mm kanónem typu GŠ-23M se zásobou 750 nábojů, vestavěná do kořene odtokové hrany SOP, jedna až tři2 strategické protilodní-protiradiolokační-protizemní řízené střely typu Ch-22M/N (AS-4 Kitchen) či Ch-32, přepravované na výsuvném závěsníku typu BD-45F instalovaném uvnitř trupové pumovnice a na dvou závěsnících typu BD-45K umístěných pod pevnou střední částí křídla, náklad konvenčních pum nebo námořních min do celkové hmotnosti 6 000 až 24 000 kg (69 pum typu FAB-100 o hmotnosti 100 kg, 69 pum typu FAB-250 o hmotnosti 250 kg, 42 pum typu FAB-500 o hmotnosti 500 kg, 8 pum typu FAB-1500 o hmotnosti 1 500 kg, 2 pumy typu FAB-3000 o hmotnosti 3 000 kg, 24 pum typu FAB-500 o hmotnosti 500 kg + 8 pum typu FAB-1500 o hmotnosti 1 500 kg, 8 min typu RM-1, UDM, UDM-5, APM, AMD-2, Lyra či Serpej, 12 min typu ADM-500M nebo 18 min typu IGDM-500 či UDM-500), přepravovaný uvnitř trupové pumovnice (do 12 000 kg pum) a na čtyřech závěsnících typu MBD3-U9M (9 000 až 12 000 kg pum - 4 x devět 250 kg pum nebo 4 x šest 500 kg pum) instalovaných po dvou pod postranními přívody vzduchu a pod pevnou střední částí křídla, nebo jedna protilodní-protiradiolokační-protizemní řízená střela typu Ch-22M/N (AS-4 Kitchen) či Ch-32, přepravovaná na výsuvném závěsníku typu BD-45F umístěném uvnitř trupové pumovnice, a 24 pum typu FAB-500 o hmotnosti 500 kg, přepravovaných (po šesti) na čtyřech závěsnících typu MBD3-U9M instalovaných po dvou pod postranními přívody vzduchu a pod pevnou střední částí křídla

 

 

TTD:  
Rozpětí křídla: 23,30/34,28 m
Délka: 42,46 m
Výška: 11,05 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 124 000 kg
Max. rychlost: 2 300 km/h
Praktický dostup: 13 300 m
Max. dolet: 7 000 km

 

 

1 nábojový zásobník kanónu typu GŠ-23M lze naplnit náboji typu PRLS s pokovenými sklolaminátovými jehličkami, které zastávající funkci klamných RL cílů, nebo náboji typu PIKS se speciální směsí tvořící v kontaktu se vzduchem silné tepelné záření, které zase zastávají funkci klamných IČ cílů

2 k bojovým misím ale tyto stroje obvykle vyrážely pouze s jednou nebo dvěma střelami typu Ch-22M/N (AS-4 Kitchen) v podvěsu. S využitím schopnosti přepravy tří těchto střel se počítalo pouze při jejich přepravě mezi základnami (bez paliva). To mělo vést k šetření kapacit transportních letounů. Schopnost přepravy tří střel typu Ch-22M/N (AS-4 Kitchen) ale nakonec nebyla prakticky nikdy využívána.

 

 

poslední úpravy provedeny dne: 18.4.2017