Mjasiščev (Tupolev) LM-104-518

Typ:  speciální modifikace středně těžkého dopravního letounu typu Tu-104/-104A (Camel) zastávající roli vzdušné zkušebny

Určení:  prověření činnosti zbraňového systému těžkého přepadového stíhacího letounu typu MiG-31 (Foxhound A)

Odlišnosti od letounu Tu-104/-104A (Camel):

- instalace střeleckého radiolokátoru typu RP-31 (N007) Zaslon (Flash Dance) pod kuželovitým dielektrickým krytem, který je uchycen, za pomoci „plechového“ válcovitého adaptéru, k špici trupu na místo zasklené kopule kabiny navigátora. Instalace navigačního radiolokátoru typu RBP-4G (Mushroom) pod polokapkovitým dielektrickým krytem, který se nachází na břichu trupu, přímo před šachtou příďového podvozku, přitom zůstala zachována.

- instalace jednoho páru zbraňových závěsníků typu BD-352 z letounu typu Tu-16KSR-2 (Badger G) s vypouštěcími lištami typu AKU-410 dalekodosahových PLŘS s aktivním/poloaktivním RL navedením typu K-33 (AA-9 Amos) pod vnějšími panely křídla. Instalaci křídelních závěsníků obdržel pouze druhý exemplář tohoto speciálu.

- instalace dvou malých náporových motorků, které zajišťují produkci elektrické energie pro testovaný radar a palubní zkušební aparaturu, po stranách břicha trupu, v oblasti za příďovým podvozkem. Instalaci náporových motorků obdržel pouze druhý exemplář tohoto speciálu.

 - instalace výměníku tepla v ose břicha trupu, přímo za instalací výše uvedených náporových motorků. Instalaci výměníku tepla obdržel pouze druhý exemplář tohoto speciálu.

- instalace pracovních konzol operátorů a testovací a záznamové aparatury uvnitř kabiny cestujících

Historie:  Dvoumotorový proudový dopravní letoun typu Tu-104 (Camel) se stal základem hned několika vzdušných zkušeben. Jedna z nich vešla ve známost jako LM-104-518 a byla určena k testování jednotlivých komponent zbraňového systému nadzvukového přepadového stíhacího letounu typu MiG-31 (Foxhound A) v podobě radiolokátoru s pevnou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem typu RP-31 (N007) Zaslon (Flash Dance) z dílny KBR (OKB-15) a PLŘS velkého dosahu s aktivním/poloaktivním RL navedením typu R-33 (AA-9 Amos), známé též pod prototypovým označením K-33. Speciál typu LM-104-518 vznikl ve dvou exemplářích. Zatímco základem prvního z nich se stal letoun Tu-104 (CCCP-42324 / v.č. 7350201), ten druhý vznikl konverzí letounu Tu-104A (CCCP-42454 / v.č. 96601703). Přestavbu obou zmíněných strojů na speciál typu LM-104-518 zajistil závod EMZ V.M. Mjasiščeva, za asistence OKB MiG, KBR (OKB-15) a NILITS (Vědecko-výzkumné a letové zkušební centrum). První z nich, Tu-104 (CCCP-42324), Mjasiščevův závod převzal v srpnu roku 1969. V rámci přestavby na speciál typu LM-104-518 přitom letoun Tu-104 (CCCP-42324) obdržel instalaci krytu radaru typu Zaslon (Flash Dance) na místo zasklené příďové kopule kabiny navigátora. Křídlo tohoto stroje bylo navíc upraveno tak, aby bylo pod něj v budoucnu možné nainstalovat dvojici zbraňových závěsníků typu BD-352. Ty byly převzaty od letounu typu Tu-16KSR-2 (Badger G) a měly nést odpalovací lišty střel typu K-33 (AA-9 Amos). Uvnitř kabiny cestujících se objevila instalace pracovních konzol operátorů a testovací a záznamové aparatury. Provozovatelem obou dvou exemplářů speciálu typu LM-104-518 se stal NPO Vzljot. První z nich přitom NPO Vzljot převzal v roce 1970. První exemplář speciálu typu LM-104-518 zastával pouze funkci vzdušné zkušebny radaru typu Zaslon (Flash Dance). Z tohoto důvodu neměl instalovány křídelní závěsníky, byť byl k jejich instalaci uzpůsoben. Instalaci zbraňových závěsníků s odpalovacími lištami střel typu K-33 (AA-9 Amos) obdržel až druhý exemplář speciálu typu LM-104-518, který vznikl přestavbou letounu Tu-104A (CCCP-42454). Kromě křídelních zbraňových závěsníků byl druhý exemplář tohoto speciálu opatřen též instalací dvou malých náporových motorků, které zajišťovaly produkci elektrické energie pro testovaný radar a palubní zkušební aparaturu, a výměníku tepla na břichu trupu, v oblasti za šachtou příďového podvozku. První dvě střely typu K-33 (AA-9 Amos) z křídelního závěsníku (pravého) druhého exempláře speciálu typu LM-104-518 odstartovaly v březnu roku 1975. Kuli průtahům s vývojem plánovaného naváděcího systému ale v obou dvou zmíněných případech šlo o neřízené střelby. Trajektorie střel typu K-33 (AA-9 Amos) měla přitom podobu balistické křivky. Průběh obou zmíněných střeleb byl filmován z doprovodného letounu typu MiG-21U (Mongol A), který se pohyboval ve vzdálenosti 20 až 30 m od pravého konce křídla speciálu LM-104-518 (CCCP-42454). Střela typu K-33 (AA-9 Amos) měla startovací hmotnost celých 490 kg a její start měl proto negativní vliv na aerodynamické vyvážení letounu LM-104-518. Z tohoto důvodu musel pilot tento stroj po odpálení střely typu K-33 (AA-9 Amos) uvést do stoupavé zatáčky ve směru opačném od závěsníku, ze kterého tato střela odstartovala. Po ukončení zkušebního programu druhý exemplář speciálu typu LM-104-518 prošel konverzí na vzdušnou meteorologickou laboratoř typu Tu-104A Ciklon. Později byl radar typu Zaslon (Flash Dance) testován též na pro tento účel speciálně upraveném dopravním letounu typu Tu-124 (Cookpot).

Verze:  -

Vyrobeno:  dva exempláře (Zatímco první z nich vznikl konverzí sériového Tu-104, základem toho druhého se stal sériový Tu-104A.)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

LM-104-518 (2. exemplář)

Posádka:    ?

Pohon:       dva proudové motory typu Mikulin RD-3M (AM-3M) s max. tahem po 9 500 kp

Radar:        střelecký radiolokátor s pevnou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem typu RP-31 (N007) Zaslon (Flash Dance), instalovaný uvnitř špice trupu, a navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu RBP-4G (Mushroom), instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu přídě trupu, přímo před šachtou příďového podvozku. Radar typu Zaslon (Flash Dance) má zorné pole ±70° (v některých módech až ±120°) v horizontální rovině a +70°/-60° ve vertikální rovině a velké bombardovací letouny je schopen odhalit na vzdálenost 180 až 200 km z přední polosféry, resp. 60 až 80 km ze zadní polosféry. Příslušné detekční dosahy pro cíl typu stíhací letoun (s RCS 3 m²) činí 120 až 130 km a 45 až 60 km. Radar typu Zaslon (Flash Dance) dokáže sledovat cíle pohybující se ve výškách od 50 m do 28 000 m, včetně stealth cílů, řízených střel a vrtulníků. Najednou je schopen sledovat až 10 vzdušných cílů a na 4 z nich navádět PLŘS typu R-33 (AA-9 Amos).

Výzbroj:    dvě PLŘS velkého dosahu aktivním/poloaktivním RL navedením typu K-33 (AA-9 Amos), přepravované na dvou křídelních závěsnících

poslední úpravy provedeny dne: 9.11.2017