Tupolev Tu-22M3M Adaptacija-45.03M

 

Typ:  pokročilá modifikace středně těžkého strategického bombardovacího letounu a nosiče střel typu Tu-22M3 (Backfire C); tento model vzešel z modernizačního programu letounů typu Tu-22M3 (Backfire C) Ruského VVS z dílny ANTK A.N. Tupoleva

Určení:  ničení rozměrných hladinových cílů s výtlakem větším než 10 000 t (bitevní křižníky, letadlové lodě), rozměrných pozemních cílů (komunikace, přehrady, elektrárny, továrny, železniční nádraží, letiště) a radiolokačních stanic protivníka za pomoci řízených střel řady Ch-22M/N (AS-4 Kitchen) a Ch-32 a konvenčních pum

Odlišnosti od letounu Tu-22M3 (Backfire C):

- instalace radaru typu 1NV-1 radiolokačního komplexu typu NV-45 Novella-45 v přídi trupu na místo radaru typu PNA (Down Beat)

- instalace navigačního komplexu typu NO-45.03M na místo navigačního komplexu typu NK-45 Vachta-2

- instalace inerčního navigačního systému (INS) typu INS-2000-04 na místo INS typu MIS-45

- instalace digitálního letového systému řízení typu ABSU-145MC na místo letového systému řízení typu ABSU-145M

- instalace komunikačního systému typu S-505-45 na místo sestavy dvou radiostanic typu R-832M a jedné radiostanice typu R-847T

- modifikované obranné vybavení

- instalace identifikačního systému „vlastní-cizí“ typu iz.632-3D-23 na místo IFF systému typu iz.023 Parol

Historie:  V červnu roku 1990 byl u OKB A.N. Tupoleva objednán modernizační program pro středně těžké strategické bombardovací letouny typu Tu-22M3 (Backfire C). Práce na toto téma probíhaly v rámci programu Adaptacija-45.03M a daly za vznik modelu Tu-22M3M. Celý program Adaptacija-45.03M se ale nakonec zatáhl až do nového tisíciletí. Obsah modernizačního balíčků pro letoun typu Tu-22M3 (Backfire C) se přitom několikrát změnil. Zpočátku modernizovaný Tu-22M3M počítal s radiolokátorem typu 1NV-1 radiolokačního komplexu typu NV-45 Novella-45, který není ničím jiným, než modifikací radaru typu Novella protiponorkového letounu typu Il-38N. Vzdušnou zkušebnou zmíněného radaru se stal, v roce 2008, letoun Tu-22M3 (černá 9804), který předtím zastával roli vzdušné zkušebny řízené střely typu Ch-32. V roce 2011 nicméně padlo rozhodnutí, že se základem radaru pro modernizovaný Tu-22M3M (a Tu-160M) stane radiolokátor s pevnou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem typu Irbis stíhacího letounu typu Su-35S (Flanker K). Od tohoto záměru bylo ale nakonec opuštěno. Na podzim roku 2013 tak dostalo opět zelenou použití radiolokačního komplexu typu NV-45. V roce 2014 výrobce ke zkouškám údajně předal vylepšený zkušební exemplář této radiolokační stanice. Dopracování prvních čtyř letounů typu Tu-22M3 (Backfire C) ze stavu VVS na úroveň Tu-22M3M Ministerstvo obrany Ruska objednalo v roce 2016. Součástí zmíněného kontraktu se stala též objednávka na čtyři radiolokační komplexy typu NV-45 se termínem dodání do čtvrtého čtvrtletí toho samého roku. Předání zmíněných letounů VVS je očekáváno v polovině roku 2017.

Verze:  -

Vyrobeno: ? (všechny exempláře tohoto modelu vznikly konverzí sériových Tu-22M3)

Uživatelé:  Rusko

 

 

 

Posádka:    dva piloti, navigátor a operátor zbraňových systémů

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Kuzněcov NK-25 s max. tahem po 14 300 / 25 000 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním

Radar:       navigační/střelecký impulsní dopplerovský radiolokátor typu 1NV-1 radiolokačního komplexu typu NV-45 Novella-45, instalovaný ve špici trupu, a výstražný radiolokátor pro zadní polosféru typu PRS-4KM Krypton (Box Tail), instalovaný uvnitř krytu vetknutého do odtokové hrany SOP, v oblasti nad střeleckou věží. Radiolokátor typu 1NV-1 slouží k navigaci, vyhledávání a sledování pozemních cílů a navádění řízených střel. Radar typu PRS-4KM Krypton (Box Tail) slouží k vyhledávání, sledování a zaměřování vzdušných cílů v zadní polosféře a má vyhledávací dosah 7,4 km a zaměřovací dosah 5,3 km.

Výzbroj:   dálkově ovládaná obranná střelecká věž typu UKU-9K-502M1 s jedním pohyblivým dvouhlavňovým 23 mm kanónem typu GŠ-23M se zásobou 750 nábojů, vestavěná do kořene odtokové hrany SOP, jedna až tři2 strategické protilodní-protiradiolokační-protizemní řízené střely typu Ch-22M/N (AS-4 Kitchen) či Ch-32, přepravované na výsuvném závěsníku typu BD-45F instalovaném uvnitř trupové pumovnice a na dvou závěsnících typu BD-45K umístěných pod pevnou střední částí křídla, náklad konvenčních pum nebo námořních min do celkové hmotnosti 6 000 až 24 000 kg (69 pum typu FAB-100 o hmotnosti 100 kg, 69 pum typu FAB-250 o hmotnosti 250 kg, 42 pum typu FAB-500 o hmotnosti 500 kg, 8 pum typu FAB-1500 o hmotnosti 1 500 kg, 2 pumy typu FAB-3000 o hmotnosti 3 000 kg, 24 pum typu FAB-500 o hmotnosti 500 kg + 8 pum typu FAB-1500 o hmotnosti 1 500 kg, 8 min typu RM-1, UDM, UDM-5, APM, AMD-2, Lyra či Serpej, 12 min typu ADM-500M nebo 18 min typu IGDM-500 či UDM-500), přepravovaný uvnitř trupové pumovnice (do 12 000 kg pum) a na čtyřech závěsnících typu MBD3-U9M (9 000 až 12 000 kg pum - 4 x devět 250 kg pum nebo 4 x šest 500 kg pum) instalovaných po dvou pod postranními přívody vzduchu a pod pevnou střední částí křídla, nebo jedna protilodní-protiradiolokační-protizemní řízená střela typu Ch-22M/N (AS-4 Kitchen) či Ch-32, přepravovaná na výsuvném závěsníku typu BD-45F umístěném uvnitř trupové pumovnice, a 24 pum typu FAB-500 o hmotnosti 500 kg, přepravovaných (po šesti) na čtyřech závěsnících typu MBD3-U9M instalovaných po dvou pod postranními přívody vzduchu a pod pevnou střední částí křídla

 

 

TTD:  
Rozpětí křídla: 23,30/34,28 m
Délka: 42,46 m
Výška: 11,05 m
Prázdná hmotnost: 78 000 kg
Max. vzletová hmotnost: 124 000 kg
Max. rychlost: 2 300 km/h
Praktický dostup: 13 300 m
Max. dolet: 7 000 km

 

 

1 nábojový zásobník kanónu typu GŠ-23M lze naplnit náboji typu PRLS s pokovenými sklolaminátovými jehličkami, které zastávající funkci klamných RL cílů, nebo náboji typu PIKS se speciální směsí tvořící v kontaktu se vzduchem silné tepelné záření, které zase zastávají funkci klamných IČ cílů

2 k bojovým misím ale tyto stroje obvykle vyrážely pouze s jednou nebo dvěma střelami typu Ch-22M/N (AS-4 Kitchen) v podvěsu. S využitím schopnosti přepravy tří těchto střel se počítalo pouze při jejich přepravě mezi základnami (bez paliva). To mělo vést k šetření kapacit transportních letounů. Schopnost přepravy tří střel typu Ch-22M/N (AS-4 Kitchen) ale nakonec nebyla prakticky nikdy využívána.

 

poslední úpravy provedeny dne: 18.4.2017