Mjasiščev (Tupolev) LM-104-23S

Typ:  speciální modifikace středně těžkého dopravního letounu typu Tu-104B (Camel B) zastávající roli vzdušné zkušebny

Určení:  prověření činnosti zbraňového systému lehkého frontového stíhacího letounu typu MiG-23 (Flogger)

Odlišnosti od letounu Tu-104B (Camel B):

- instalace střeleckého radiolokátoru typu RP-23 Safír-23 (High Lark) pod kuželovitým dielektrickým krytem, který je uchycen, za pomoci „plechového“ válcovitého adaptéru, k špici trupu na místo zasklené kopule kabiny navigátora. Instalace navigačního radiolokátoru typu RBP-4G (Mushroom) pod polokapkovitým dielektrickým krytem, který se nachází na břichu trupu, přímo před šachtou příďového podvozku, přitom zůstala zachována.

- instalace elektro-optického čidla typu TP-23, které slouží pro pasivní sledování vzdušných cílů

- instalace systému typu Lazur-M, který slouží k navádění na vzdušné cíle za pomoci pozemních naváděcích stanovišť

- instalace úchytů pro závěsníky s odpalovacími lištami střednědosahových PLŘS typu K-23 (AA-7 Apex) pod vnějšími panely křídla. Jediný exemplář tohoto speciálu ale s instalací zbraňových závěsníků nakonec nikdy nelétal.

- instalace pracovních konzol operátorů a testovací a záznamové aparatury uvnitř kabiny cestujících

Historie:  Dvoumotorový proudový dopravní letoun typu Tu-104 (Camel) se stal základem hned několika vzdušných zkušeben. Jedna z nich vešla ve známost jako LM-104-23S a byla určena k testování zbraňového systému lehkého frontového stíhacího letounu typu MiG-23 (Flogger), jehož součástí byl střelecký radiolokátor typu RP-23 Safír-23 (High Lark), elektro-optické čidlo typu TP-23 a PLŘS středního dosahu typu R-23 (AA-7 Apex), známá též pod prototypovým označením K-23. Základem jediného exempláře speciálu typu LM-104-23S se stal letoun Tu-104B (CCCP-42498 / v.č. 021801) ze stavu GosNII GVF. Přestavbu zmíněného stroje na speciál typu LM-104-23S zajistil závod EMZ V.M. Mjasiščeva, za asistence OKB MiG. Mjasiščevův závod jej přitom převzal v dubnu roku 1968. V rámci přestavby na speciál typu LM-104-23S letoun Tu-104B (CCCP-42498) obdržel instalaci krytu radaru typu Safír-23 (High Lark) na místo zasklené příďové kopule kabiny navigátora. Křídlo tohoto stroje bylo navíc upraveno tak, aby bylo pod něj v budoucnu možné nainstalovat dvojici závěsníků s odpalovacími lištami PLŘS středního dosahu typu K-23 (AA-7 Apex). S instalací zbraňových závěsníků ale jediný exemplář speciálu typu LM-104-23S nakonec pro řadu důvodů nikdy nelétal. Kromě toho tento stroj obdržel instalaci elektro-optického čidla typu TP-23 a datalinku typu Lazur-M. Uvnitř kabiny cestujících se objevila instalace pracovních konzol operátorů a testovací a záznamové aparatury. Ke zkouškám byl jediný exemplář speciálu typu LM-104-23S předán v říjnu roku 1968. Po ukončení zkušebního programu tento stroj prošel zpětnou konverzí do standardu Tu-104B (Camel B), načež byl předán Aeroflotu.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového Tu-104B)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    ?

Pohon:       dva proudové motory typu Mikulin RD-3M (AM-3M) s max. tahem po 9 500 kp       

Radar:        střelecký impulsní dopplerovský radiolokátor typu RP-23 Safír-23 (High Lark), instalovaný ve špici trupu, a navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu RBP-4G (Mushroom), instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu přídě trupu, přímo před šachtou příďového podvozku

Výzbroj:     žádná

poslední úpravy provedeny dne: 9.11.2017