Typ:  exportní modifikace středně těžkého dopravního letounu typu Tu-134A (Crusty) vzešlá ze zadání jugoslávské společnosti Aviogenex

Určení:  doprava osob na krátkých a středně dlouhých linkách

Odlišnosti od letounu Tu-134A (Crusty):

- instalace povětrnostního-navigačního radiolokátoru typu Groza-M134 na místo povětrnostního-navigačního radiolokátoru typu ROZ-1 Locija. Instalace radiolokátoru typu Groza-M134 je přitom umístěna v přetlakové sekci, která se nachází v přední části trupu, v prostoru bývalé přetlakové kabiny navigátora. Funkci navigátora u tohoto modelu převzal druhý pilot (posádka tohoto modelu se proto omezila na tři osoby). Sekci s radiolokátorem typu Groza-M134 přitom zpřístupňují výklopná (směrem dopředu) břišní dvířka. Anténa zmíněného radaru je uchycena k přední přetlakové přepážce a nachází se pod ogiválním dielektrickým krytem, který mírně vystupuje z obrysu a tvoří špici trupu. Naproti tomu špici trupu předchozího modelu tvořila zasklená kopule kabiny navigátora. Tento zásah do konstrukce přitom vedl ke vzrůstu celkové délky trupu z 37,10 m na 37,32 m. Naproti tomu instalace radaru typu ROZ-1 Locija se nacházela pod polokapkovitým dielektrickým krytem, který vystupoval z břicha trupu, v oblasti před šachtou příďového podvozku.

- instalace obrazovky radiolokátoru uprostřed hlavní přístrojové desky pilotní kabiny

Historie:  První letouny typu Tu-134A (Crusty) vyhrazené na export byly, stejně jako všechny letouny toho samého typu sovětského Aeroflotu, vybaveny radiolokátorem typu ROZ-1 Locija. Ten byl instalován pod polokapkovitým krytem vystupujícím z břicha špice trupu, což omezovalo jeho zorné pole na dolní polosféru, a byl obsluhován navigátorem, který seděl v bohatě prosklené špici trupu. Na popud zahraničních provozovatelů nicméně některé pozdější exportní Tu-134A (Crusty) obdržely instalaci pokročilejšího radiolokátoru typu Groza-M134, jehož obsluhu mohl obstarávat druhý pilot. To umožnilo posádku tohoto modelu zredukovat na tři osoby (vyjmutím navigátora). Instalace zmíněného radaru se navíc nacházela, obdobně jako u dopravních letounů této kategorie západní výroby, přímo uvnitř špice trupu, na pozici kabiny navigátora. Díky tomu mohl sledovat meteorologické jevy nejen v dolní, ale i v horní polosféře. Jako první byl ale instalací radaru typu Groza-M134 ve špici trupu opatřen poslední ze tří exemplářů modelu Tu-134 (Crusty) ze zakázky jugoslávské společnosti Aviogenex. Modifikace letounů typu Tu-134 (Crusty) a Tu-134A (Crusty) s instalací radaru typu Groza-M134 přitom vzešly z popudu právě této společnosti. Prototypem modifikace letounu typu Tu-134A (Crusty) s instalací radaru typu Groza-M134 se stal první exemplář z objednávky již zmíněné společnosti Aviogenex (YU-AHX / v.č. 1351203). Svému provozovateli byl zmíněný letoun předán v březnu roku 1971. V průběhu následujícího měsíce Aviogenex převzal ještě tři tyto stroje. Pátý exemplář letounu typu Tu-134A (Crusty) s instalací radaru typu Groza-M134 (CCCP-65667 / v.č. 1351207) byl vyhrazen pro zkoušky u GosNII GA (Státní zkušební institut Civilního letectva). Předtím, v květnu roku 1971, byl ale tento stroj prezentován na 28. Pařížské Air Show. Zkouškami u GosNII GA přitom letoun Tu-134A (CCCP-65667) prošel mezi 24. a 31. srpna toho samého roku. Aeroflot ale takto modifikovaný letoun typu Tu-134A (Crusty) nakonec nepřijal, a to i přesto, že byl jeho provoz více ekonomický (kuli absenci navigátora) a že jeho radar dokázal sledovat meteorologické jevy v dolní i horní polosféře. Piloti Aeroflotu byli totiž zvyklí spolupracovat s navigátory a nebyli ochotni přebírat jejich práci. Ke dni 30. ledna 1981 brány závodu č.134 z Charkova opustilo celkem 34 letounů typu Tu-134A (Crusty) v provedení s instalací radaru typu Groza-M134. Vyjma demonstrátoru Tu-134A (CCCP-65667), který byl využíván výrobcem, a to až do září roku 1999, byly všechny tyto stroje vyhrazeny pro zahraniční zákazníky.

Verze:  -

Vyrobeno:  34 sériových strojů

Uživatelé:  ?

Posádka:    dva piloti a palubní mechanik

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Solovjov D-30 2. série s max. tahem po 6 800 kp

Radar:        povětrnostní-navigační impulsní dopplerovský radiolokátor typu Groza-M134, vestavěný do špice trupu     

Kapacita:   76 osob (užitečné zatížení tohoto modelu činí 8 200 kg)

Poslední úpravy provedeny dne: 21.12.2017