Iljušin Il-76MD-90A ("476")

Typ:  pokročilá modifikace středně těžkého strategického transportního letounu typu Il-76MD (Candid B)

Určení:  doprava nákladu a vojáků do blízkosti fronty, přeprava a shoz výsadku, shoz nákladu na padácích a odsun raněných

Odlišnosti od letounu Il-76MD (Candid B):

- instalace křídla s modifikovanou vnitřní konstrukcí (zredukovaný počet podélníků ze tří na dva) a modifikovaným potahem (ten tvoří jednodílné panely táhnoucí se po celém rozpětí) – profil a půdorys naproti tomu zůstal bez změn (díky tomu křídlo tohoto modelu vykazuje výrazně nižší hmotností v porovnání s křídlem letounu Il-76MD)

- instalace zesíleného podvozku

- instalace silnějších (16 140 kp vs 12 500 kp), ekonomičtějších (o 15% nižší spotřeba), ekologičtějších a méně hlučných pohonných jednotek typu PS-90A-76 (na místo motorů typu D-30KP-2) uvnitř křídelních gondol nové konstrukce (s větším průměrem a obraceči tahu kaskádového a nikoliv mušlového typu na zádi), které jsou ke spodní ploše křídla připevněny za pomoci pylonů nové konstrukce (s lomenou náběžnou hranou na místo rovné); shodná konstrukce u modelu Il-76MF

- instalace silnější palubní pomocné energetické jednotky typu TA-12A na místo pomocné energetické jednotky typu TA-6A

- instalace digitálního navigačního komplexu typu Kupol-III-76M(A) na místo analogového navigačního komplexu typu Kupol-II

- instalace digitálního autopilota typu SAU-76, který vyhovuje požadavkům standardy ICAP Cat.II, na místo analogového autopilota typu SAU-1T-2B

- instalace systému satelitní navigace typu BPSN-2

- instalace nového přístrojového vybavení uvnitř pilotní kabiny – jeho součástí se stalo osm barevných multifunkčních displejů (MFD)

- absence ocasního obranného střeliště – v této souvislosti z kořene odtokové hrany svislé ocasní plochy zmizela bohatě prosklená hranatá kabina střelce

Historie:  Letoun typu Il-76MD-90A („476“) vznikl jako alternativa za letoun typu Il-76MF, který není ničím jiným, než modifikací středně těžkého čtyřmotorového proudového strategického transportního letounu typu Il-76MD (Candid B) s prodlouženým trupem v oblasti nákladové kabiny, novými pohonnými jednotkami a novým avionickým vybavením. Produkce tohoto modelu byla přitom svěřena, výnosem ze dne 20. prosince 2006, závodu Aviastar-SP z Uljanovska. Naproti tomu všechny předchozí verze letounu typu Il-76 (Candid), včetně modelu Il-76MF, byly vyráběny na lince závodu TAPC z uzbeckého Taškentu. Přestože letoun typu Il-76MD-90A sdílí aerodynamiku draku s letounem typu Il-76MD (Candid B), z něhož přímo vychází, bez jakýchkoliv změn, ve většině parametrů jej překová. Tak např. díky instalaci odlehčeného křídla (s identickým půdorysem a profilem) a zesíleného podvozku má vyšší max. vzletovou hmotnost (210 t vs 190 t), a tedy i nosnost (60 t vs 48 t). Záměna motorů typu D-30KP-2 silnějšími a méně žíznivými motory typu PS-90A-76 zase sebou přinesla vzrůst doletu (z 9 300 km na 9 700 km) a pokles délky rozjezdu při vzletu (1 600 m vs 1 750 km). Zatímco náklad o hmotnosti 40 t dokáže letoun typu Il-76MD-90A dopravit na vzdálenost 6 500 km (na místo 4 750 km), s 48-ti t zatížením je schopen urazit vzdálenost 5 300 km (na místo 3 800 km). Kromě toho jsou motory typu PS-90A-76 v porovnání s motory typu D-30KP-2 méně hlučné a v neposlední řadě též více šetrné k životnímu prostředí. Změn proti typu Il-76MD (Candid B) samozřejmě doznalo též avionické vybavení. Zatímco k podpisu objednávky na první prototyp letounu typu Il-76MD-90A (01-01), který byl vyhrazen pro statické zkoušky, došlo dne 15. března 2007, druhý a zároveň první letový prototyp tohoto stroje (01-02) byl objednán dne 30. září 2009. Práce na trupech obou dvou zmíněných letounů se rozeběhly, na lince závodu Aviastar-SP, v roce 2009. Rok nato zde byla zahájena též výroba potahových panelů křídla. Za účelem urychlení celého programu „476“ ale zhotovení některých konstrukčních celků prvního letového prototypu letounu typu Il-76MD-90A, ocasních ploch a vnějších částí křídla, dostal na starost závod TAPC z Taškentu. Zmíněné konstrukční celky přitom do Uljanovska dorazily v dubnu roku 2011. Mezitím, v červenci roku 2010, se rozeběhly též práce na prvních třech sériových strojích. Střední část trupu spolu s centroplánem a potahovými panely křídla neletového exempláře (01-01) byla institutu CAGI (Centrální Institut Aero- a Hydrodynamiky) předána, za účelem realizace statických zkoušek, dne 1. října 2011. Krátce nato, dne 15. prosince téhož roku, se podařilo završit též kompletaci draku letového prototypu (RA-78650). V následujících měsících tento stroj obdržel instalaci všech palubních systémů a avioniky. Slavnostní „roll-out“ si prototyp Il-76MD-90A (RA-78650) odbyl v červenci roku 2012 na podnikovém letišti závodu Aviastar-SP. První motor typu PS-90A-76 uljanovský závod Aviastar-SP převzal dne 13. září téhož roku. Přípravy na první let se rozeběhly týden nato. Do oblak se prototyp Il-76MD-90A (RA-78650) poprvé vydal dne 22. září 2012. Na podruhé se tento stroj od vzletové dráhy odlepil 28. dne toho samého měsíce. Krátce nato, dne 4. října téhož roku, byl prototyp Il-76MD-90A (RA-78650) představen vládní delegaci v čele s prezidentem Ruska V.V. Putinem. Dne 4. října 2012 si Ruské VVS závazně objednalo celkem 39 letounů typu Il-76MD-90A s termínem dodání na léta 2014 až 2020. Později ale tento počet navýšilo na 48 exemplářů. Na konci prosince roku 2012 prototyp Il-76MD-90A (RA-78650) obdržel, v prostorách uljanovského podniku Spekrt-Avia, šedý kamuflážní nátěr. Svůj první let v novém „kabátě“, který byl zároveň čtvrtým letem v rámci celého programu „476“, přitom vykonal dne 28. prosince téhož roku. Poté, dne 30. ledna 2013, byl přelétnut na leteckou základnu Žukovskyj, domovskou základnu zkušebního institutu LII. Zde nejprve prošel závodními zkouškami. V rámci závodních zkoušek přitom prototyp Il-76MD-90A (RA-78650) vykonal, mezi 18. březnem a 21. květnem roku 2013, celkem 19 letů. Poté byl předán ke zkouškám státním. V průběhu první etapy státních zkoušek, která se rozeběhla dnem 10. července téhož roku, si prototyp Il-76MD-90A (RA-78650) na své konto připsal dalších 38 letů. Následně, dne 4. prosince 2013, byl navrácen zpět výrobci za účelem odstranění zjištěných nedostatků. Za chodu závodních a první etapy zkoušek státních byla přitom prověřena činnost navigačního komplexu typu Kupol-III-76M(A) a jeho subsystémů, palivového systému, automatického letového systému a spojovacího vybavení. Kromě toho byl proveden vzlet s max. vzletovou hmotností (210 t) a přistání s max. přistávací hmotností (170 t), stejně jako přerušené přiblížení na přistání při simulovaném výpadku jedné a dvou pohonných jednotek. V rámci zmíněné etapy zkušebního programu byl ale prostudován též vliv letu max. rychlostí a manévrů s max. provozním násobkem na strukturní pevnost draku. První etapa státních zkoušek letounu Il-76MD-90A (RA-78650) byla završena podpisem závěrečné zprávy, která dala zelenou omezené sériové výrobě. V rámci druhé etapy státních zkoušek, která se rozeběhla dne 14. prosince 2016, bude za pomoci modifikovaného letounu Il-76MD-90A (RA-78650) prověřována činnost komunikačního a obranného systému a v neposlední řadě též provozní možnosti tohoto stroje při vysazování nákladu za letu. První Il-76MD-90A odpovídající plnému výrobního standardu (78651) byl zároveň třetím dokončeným exemplářem tohoto typu letounu v celkovém pořadí. Brány závodu Aviastar-SP přitom tento stroj opustil dne 17. června 2014. Ještě předtím, než byl předán k pozemním zkouškám, ale obdržel nástřik standardního bílo-šedého zbarvení Ruského VVS. Ten mu byl přitom aplikován uljanovskou společností Spektr-Avia. Krátce nato, v polovině srpna téhož roku, se zúčastnil MATF-2014 (International Aviation Transport Forum 2014), které se konalo přímo v Uljanovsku. Do oblak se první sériový Il-76MD-90A (78651) poprvé vydal dne 3. října 2014. Dne 21. listopadu toho samého roku byl pak, na letišti podnikovém letišti závodu Aviastar-SP, formálně předán TANTK G.M. Berjeva. Tato taganrogská konstrukční totiž dostala za úkol jej přestavět na prototyp DRLO (AWACS) speciálu typu A-100 Premier, prototyp perspektivního nástupce letounů řady A-50 (Mainstay). Z Uljanovska do Taganrogu se přitom tento stroj vydal dne 24. listopadu 2014. Mezitím, dne 31. října téhož roku, z linky závodu Aviastar-SP sjel druhý sériový Il-76MD-90A (RA-78652). Tento stroj se přitom do oblak poprvé vydal dne 30. prosince toho samého roku. Dne 29. dubna 2015 byl pak předán TANTK G.M. Berjeva, aby se mohl stát základem speciálu typu A-60SE. Třetí sériový Il-76MD-90A (RA-78653) brány závodu Aviastar-SP opustil dne 16. května 2015 a do oblak se poprvé vydal dne 14. srpna toho samého roku. Tento konkrétní stroj se stal vůbec prvním letounem typu Il-76MD-90A Ruského VVS. VVS byl přitom formálně předán, na letišti v Uljanovsku, dne 2. prosince 2015. Provozovatelem letounu Il-76MD-90A (RA-78653) se stal 610. CBP i PLS (Centrum bojové přípravy) s domovskou základnou Ivanovo-Severnyj. Sem se přitom tento stroj vydal, z Uljanovska, dne 3. prosince toho samého roku. Dne 27. ledna 2016 se součástí letadlového parku 610. CBP i PLS stal též letoun Il-76MD-90A (RA-78654). Tento stroj se přitom do oblak poprvé vydal dne 15. prosince 2015. Po završení druhé etapy státních zkoušek budou oba zmíněné letouny dopracovány do plného výrobního standardu. Dodávky sériových Il-76MD-90A k řadovým útvarům VVS by se měly rozeběhnout v roce 2017. Výrobní plány z roku 2013 počítají s 90-ti letouny typu Il-76MD-90A do roku 2020. Zatímco 31 z nich má vzniknout v modifikaci Il-78M-90A, která není ničím jiným, než nástupcem vzdušných tankerů typu Il-78/-78M (Midas A/B), dalších 39 sériových exemplářů letounu typu Il-76MD-90A projde, v prostorách TANTK G.M. Berjeva, konverzí na DRLO speciál typu A-100 Premier. V následujících pěti letech by mělo být vyrobeno dalších 45 sériových exemplářů letounu typu Il-76MD-90A. Současně by měl závod Aviastar postavit okolo 55-ti exemplářů civilního modelu Il-76TD-90A, z toho okolo 15-ti pro tuzemské a okolo 40-ti pro zahraniční zákazníky. Se zahájením dodávek do zahraničí se přitom počítá v roce 2017. Druhým provozovatelem letounu typu Il-76MD-90A v celkovém pořadí se stane Ministerstvo pro mimořádné situace Ruské federace (MČS). MČS si dne 17. listopadu 2015 objednalo celkem šest těchto strojů, ve verzi Il-76TD-90A. Termín jejich předání byl přitom stanoven na léta 2016 až 2022. Pořízení dvou letounů typu Il-76MD-90A ale zvažuje též FSB (Federální služba bezpečnosti Ruské federace), hlavní bezpečnostní služba Ruské federace.

Verze:

Il-76MD-90A – základní modifikace letounu typu Il-76MD-90A zastávající roli vojenského transportního stroje. Prototyp tohoto modelu se od vzletové dráhy poprvé odlepil dne 22. října 2012. Od června roku 2014 do dnešních dnů brány závodu Aviastar-SP opustily dva sériové Il-76MD-90A.


Il-78M-90A Kuzneck-2 – speciální modifikace letounu typu Il-76MD-90A zastávající roli vzdušného tankeru. Tento model vznikl jako nástupce letounu typu Il-78M (Midas B) a vyznačuje se instalací dodatečných palivových nádrží uvnitř nákladové kabiny a tří tankovacích jednotek, dvou pod vnějšími panely křídla a jedné po levoboku ocasní části trupu. Vývoj letounu typu Il-78M-90A se v současnosti nachází ve fázi stavby prototypu. Se zahájením letových zkoušek tohoto stroje se počítá v roce 2016. viz. samostatný text

A-90 – speciální modifikace letounu typu Il-76MD-90A z dílny TANK G.M. Berjeva určená pro vedení radioelektronického boje (REB). Tento model se má stát nástupcem REB verzí transportního letounu typu An-12 (Cub). Jeho srdcem se má stát REB stanice vzešlá z OKR Diskomfort. viz. samostatný text

A-100 Premier – speciální modifikace letounu typu Il-76MD-90A z dílny TANK G.M. Berjeva zastávající roli vzdušného střediska řízení a včasné výstrahy (DRLO). Tento model vznikl jako nástupce letounu typu A-50 (Mainstay) a vyznačuje se instalací radarového systému DRLO blíže nespecifikovaného typu, který využívá anténu umístěnou uvnitř rozměrného čočkovitého krytu uchyceného za pomoci dvou pylonů ke hřbetu zadní části trupu, přímo před ocasními plochami. Vývoj letounu typu A-100 se v současnosti nachází ve fázi stavby prototypu. viz. samostatný text

A-60SE – speciální modifikace letounu typu Il-76MD-90A z dílny TANK G.M. Berjeva zastávající roli nosiče laserové zbraně. Na tento model bude přestavěn druhý sériový Il-76MD-90A. Berjevova TANTK přitom tento stroj převzala dne 29. dubna 2015.

Il-76TD-90A – civilní nákladní modifikace vojenského transportního letounu typu Il-76MD-90A. Tento model zatím ještě nebyl postaven v jediném exempláři.

Vyrobeno:  jeden letový prototyp, jeden neletový exemplář pro statické zkoušky a čtyři sériové stroje (objednáno celkem 48 sériových strojů)

Uživatelé:  žádní

 

 

 

Posádka:    šest osob

Pohon:       čtyři dvouproudové motory typu Aviadvigatěl PS-90A-76 s max. tahem po 16 140 kp

Radar:        povětrnostní radiolokátor, instalovaný uvnitř špice přední části trupu, přímo před kabinou navigátora, a navigační radiolokátor, instalovaný uvnitř polokapkovitého krytu nacházejícího se na břichu přídě trupu, přímo pod kabinou navigátora

Kapacita:    náklad do celkové hmotnosti 60 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 24,50 x 3,45 x 3,40 m

Výzbroj:      žádná

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 50,50 m
Délka:   46,59 m
Výška: 14,76 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 210 000 kg
Max. rychlost: 780-800 km/h
Praktický dostup:   ?
Max. dolet:    9 700* km

 

 

* 6 500 km s 40 t nákladu, 5 300 km s 48 t nákladu nebo 4 000 km s 60 t nákladu

 


Poslední úpravy provedeny dne: 7.3.2017