Avia Av-14T (Il-14T)

Typ:  taktická transportní modifikace lehkého dopravního letounu typu Av-14P (Il-14P)

Určení:  doprava nákladu a vojáků do blízkosti fronty a přeprava a shoz výsadku

Odlišnosti od letounu Av-14P (Il-14P):

- modifikovaný interiér kabiny – zde se nyní nachází nákladový prostor s rozměry 12,95 x 2,65 x 1,95 m (na místo kabiny cestujících), který kromě zesílené podlahy obdržel též instalaci sklopných lavic pro celkem 29 výsadkářů (podél bočních stěn), navijáku, zvedáku a soustavy lan

- instalace rozměrných dvoukřídlých vertikálně dělených nákladových vrat s rozměry 2,75 m x 1,60 m, která se otevírají směrem ven, na levém boku trupu v oblasti za odtokovou hranou křídla (zadní o poznání užší křídlo těchto vrat zastává roli druhých vstupních dveří)

- instalace rozměrného polokulovitého průzoru na levém boku trupu, přímo u pracoviště navigátora, na místo prvního hranatého okénka

- instalace čtyř odnímatelných závěsníků pod střední částí křídla – na ty se umisťují nákladové kontejnery, které jsou nad zájmovým prostorem shazovány na padácích

- modifikované křídlo – k jeho koncům lze připevnit štíhlá doutníkovitá pouzdra s palivovými nádržemi

Historie:  ČSLA kromě 17-ti dopravních letounů řady Av-14 (Il-14), pěti originálních Il-14P (0507, 0508, 0602, 0603 a 0610), které pocházely z linky taškentského závodu č.84, devíti Av-14P (1101 až 1109) a tří „prodloužených“ Av-14-32 (6101 až 6103), převzalo též 36 těchto strojů ve specializované vojenské transportní verzi, která vešla ve známost jako Av-14T. Práce zmíněném vojenském transportním modelu, který vznikl jako nástupce letounů typu DC-3 americké výroby a Li-2T (Cab) sovětské výroby, se přitom rozeběhly již v roce 1957. Všechny Av-14T, pro které ale letectvo používalo označení Il-14T, se staly součástí 1. dopravě-výsadkového pluku (1. dvlp), který původně bázoval ve Kbelích. Prvních pět Il-14T (3101 a 3105 až 3108) přitom 1. dvlp převzal v průběhu roku 1958. Dodávka dalšího Il-14T (3109) následovala v lednu roku 1959. Další dva tyto stroje (3114 a 3115) byly 1. dvlp dodány v březnu toho samého roku. Do srpna 1959 se pak flotila transportních letounů typu Il-14P ČSLA rozrostla o dalších osm strojů (3116, 3120, 3124, 3125 a 3130 až 3133). 20. dne toho samého měsíce se 1. dvlp přestěhovala z Kbel do Prostějova. V říjnu 1959 byly zmíněnému pluku dodány čtyři Il-14T (3141 až 3144). Tomu v listopadu toho samého roku následovala dodávka dalších dvou těchto strojů (3145 a 3146). Zatímco další dodaný letoun, který nesl trupové číslo 3147, byl později přestavěn na radiotechnickou zkušebnu, letouny s trupovými čísly 3148 a 3149 byly poměrně krátce ztraceny při haváriích (22. srpna 1964 a 30. března 1960). Poté následovala dodávka letounů s trupovými čísly 3150 až 3153. V lednu roku 1960 pak 1.dvlp převzala dalších šest letounů typu Il-14T (3154 až 3159). Měsíc nato byl předán poslední 36. objednaný letoun tohoto typu (3160). Dne 14. března 1960 se od vzletové dráhy odlepil další Il-14T (3167). Tento stroj byl přitom vyhrazen též 1. dvlp, a to jako náhrada za letoun s trupovým číslem 3149, který byl dne 30. března 1960 ztracen při havárii. Krátce nato, dne 19. srpna 1960, byl 1. dvlp opět přesunut, a to na letiště Ostrava-Mošnov. Posledně uvedený Il-14T (3167) 1. dvlp později předal aerolinkám ČSA, které jej následně využívaly pod registrací OK-OCA pro přepravu nákladu a pošty. Tento konkrétní Il-14T se tak stal jediným letounem tohoto typu provozovaným ČSA. Jeho kariéru ale již dne 11. února 1977 předčasně ukončila havárie. Další 23 letounů typu Il-14T (Av-14T) bylo v letech 1958 až 1960 vyvezeno do ČLR (3 v roce 1958, 9 v roce 1959 a 11 v roce 1960). Druhým největším zahraničním odběratelem našich Il-14T se stal SSSR. Sověti přitom v roce 1959 převzali celkem 11 těchto strojů. Po jednom Il-14T bylo vyvezeno též do Mongolska (v roce 1959) a na Guineu (v roce 1960). Av-14T vyhrazený pro posledně uvedeného zákazníka (v.č. 013173) se přitom stal historicky vůbec posledním vyrobeným strojem z řady Av-14. Později se však vrátil zpět k nám, aby rozšířil flotilu 1. dvlp. V barvách ČSLA přitom tento konkrétní Il-14T létal s trupovým číslem 3173. Letouny typu Il-14T ze stavu 1. dvlp byly poprvé nasazeny dne 5. května 1958, a to jako doprovod dopravních Av-14P na cestě do Moskvy. 1. dvlp přitom své Il-14T kromě výcviku výsadkových operací používal i pro další úkoly. V roce 1959 tak tyto stroje uskutečnily celkem 50 letů v rámci převozu zařízení a exponátů výstavy českého skla do Moskvy. Letouny řady Il-14P ze stavu 1. dvlp se rovněž nesčetněkrát představily široké veřejnosti. Dne 4. září 1960 na Leteckém dni v Ruzyni tak 12 těchto strojů vysadilo před zraky diváků celkem 240 výsadkářů. Další veřejnou prezentaci hromadného výsadku uskutečnila letka hned 18-ti letounů typu Il-14T na leteckém dni v Silači, který se konal dne 29. října 1964 k 20. výročí SNP. Od roku 1961 se začalo s letouny tohoto typu nacvičovat též vysazování nákladu zavěšeného pod centroplánem, jakým jsou bezzákluzové 82 mm kanóny typu BzK 82, speciálně upravené výsadkové motocykly typu Jawa 250 či rozměrné podvozkem opatřené zásobníky s materiálem. V období tzv. karibské krize byl za pomoci letounů typu Il-14T ze stavu 1. dvlp intenzivně nacvičován výsadek do neznámého terénu za denních i nočních podmínek. Za toto obdobní bylo přitom uskutečněno na 30 000 seskoků. V roce 1963 se pak naše Il-14T zapojily do cvičení Kvarteto, které probíhalo na území NDR. Mezi 20. a 22. říjnem 1965 se tyto stroje účastnily též společného cvičení ČSSR, PLR, NDR a SSSR Říjnová bouře. V rámci zmíněného cvičení naše Il-14T zajišťovaly hromadné přesuny pozemních jednotek. V září roku 1966 pak letouny typu Il-14T ze stavu 1. dvlp v rámci cvičení Vltava 66 vysadily na padácích celkem 1 300 vojáků ze stavu speciálně pro tyto účely vystavěné výsadkové divize, základem které se stala 22. výsadková brigáda. Letouny typu Il-14T ze stavu 1. dvlp se přitom podílely též na cvičení Odra-Nisa 67. V letech 1970 a 1971 pak tyto stroje podniky lety do sovětských měst Volžskij a Volgograd v zájmu podniku Vítkovické železárny, který zde realizoval montáž speciálních stolic ve výrobních závodech. V roce 1972 letouny typu Il-14T v rámci cvičení Štít 72 při jednom průletu ve formaci se sovětskými letouny typu An-12 (Cub) vysadily celkem 1 200 výsadkářů. Z výzbroje ČSLA byly všechny letouny typu Il-14T vyřazeny v letech 1980 až 1985. Tehdy totiž již šlo o beznadějně morálně i technicky zastaralé stroje.

Verze:  -

Vyrobeno:  73 sériových strojů

Uživatelé:  Albánie (vojenské letectvo), Bulharsko (vojenské letectvo), ČLR (CAAC a Wuhan Airlines), ČSSR (ČSA, ČSLA a VZLÚ), Guinea, Indonésie (vojenské letectvo), Mongolsko (MIAT) a SSSR

 

 

 

Posádka:    dva piloti, navigátor, radista a stevard

Pohon:       dva pístové motory typu Avia M-82T (licenční kopie sovětského typu Švecov AŠ-82T) s max. výkonem po 1 900 hp

Kapacita:    29 plně vyzbrojených výsadkářů nebo náklad do celkové hmotnosti až 3 500 kg, přepravovaný uvnitř nákladového prostoru s rozměry 12,95 x 2,65 x 1,95 m

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 31,70 m 
Délka:   21,31 m
Výška: 7,90 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Max. rychlost: 430 km/h
Praktický dostup:   ?
Max. dolet:    2 240 km

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 28.10.2012