Berjev Be-10 (experimentální)

Typ:  experimentální modifikace námořního průzkumného a hlídkového hydroplánu typu Be-10 (Mallow)

Určení:  prověření efektivity technických prostředků zamezujících nasávání vodní tříště a povýstřelových zplodin příďových kanónů pohonnými jednotkami

Odlišnosti od letounu Be-10 (Mallow):

- modifikovaná konstrukce přívodů vzduchu pohonných jednotek – ty jsou nyní protaženy až k pilotní kabině (jejich délka je o celých 2,010 m větší) a zároveň mírně vyoseny směrem nahoru (vlastní vstupy vzduchu se nyní nacházejí o celých 350 mm výše) – tento zásah do konstrukce postranních přívodů vzduchu si vyžádal zesílit konstrukci trupové přepážky č.18 a zároveň přemístit lapač vzduchu klimatizační jednotky přední přetlakové kabiny posádky a tankovací otvor z boku přídě trupu na jeho hřbet

- instalace úsťových brzd na koncích hlavní obou příďových kanónů

Historie:  Protože zkoušky námořního proudového hydroplánu typu Be-10 (Mallow) provázely problémy s průnikem slané vodní tříště do lapačů vzduchu pohonných jednotek, což mělo neblahý vliv na jejich životnost, tento stroj nemohl přistávat na vodní hladině při výšce vln větší než 0,8 m a rychlosti větru větším než 12 m/s. Dle technického zadání měl být přitom tento nástupce pístových hydroplánů typu Be-6 (Madge) schopen činnosti z vodní hladiny při výšce vln až 1,5 m a rychlosti větru až 20 m/sec. Kromě toho pohonné jednotky hydroplánu typu Be-10 (Mallow) v podobě proudových motorů typu Al-7PB sužovaly potíže s nasáváním povýstřelových zplodin z příďových kanónů. Jejich nasátí totiž provázelo pumpování, což je obzvláště nebezpečný jev, který může vést až k rozpadu kompresoru. Z tohoto důvodu byly pohonné jednotky zkušebního prototypu tohoto stroje později opatřeny modifikovanými přívodními vzduchovými kanály. Zmíněné experimentální vzduchové kanály se přitom táhly až k pilotní kabině a navíc byly vyoseny mírně směrem nahoru. Přímo před vlastním vstupním ústrojím těchto vzduchových kanálů se navíc nacházela instalace deflektoru, který měl podobu jakéhosi drátěného prstence. Protože výše popsané vzduchové kanály nebyly opatřeny kapotou, zkoušky takto modifikovaného prototypu hydroplánu typu Be-10 (Mallow) se omezily pouze na vysokorychlostní plavby po vodní hladině. Později instalaci obdobně pojatých přívodů vzduchu obdržel též jeden ze sériových exemplářů tohoto stroje. Ty již ale byly opatřeny kapotou. Konkrétně přitom šlo o letoun se žlutým trupovým číslem 10 a výrobním číslem 8600302. Kromě zmíněných protažených kapotovaných přívodů vzduchu tento stroj obdržel též instalaci úsťových brzd na hlavních obou příďových kanónů. Ke kontrolním zkouškám byl takto modifikovaný Be-10 Mallow (žlutá 10) předán dne 26. prosince 1959. V rámci zmíněných zkoušek, které byly završeny dnem 25. dubna 1960, přitom tento stroj vykonal celkem 20 zkušebních letů s celkovou délkou trvání 22 hod a 52 min. Díky zmíněným lapačům vzduchu byl Be-10 Mallow (žlutá 10) schopen přistávat na vodní hladině při rychlosti větru až 16 m/s a výšce vln 0,8 až 1,2 m (dle charakteru vln). V případě střelby z příďových kanónů nebyl zaznamenán žádný vliv na chod motorů v žádném letovém režimu. Z hlediska ovladatelnosti byl na tom tento stroj stejně se standardním Be-10 (Mallow). Protože ale výše popsané lapače vzduchu vykazovaly větším aerodynamickým odporem, letové výkony naproti tomu přišly poněkud zkrátka. Zavedením zmíněných lapačů konkrétně došlo k poklesu rychlosti z 910 km/h na 886 km/h, dostupu z 12 500 m na 12 200 m a doletu z 2 895 km na 2 610 km. Z tohoto důvodu před takto protaženými lapači vzduchu nakonec dostala přednost instalace hřebenovitých deflektorů na bocích příďové sekce trupu v oblasti pod instalací kanónů. Ty ale nevykazovaly zdaleka tak vysokou efektivitou.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden exemplář (vznikl konverzí sériového Be-10)

Uživatelé:  žádní (pouze výzkumný stroj)

Posádka:    pilot, navigátor/bombometčík a střelec/radista

Pohon:       dva proudové motory typu Ljulka Al-7PB s max. tahem po 7 260 kp (dle jiných zdrojů 7 350 kp)

Radar:        pátrací impulsní dopplerovský radiolokátor typu Kurz-M (‘Shore Score’) a výstražný radiolokátor typu PRS-1 Argon (‘Bee Hind’) se zorným polem 70°. Radiolokátor typu Kurz-M slouží pro vyhledávání a sledování hladinových cílů a jeho instalace se nachází uvnitř zaobleného dielektrického krytu, který je včleněn do špice trupu, v oblasti pod zasklením pracoviště navigátora-bombometčíka. Válcovité pouzdro radiolokátoru typu PRS-1, který slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných cílů v zadní polosféře, je zase umístěno na odtokové hraně SOP, přímo mezi kabinou „ocasního“ střelce a směrovým kormidlem.

Vybavení:  - zaměřovací: jeden optický bombardovací zaměřovač typu OPB-11KM (jeho instalace se nachází za čelním okénkem pracoviště navigátora-bombometčíka) a dva optické střelecké zaměřovače, jeden střelecký zaměřovač typu PKI (jeho instalace se nachází v pilotní kabině) a jeden střelecký zaměřovač typu PKS-53 (jeho instalace se nachází v záďové kabině s pracovištěm střelce)

                   - průzkumné: jeden panoramatický fotoaparát typu AFA-33M/100 (průzory nacházející se na obou bocích střední části trupu v oblasti pod lapači vzduchu pohonných jednotek) a jeden fotoaparát pro denní snímkování typu AFA-33M/75, AFA-33M/50, AFA-33M/20 či AFA-NT-1 nebo jeden fotoaparát pro noční snímkování typu NAFA-3S/50 (jeden průzor včleněný do osy druhého stupně kýlu, v oblasti přímo za dvířky zbraňové šachty)

                   - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ typu Kremyj-M a výmetnice klamných IČ/RL cílů typu ASO-2

Výzbroj:     dva pevné 23 mm kanóny typu AM-23, vestavěné do boků přední části trupu, na úrovni pracoviště pilota, dva pohyblivé kanóny téhož typu, umístěné v ocasním obranném střelišti typu DK-7B, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 3 300 kg, přepravovaná uvnitř trupové pumovnice - raketová torpéda typu RAT-52 (max. 3 ks), torpéda typu BRAT-500 a BRAT-1500,(max. 12 ks), 3 000 tily důsledkem ni námořní miny (čtyři miny typu UMD-500M nebo tři miny typu AMD-2M) a neřízené pumy (dvanáct 250 kg pum typu FAB-250 nebo jedna 3 000 kg puma typu FAB-3000)

Poslední úpravy provedeny dne: 19.9.2013