Typ:  palubní modifikace středně těžkého víceúčelového bojového letounu 5. generace se sníženou zjistitelností (stealth) typu FC-31

Určení:  ničení stíhacích letounů protivníka v manévrovém vzdušném boji, ničení vzdušných cílů na střední a velké vzdálenosti, obrana uskupení bojových plavidel před napadením ze vzduchu, doprovodné úkoly, ničení pozemních a hladinových cílů za pomoci přesně naváděné munice a umlčování radiolokátorů protivníka

Odlišnosti od letounu FC-31:

- instalace modifikovaného překrytu pilotní kabiny. Překryt pilotní kabiny tohoto modelu má odlišný tvar a kratší zasklení. Díky tomu poskytuje lepší výhled do dolní polosféry. Svou zadní částí navíc plynule přechází ve vyvýšený hřbet trupu alá F-35B. Kromě toho se překryt pilotní kabiny tohoto modelu vyklápí směrem dopředu alá F-35 a nikoliv směrem dozadu. Jeho integrální součástí je navíc přepážka, která odděluje prostor kokpitu od hřbetní nástavby.

- instalace motorů typu WS-21 (WS-13X) na místo motorů typu WS-13E

- instalace modifikovaného podvozku. Podvozek tohoto modelu umožňuje vzlet z lodní paluby za využití elektromagnetického katapultu (EMALS). Příďový podvozek tohoto modelu je kromě vodícího zařízení startovacího katapultu opatřen též zdvojeným (a nikoliv jednoduchým) kolem. Jeho dvířka navíc mají odlišný tvar.

- instalace výklopného záchytného háku brzdícího lana pod zádí trupu

- instalace modifikovaného křídla se sklápěcím mechanismem a větším rozpětím. Vnější části křídla tohoto modelu lze sklopit směrem nahoru. Toho se využívá při skladování na lodní palubě.

- instalace modifikované zdvojené svislé ocasní plochy (SOP) s větší plochou. Díky zvětšené SOP tento model má lepší ovladatelnost při nízkých rychlostech a velkých úhlech náběhu.

Historie:  Přestože byl dvoumotorový středně těžký víceúčelový bojový letoun 5. generace se sníženou zjistitelností (stealth) typu FC-31 z dílny společnosti SAC (Shenyang Aircraft Corporation) ze Shenyangu již od počátku zamýšlen jako exportní artikl, jako první nakonec o tento stroj projevilo zájem PLANAF. PLANAF totiž letoun typu FC-31 shledalo jako ideální základ nástupce problematického palubního bojového letounu typu 4. generace typu J-15 (Flanker K), který je jakýmsi hybridem letounů typu J-11 (Flanker B) a Su-33 (Flanker D). Těžší typ J-20 (Fagin) je totiž pro činnost z palub letadlových lodí nevhodný, neboť má značné rozměry a příliš vysokou pádovou rychlost, zatímco proti typu J-10 (Firebird) v roli palubního stíhače hovoří jednomotorové uspořádání. Jednomotorové uspořádání je totiž pro činnost z lodní paluby z hlediska provozní bezpečnosti nevýhodné. První nepotvrzené informace o tom, že čínský průmysl pracuje na palubní modifikaci letounu typu FC-31 se sklopitelným křídlem, modifikovaným podvozkem a záchytným hákem brzdícího lana na veřejnost prosákly v říjnu roku 2018. První fotografie 1:1 makety palubního FC-31, který údajně nese označení J-35, na veřejnost unikla v červnu roku 2021. Na Airshow China 2021, která se konala na přelomu září a října toho samého roku v Zhuhai, bylo oznámeno, že prototyp nového čínského palubního bojového letounu poprvé vzlétne ještě před koncem roku 2021. Původně se mělo za to, že letoun typu J-35 bude operovat z paluby letadlové lodě CV-18 (Type 003) Fujian, která byla na vodu spuštěna dne 17. června 2022. Tato třetí letadlová loď PLAN je přitom, na rozdíl od letadlových lodí CV-16 (Type 001) Liaoning (Kuznetsov class) a CV-17 (Type 002) Shandong (Kuznetsov mod class), které jsou opatřeny tzv. skokanským můstkem, vybavena elektromagnetickými startovacími katapulty (EMALS). První fotografie 1:1 makety letounu typu J-35 na palubě letadlové lodě CV-18 (Type 003) Fujian se přitom na internetu objevila v listopadu roku 2023. V únoru roku 2024 byla maketa letounu typu J-35 pro změnu zachycena na palubě letadlové lodě CV-16 (Type 001) Liaoning (Kuznetsov class). PLANAF totiž s těmito stroji počítá i pro plavidla CV-16 (Type 001) Liaoning (Kuznetsov class) a CV-17 (Type 002) Shandong (Kuznetsov mod class), které jsou opatřeny tzv. skokanským můstkem. Vzhledem k tomu, že tato plavidlo nejsou opatřena EMALS, z jejich palub ale nebudou moci vzlétat s plným užitečným zatížením. Palubní J-35 budou přitom působit v součinnosti s bojovými letouny 4. generace typu J-15/-15T (Flanker K), REB speciály typu J-15DH (Flanker) a AWACS speciály typu KJ-600. Prototyp palubního J-35 (3501/350001) je současně třetím letovým exemplářem letounu typu FC-31 v celkovém pořadí. Do oblak se prototyp J-35 (3501) napoprvé vydal dne 29. října 2021. Zmíněný stroj se přitom stal, hned po americkém typu F-35C Lightning II, druhým palubním bojovým letounem na světě kategorie stealth. Z dostupných fotografií prototypu palubního J-35 je patrné, že tento stroj vychází z druhého letového exempláře výchozího pozemního modelu a že je opatřen modifikovaným překrytem pilotní kabiny, sklopitelným křídlem s větším rozpětím, modifikovanou zdvojenou SOP s větší plochou a modifikovaným příďovým podvozkem se zdvojeným kolem a vodícím zařízením startovacího katapultu. Překryt pilotní kabiny tohoto stroje se přitom nápadně podobá překrytu pilotní kabiny amerického letounu typu F-35B Lightning II. Vzhledem k tomu, že na překryt kokpitu palubního J-35 plynule navazuje vyvýšená hřbetní nástavba alá F-35B Lightning II, kokpit tohoto modelu neposkytuje, na rozdíl od kokpitu výchozího pozemního modelu, prakticky žádný výhled směrem dozadu. Z toho, že vyvýšený hřbet v oblasti za pilotní kabinou amerického typu F-35B Lightning II ukrývá zdvihové dmychadlo, které slouží k svislému vzletu, lze vyvodit, že PLAN nejspíš v budoucnu počítá též s verzí tohoto stroje se svislým vzletem a přistáním (VTOL). O tom, že by čínský průmysl skutečně pracoval na VTOL verzi palubního J-35, ale zatím nejsou žádné informace. Pod přídí prototypu palubního J-35 se navíc nachází hranatý kryt elektro-optického zaměřovacího systému, který oba dva prototypy výchozího pozemního modelu postrádají. Ze zmíněných fotografií je ale též patrné, že prototyp palubního J-35 pohánějí nové motory typu WS-21 (WS-13X). V červenci roku 2022 se na internetu objevila fotografie dalšího prototypu tohoto stroje (3503/350003). V srpnu roku 2023 byl jeden z prototypů letounu typu J-35 (3505?) poprvé spatřen za letu bez instalace PVD na špici trupu. Z toho bylo možné vyvodit, že byl tento stroj zřejmě vybaven instalací radiolokátoru. Z videa, které se na internetu objevilo v září roku 2023, lze vyvodit, že první prototyp letounu typu J-35 vykonal první let nad palubou letadlové lodě CV-17 (Type 002) Shandong (Kuznetsov mod class). Při zmíněném letu byl přitom tento stroj doprovázen letounem typu J-16 (Flanker N). V prosinci roku 2023 se na internetu objevily zprávy, že jeden z prototypů letounu typu J-35 údajně vykonal zkušební let s instalací jednoho motoru typu WS-19 na místo jednoho z motorů typu WS-21 (WS-13X). S motorem typu WS-21 se totiž u letounu typu J-35 počítá pouze do doby, než bude k dispozici pokročilejší motor typu WS-19. V březnu roku 2024 se na internetu objevila fotografie prototypu J-35 (3505) s pozměněnou instalací záchytného brzdícího háku. Ten se nyní nacházel přímo mezi motory, aby méně narušoval „stealth“ charakteristiky tohoto stroje. V listopadu roku 2024 byl jeden z prototypů letounu typu J-35 poprvé zachycen, satelitem, na letecké základně Huangdicun. Zde se přitom nachází testovací zařízení s pozemním elektromagnetickým a pneumatickým startovacím katapultem. To dokládá, že se zkušební program letounu typu J-35 tehdy již nacházel ve fázi zkrácených startů z pozemního testovacího startovacího katapultu. V červnu roku 2025 byl identifikován další prototyp letounu typu J-35 (3506), a to na fotografii, na které byl zachycen za letu s prototypem J-35 (3501). V červenci toho samého roku byla zveřejněna fotografie dvou letounů typu J-35 v barvách PLANAF s trupovými čísly 0011 a 0012 za letu ve formaci. To dokládá, že se v současnosti na inventáři PLANAF již nacházejí letouny tohoto typu z ověřovací série. Pod trupem obou zmíněných letounů se nacházela instalace tzv. Luneburgových čoček, které plní roli RL odrážečů. Ty „neviditelný“ letoun činí „viditelným“ a jsou používány zejména v době míru při pohybu v civilním vzdušném prostoru. Kromě toho protivníku zamezují případné změření jeho skutečné efektivní radiolokační odrazivé plochy (RCS). Zajímavostí je, že RL odrážeče obou zmíněných letounů byly řešeny jako pevné, zatímco letouny typu J-35A, které jsou určeny pro PLAAF, jsou opatřeny zatahovatelnými RL odrážeči. Motory předsériových J-35 na zmíněném snímku byly navíc opatřeny tryskami světlé barvy, kterou využívá „prozatímní“ motor typu WS-21, zatímco letouny typu J-35A v barvách PLAAF mají tmavě zbarvené trysky. A tmavou tryskou je osazen „definitivní“ motor typu WS-19. Do dnešních dnů se podařilo identifikovat tři sériové exempláře letounu typu J-35 (80, 81 a 93).

Verze:  -

Vyrobeno:  nejméně čtyři prototypy a nejméně tři sériové exempláře

Uživatelé:  ČLR (PLANAF)

Posádka:   jeden pilot

Pohon:       dva dvouproudové motory typu WS-21 s max. tahem 5 800 kp / 9 500 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním (výhledově dva dvouproudové motory typu WS-19 s max. tahem řádu 11 800 kp s přídavným spalováním)

Radar:        víceúčelový radiolokátor s pevnou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem (AESA) neznámého typu, instalovaný uvnitř špice trupu. Zmíněný radiolokátor má údajně zorné pole okolo 160° a dosah 250 km. Vzdušné cíle v dolní polosféře na pozadí země má být schopen sledovat na třetinovou vzdálenost. Kromě toho má zmíněný radiolokátor údajně disponovat schopností současně sledovat 10 vzdušných cílů a na 2 z nich navádět PLŘS.

Vybavení:   - zaměřovací: elektro-optický zaměřovací systém typu EOTS-86 instalovaný pod vystouplým hranatým krytem nacházejícím se na břichu přídě trupu, přímo za krytem antény radiolokátoru. Zmíněné zařízení v sobě sdružuje kameru, IČ senzor a laserový dálkoměr/značkovač a slouží k vyhledávání, sledování a zaměřování vzdušných cílů, označování cílů laserem pro naváděnou munici a navigaci v noci. Zatímco bombardovací letoun má být systém typu EOTS-86 schopen odhalit na vzdálenost 150 km, stíhací letoun 5. generace na vzdálenost 11 km, hladinové plavidlo na vzdálenost 80 km, tank na vzdálenost 30 km.

                 - elektro-optický systém kategorie EODAS (Electro-Optical Distributed Aperture System). Zmíněný systém souží k vyhledávání a sledování PLŘS a nepřátelských letadel a využívá soustavu senzorů, které jsou umístěny za malými okénky s tvarem pětiúhelníku, vetknutými do potahu trupu. Díky tomu má zmíněný systém 360° pokrytí. Informace o poloze zjištěných cílů přitom dokáže předávat systému typu EOTS-86.

                 - obranné: výmetnice klamných IČ/RL cílů. Jejich instalace se nachází na břichu zadní části trupu, přímo mezi motory.

Výzbroj:    jeden 25 mm čtyřhlavňový rotační kanón se zásobou 150 nábojů, instalovaný nad přívodním vzduchovým kanálem pravého motoru, a podvěsná výzbroj, přepravovaná uvnitř dvou trupových zbraňových šachet – PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu PL-10 (CH-AA-9 Azrael) (max. 6 ks), PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu PL-12 (CH-AA-7 Adze) (max. 4 ks), PL-15 (CH-AA-10 Abbadon) (max. 4 ks) a PL-15E (CH-AA-10 Abbadon) (max. 6 ks), protiradiolokační, protizemní a protilodní ŘS s kombinovaným aktivním a pasivním RL navedením typu LD-10 (max. 6 ks), naváděné pumy s poloaktivním laserovým navedením o hmotnosti do 250 kg a sebevražedné UAV