Typ:  frontový stíhací letoun

Určení:  primárně vybojování vzdušné převahy v prostoru linie, sekundárně ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních vojsk

Historie:  Dne 7. července 1937 vypukla druhá čínsko-japonská válka, která byla vyvrcholením vzájemného nepřátelství. Zmíněnému konfliktu přitom již od roku 1931 předcházela celá řada ozbrojených střetů, které byly vyprovokovány Japonskem. Japonsko totiž tehdy mělo imperialistické ambice a mělo v úmyslu se stát největší asijskou velmocí. V roce 1941 proto napadlo též americké, britské a nizozemské kolonie v Asii. Zmíněný konflikt se tak rozrostl v konflikt světový, který byl ukončen v září roku 1945 japonskou kapitulací. Na druhou válku s Japonskem byly ozbrojené síly Číny absolutně nepřipravené. To se přitom týkalo též vojenského letectva. Na inventáři vzdušných sil Číny se totiž tehdy nacházel velký počet různých typů importovaných bojových letounů, které byly vyrobeny v různých zemích světa. Každý typ bojového letounu byl navíc v Čínských vzdušných silách zastoupen jen v malém počtu. To přitom představovalo doslova logistickou noční můru. O jakékoliv standardizaci výzbroje se pak nedalo ani hovořit. Aby toho nebylo málo, tak značnou část letecké techniky, která se tehdy nacházela na inventáři Čínských vzdušných sil, bylo již tehdy možné považovat za beznadějně zastaralou. Dne 8. června 1937, tedy měsíc před vypuknutím zmíněného konfliktu, americká společnost Curtiss odeslala v rámci propagace do Číny jeden exemplář svého jednomotorového jednomístného stíhacího letounu typu H-75H Hawk (v.č. 12327). Letová ukázka zmíněného stroje se konala v srpnu toho samého roku v Nanjing a provedl ji tovární pilot společnosti Curtiss. Protože byli Číňané letovou ukázkou letounu H-75H Hawk (v.č. 12327) ohromeni, následně jej zakoupili, spolu s dalšími 30-ti exempláři modelu H-75Q Hawk. V průběhu několika dalších měsíců byly Číňany zakoupeny další letouny této řady. Letouny řady H-75 Hawk představovaly pro Čínské vzdušné síly významnou posilu. Zmíněné stroje byly totiž na konci 30. let jedinými stíhacími letouny ze stavu vzdušných sil Číny, které bylo možné považovat za plnohodnotné protivníky stíhacích letounů japonských. V roce 1940, s příchodem japonských stíhacích letounů typu Mitsubishi A6M Zero, nicméně vyvstala ze strany Čínských vzdušných sil poptávka po ještě modernějším stíhacím letounu. Zmíněný stroj měl totiž nad všemi stíhacími letouny, kterými tehdy disponovaly vzdušné sily Číny, významnou převahu. Vývoj nového stíhacího letounu pro Čínské vzdušné síly byl přitom na počátku 40. let iniciován ředitelem 1. AFAMF (1. Air Force Aircraft Manufacturing Factory), Zhu Jiarenem. Zhu se přitom rozhodl pro zmíněný letoun, který následně vešel ve známost jako XP-0, použít některé konstrukční prvky a součástky od osvědčeného typu H-75 Hawk, jehož konstrukci si předtím důkladně prostudoval. Kromě toho se rozhodl v konstrukci letounu typu XP-0 zužitkovat nový letecký konstrukční materiál v podobě vrstveného laminovaného dřeva, který byl po dobu dvou let vyvíjen Leteckým výzkumným institutem. Z vrstveného laminovaného dřeva byl konkrétně vyroben potah křídla. Jeho kostra byla zhotovena ze dřeva, tedy vyjma nosníků, které měly kovovou konstrukci. Kovovou konstrukci měly ale též ovládací plochy. Jakékoliv další podrobnosti o konstrukci draku letounu typu XP-0 nejsou bohužel známy, neboť se k tomuto stroji pravděpodobně nedochovaly žádné technické dokumenty. Přestože byly práce na projektu letounu typu XP-0 završeny již v roce 1942, prototyp tohoto stroje byl nakonec dokončen a Leteckým výzkumným institutem za způsobilý pro realizaci letových zkoušek prohlášen až v roce 1943. Důvodem toho byla podle všeho skutečnost, že bylo závod 1. AFAMF na konci roku 1942 nutné evakuovat z Kunmingu, nacházejícím se v provincii Yunan, kuli postupu japonských vojsk v Barmě. Novým působištěm zmíněného podniku se přitom stal Guiyang v provincii Guizhou. Ke svému prvnímu letu, jehož přesné datum není známo, se prototyp letounu typu XP-0 vydal z VPD letiště Yangling, nacházejícím se poblíž Kunmingu. Za jeho kniplem přitom seděl Wang Zhongxiao. První let zmíněného stroje bylo možné považovat za úspěšný. Prototyp letounu typu XP-0 měl totiž poměrně dobrou stabilitu a pozbýval zásadních nedostatků. Pouze měl o něco vyšší přistávací rychlost v porovnání s letounem typu H-75 Hawk. Kariéra prototypu letounu typu XP-0 byla ale velmi krátká. Asi týden po prvním letu s ním totiž Wang při přistání příliš tvrdě dosedl na VPD. Následkem toho zmíněný stroj ztratil stabilitu a narazil do země. Přitom se prototyp letounu typu XP-0 doslova rozpadl. Neporušená zůstala pouze trupová sekce s kokpitem. Díky tomu Wang tuto havárii ustál bez zranění. Zda za zmíněnou nehodu mohla chyba pilota nebo příliš vysoká přistávací rychlost, není ale známo. Každopádně konstrukce letounu typu XP-0 následně doznala změn. V roce 1944 byly postaveny další exempláře tohoto stroje. Zatímco první prototyp letounu typu XP-0, který byl testován v roce 1943, se nápadně podobal americkému Hawku, tyto dva stroje měly již více originální design. Zmíněné letouny měly přitom mimo jiné snížený hřbet trupu v oblasti za překrytem pilotní kabiny, modifikovanou motorovou kapotu a odlišně řešená dvířka šachet hlavních podvozků. Z výsledků letových zkoušek takto modifikovaných prototypů letounu typu XP-0 vyplynulo, že jsou srovnatelné se zakoupenými stíhacími letouny americké výroby. Tím byly podle všeho míněny letouny řady H-75 Hawk. V roce 1945 byly vyrobeny další dva letouny typu XP-0. V roce následujícím již brány závodu 1. AFAMF opustilo pět těchto strojů. Poté byla ale výroba letounu typu XP-0 z důvodu ztráty zájmu ze strany Čínských vzdušných sil s definitivní platností zastavena. Jedním z důvodu toho byla kapitulace Japonska, kterou v podstatě skončila druhá světová válka. Dalším důvodem ztráty zájmu o tento stroj se staly dodávky podstatně modernějších amerických stíhacích letounů typu Republic P-47 Thunderbolt a North American P-51 Mustang v rámci válečné smlouvy o půjčce a pronájmu (Lend-Lease Act). Nakonec tedy vzniklo jen 10 exemplářů letounu typu XP-0. O výzbroji zmíněných letounů není nic známo. Dle některých zdrojů měly ale být vyzbrojeny jedním 12,7 mm kulometem typu Browning AN/M2 12,7 mm a jedním 7,62 mm kulometem typu Browning AN/M2 7,62 mm. To je více než pravděpodobné, neboť se tehdy na inventáři Čínských vzdušných sil nacházel, díky dodávkám v rámci již zmíněné smlouvy o půjčce a pronájmu, velký počet amerických zbraní. Jakékoliv bližší informace o službě letounů typu XP-0 nejsou rovněž k dispozici. Vzhledem k tomu, že se na konci války již jednalo o zastaralou konstrukci, která rozhodně nemohla konkurovat nejmodernějším stíhacím letounům japonské výroby té doby, zmíněné letouny mohly zastávat nanejvýš funkci druhosledového stíhacího nebo pokračovacího cvičného stroje. Jejich případné nasazení v první linii je málo pravděpodobné. Jaké byly osudy letounů typu XP-0 po vítězství komunistů nad nacionalisty a vyhlášení Čínské lidové republiky, není rovněž známo. Zmíněné stroje ale mohly být předtím zničeny nebo uschovány v nějaké jeskyni, kde pak podlehly zkáze, aby se nedostaly do rukou komunistů.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  1 prototyp a 9 sériových strojů

Uživatelé:  Čína

Posádka:   jeden pilot

Pohon:      ?                           

Výzbroj:    ?