Typ:  víceúčelový bojový letoun 6. generace

Určení:  ničení vzdušných cílů v rámci protivzdušné obrany, ničení vzdušných cílů v manévrovém vzdušném boji, ničení pozemních a hladinových cílů za pomoci přesně naváděné munice a (?) řízení činnosti průzkumných a útočných bezpilotních vzdušných prostředků

Historie:  O vývoji bojového letounu 6. generace z dílny společnosti SAC (Shenyang Aircraft Corporation) ze Shenyangu nebylo nic zveřejněno. Oficiálně nebyl zveřejněn ani jeho název. Údajně však nese označení J-50. Prototyp či 1:1 demonstrátor tohoto stroje, který je pojat jako bezocasý hornoplošník, se do oblak napoprvé vydal dne 22. prosince 2024, v doprovodu blíže neuvedené dvoumístné verze letounu typu J-11 (Flanker). První velmi nekvalitní snímky ze záletu tohoto stroje se ale na internetu objevily až 26. dne toho samého měsíce, kdy byl zalétán prototyp nebo 1:1 demonstrátor většího třímotorového bojového letounu 6. generace z dílny společnosti CAC (Chengdu Aircraft Company) z Chengdu, který je pojat jako bezocasá delta a který údajně nese označení J-36. Právě 26. prosinec nebyl k zveřejnění prvních neoficiálních snímků obou zmíněných letounů vybrán náhodou, neboť se jedná o datum narození Mao Ce-Tunga, zakladatele ČLR. Zda jsou bojové letouny 6. generace z dílny společnosti CAC a SAC v konkurenčním postavení, nebo zda PLAAF počítá s oběma těmito stroji, není známo. Existují však indicie, že čínský průmysl pracuje na palubní verzi lehčího a menšího typu J-50, který bude podle všeho v porovnání s těžším typem J-36 obratnější.

Popis:  Bojový letoun 6. generace z dílny společnosti SAC je koncipován jako dvoumotorový bezocasý hornoplošník s hranatým trupem a protáhlou a širokou špicí s diamantovým průřezem. Špice trupu tohoto stroje ukrývá dvoumístnou tandemově uspořádanou kabinu posádky. Na jejím břichu se navíc nachází instalace krytu elektro-optického zaměřovacího systému. Křídlo tohoto stroje je instalováno až na samé zádi a má šípovou náběžnou hranu s konstantním úhlem šípu, špičaté trojúhelníkové konce a zalomenou odtokovou hranu. Zatímco vnitřní části odtokové hrany křídla mají výrazný záporný úhel šípu, úhel šípu vnějších částí odtokové hrany křídla tohoto stroje je kladný. Náběžnou hranu křídla tohoto stroje prakticky v celém rozpětí okupují sloty. Odtoková hrana křídla tohoto stroje je rovněž kompletně mechanizovaná. Na odtokové hraně křídla tohoto stroje se přitom nacházejí celkem čtyři páry pohyblivých ploch, dva na odtokové hraně vnějších částí s kladným úhlem šípu a dva na odtokové hraně vnitřních částí se záporným úhlem šípu. Ovládací plochy navíc doplňují pohyblivé koncové křídelní oblouky. Pohyblivé konce křídla tohoto stroje přitom podle všeho plní funkci aerodynamických brzd a současně stabilizátoru a směrového kormidla pro řízení při nízkých rychlostech. Zmíněný stroj postrádá vodorovné i svislé ocasní plochy. Konstrukce tohoto stroje je navržena tak, aby měl co nejmenší RCS a současně co nejnižší aerodynamický odpor. Jaké motory tento stroj pohání, není známo. Podle všeho se ale bude jednat o motory typu WS-15. Zmíněný motor přitom vzešel z programu J-20 (Fagin), kterému umožňuje létat nadzvukovou rychlostí bez zapnutého přídavného spalování (supercruise). Motory tohoto stroje využívají hranaté lapače vzduchu, které jsou podle všeho opatřeny odlučovači mezní vrstvy typu DSI (Diverterless supersonic inlet). Zmíněné lapače vzduchu se nacházejí na bocích spodní části trupu, na úrovni kořenů náběžné hrany křídla, a při pohledu ze spodu zaujímají vzájemné uspořádání do tvaru písmene „V“. Trysky pohonných jednotek tohoto stroje jsou řešeny jako ploché s vektorováním ve vertikální rovně (2D) alá F-22A Raptor a jsou částečně stíněny odtokovými hranami křídla. Přímo mezi nimi se nachází špičatý koncový trupový aerodynamický kryt. Dvě hlavní zbraňové šachty, které se nacházejí pod přívody vzduchu, u tohoto stroje doplňují dvě malé postranní zbraňové šachty, které jsou situovány po stranách přívodů vzduchu alá F-22A Raptor. K vzletu a přistání tento stroj využívá zatahovatelný tříbodový podvozek příďového typu. Zatímco příďový podvozek je opatřen zdvojeným kolem a zatahuje se do břicha přední části trupu, šachty hlavních podvozků, které jsou osazeny jednoduchými koly, jsou vetknuty do okrajů břicha střední části trupu, na úrovni křídla.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  nejméně jeden prototyp

Uživatelé:  žádní

Posádka:    pilot a druhý pilot/zbraňový operátor

Pohon:       dva dvouproudové motory neznámého typu

Radar:        ?   

Výzbroj:     podvěsná výzbroj, přepravovaná ve dvou hlavních trupových zbraňových šachtách a ve dvou nevelkých postranních trupových zbraňových šachtách (ty jsou podle všeho vyhrazeny pro PLŘS krátkého dosahu)