Typ:  stíhací letoun

Určení:  ničení vzdušných cílů

Historie:  V roce 1927 nechala samospráva provincie Guangxi v Jiliangu, v pefektuře Lizhou, vybudovat opravárenský závod. Krátce nato, v roce 1931, byl zde navíc založen Letecký úřad a současně zahájeny přípravy na založení vlastního letectva. V této souvislosti samospráva Guangxi vytvořila tři 30-ti členné skupiny budoucích pilotů a mechaniků. První z nich přitom vyslala na studia do Guangdongu. Později došlo též na rozšíření letecké školy v Guangxi. V roce 1932 bylo v Lizhou vybudováno letiště. Současně byla přestavěna opravna letecké školy. Hlavním inženýrem zmíněného leteckého opravárenského závodu, který byl znám jako Guangxi Aviation School Repair Factory, se stal Zhu Rongzhang. Jednalo se o čínského imigranta, který se právě navrátil z USA. Od roku 1933 zde začala být pod jeho vedením kopírována letadla britské konstrukce. První z nich bylo zalétáno dne 24. června toho samého roku. Ke svému prvnímu letu se přitom zmíněný stroj vydal z VPD letiště v Lizhou, s britským zkušebním pilotem Johnem Jonesem za kniplem. Slavnostního ceremoniálu k záletu zmíněného letounu se zúčastnil i guvernér provincie Guangxi, Huang Xuchu. Ten pak za tento úspěch Zhu Rongzhangovi, závodu z Lizhou a zkušebními pilotovi vyplatil prémie. Kromě písemných záznamů se bohužel k zmíněnému letounu nedochovaly ani žádné fotografie ani žádné technické parametry. Druhým letounem z dílny Guangxi Aviation School Repair Factory se stal letoun s názvem Guangxi No.3. Zmíněný stroj vycházel z amerického stíhacího dvouplošníku typu Boeing P-12. K stavbě letounu typu Guangxi No.3 byly použity jak importované komponenty, tak i komponenty domácí výroby. Zhu Rongzhang byl přitom nejen šéfkonstruktérem tohoto stroje, ale i výrobním ředitelem, kdy dohlížel na kvalitu jeho výroby. Jednalo se o jednomístný jednomotorový dvouplošník s klasicky koncipovanými ocasními plochami. V přední části trupu letounu typu Guangxi No.3, který byl poměrně krátký a robustní, se nacházela instalace pohonné jednotky v podobě hvězdicového (vzduchem chlazeného) motoru blíže neuvedeného typu s max. výkonem 450 hp. Zmíněný motor roztáčel dvoulistou vrtuli v tažném uspořádání a byl opatřen kapotou typu NACA s prstencovým lapačem vzduchu kolem mohutného vrtulového kužele v čele a prstencovým vývodem ohřátého vzduchu na zádi. Otevřený kokpit se nacházel na úrovni odtokové hrany dolního křídla a byl opařen větrným štítkem. Za záhlavníkem pilotní sedačky se nacházela krátká hřbetní nástavba, která chránila pilotovu hlavu při případném převrácení. Obě dvě křídla letounu typu Guangxi No.3 měla obdélníkový půdorys a zaoblené koncové oblouky. Křidélka se nacházela pouze na odtokové hraně horního křídla, které mělo mírně větší rozpětí a které se nacházelo blíže u špice trupu než křídlo dolní. Zatímco horní křídlo bylo umístěno nad trupem, dolní křídlo letounu typu Guangxi No.3 bylo instalováno na dolnoplošné pozici. Obě dvě křídla tohoto stroje byla navzájem vyztužena jedním párem zkosených vzpěr s tvarem písmene „N“ a soustavou vypínacích drátů. Další dvě vzpěry s tvarem písmene „N“ propojovaly navzájem horní křídlo s hřbetem přední části trupu, v oblasti před kokpitem. Ocasní plochy letounu typu Guangxi No.3 se sestávaly z jedné oválné svislé plochy (SOP) a jedné vyztužené, za pomoci vzpěr a drátů, hornoplošně uspořádané vodorovné plochy (VOP) s půdorysem ve tvaru lichoběžníku. SOP tohoto stroje se skládala z kýlu a směrového kormidla. VOP se zase sestávala z jednoho trojúhelníkového stabilizátoru a dvou výškových kormidel s trojúhelníkovými výřezy u kořenů. K vzletu a přistání letoun typu Guangxi využíval tříbodový podvozek ostruhového typu. Koly byly opatřeny všechny tři podvozky, oba hlavní i ostruhový. Hlavní podvozky byly přitom uchyceny k okrajům břicha přední části trupu, v oblasti před dolním křídlem. Stavba letounu typu Guangxi No.3 třem zaměstnancům Guangxi Aviation School Repair Factory zabrala necelý rok a byla dokončena na jaře roku 1937. Ke svému prvnímu letu se zmíněný stroj vydal dne 29. dubna téhož roku z VPD letecké školy z Luizhou, s Lu Guangqiu, zástupcem kapitána 1. výcvikové letky, za kniplem. Zmíněný stroj byl symbolicky zalétán na den výročí založení letecké školy v Luizhou. Po realizaci prvního zkušebního letu se před letounem typu Guangxi No.3, který byl později pojmenován po svém tvůrci Zhu Rongzhangovi, vyfotil tehdejší ministr obrany Bai Chongxi se Zhu Rongzhangem a Lu Guangqiu. Další osudy tohoto letounu nejsou známy. Dle některých zdrojů se měl však účastnit bojů proti Japonskému císařství, které v červenci roku 1937 zahájilo invazi do Číny.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jeden exemplář

Uživatelé:  Čína

Posádka:   jeden pilot

Pohon:       jeden pístový motor neznámého typu s max. výkonem 450 hp        

Výzbroj:     dva kulomety ráže 7,62 mm