Chengdu/PAC JF-17C (Block 3) Thunder

Typ: pokročilá modifikace lehkého víceúčelového bojového letounu typu JF-17 (Block 2)
Určení: vybojování vzdušné převahy v prostoru linie, ničení vzdušných cílů v rámci protivzdušné obrany, doprovodné úkoly a útoky na pozemní a hladinové cíle za pomoci přesně naváděné munice
Odlišnosti od letounu JF-17 (Block 2):
- instalace motoru typu RD-93MA, který má vyšší tah, větší akceleraci a menší spotřebu, na místo motoru typu RD-93
- instalace radiolokátoru kategorie AESA typu KLJ-7A pod modifikovaným příďovým trupovým dielektrickým krytem s mírně robustnějším profilem na místo impulzního dopplerovského radiolokátoru typu KLJ-7
- mírně robustnější profil hřbetní nástavby táhnoucí se mezi překrytem pilotní kabiny a náběžnou hranou SOP
- vestavba malého lapače vzduchu do kořene náběžné hrany SOP
- instalace modifikovaného obranného komplexu. Součástí obranného komplexu tohoto modelu se stal nový výstražný UV protiraketový systém typu S740 z pozdějších verzí letounu typu J-10 (Firebird), který je propojen s výmetnicemi klamných cílů a využívá dva (a nikoliv jeden) pár senzorů. Zatímco ten přední se nachází na bocích lapačů vzduchu pohonné jednotky, přímo pod vírovými přechody, zadní pár senzorů systému typu S740 je uchycen k bokům krabicovitého kontejneru, který se nachází na vrcholu SOP. Naproti tomu instalace jediného páru senzorů MAWS předchozího modelu se nachází na bocích vřetenovitého pouzdra brzdícího padáku, který je vetknut do odtokové hrany SOP, přímo pod směrovým kormidlem.
- instalace nového taktického vysokokapacitního datalinku
- instalace elektro-impulsního systému řízení (FBW) na místo mechanického systému řízení
- modifikované přístrojové vybavení pilotní kabiny. Součástí vybavení pilotní kabiny tohoto modelu se stal nový širokoúhlý HUD typu EHUD-2 (?), který se nápadně podobá HUD bojového letounu 5. generace typu J-20 (Fagin), a přilbový zaměřovač blíže nespecifikovaného typu.
- instalace nových (LED) přistávacích reflektorů z dvoumístného modelu JF-17B na noze příďového podvozku
- instalace dodatečného závěsníku pod pravým postranním přívodem vzduchu pohonné jednotky. Na zmíněný závěsník lze umístit kontejner s aktivním RL rušičem typu KG600, který se u modelu JF-17 umisťoval na standardní zbraňový závěsník, nebo průzkumný a značkovací kontejner typu ASELPod.
- rozšířené podvěsné vybavení o průzkumný a značkovací kontejner typu ASELPod turecké výroby. Model JF-17 využívá méně výkonný průzkumný a značkovací kontejner typu WMD-7 čínské výroby.
- rozšířená škála podvěsné výzbroje o těžkou protilodní ŘS typu CM-400AKG, pákistánskou protizemní střelu s plochou dráhou letu typu Raad-II s dosahem 600 km, PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu PL-10E (CH-AA-9 Azrael) a PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu PL-15E (CH-AA-10 Abbadon). K přepravě zmíněných PLŘS je navíc možné používat zdvojené odpalovací lišty.
Historie: Poznatky, které se podařilo nastřádat v průběhu vývoje a provozu lehkých víceúčelových bojových letounů typu JF-17 (Block 1 a 2), byly plně zužitkovány při návrhu následujícího výrobního modelu tohoto čínsko-pákistánského stroje, který vešel ve známost jako JF-17C (Block 3). Zmíněný model přitom mimo jiné představuje přímou reakci na některé nedostatky předchozích výrobních verzí letounu typu JF-17. Mezi hlavní nedostatky letounu typu JF-17 bylo možné řadit nedostatečnou výkonnost v konfiguraci s max. nákladem výzbroje. S max. nákladem výzbroje, který činí 3 630 kg, navíc tento poměrně malý a lehký stroj nemůže vzlétat z krátkých VPD. Z tohoto důvodu byla speciálně pro letoun typu JF-17C ruským výrobcem vyvinuta modifikace motoru typu RD-93 se zvýšeným tahem. Zmíněný motor nese označení RD-93MA a je opatřen elektronickým systémem řízení (FADEC) typu BARK-93MA a novou skříní náhodu typu KSA-54M, která má větší spotřebu elektrické energie. Kromě vyššího tahu (9 300 kp vs 8 300 kp) má motor typu RD-93MA též větší akceleraci a nižší spotřebu paliva (o 8 %). Zvýšený tah proti modelu RD-93 byl ale u této pohonné jednotky vykoupen poměrně nízkým meziopravním resursem (700 h) a technickou životností (1 400 h). Výhledově se však pro letoun typu JF-17C počítá s motorem typu WS-13E (ve verzi WS-13IPE) s max. tahem 9 500 kp, který je vyvíjen čínskou společností GLAEC (Guizhou Liyang Aero Engine Company) pro bojový letoun 5. generace typu J-35. Motor typu WS-13E přebírá některé prvky z nedokončeného motoru typu WS-12 čínské konstrukce a z ruského motoru typu RD-33MK, který pohání letouny typu MiG-29K/KUB (Fulcrum K) a MiG-35 (Fulcrum). Motor typu RD-33MK zase využívá některé prvky z motoru typu RD-93 a má lopatky dmychadla kompozitní konstrukce (jako první z řady RD-33) a přepracovanou spalovací komoru. Díky posledně uvedenému pozbývá kouřivosti tolik typické pro motory řady RD-33. V konstrukci motoru typu WS-13E, který má mimo jiné dále přepracovanou spalovací komoru, přitom našly uplatnění některé moderní prvky, včetně čínského systému řízení FADEC, oběžných kol nízkotlakého kompresoru zhotovených metodou SCD (Single Crystal Disc) a pláště vyrobeného chemickým frázováním. Drak letounu typu JF-17C doznal proti draku předešlého modelu JF-17 (Block 2) jen nepatrných změn. Naproti tomu palubní vybavení bylo u tohoto modelu obměněno zásadně. Zbraňový systém letounu typu JF-17C je totiž vystavěn na výkonnějším radiolokátoru typu KLJ-7A z dílny institutu č.14 společnosti CETC (China Electronics Technology Company), známém též jako NRIET (Nanjing Research Institute of Electronic Technology). Zmíněný radiolokátor přitom využívá anténu s elektronickým vychylováním paprsku (AESA), zatímco radiolokátor typu KLJ-7 letounu typu JF-17 (Block 2), se kterým radiolokátor typu KLJ-7A sdílí některé prvky, je opatřen klasickou mechanicky natáčenou impulsní dopplerovskou anténou. Kromě toho letoun typu JF-17C obdržel modifikovaný obranný systém, FBW a nový datalink. Bez změn přitom nezůstalo ani vybavení pilotní kabiny a podvěsná výzbroj. Palubní vybavení letounu typu JF-17C má být navíc při výcviku schopno provádět virtuální odpal PLŘS, včetně sledování protivníka v podobě jiného letounu toho samého typu a vyhodnocení přesnosti zásahu. Všechny výše uvedené úpravy mají přitom z letounu typu JF-17C činit plnohodnotného soupeře těžšího francouzského bojového letounu 3,5 generace typu Rafale, který se mezitím stal součástí výzbroje vzdušných sil znepřátelené Indie. První prototyp letounu typu JF-17C se do oblak napoprvé vydal dne 19. prosince 2019. Zmíněný stroj (rudá 3000) postrádal zbraňový systém, včetně radiolokátoru. To přitom dokládala instalace plechového aerodynamického krytu na místo příďového trupového dielektrického krytu antény radiolokátoru. Zpočátku letoun JF-17C (rudá 3000) poháněl motor typu RD-93MA. Později, dle zpráv ze srpna roku 2021, byl na tomto stroji údajně úspěšně otestován motor typu WS-13IPE domácí výroby. Sériová výroba letounu typu JF-17C byla formálně zahájena dne 30. prosince 2020. V roce 2021 mělo brány závodu společnosti PAC (Pakistan Aeronautical Complex) opustit 12 letounů ověřovací série. Za operačně způsobilou měla být první letka letounů typu JF-17C prohlášena v roce 2022. Protože ale do programu JF-17C zasáhla pandemie COVID 19, první sériové exempláře tohoto stroje nakonec brány závodu PAC opustily až v lednu roku 2022. Z fotografie podnikového letiště zmíněného závodu, která se internetu objevila ten samý měsíc, je patrné, že bylo tehdy dokončeno nejméně osm letounů typu JF-17C. Pákistánský průmysl se přitom na výrobě tohoto stroje podílí z 58-ti %. PAF si údajně objednalo 50 letounů typu JF-17C jako náhradu za letouny typu F-7PG (Fishcan). Kromě toho plánuje na tento standard modernizovat část flotily modelu JF-17. V současnosti jsou zmíněné stroje předávány 16. letce „Black Panthers“ s domovskou základnou Minhas. První letouny typu JF-17C přitom zmíněná letka převzala v březnu roku 2023. Svůj veřejný debut si letoun typu JF-17C odbyl na 18. ročníku Dubai Airshow, která se konala mezi 13. a 17. listopadem toho samého roku. V červenci roku 2023 bylo oznámeno, že si 12 těchto strojů objednaly též vzdušné síly Iráku, a to v přímé rekci na nespokojenost s podporou stávajících amerických letounů typu F-16 Fightning Falcon ze strany výrobce. V září roku 2024 bylo oficiálně oznámeno uzavření kontraktu na blíže nespecifikovaný počet letounů typu JF-17C s Ázerbájdžánem. K tomu mělo konkrétně dojít krátce po červencové návštěvě ázerbájdžánského prezidenta Pákistánu. Celkem by vzdušné síly tohoto státu měly převzít 14 letounů typu JF-17C. Zmíněné stroje přitom na inventáři vzdušných sil Ázerbájdžánu nahradí zbývající letouny řady MiG-29 (Fulcrum). Před podepsáním zmíněného kontraktu totiž Ázerbájdžánské vojenské letectvo již disponovalo jen šesti těmito stroji, z nichž tři měly za sebou modernizaci, kterou zajistil ukrajinský opravárenský závod z Lvova. Modernizaci zbylých tří MiGů-29 (Fulcrum) již nebylo možné provést, neboť závod ve Lvově byl mezitím, v roce 2022, kompletně zničen ruským bombardováním, jemuž podlehly i tři ázerbájdžánské MiGy-29 (Fulcrum), které se zda právě tehdy nacházely. Rusové sice Ázerbájdžánu za tuto ztrátu nabídli kompenzaci v podobě modernějších MiGů-35 (Fulcrum), tato nabídka byla ale zamítnuta právě ve prospěch pořízení letounů typu JF-17C. Vzhledem k tomu, že má Ázerbájdžán silné historické, politické a ekonomické vazby na Turecko, součástí zbraňového systému letounů typu JF-17C, které si objednal, bude též výzbroj turecké provenience. Do zbraňového systému těchto strojů bude mimo jiné integrovaná výzbroj z letounu typu Su-25ML, který vzešel z modernizačního programu letounů typu Su-25 (Frogfoot A) vzdušných sil Ázerbájdžánu z dílny turecké společnosti TUSAS. Konkrétně se jedná o americké pumy typu Mk.82 a Mk.82 s tureckým poloaktivním laserovým samonaváděcím setem typu KGK, pumy se satelitním navedením typu HGK a protizemní/protilodní střely s plochou dráhou letu typu SOM. Střela typu SOM má hmotnost 600 kg a nese bojovou hlavici o hmotnosti 250 kg. Její dosah činí 250 km. Kromě toho se součástí zbraňového systému „ázerbájdžánských“ JF-17C stanou PLŘS typu Bozdogan a Gokdogan, které lze považovat za turecké protějšky amerických PLŘS typu AIM-9 Sidewinder a AIM-120 AMRAAM. Vhledem k vazbám na Turecko by v budoucnu měly letouny typu JF-17C ve výzbroji vzdušných sil Ázerbájdžánu doplnit turecké bojové letouny 5. generace typu Kaan. S jednotkovou cenou menší než 30 miliónů USD za ks je letoun typu JF-17C v současnosti nejlevnějším nadzvukovým bojovým letounem na světovém trhu.
Verze: -
Vyrobeno: jeden prototyp a nejméně osm sériových strojů
Uživatelé: Pákistán
Posádka: jeden pilot
Pohon: jeden dvouproudový motor typu Klimov RD-93MA ruské výroby s max. tahem 9 300 kp s přídavným spalováním (výhledově se u tohoto modelu počítá s instalací čínského dvouproudového motoru typu WS-13IPE s max. tahem 5 800 kp / 9 500 kp s vypnutým / zapnutým přídavným spalováním)
Radar: víceúčelový radiolokátor s pevnou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem (AESA) typu KLJ-7A, instalovaný uvnitř špice trupu. Radiolokátor typu KLJ-7A má max. vyhledávací dosah 170 km a najednou může sledovat 15 vzdušných cílů a na 4 z nich navádět PLŘS.
Vybavení: - zaměřovací: podvěsný průzkumný a značkovací kontejner typu ASELPod turecké výroby. Zmíněné zařízení se umisťuje na závěsník, který se nachází pod pravým vzduchovým kanálem pohonné jednotky.
- obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“, výstražný RL systém, výstražný UV protiraketový systém typu S740 (po jednom páru senzorů na bocích lapačů vzduchu, přímo pod výrovými přechody, a na bocích hranatého kontejneru nacházejícího se na vrcholu SOP), výmetnice klamných IČ/RL cílů a podvěsný aktivní RL rušič typu KG-600 čínské výroby (toto zařízení se umisťuje na závěsník, který se nachází pod pravým vzduchovým kanálem pohonné jednotky)
Výzbroj: jeden dvouhlavňový 23 mm kanón typu „Type 23-3“ (kopie sovětského typu GŠ-23L), instalovaný na břichu trupu, přímo za šachtou příďového podvozku (mírně vpravo od podélné osy), a podvěsná výzbroj, přepravovaná na jednom podtrupovém, čtyřech podkřídlových a dvou koncových křídelních závěsnících (ty jsou vyhrazeny pro krátkodosahové PLŘS) – PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu PL-5EII a PL-10E (CH-AA-9 Azrael) čínské výroby, PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu SD-10A (CH-AA-7B Adze) a PL-15E (CH-AA-10 Abbadon) čínské výroby, protilodní ŘS s aktivním RL navedením typu C-802AK a CM-400AKG čínské výroby, protizemní ŘS s plochou dráhou letu typu Ra’ad-II pákistánské výroby, naváděné pumy s poloaktivním laserovým navedením řady Al-Battar pákistánské výroby (verze amerických pum typu Mk.82, Mk.83 a Mk.84), 227 kg (500 lb) neřízené pumy typu Mk.82 americké výroby, 454 kg (1 000 lb) neřízené pumy typu Mk.83 americké výroby a 907 kg (2 000 lb) neřízené pumy typu Mk.84 americké výroby
TTD: | |
Rozpětí křídla: | ? |
Délka: | ? |
Výška: | ? |
Prázdná hmotnost: | ? |
Max. vzletová hmotnost: | ? |
Max. rychlost: | ? |
Praktický dostup: | ? |
Max. dolet: | ? |
Poslední úpravy provedeny dne: 6.1.2025