Shenyang J-11BS/BSH (‘Flanker’)

Typ:  dvoumístný cvičně-bojový letoun; bezlicenční vývojový derivát ruského letounu typu Su-27UBK (Flanker C)

Určení:  primárně výuka bojových pilotů a posluchačů leteckých škol techniky létání, ovládání letounu, bojových manévrů, letu ve formacích a navigace v rámci přeškolování na bojové letouny řady J-11 (Flanker), včetně zbraňového výcviku; sekundárně ničení stíhacích letounů protivníka v manévrovém vzdušném boji, ničení vzdušných cílů na střední a velké vzdálenosti, obrana pozemních jednotek a průmyslových komplexů před napadením ze vzduchu, doprovodné úkoly a ničení pozemních cílů za pomoci neřízené munice

Odlišnosti od letounu Su-27UBK (Flanker C):

- instalace motorů typu WS-10 Taihang domácí výroby, které jsou opatřeny tryskami s menší délkou a jednodušší konstrukcí, na místo ruských motorů typu Al-31F

- instalace radiolokátoru typu KLJ-4 („Type 1493“) čínské výroby uvnitř špice trupu na místo ruského radiolokátoru typu N001E (Slot Back 2). Radiolokátor tento model sdílí s jednomístným modelem J-11B (Flanker L).

- instalace vystřelovacích sedaček typu HTY-8 čínské výroby na místo ruských vystřelovacích sedaček typu K-36D

- instalace nového přístrojového vybavení uvnitř dvoumístné pilotní kabiny. Součástí vybavení pilotní kabiny tohoto modelu se stalo celkem sedm MFD.

- instalace digitálního elektro-impulsního systému řízení (FBW) čínské výroby

- instalace avioniky tuzemské výroby na místo avioniky ruské. Avioniku tento model sdílí s jednomístným modelem J-11B (Flanker L).

- instalace modifikovaného obranného komplexu. Součástí obranného komplexu tohoto modelu se stal též pevně vestavěný aktivní RL rušič (předchozí model využívá podvěsný aktivní RL rušič typu L203/L204 ruské výroby) a výstražný UV protiraketový systém (po jednom páru senzorů na obou bocích přední části trupu, přímo za krytem antény radiolokátoru, a na bocích ocasního „žihadla“)

- instalace čtyř párů pozičních světel, po jednom na bocích přední části trupu, přímo za příďovým krytem antény radiolokátoru, za pilotní kabinou, přímo nad výrovými přechody, na vnějších bocích přední části motorových gondol a na vnějších bocích SOP

- modifikovaný zbraňový systém. Součástí zbraňového systému tohoto modelu se staly výhradně zbraně čínské konstrukce, včetně PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu PL-8 a PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu PL-12. Naproti tomu podvěsná výzbroj předchozího modelu se sestává výhradně z munice ruské výroby.

- instalace nových koncových křídelních zbraňových závěsníků, které jsou vyhrazeny pro krátkodosahové PLŘS, majících větší délku a výšku alá J-11B (Flanker L). Zmíněné závěsníky jsou vyhrazeny pro pokročilejší PLŘS krátkého dosahu typu PL-8 domácí výroby. Naproti tomu koncové křídelní závěsníky předchozího modelu jsou určeny k přepravě ruských PLŘS typu R-73E (AA-11A Archer), které mají křídla s menším rozpětím.

Historie:  Protože se Číňanům nepodařilo vyjednat výrobní licenci pro cvičně-bojový letoun typu Su-27UBK (Flanker C), tato dvoumístná modifikace jednomístného stíhacího letounu typu Su-27SK (Flanker B) byla nakonec do výrobního programu závodu společnosti SAC ze Shenyangu (Shenyang Aircraft Corporation) zavedena za pomoci metody tzv. zpětného inženýrství. Čínský Su-27UBK (Flanker C) přitom vešel ve známost jako J-11BS. Zmíněný stroj ale není přímou kopií letounu typu Su-27UBK (Flanker C). Motory a avionické vybavení totiž tento stroj sdílí s letounem typu J-11B (Flanker L), který není ničím jiným, než modifikací ruského letounu typu Su-27SK (Flanker B) s instalací čínských pohonných jednotek v podobě dvouproudových motorů typu WS-10A Taihang a avionického vybavení čínské výroby. Letoun typu J-11BS (Flanker) tedy, stejně jako letoun typu J-11B (Flanker L), představuje hrubé porušení licenční smlouvy z roku 1996. V roce 2008 navíc Číňané přišli s dosti kontroverzním prohlášením, že jsou letouny typu J-11B (Flanker L) a J-11BS (Flanker) produktem domácího vývoje, a proto se na ně nevztahuje zákaz na vývoz. To samozřejmě dále ochladilo obchodní vztahy mezi ČLR a Ruskem. První prototyp dvoumístného modelu J-11BS (Flanker) (rudá 522) brány závodu ze Shenyangu opustil na konci roku 2007. Do zkušebního programu, který probíhal na letišti institutu CFTE (China Flight Test Estabilishment) z Yanliangu, se zapojily nejméně čtyři prototypy (rudá 522, 526, 532 a 533). Zkoušky prototypů letounu typu J-11BS (Flanker) ale sužovaly, stejně jako zkoušky prototypů letounu typu J-11B (Flanker L), potíže se spolehlivostí motorů typu WS-10A Taihang. Problémy s výrobní kvalitou motorů typu WS-10A Taihang, stejně jako s výrobou lopatek turbíny těchto pohonných jednotek, které jsou zhotoveny z monokrystalické slitiny niklu, se údajně podařilo odstranit až v závěru roku 2009. Bez problémů se neobešel ani vývoj digitálního FBW tohoto stroje. Právě závada na FBW údajně stála za havárií prototypu J-11BS (rudá 532), ke které došlo v roce 2009. Konstrukční certifikát dvoumístný model J-11BS (Flanker) obdržel v květnu roku 2010. Mezi první provozovatele letounu typu J-11BS (Flanker) lze řadit 19. a 37. divizi PLAAF. Letouny typu J-11BS (Flanker) se staly součástí letadlového parku nejen bojových útvarů provozujících letouny typu J-11B (Flanker L), ale i bojových útvarů vyzbrojených staršími letouny typu J-11A (Flanker B). U těch tyto stroje začaly postupně nahrazovat importované letouny typu Su-27SK (Flanker B). Součástí výzbroje PLAAF se stalo okolo 90-ti letounů typu J-11BS (Flanker). Později byl letoun typu J-11BS (Flanker) zařazen též do výzbroje PLANAF. Letouny typu J-11BS (Flanker) vyhrazené pro PLANAF nesou označení J-11BSH a mají zlepšenou antikorozní ochranu. PLANAF bylo přitom předáno nejméně 32 těchto strojů.

Verze:

J-11BS – základní pro potřeby PLAAF vyráběná modifikace letounu typu J-11BS (Flanker)

J-11BSH – modifikace letounu typu J-11BS (Flanker) vyhrazená pro PLANAF. Od typu J-11BS (Flanker) se tento model odlišuje zejména lepší antikorozní ochranou. Důvodem zmíněného opatření se stala vysoká vlhkost a salinita prostředí, ve kterém jsou tyto stroje provozovány (oblasti moří a pobřežní oblasti).

Vyrobeno:  nejméně čtyři prototypy a cca 90 sériových exemplářů modelu J-11BS a nejméně 32 sériových exemplářů modelu J-11BSH

Uživatelé:  ČLR (PLAAF a PLANAF)

 

 

 

Posádka:    pilot/žák a pilot/instruktor

Pohon:       dva dvouproudové motory typu Liming WS-10 Taihang s max. tahem po 12 500 kp s přídavným spalováním

Radar:        střelecký radiolokátor typu KLJ-4 („Type 1493“), instalovaný uvnitř špice trupu. Zmíněný radiolokátor má vyhledávací dosah přes 150 km a najednou je údajně schopen sledovat 6 až 8 vzdušných cílů a na 4 z nich navádět PLŘS.

Vybavení:   - zaměřovací: elektro-optický zaměřovací systém neznámého typu. Tento systém v sobě sdružuje IČ senzor s laserovým dálkoměrem a slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných cílů. Instalace kopulovité hlavice zmíněného systému se přitom nachází přímo před pilotní kabinou.

                   - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“, výstražný RL systém, výstražný UV protiraketový systém (po jednom páru senzorů na obou bocích přední části trupu, přímo za krytem antény radiolokátoru, a na bocích ocasního „žihadla“), aktivní RL rušič a 32 výmetnic tří klamných IČ/RL cílů (ty jsou vestavěny do ocasního žihadla)

Výzbroj:     jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů, vestavěný do pravého vírového přechodu, a podvěsná výzbroj, přepravovaná na deseti pylonech (dvou mezi motorovými gondolami, dvou pod motorovými gondolami, čtyřech pod křídlem a dvou na koncích křídla – ty jsou vyhrazeny pro PLŘS krátkého dosahu) – PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu PL-8, PLŘS středního dosahu s aktivním RL navedením typu PL-12, bloky s neřízenými raketami ráže 90 mm a neřízené pumy do hmotnosti 250 kg

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 14,70 m 
Délka:   21,94 m
Výška: 6,36 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Max. rychlost: ?
Praktický dostup:   ?
Max. dolet:    ?

 

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 12.3.2019