Typ:  frontový stíhací letoun

Určení:  primárně vybojování vzdušné převahy v prostoru linie, sekundárně ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních vojsk

Historie:  Protože se na počátku 40. let na inventáři Čínských vzdušných sil nacházely prakticky výhradně stíhací letouny zahraniční výroby, zejména pak výroby americké, na počátku roku 1942 se závod 1. AFAMF (1. Air Force Aircraft Manufacturing Factory) v kooperaci s Leteckým výzkumným institutem pustil do vývoje nového stíhacího letounu. Zmíněný stroj měl snížit závislost vzdušných sil Číny na dodávkách ze zahraničí a současně měl být plnohodnotným protivníkem stíhacích letounů vzdušných sil Japonska. Speciálně za tímto účelem byl následně v 1. AFAMF sestaven konstrukční tým. Do čela zmíněného konstrukčního týmu byl přitom jmenován rusko-americký imigrant C.L. Zacharčenko. Zmíněný letecký konstruktér vystudoval na americké universitě MIT (Massachusetts Institute of Technology) a v 1. AFAMF pracoval, na základě kontraktu, již od roku 1935, což z něho činilo jednoho z nestarších a nezkušenějších konstruktérů tohoto závodu. Jakékoli bližší informace o technickém zadání k stíhacímu letounu, jehož vývoj tehdy dostal Zacharčenko na starost, nejsou bohužel známy. Údajně měl však tento stroj mít rychlost ne nižší než 580 km/h. Zmíněný letoun obdržel označení XP-1 a Zacharčenko jej pojal jako jednomotorový jednomístný dolnoplošník s klasicky koncipovanými ocasními plochami a tříbodovým podvozkem ostruhového typu. Zatímco z hlediska celkového uspořádání se jednalo o konvenční stroj, křídlo letounu typu XP-1 bylo pojato velmi nekonvenčně. Jednalo se totiž o křídlo typu „racek“, tedy křídlo s výrazným záporným vzepětím střední části a výrazným kladným vzepětím vnějších částí, které mělo navíc zápornou šípovitost. Při návrhu letounu typu XP-1 se Zacharčenko podle všeho inspiroval letouny americké konstrukce. Přední část trupu tohoto stroje se totiž nápadně podobala přední části trupu letounů typu P-43 Lancer a P-47 Thunderbolt značky Republic, zatímco zadní část jeho trupu si svým vzezřením nic nezadala se zadní částí trupu letounu typu CW-21 Demon značky Curtiss-Wright. Přední a střední část trupu letounu typu XP-1 byla vyrobena z chrom-molybdenové oceli, stejně jako nosníky křídla. Naproti tomu křídla tohoto stroje spolu s ocasní částí trupu a ocasními plochami byla zhotovena z letecké tkaniny a speciálního laminovaného dřeva z dílny Leteckého výzkumného institutu. Ke kovové střední části byla přitom dřevěná zadní část trupu připevněna za pomoci čtyř šroubů. Pohon letounu typu XP-1 obstarával hvězdicový (vzduchem chlazený) devítiválec typu SGR-1820 Cyclone americké značky Wright, který byl opatřen třílistou vrtulí. Amerického původu bylo přitom též přístrojové vybavení pilotní kabiny. Polokapkovitý překryt pilotní kabiny letounu typu XP-1 měl být rovněž převzat od blíže neuvedeného stíhacího letounu americké konstrukce, byť s drobnými úpravami. Vzhledem k tomu, že se překryt kabiny letounu typu XP-1 nápadně podobal překrytu kabiny letounů typu P-36 Hawk a P-40 Warhawk americké značky Curtiss, které se tehdy nacházely též na inventáři Čínských vzdušných sil, s největší pravděpodobností byl na tomto stroji použit upravený překryt kabiny právě některého z těchto dvou letounů. Hlavní podvozky letounu typu XP-1 byly řešeny jako zatahovatelné a nápadně se podobaly podvozkům amerických stíhacích letounů. K jejich vysouvání a zasouvání přitom sloužil hydraulický systém. O plánované výzbroji letounu typu XP-1 se nedochovaly žádné informace. Pro zmíněný stroj se ale s největší pravděpodobností počítalo s 12,7 mm kulomety Browning AN/M2 americké výroby, neboť se tehdy jednalo o nejvíce rozšířenou zbraň stíhacích letounů Čínských vzdušných sil. Na konci roku 1942 bylo závod 1. AFAMF nutné evakuovat z Kunmingu, nacházejícím se v provincii Yunan, kuli postupu japonských vojsk v Barmě. Novým působištěm zmíněného podniku se přitom stal Guiyang v provincii Guizhou. Krátce nato, dne 9. ledna 1943, navíc Zacharčenkovi vypršela smlouva s 1. AFAMF. Přestože Zacharčenkovi nebyla smlouva dále prodloužena, ještě nějaký čas dobrovolně setrval v Guiyangu, aby konstrukčnímu týmu 1. AFAMF vypomohl s vypracováním předběžného a úvodního letounu typu XP-1. Teprve až poté, v červnu roku 1943, odcestoval do USA, kde se stal pracovníkem společnosti McDonnell. Po odchodu Zacharčenka, který byl pro 1. AFAMF bezpochyby velkou ztrátou, byl na post šéfkonstruktéra letounu typu XP-1 jmenován Lei Zhaohong. Pod jeho vedením byly krátce nato projektové práce na tomto stroji završeny. Poté se rozeběhla montáž prvního prototypu. Na jeho stavbě, která probíhala v Guiyangu, se přitom podílel též závod na výrobu překližky Leteckého výzkumného institutu z Chengdu a závod na výrobu leteckých tkanin Leteckého výzkumného institutu z Longyangu, a to dodávkami výrobních materiálů. Stavba prvního prototypu letounu typu XP-1 se ale neobešla bez problémů. Jedním z nich byla nedostupnost motorů typu SGR-1820. Zmíněné motory byly totiž prioritně určeny pro importované stíhací letouny, které byly dodávány Čínským vzdušným silám v rámci válečné smlouvy o půjčce a pronájmu (Lend-Lease Act), a tak žádost 1. AFAMF na dodávku dvou těchto pohonných jednotek nebyla vyslyšena. Nakonec se 1. AFAMF přeci jenom podařilo jeden motor typu SGR-1820 získat, a to z havarovaného transportního letounu typu Douglas C-47 Skytrain. Zmíněný motor ale předtím musel do opravy. Kromě toho bylo nutné vnést změny do konstrukce jeho vrtule. Protože navíc kapota motoru typu SGR-1820 z letounu typu Douglas C-47 Skytrain, která se sestávala ze čtyř dílů, na první prototyp letounu typu XP-1 nepasovala, bylo ji nutné náležitě ručně vytvarovat. Další problémy vyplavaly na povrch při montáži motoru. Po zástavbě motoru typu SGR-1820 do přídě trupu prvního prototypu letounu typu XP-1 se totiž ukázalo, že je tento stroj příliš těžký na „čumák“. Z tohoto důvodu bylo do zádě jeho trupu nutné umístit vyvažovací závaží. Tím se první prototyp letounu typu XP-1 stal příliš těžkým, což mělo negativní vliv na jeho letové parametry. Díky výše uvedenému navýšení hmotnosti měl přitom tento stroj dle předběžných odhadů tvůrců pozbýt schopnosti dosahovat rychlosti ne menší než 580 km/h. Kompletaci prvního prototypu letounu typu XP-1 se podařilo završit v létě roku 1944. Přibližně ve stejnou dobu byla započata stavba prototypu druhého. Završení jeho kompletace bylo přitom naplánováno na podzim téhož roku. Vzhledem k tomu, že jediným posláním prvního prototypu letounu typu XP-1 bylo ověření letových charakteristik, zmíněný stroj nebyl opatřen žádným trupovým číslem. Z toho samého důvodu postrádal navigační světla, hydraulický systém pro zasouvání a vysouvání hlavních podvozků, stejně jako radiostanici a výzbroj. Okamžitému zahájení letových zkoušek prvního prototypu letounu typu XP-1 ale zabránily válečné události. Krátce před dokončením tohoto stroje, v dubnu roku 1944, totiž japonské ozbrojené síly zahájily, v rámci operace Ichi-Go, masivní ofenzívu, která vedla k drastickým ztrátám v řadách Čínských ozbrojených sil. Protože součástí operace Ichi-Go byly i četné letecké útoky, provádění testů prototypu zmíněného stroje bylo tehdy považováno jako nanejvýš nebezpečné. Zahájení letových zkoušek prvního prototypu letounu typu XP-1 bylo proto schváleno až v lednu roku 1945. Ke svému prvnímu letu se přitom tento stroj vydal 18. dne toho samého měsíce, z VPD letiště Guiyang Nanmen s Tan Shouem za kniplem. Předtím byla ale speciálně za tímto účelem na konci nezpevněné VPD zmíněného letiště, které se nacházelo vedle kancelářských budov 1. AFAMF, vybudována cementová startovací rampa. Prvnímu vzletu prvního prototypu letounu typu XP-1 přihlíželo okolo jednoho tuctu hostů. Podle všeho se ale jednalo pouze o zaměstnance letiště a závodu 1. AFAMF, neboť k této události nebyli přizváni ani žádní zástupci letectva ani žádní zástupci vlády. Zmíněný let byl zahájen rozjezdem o délce 500 m. Poté, co Tan s prvním prototypem letounu typu XP-1 vystoupal do výšky cca 450 m, stočil jej doleva. Zmíněný manévr se obešel bez problémů. Při další zatáčce se nicméně objevily drobné problémy se stabilitou, neboť se přitom rozkolébal. Když se první prototyp letounu typu XP-1 pohyboval nad čtvrtí Chaoyang Dongshan, Tan se rozhodl s ním vykonat některé základní manévry. Následně proto přitáhl knipl směrem k sobě. Zmíněný stroj ale odmítal nabírat výšku. Poté s ním proto na krátkou dobu přešel do horizontálního letu, aby nabral rychlost. Následně opět přitáhl knipl směrem k sobě. Výsledek byl ovšem stejný. První prototyp letounu typu XP-1 opět odmítal nabrat výšku. Z tohoto důvodu se rozhodl let ukončit a se zmíněným stroje přistát. Na letiště ale již nedoletěl. Když totiž Tan v průběhu přibližování na přistání s prvním prototypem letounu typu XP-1 zatáčel, zmíněný stroj náhle ztratil vztlak a spadl do ploché vývrtky, ze které již nebylo návratu. První prototyp letounu typu XP-1 přitom dopadl v jihozápadní části letiště Guiyang Nanmen, poblíž čtvrti Dongbianmen. Pilot zmíněnou havárii nepřežil. Vyšetřování příčiny nehody prvního prototypu letounu typu XP-1 ale nemálo zkomplikovala skutečnost, že zmíněný stroj neměl nainstalovanou radiostanici. Díky tomu totiž jeho pilot nemohl podávat pozemnímu personálu v průběhu letu žádné zprávy o problémech, se kterými se setkal. Příčinu havárie prvního prototypu letounu typu XP-1 bylo tedy možné zjistit pouze za pomoci prototypu druhého, který se tehdy stále ještě nacházel ve výstavě. Práce na tomto stroji byly proto následně urychleny. Současně byly výkresové dokumentace letounu typu XP-1 spolu s veškerými technickými informacemi o tomto stroji zaslány Katedře letectví Chongqingské Centrální University a Leteckému Institutu z Chengdu, za účelem prostudování. Dle názorů odborníků Centrální University z Chongqingu byl letoun typu XP-1 nestabilní a jeho prototyp neměl být vůbec odevzdán k letovým zkouškám. Naproti tomu odborníci Leteckého Institutu z Chengdu se k tomuto stroji nijak nevyjádřili. Názoru odborníků Katedry letectví Chongqingské Centrální University ale oponoval konstrukční tým 1. AFAMF tím, že letoun typu XP-1 má být dle výpočtů stabilní. Přitom havárii prvního prototypu přičítali na vrub motoru, neboť pocházel z havarovaného letounu typu C-47 Skytrain. Díky tomu totiž dle jejich názoru nemohl být v dobré technické kondici. Každopádně po havárii prvního prototypu byly další práce na letounu typu XP-1 s definitivní platností zastaveny. Jedním z důvodů toho byla skutečnost, že Čínské vzdušné síly tehdy disponovaly početnou flotilou podstatně modernějších amerických stíhacích letounů typu Republic P-47 Thunderbolt a North American P-51 Mustang, které byly dodávány v rámci válečné smlouvy o půjčce a pronájmu. V této souvislosti byly zastaveny též práce vylepšené modifikaci letounu typu XP-1, která byla známa jako XP-2, když se nacházely teprve ve fázi předběžného návrhu. Jaké měly být rozdíly mezi modely XP-1 a XP-2, není zřejmé. Dle některých zdrojů se měl model XP-2 od modelu XP-1 odlišovat pouze instalací jiné pohonné jednotky. Podle všeho se mělo jednat o nějakou verzi motoru typu Wasp americké značky Pratt & Whitney mající výkon nejméně 825 hp. Dle jiných zdrojů měly mít naproti tomu oba zmíněné stroje shodné pohonné jednotky a měly se lišit konstrukčními úpravami draku. Po ukončení programu XP-1 byl nezalétaný druhý prototyp tohoto stroje předán univerzitě z Guizhou. Jaké byly další osudy zmíněného letounu, není bohužel známo.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  dva prototypy

Uživatelé:  žádní

Posádka:   jeden pilot

Pohon:      jeden pístový motor typu Wright SGR-1820 Cyclone s max. výkonem 710 hp          

Výzbroj:    ? (oba dokončené prototypy tohoto stroje s největší pravděpodobností instalaci výzbroje postrádaly)