Typ:  víceúčelový bojový letoun 6. generace

Určení:  ničení vzdušných cílů v rámci protivzdušné obrany, ničení vzdušných cílů v manévrovém vzdušném boji, ničení pozemních a hladinových cílů za pomoci přesně naváděné munice a (?) řízení činnosti průzkumných a útočných bezpilotních vzdušných prostředků

Historie:  O vývoji bojového letounu 6. generace z dílny společnosti SAC (Shenyang Aircraft Corporation) ze Shenyangu nebylo nic zveřejněno. Oficiálně nebyl zveřejněn ani jeho název. Údajně však nese označení J-50. Prototyp či 1:1 demonstrátor tohoto stroje, který je pojat jako dvoumotorový hornoplošník s přestavitelnou zdvojenou ocasní plochou, se do oblak napoprvé vydal dne 22. prosince 2024, v doprovodu blíže neuvedené dvoumístné verze letounu typu J-11 (Flanker). První velmi nekvalitní snímky ze záletu tohoto stroje se ale na internetu objevily až 26. dne toho samého měsíce, kdy byl zalétán prototyp nebo 1:1 demonstrátor o poznání většího třímotorového bojového letounu 6. generace z dílny společnosti CAC (Chengdu Aircraft Company) z Chengdu, který je pojat jako bezocasá delta a který údajně nese označení J-36. Právě 26. prosinec k zveřejnění prvních neoficiálních snímků obou zmíněných letounů nebyl vybrán náhodou, neboť se jedná o datum narození Mao Ce-Tunga, zakladatele ČLR. Zda jsou bojové letouny 6. generace z dílny společnosti CAC a SAC v konkurenčním postavení, nebo zda PLAAF počítá s oběma těmito stroji, není známo. Větší letoun z dílny společnosti CAC bude ale podle všeho vzhledem k značným rozměrům a hmotnosti přepadovým stíhačem nebo stíhacím-bombardérem. Naproti tomu v případě menšího letounu z dílny společnosti SAC se bude jednat spíše o taktický bojový stroj. U posledně uvedeného menšího typu přitom nelze vyloučit též případný vznik palubní verze.

Popis:  Bojový letoun 6. generace z dílny společnosti SAC je koncipován jako dvoumotorový hornoplošník s protáhlou špicí s diamantovým průřezem a krytem elektro-optického zaměřovacího systému na břichu a šípovým křídlem s proměnným úhlem šípu. Konstrukce zmíněného stroje je podřízena snížené zjistitelnosti. Jeho zvláštností je přestavitelná zdvojená ocasní plocha, která je instalována přímo za křídlem. Zdvojená ocasní plocha tohoto stroje má přitom dvě pozice, horizontální a vertikální (se sklonem směrem od sebe). Ve vertikální pozici přitom zastává funkci svislé ocasní plochy. V této konfiguraci má zmíněný stroj lepší stabilitu a ovladatelnost. Vertikální pozice zdvojené ocasní plochy se tedy používá pro manévrový vzdušný boj, stejně jako pro vzlet a přistání. Naproti tomu v konfiguraci se zdvojenou ocasní plochou v horizontální pozici, kdy se nachází v jedné rovině s křídlem, má tento stroj menší aerodynamický odpor, což má pozitivní vliv na rychlost a na spotřebu paliva (a tedy i na dolet), a nižší efektivní radiolokační odrazivou plochu (RCS) při pohledu zepředu, zezadu i z boků. Posledně uvedené jej přitom činí obtížněji odhalitelným radiolokátory protivníka. Tato konfigurace je proto určena pro pronikání PVO rychlým letem, stejně jako pro přelet. Přestavitelná ocasní plocha přitom nebyla použita nikdy předtím na žádném letounu. Nejedná se ale o úplně nový nápad, neboť takto řešenou ocasní plochu si nechala v minulosti patentovat americká společnost Northrop Grumman. Jaké motory tento stroj pohání, není známo. Podle všeho se ale bude jednat o motory typu WS-15. Zmíněný motor přitom vzešel z programu J-20 (Fagin), kterému umožňuje létat nadzvukovou rychlostí bez zapnutého přídavného spalování (supercruise). Motory tohoto stroje využívají hranaté postranní lapače vzduchu s odlučovači mezní vrstvy typu DSI (Diverterless supersonic inlet), které se nacházejí pod křídlem. Zda jsou jejich trysky řešeny jako vektorovatelné, není zatím známo. Z dostupných snímků přitom není patrné ani to, zda se jedná o jednomístný nebo dvoumístný stroj. K vzletu a přistání tento stroj využívá zatahovatelný tříbodový podvozek příďového typu. Všechny tři podvozky tohoto stroje jsou osazeny jednoduchými koly. Zatímco příďový podvozek se zatahuje do břicha přední části trupu, šachty hlavních podvozku jsou vetknuty do okrajů břicha střední části trupu, na úrovni křídla.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  nejméně jeden prototyp

Uživatelé:  žádní

Posádka:    ?

Pohon:       dva dvouproudové motory neznámého typu

Radar:        ?   

Výzbroj:     ?