SibNIA (Antonov) TVS-2MS (An-2MS)

Typ:  pokročilá modifikace lehkého víceúčelového letounu s krátkým vzletem a přistáním (STOL) typu An-2 (Colt); tento model vzešel z  modernizačního programu letounů řady An-2 (Colt)

Určení:  přeprava osob a nákladu na místních linkách

Odlišnosti od letounu An-2 (Colt):

- instalace 1 100 hp turbovrtulového motoru typu TPE-331-12UHR-701H americké značky Honeywell, který spaluje letecký petrolej TS-1, na místo 1 000 hp hvězdicového (vzduchem chlazeného) motoru typu AŠ-62IR, který spaluje letecký benzín

- instalace motorové kapoty se znatelně štíhlejším profilem, větší délkou a plynule se zmenšujícím průměrem směrem od pilotní kabiny k vrtulovému kuželu. Naproti tomu motorová kapota modelu An-2 (Colt) má robustní válcovitý profil a téměř konstantní průměr v celé délce. Motorová kapota letounu typu TVS-2MS je navíc částečně zhotovena z kompozitu, zatímco motorová kapota letounu typu An-2 (Colt) má celokovovou konstrukci. V čele motorové kapoty tohoto stroje, přímo nad vrtulovým kuželem, se nachází nevelký lapač vzduchu s ledvinovitým průřezem. Z boků zadní partie motorové kapoty letounu typu TVS-2MS zase vystupují motorové výfuky.

- instalace stavitelné pětilisté vrtule typu HC-B5MP-5CLX/LM 11692MX americké značky Hartzell na místo čtyřlisté vrtule typu AV-2

- instalace odmrazovacího systému motoru a vrtule

- modifikovaný palivový systém instalací nového (elektrického) čerpadla, které zajišťuje plynulý přísun paliva

- modifikovaný pneumatický systém

- modifikovaná ventilace a vytápění kabiny. K vytápění kabiny tohoto modelu slouží vzduch z kompresoru motoru.

- instalace dieselového generátoru typu KDE2200E, který zajišťuje spouštění pohonné jednotky a nabíjení palubních akumulátorů. Naproti tomu spouštění motoru typu AŠ-62IR obstarávají akumulátorové baterie.

- instalace nezávislého topení typu Airtronic MD4. Toto zařízení slouží k vytápění motorové sekce před vzletem a v neposlední řadě též kabiny při stání s vypnutým motorem.

- instalace nového potahu křídla. Potah křídla tohoto modelu je zhotoven z nové syntetické tkaniny a má životnost 12 let

- modifikovaný pilotní prostor

- modifikované avionické vybavení. Jeho součástí se stalo mimo jiné navigační vybavení americké značky Garmin, radiostanice a odpovídač.

Historie:  Pracovní náplní novosibirského institutu SibNIA (Sibiřský vědecko-výzkumný ústav letectví) původně byly aerodynamické a pevnostní zkoušky, výzkum aerodynamiky, vývoj a stavba vzdušných zkušeben a technologických demonstrátorů a vývoj a testování navigačního vybavení. Protože ale rozpad SSSR, k němuž došlo v roce 1991, sebou přinesl razantní pokles zájmu o tyto služby, následně se zmíněný institut začal zabývat též údržbou a opravami jednomotorových dvouplošníků řady An-2 (Colt). To přitom umožňovalo početnou flotilu těchto strojů udržovat v provozu nezávisle na konstrukční kanceláři GP O.K. Antonova, která se rozpadem SSSR náhle ocitla na území samostatné Ukrajiny. Později se v institutu SibNIA rozeběhly též práce na stanovení technické životnosti letounů řady An-2 (Colt). Výsledky těchto prací měly přitom umožnit navýšit technickou životnost těchto strojů o několik desítek let. Ještě později, na počátku roku 2011, zde byly navíc zahájeny práce na modernizačním projektu pro letoun typu An-2 (Colt), který byl vystavěn zejména na výměně jeho pohonné jednotky v podobě 1 000 hp pístového motoru typu AŠ-62IR z dílny A.D. Švecova. V srpnu roku 2012 se totiž na území států SNS v provozu stále ještě nacházelo 2 205 těchto strojů, z toho 1 583 na území Ruska, 135 na území Ukrajiny, 294 na území Kazachstánu, 89 na území Turkmenistánu, 60 na území Uzbekistánu a 63 na území Ázerbájdžánu. Přitom velký počet letounů typu An-2 (Colt) tehdy ještě neměl zdaleka vyčerpanou technickou životnost. Z toho samého důvodu se krátce nato na podobném modernizačním projektu rozeběhly též v ukrajinské konstrukční kanceláři GP O.K. Antonova. Zatímco modernizační program TVS-2MS (TVS = turbovintovoj samolet = turbovrtulový letoun) z dílny institutu SibNIA již od počátku počítal s 1 100 hp turbovrtulovým motorem typu TPE-331-12UHR-701H americké značky Honeywell, konkurenční modernizační program An-2-100 z dílny GP O.K. Antonova byl vystavěn na zástavbě 1 500 hp turbovrtulového motoru MS-14 ukrajinské značky AO Motor Sič. Hlavní předností obou zmíněných modernizačních programů, TVS-2MS a An-2-100, před starším modernizačním programem An-3T (Colt), který zase počítal s 1 375 hp turbovrtulovým motorem typu TVD-20, se stala znatelně nižší cena. Nepříliš úspěšný (díky vysoké ceně) modernizační program An-3T (Colt) se totiž dotkl nejen pohonné jednotky, ale i palubních systémů, avionického vybavení a v neposlední řadě též konstrukce draku. Práce na modelu TVS-2MS zpočátku probíhaly výhradně v režii institutu SibNIA. V roce 2013 se nicméně vedení tohoto institutu dohodlo s vedením GP O.K. Antonova na společném postupu při prosazování modernizačního programu TVS-2MS na světovém trhu. Z tohoto důvodu se pro tento stroj následně začalo používat označení An-2MS. Krátce nato ale spolupráci se zmíněným ukrajinským výrobcem zastavila ruská anexe Krymu, ke které došlo na počátku roku 2014, spolu s ruskou podporou proruských ukrajinských separatistů. To přitom vedlo k návratu k původnímu označení TVS-2MS. Lože motoru typu TPE-331-12UHR-701H pro letoun typu TVS-2MS bylo navrženo tak, aby jej bylo možné připevnit k shodným úchytným bodům, jako lože motoru typu AŠ-62IR. Motorová kapota tohoto stroje má znatelně štíhlejší profil a větší délku. Přitom je částečně zhotovena z lehkého kompozitu. Nová motorová sekce letounu typu TVS-2MS byla navržena za pomoci CAD/CAM softwaru. Software byl přitom použit též k modelování vlivu nově tvarované motorové kapoty na letové charakteristiky. Tato změna v motorové instalaci sebou přinesla pokles prázdné hmotnosti o 460 kg (z 3 350-ti kg na 2 890 kg). Motor typu TPE-331-12UHR-701H má přitom v porovnání s motorem typu AŠ-62IR o něco vyšší výkon (1 100 hp vs 1 000 hp), nižší spotřebu paliva, jednodušší údržbu a nižší provozní náklady. Jeho meziopravní resurs činí 5 000 h, zatímco motor typu AŠ-62IR má meziopravní resurs pouhých 800 h. Další devízou motoru typu TPE-331-12UHR-701H je skutečnost, že spaluje letecký petrolej TS-1, který je znatelně levnější než letecký benzín, pohonná hmota motoru typu AŠ-62IR. Náhrada leteckého benzínu leteckým petrolejem TS-1 přitom sebou přinesla pokles nákladů na letovou hodinu až o jednu pětinu. To je ale částečně dáno též vysokým zdaněním leteckého benzínu v Rusku. Záměna pístového motoru typu AŠ-62IR turbovrtulovým motorem typu TPE-331-12UHR-701H přitom sebou přinesla pokles měrné spotřeby paliva o 18% (na 160 l/hph) a v neposlední řadě též vzrůst doletu (z 900 km na 1 400 km) a stoupavosti. Zatímco letoun typu TVS-2MS se dokáže na výšku 3 000 m vyškrábat za pouhých 7 minut, letounu typu An-2 (Colt) výstup na tu samou výšku zabere celých 26 minut. Díky motoru typu TPE-331-12UHR-701H má ale modernizovaný letoun typu TVS-2MS též menší minimální rychlost v porovnání s letounem typu An-2 (Colt). Jeho min. rychlost přitom činí 60 km/h se zasunutými, resp. 35 km/h s vysunutými (pod úhlem 20°) vztlakovými klapkami. Tato změna v pohonné sytému ale vedla též k redukci délky rozjezdu při vzletu. S omezeným nákladem na palubě se přitom letoun typu TVS-2MS dokáže od VPD odlepit po pouhých 50-ti m, resp. po pouhých 35-ti m při chodu vrtule v reverzním režimu. Záměna motoru typu AŠ-62IR motorem typu TPE-331-12UHR-701H ale vedla též k poklesu hlučnosti v kabině. Ta je navíc nyní vytápěna vzduchem z kompresoru motoru. V průběhu zkoušek za venkovních teplot -30 °C se kabinu prototypu letounu typu TVS-2MS podařilo velmi rychle vytopit na celých 25 °C. Systém vytápění kabiny tohoto stroje navíc nevyžaduje předehřívání před vzletem při venkovních teplotách až do -15 °C. Vytápění kabiny letounu typu TVS-2MS při stání s vypnutým motorem zajišťuje nezávislé topení typu Airtronic MD4. Toto zařízení ale slouží k vytápění motorové sekce před vzletem. Díky tomu lze motor letounu typu TVS-2MS spouštět při venkovních teplotách až -40 °C. Součástí modernizačního balíčku TVS-2MS se ale stala též instalace dieselového generátoru typu KDE2200E a nového přístrojového vybavení. První motory typu TPE-331-12UHR-701H do Novosibirska dorazily na konci února roku 2011. Krátce nato, v březnu toho samého roku, se rozeběhly práce na motorovém loži a kapotě prototypu letounu typu TVS-2MS. Zmíněný stroj (RA-17754) přitom vznikl konverzí letounu typu An-2R (Colt), který byl vyroben v roce 1983 polským závodem WSK Mielec. Pozemní zkoušky motoru typu TPE-331-12UHR-701H vestavěného do draku prototypu TVS-2MS (RA-17754) byly zahájeny na konci června roku 2011. V jejich průběhu byly dokončeny práce na hasícím systému a dalších palubních systémech. První pojížďku po VPD prototyp TVS-2MS (RA-17754) vykonal dne 1. září 2011. Ke svému prvnímu letu se tento stroj vydal 5. dne toho samého měsíce. Ke dni 10. října přitom vykonal celkem 11 zkušebních letů s celkovou délkou trvání 7 hodin a 34 minut. Letové zkoušky prototypu TVS-2MS (RA-17754) byly opět obnoveny dne 16. února 2012. Předtím tento stroj mimo jiné obdržel instalaci pětilisté vrtule typu HC-B5MP-5CLX/LM 11692MX americké značky Hartzell. Ke dni 14. března téhož roku takto modifikovaný prototyp TVS-2MS (RA-17754) vykonal dalších 12 zkušebních letů s celkovou délkou trvání 13 hod a 4 min. V jejich průběhu se přitom podařilo potvrdit účelnost zmíněné záměny vrtule, neboť sebou přinesla zlepšení letových charakteristik. Do léta roku 2012 se podařilo v prostorách novosibirského institutu SibNIA zřídit linku, na které lze kompletovat motory typu TPE-331-12UHR-701H z jednotlivých agregátů a dílů dodaných americkým výrobcem. Tomu v září roku 2012 následovala veřejná prezentace prototypu TVS-2MS (RA-17754) na Hydro Aviation Show 2012, která se konala v Gelendžiku. Zde navíc došlo k podpisu kontraktu s americkou společností Honeywell na dodávku až 200 motorů typu TPE-331-12UHR-701H. Zmíněný kontrakt přitom institutu SibNIA zajistil též licenční oprávnění na jejich kompletaci. Kromě toho byla vedena jednání ohledně možnosti nákupu repasovaných motorů. Jejich použití mělo totiž umožnit výrazně snížit cenu modernizačního balíčku TVS-2MS. Dle tehdejších cen měla přitom konverze letounu typu An-2 (Colt) na standard TVS-2MS bez provedení generální opravy vyjít na 0,5 až 1 milión USD, podle toho, zda by k tomu byl použit nový nebo repasovaný motor. Krátce nato se prototyp TVS-2MS (RA-17754) vydal do Moskvy. Zde pak prošel zkouškami zaměřenými na prověření základních výkonnostních charakteristik. V dubnu roku 2013 byla v prostorách SibNIA zahájena sériová výroba nových motorových sekcí pro modernizované TVS-2MS. Současně se zde rozeběhly práce na přestavbě dalších tří sériových An-2 (Colt) do podoby TVS-2MS. Tyto konkrétní stroje (RA-1573G, RA-2098G a RA-2099G) byly vyhrazeny pro státní zkoušky, na kterých se měla podílet i ukrajinská konstrukční kancelář GP O.K. Antonova, a svůj veřejný debut si odbyly v srpnu roku 2013 na moskevské airshow MAKS 2013. Mezitím, v roce 2011, byla pro potřeby přestaveb letounů typu An-2 (Colt) na standard TVS-2MS v Novosibirsku zřízena společnost OOO Rusaviaprom. Pro zmíněnou společnost bylo následně zakoupeno poměrně moderní a sotisfikované výrobní zařízení. Později se společnost OOO Rusaviaprom kromě přestaveb letounů typu An-2 (Colt) na standard TVS-2MS začala zabývat též výcvikem posádek. Do poloviny roku 2014 „upgrade“ do standardu TVS-2MS prošlo celkem pět sériových An-2 (Colt). Dva z nich (RA-01444 a -33048) přitom převzala amurská filiálka novosibirské společnosti OOO Rusaviaprom „Amurskaja aviabaza“, aby je mohla využívat k hlídkové činnosti. Další modernizovaný TVS-2MS (RA-2098G) si pronajala těžařská společnost ALROSA pro potřeby geomagnetických měření. Posláním zmíněných měření bylo přitom zejména vyhledání ložisek nerostných surovin. Pro potřeby ALROSy letoun TVS-2MS (RA-2098G) do konce roku 2014 nalétal přes 300 hodin. Tomu předcházela objednávka celkem 40-ti motorů typu TPE-331-12UHR-701H na sklad, s termínem dodání na léta 2014 až 2015. Nákup zmíněných motorů byl přitom učiněn na náklady institutu SibNIA bez pevných objednávek letounů typu TVS-2MS. Důvodem toho byla skutečnost, že některé potenciální zájemce o modernizační balíček TVS-2MS odhazovaly dlouhé dodací lhůty. Okamžitá dostupnost motorů typu TPE-331-12UHR-701H měla přitom snížit čekání na dodávku přestavěného letounu typu An-2 (Colt) na model TVS-2MS na pouhé čtyři měsíce. Do toho je přitom započtena i realizace generální opravy. V roce 2015 bylo letounu typu TVS-2MS uděleno zvláštní osvědčení o letové způsobilosti. Přitom se nejednalo o klasický typový certifikát, neboť v Rusku tehdy neexistovala tuzemská norma pro leteckou techniku této kategorie a certifikaci dle některé ze zahraničních norem vylučoval aktuální prezidentský výnos. Dle zmíněného výnosu měly totiž ruské certifikační orgány leteckou techniku certifikovat výhradně dle tuzemských norem. Do konce září roku 2015 bylo takto pro činnost v civilním provozu certifikováno celkem 12 modernizovaných TVS-2MS. Absence regulérního typového certifikátu ale využitelnost těchto strojů omezuje na letecké práce. K linkové dopravě letouny typu TVS-2MS používat nelze. Normu pro certifikaci lehkých letadel a jejich výrobců a vývojářů ruské ministerstvo dopravy vydalo teprve až v prosinci roku 2019. Konkrétně se jednalo o předpis FAP-21. O certifikaci dle této norma pak požádal jak institut SibNIA, tak i podnik OOO Rusaviaprom. Druhému uvedenému subjektu ale certifikát dle normy FAP-21 nebyl vydán. Z tohoto důvodu začal institut SibNIA následně vymáhat soudně svůj podíl na projektu TVS-2MS. Do léta roku 2015 se podařilo na úroveň TVS-2MS dopracovat celkem 24 letounů typu An-2 (Colt). Další práce na toto téma zastavila nedostupnost motorů typu TPE-331-12UHR-701H a dalších importovaných komponent v důsledku sankcí za ruskou anexi Krymu a podporu proruských ukrajinských separatistů. Protože se ale institutu SibNIA mezitím podařilo nakoupit motory typu TPE-331-12UHR-701H do zásoby, některé letouny typu TVS-2MS byly dodány až po uvalení zmíněných sankcí. Provozovatelem většiny letounů typu TVS-2MS se stali ruští regionální letečtí dopravci. Zmíněný stroj si ale našel též cestu k jedné z letek DOSAAFu (Dobrovolná společnost pro spolupráci s armádou, letectvem a námořnictvem) ze Saratova a protipožární a ekologické organizaci Avialesoochrana. Jeden letoun typu TVS-2MS provozuje Běloruský DOSAAF z letiště v Minsku. V roce 2018 došlo k uzavření smlouvy s mongolskými státními aerolinkami MIT na přestavbu 24-ti letounů typu An-2 (Colt) na standard TVS-2MS přímo v jejich technickém oddělení za využití konverzích sad dodaných ruským výrobcem a za asistence ruských odborníků. Kolik letounů typu An-2 (Colt) bylo takto v Mongolsku upraveno, není známo. Známy jsou pouze fotografie se dvěma rozpracovanými exempláři. Na konci roku 2024 se v provozu stále ještě nacházelo 17 letounů typu TVS-2MS.

Verze:

TVS-2MS – základní výše popsaná modifikace letounu typu TVS-2MS. První exemplář tohoto modelu se do oblak napoprvé vydal dne 5. září 2011.

TVS-2MS „s lyžovým podvozkem“ – úprava letounu typu TVS-2MS s instalací tříbodového lyžového podvozku ostruhového typu na místo tříbodového kolového podvozku ostruhového typu. Díky lyžovému podvozku lze takto modifikovaný letoun typu TVS-2MS provozovat z neupravených zasněžených ploch. Lyžovým podvozkem byl opatřen nejméně jeden letoun typu TVS-2MS (RF-00145). Jeho provozovatelem se stala jedna z letek DOSAAFu ze Saratova.

TVS-2MS „s plovákovým podvozkem“ – úprava letounu typu TVS-2MS s instalací dvou plováků na místo tříbodového kolového podvozku ostruhového typu. Díky plovákovému podvozku lze takto modifikovaný letoun typu TVS-2MS provozovat z hladin jezer a toků. Plovákovým podvozkem byl opatřen nejméně jeden letoun typu TVS-2MS (RA-68133).

TVS-2MS Partisan – speciální modifikace letounu typu TVS-2MS zastávající roli vzdušné zkušebny pohonného systému volitelně pilotovaného lehkého víceúčelového letounu typu Partisan, který se sestává z jednoho turbovrtulového motoru a osmi elektromotorů. Tento model vznikl ve dvou exemplářích. Jejich základem se přitom staly jedny z prvních TVS-2MS. První z nich se do oblak napoprvé vydal dne 29. března 2021. viz. samostatný text

Vyrobeno:  24 exemplářů (všechny vznikly konverzí sériových An-2)

Uživatelé:  Bělorusko (DOSAAF) a Rusko (Aeroservis, Alaas Avia, ALROSA, Aviacija Kolymy, Avialesoochrana, Bajkal Aero, DOSAAF, Narjan Mar, Nimbus, Poljus, Rusaviaprom a SibAeroKraft)

Posádka:   jeden nebo dva piloti

Pohon:      jeden turbovrtulový motor typu Honeywell TPE-331-12UHR-701H americké výroby s max. výkonem 1 100 hp

Radar:       žádný        

Kapacita:   12 osob nebo náklad do celkové hmotnosti 1 500 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 4,10 m x 1,60 m x 1,80 m

Výzbroj:     žádná

Poslední úpravy provedeny dne: 19.12.2024