Typ:  pokročilá modifikace taktického útočného vrtulníku typu Z-9WA

Určení:  primárně ničení tanků a jiné obrněné techniky protivníka a ničení pozemních cílů v rámci přímé palebné podpory pozemních jednotek, sekundárně přeprava osob a nákladu

Odlišnosti modelu Z-9WA:

- instalace nového elektro-optického zaměřovacího systému. Součástí elektro-optického zaměřovacího systému tohoto modelu je kromě TV kamery, IČ senzoru a laserového dálkoměru též laserový značkovač. Naproti tomu elektro-optický zaměřovací systém modelu Z-9WA v podobě typu YY-1 laserový značkovač postrádal.

- instalace modifikovaného zbraňového počítače

- rozšířená škála podvěsné výzbroje o PTŘS s poloaktivním laserovým samonavedením typu HJ-9 a PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu FN-6 (CH-SA-10). Zmíněné střely se umisťují na čtyřnásobná odpalovací zařízení. Zatímco střely typu HJ-9 jsou odpalovány z odpalovacích lišt, k odpalování střel typu FN-6 (CH-SA-10) slouží válcovité kontejnery. 

- rozšířené vybavení o podvěsný elektro-optický pozorovací systém neznámého typu, který slouží k průzkumu bojiště. Kulovité pouzdro zmíněného systému se umisťuje na jeden ze zbraňových závěsníků, na místo výzbroje.

- instalace motorů typu WZ-8H na místo motorů typu WZ-8C

- instalace antény satelitního komunikačního systému na hřbetu zadní části trupu, přímo za nosným rotorem. Instalaci zmíněné antény obdržely pouze některé exempláře tohoto modelu.

Historie:  Jedinou protitankovou zbraní útočných vrtulníků typu Z-9W a Z-9WA se staly PTŘS řady HJ-8 s poloautomatickým povelovým systémem dálkového navedení (SACLOS) a přenosem naváděcím povelů prostřednictvím vodiče (který je odmotáván z pouzdra). Přestože zmíněné střely mají dle výrobce dosah 4,3 až 5,3 km (podle verze), ve skutečnosti není za jejich pomoci reálné zasáhnout cíl nacházející se ve vzdálenosti větší než 2,5 km. Aby toho nebylo málo, tak při dlouhém letu střely této řady rychle ztrácejí kinetickou energii. Díky tomu lze s nimi docílit ideální průraznosti při střelbě ze vzdálenosti pouhý 1 km. Přímou reakcí ze strany výrobce na tuto skutečnost se stal model Z-9WZ. Zmíněný model totiž díky instalaci modifikovaného zbraňového počítače a nového elektro-optického zaměřovacího systému, který v sobě kromě TV kamery, IČ senzoru a laserového dálkoměru sdružuje též laserový značkovač, může k boji s tanky a obrněnou technikou kromě PTŘS řady HJ-8 používat též modernější PTŘS typu HJ-9. Zmíněná střela má dosah 5,5 km a je opatřena poloaktivním laserovým samonavedením. Díky posledně uvedenému ji může po odpálení navádět jiný vrtulník, předsunutý letecký návodčí nebo letoun vybavený laserovým značkovačem. Naproti tomu střelu typu HJ-8 může navádět pouze vrtulník, který ji odpálil. Naváděcí systém této zbraně navíc vyžaduje, aby se mezi mateřským vrtulníkem a cílem po celou dobu navádění nenacházela žádná překážka. Mateřský vrtulník střely typu HJ-8 se proto po celou dobu naváděcího procesu musí vystavovat nebezpečí sestřelení, zatímco mateřský vrtulník střely typu HJ-9 může opustit bojiště ihned po odpalu. Součástí zbraňového systému vrtulníku typu Z-9WZ se ale stala též přenosná PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením (MANPADS) typu FN-6 (CH-SA-10). Prototyp tohoto stroje se do oblak napoprvé vydal dne 29. prosince 2004. Hlavním provozovatelem vrtulníku typu Z-9WZ se stalo PLA. Od roku 2007 se nicméně tento stroj nachází v nevelkém počtu též ve výzbroji PLAAF. PLAAF se ale stalo též provozovatelem modifikace vrtulníku typu Z-9WZ s odlišnou komunikační soustavou, která nese označení Z-9ZH. Některé exempláře vrtulníku typu Z-9WZ byly uzpůsobeny k pátrací a záchranné činnosti. Součástí vybavení těchto strojů se stal vyhledávací světlomet a reproduktor. Zmíněné zařízení se přitom umisťuje pod konce pomocného křídla (na místo podvěsné výzbroje). V blízké budoucnosti podle všeho všechny vrtulníky typu Z-9WA, které se nacházejí ve výzbroji PLA a PLAAF, projdou „upgrade“ na model Z-9WZ. Vrtulník typu Z-9WZ přitom vznikl, spolu se starším vrtulníkem typu Z-9WA, jako řešení na přechodové období, než budou k dispozici plnohodnotné útočné vrtulníky typu Z-10 a Z-19 v dostatečném počtu.

Verze:

Z-9WZ – základní výše popsaná modifikace vrtulníku typu Z-9WZ. Tento model je provozován PLA a PLAAF.

Z-9ZH – modifikace vrtulníku typu Z-9WZ s odlišnou komunikační soustavou. Tento model je provozován pouze PLAAF, a to ze základny, která se nachází v Hong Kongu.

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Z-9WZ: ČLR (PLA a PLAAF), Z-9ZH: ČLR (PLAAF)

Posádka:    pilot a druhý pilot-zbraňový operátor

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Zhuzhou WZ-8H

Vybavení:   - zaměřovací: elektro-optický zaměřovací systém neznámého typu, který v sobě sdružuje TV kameru a IČ senzor s laserovým dálkoměrem a značkovačem. Instalace otočného kulovitého pouzdra zmíněného systému se nachází pod špicí trupu.

                  - obranné:  výstražný RL systém (jeden pár drobných polokapkovitých krytů nacházející se na bocích zadní části trupu, přímo za šachtami hlavního podvozku) a výmetnice klamných cílů (jejich instalace se nachází na bocích zadní části trupu, přímo za pomocným křídlem, resp. přímo nad šachtami hlavních podvozků)         

Výzbroj:     podvěsná výzbroj, přepravovaná na dvou postranních trupových závěsnících – osm PTŘS s poloautomatickým povelovým systémem dálkového navedení (SACLOS) typu HJ-8A/B/C/E, osm PTŘS s poloaktivním laserovým samonavedením typu HJ-9, osm PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu PL-90, osm PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu FN-6 (CH-SA-10), dva raketové bloky s neřízenými raketami ráže 57 mm, 80 mm či 90 mm nebo dva střelecké kontejnery typu PC-1AY s 12,7 mm kulomety se zásobou 400 nábojů