NPU/NAI Yan’an-2 (model 1967)

Typ:  lehký víceúčelový vrtulník

Určení:  pohraniční hlídková činnost, řízení dělostřelecké palby, výcvik pilotů, spojovací činnost, pátrací a záchranná činnost (SAR), kultivace zemědělských ploch, požární hlídková činnost, rybolovný průzkum, geologický průzkum, inspekce komunikací a vedení vysokého napětí a vzdušné snímkování

Historie:  V první polovině 60. let 20. století byl v ČLR vyráběn jediný vrtulník, a to středně těžký jednomotorový vrtulník s pístovým pohonem typu Z-5 (Hound A). Zmíněný stroj přitom nebyl ničím jiným, než závodem č.122 z Harbinu (předchůdce HAMC/HAIG) na základě licence vyráběnou kopií sovětského vrtulníku typu Mi-4 (Hound A), jehož původ lze vystopovat na počátku 50. let. Vzhledem k velkým rozměrům a hmotnosti se ale k plnění některých úkolů nehodil. Přitom se mimo jiné jednalo o hlídkovou činnost, spojovací úkoly a výcvik pilotů. Používání vrtulníků se vzletovou hmotností okolo 7,6 t k plnění těchto úkolů je zkrátka ekonomicky neefektivní. Z tohoto důvodu byl v roce 1964 do oficiálních plánů rozvoje leteckého průmyslu zařazen též vývoj lehkých vrtulníků. V následujícím roce byl schválen vývoj hned dvou lehkých vrtulníků. Konkrétně se jednalo o vrtulník typu Yan’an-2 (2. vrtulník s tímto označením) z dílny institutu NPU (Northwest Polytechnic University) z Xianu a vrtulník s projektovým číslem „701“ z dílny závodu č.122 z Harbinu. Oba zmíněné vrtulníky již od počátku počítaly se shodnou pohonnou jednotkou. Konkrétně se jednalo o motor typu HS-6C (type 691) z dílny závodu č.331 ze Zhuzhou, který nebyl ničím jiným, než vrtulníkovou modifikací pístového motoru typu HS-6 (type 604). Motor typu HS-6 zase nebyl ničím jiným, než kopií sovětského motoru typu Al-14R, která poháněla základový cvičný letoun typu CJ-6 (Max). V případě vrtulníku typu „701“ se ale jednalo o upravenou kopii amerického vrtulníku typu Bell 47G-3. Vzorový exemplář tohoto stroje přitom Číňané získali jako trofej při krátkém příhraničním konfliktu s Indií, který probíhal mezi říjnem a listopadem roku 1962. Naproti tomu v případě vrtulníku typu Yan’an-2 se jednalo o originální konstrukci, která byla produktem domácího vývoje. O zmíněný stroj jevila obzvláště velký zájem pohraniční stráž, neboť byly tehdy hranice ČLR velmi neklidné, zejména pak na západě. Kromě toho byly zde hranice velmi obtížně dostupné po zemi, neboť se nacházely převážně ve velehorských oblastech s trvalou sněhovou pokrývkou a velmi drsným klimatem. Cesta na hlídková stanoviště po zemi zde proto trvala i několik dní. Dle zadání měl vrtulník typu Yan‘an-2 mít cestovní rychlost 180 km/h, dostup 5 000 m a dolet 500 kg. V jeho kabině se mělo kromě sedadla pilota nacházet též sedadlo pozorovatele. Mělo se tedy jednat o dvoumístný stroj. I přes označení Yan‘an-2 tento stroj neměl s identicky pojmenovaným vrtulníkem, který vznikl již v roce 1958, pranic společného. V podstatě se jednalo o zcela nový design. V jeho konstrukci navíc našly uplatnění nejmodernější technologie té doby. Přitom se mimo jiné jednalo o kompozitní materiály. Z kompozitu byla konkrétně u tohoto stroje vyrobena kabina posádky, dveře kabiny a část potahových panelů, stejně jako horizontální stabilizátor. Kompozit ale našel též uplatnění v konstrukci listů vyrovnávací vrtule. Závod č.331 ze Zhuzhou byl přitom v rámci programu Yan’an-2 zodpovědný nejen za vývoj, výrobu a odzkoušení pohonné jednotky, ale též za hlavní a koncový reduktor a turbodmychadlo, které mělo tomuto stroji zajistit požadované výškové charakteristiky. Krátce po zahájení prací na vrtulníku typu Yan‘an-2 ale ČLR zachvátila tzv. „Velká kulturní revoluce“. Ta měla upevnit absolutistickou moc tehdejšího čínského vůdce Mao Ce-Tunga a na místo toho ČLR uvrhla na celých 10 let (1966 až 1976) do fatálního politického a hospodářského chaosu provázeného sociální nestabilitou a častými administrativními změnami. Díky tomu se vývoj tohoto stroje dostal do skluzu. Kromě toho byl hned třikrát přerušen. Poprvé byly práce na vrtulníku typu Yan‘an-2 pozastaveny krátce poté, co se rozeběhly. Znovu byl vývoj tohoto stroje obnoven v roce 1967. Ten rok byly vyrobeny první dva prototypy vrtulníku typu Yan‘an-2 (č.01 a č.02). Prototyp Yan‘an-2 (č.01) byl vyhrazen pro statické testy, kterými prošel ten samý rok. Prototyp Yan‘an-2 (č.02) byl prvním letovým prototypem tohoto stroje a byl zničen při „upoutaných“ testech ve visu v malé výšce nad VPD vlivem pozemní resonance. Zmíněná nehoda navíc stála život zkušebního technika, neboť jej přitom zasáhl rotorový list. Pozemní resonance je velmi nebezpečný jev, při kterém se navzájem podporuje resonanční chvění otáčejícího se nosného rotoru a podvozku, jenž je v kontaktu se zemí. To vede k velmi rychlému nárůstu amplitudy kmitů, což obvykle končí úplnou destrukcí vrtulníku. Tomu následoval rozsáhlý teoretický a praktický výzkum tohoto jevu. Výsledky zmíněných výzkumných prací byly pak zužitkovány v zdokonalené konstrukci třetího prototypu vrtulníku typu Yan’an-2 (č.03). Zmíněný stroj byl přitom dokončen v roce 1969 a byl mimo jiné opatřen zdvojeným řízením s posilovači. Krátce nato byly ale další práce na toto téma opět pozastaveny. Na konci roku 1970 totiž padlo rozhodnutí, aby bylo konstrukční vrtulníkové oddělení NPU přesunuto do institutu NAI (Nanjing Aviation Institute) z Nanjingu, později známého jako NUAA (Nanjing University od Aeronautics and Astronautics), a v dalších pracích na vrtulníku typu Yan’an-2 se pokračovalo právě zde. Vývoj zmíněného stroje se potýkal nejen s chaosem, který sebou přinesla „Velká kulturní revoluce“, ale též s nedostatkem praktických zkušeností s projektováním vrtulníků. Jediný vrtulník, který se tehdy v ČLR vyráběl v podobě již zmíněného typu Z-5 (Hound A), měl navíc, jak již bylo uvedeno, vzletovou hmotnost 7,6 t. Z tohoto důvodu technická řešení zmíněného stroje nebylo možné aplikovat na vrtulník typu Yan’an-2, jehož vzletová hmotnost činila jen něco málo přes jednu tunu. Protože čínský průmysl nemohl, díky uzavřenosti ČLR, těžit ani z mezinárodní spolupráce, při vývoji vrtulníku typu Yan’an-2 se postupovalo metodou „pokus-omyl“. Do oblak se proto prototyp Yan’an-2 (č.03) nakonec napoprvé vydal, z VPD letiště Dongshan v Nanjingu, až dne 4. září 1975. Piloty byl zmíněný stroj hodnocen kladně, neboť měl lepší stabilitu, ovladatelnost a manévrovatelnost při visu i při dopředném letu, než měl vrtulník typu Z-5 (Hound A). Kromě toho jeho kokpit poskytoval vynikající výhled. Pro typ Yan’an-2 ale hovořila též nízká hlučnost uvnitř kokpitu. V roce 1978 konstrukční tým, který se podílel na vývoji tohoto stroje, získal cenu Národní vědecké konference za vědecké a technologické úspěchy. Mezitím, v roce 1976, byl zahájen vývoj nového nosného rotoru pro tento vrtulník. Původní nosný rotor vrtulníku typu Yan’an-2 byl přitom opatřen celokovovými listy s obdélníkovým půdorysem. Nový nosný rotor tohoto stroje měl lichoběžníkové listy kompozitní konstrukce, které měly vyšší účinnost a životnost. Vývoj nosného rotoru s kompozitními listy pro vrtulníku typu Yan’an-2 byl přitom završen v roce 1978. Technickým posouzením zmíněný nosný rotor prošel v roce 1982. Po završení letových zkoušek byl vrtulník typu Yan’an-2 shledán jako vhodný pro plnění úkolů cvičného stroje. Někdy okolo roku 1984 se tento vrtulník dostal do středu pozornosti Ministerstva vodních zdrojů a energetiky. V této souvislosti zmíněné ministerstvo několikrát vyslalo své zaměstnance do Nanjingu, aby se obeznámili s vrtulníkem typu Yan’an-2. Současně byla zvažována objednávka blíže neuvedeného počtu těchto strojů. V roce 1986 zase do Nanjingu dorazila armádní delegace, aby shlédla letovou ukázku prototypu tohoto stroje. Hodnocení vrtulníku typu Yan’an-2 ze strany PLA bylo kladné. Zmíněný stroj totiž splňoval požadavky původního technického zadání. A nejen to. Některými výkonnostními parametry dokonce požadavky technického zadání překonával. I přesto se ale sériové výroby nakonec nedočkal. Po ukončení programu Yan’an-2 se jeden z prototypů tohoto stroje stal učební a instruktážní pomůckou v institutu NUAA. Další prototyp vrtulníku typu Yan’an-2 skončil za branami muzea toho samého institutu. Zde se přitom nachází do dnešních dnů.

Popis:  Jednomotorový lehký dvoumístný víceúčelový vrtulník typu Yan’an-2 byl opatřen klasicky koncipovaným nosným systémem sestávajícím se z jednoho nosného rotoru a jedné vyrovnávací vrtule. Trup tohoto stroje měl přibližně oválný průřez a sestával se ze tří částí, a to přední části, střední části a ocasního nosníku. Přední část trupu vrtulníku Yan’an-2 měla poloskořepinovou konstrukci, stejně jako ocasní nosník. Naproti tomu hlavním nosným prvkem střední část trupu tohoto stroje byl rám z ocelových trubek. V konstrukci draku Yan’an-2 našly též uplatnění kompozitní materiály. Z kompozitu byla konkrétně u tohoto stroje vyrobena kabina posádky, dveře kabiny a část potahových panelů, stejně jako horizontální stabilizátor. V přední části trupu vrtulníku typu Yan’an-2 se nacházela dvoumístná kabina se sedadly pro pilota a pasažéra vedle sebe. Zasklení kokpitu tohoto stroje bylo zhotoveno z organického skla a sestávalo se z jednoho rozměrného čelního okna, které mělo přibližně polokulovitý tvar a tvořilo čelo kokpitu, a dvou postranních oken s tvarem poloviny oválu. Čelní okno kabiny vrtulníku typu Yan’an-2 bylo rozděleno dvěma výztuhami, jednou podélnou a jednou příčnou, na čtyři díly. Postranní okénka kabiny tohoto stroje byla vypouklá a byla součástí výklopných, směrem dopředu ven, vstupních dveří. Uvnitř střední části trupu vrtulníku typu Yan’an-2 se nacházela instalace pohonné jednotky v podobě hvězdicového (vzduchem chlazeného) devítiválce typu HS-6C, který byl opatřen ventilátorem a turbodmychadlem, a jednotlivých komponent hnacího systému, včetně hlavního reduktoru. Motor tohoto stroje byl umístěn pod hlavním reduktorem a zaujímal vertikální pozici, hřídelí směrem nahoru. Na horní partii střední části trupu vrtulníku typu Yan’an-2 navazoval ocasní nosník s plynule se zmenšujícím průměrem směrem zepředu dozadu. Nosný rotor tohoto stroje byl řešen jako dvoulistý a měl průměr 10,00 m. Původně byl nosný rotor vrtulníku typu Yan’an-2 opatřen celokovovými listy s půdorysem ve tvaru obdélníku, které měly hloubku 256 mm. Později tento stroj obdržel modifikovaný nosný rotor s lichoběžníkovými listy kompozitní konstrukce. Vyrovnávací vrtule vrtulníku typu Yan’an-2 měla průměr 1,80 m a byla opatřena listy s obdélníkovým tvarem. Listy vyrovnávací vrtule tohoto stroje měly trubkový nosník z hliníku, sklolaminátový potah a výplň z lehčeného plastu. Instalace vyrovnávací vrtule vrtulníku typu Yan’an-2 se nacházela na pravoboku šikmého trubkového nosníku rámové konstrukce s tvarem trojúhelníku, který byl uchycen ke konci ocasního nosníku. Kromě vyrovnávací vrtule ocasní nosník tohoto stroje nesl též nevelké ovladatelné horizontální stabilizační plošky. Horizontální stabilizátory byly uchyceny ke koncové části ocasního nosníku na středoplošné pozici. K jejich koncům byly připevněny nevelké vertikální stabilizační plošky s kapkovitým tvarem. Vzletové a přistávací zařízení vrtulníku typu Yan’an-2 tvořil pevný tříbodový podvozek příďového typu. Všechny tři podvozky tohoto stroje měly nohy ve tvaru jehlanu a byly osazeny jednoduchými koly. Zatímco instalace příďového podvozku se nacházela pod tupou „špicí“ trupu, hlavní podvozky vrtulníku typu Yan’an-2 byly uchyceny k bokům střední části trupu, na úrovni hlavy nosného rotoru. Tříbodový podvozek doplňovala ocasní ostruha, která chránila ocasní nosník před poškozením při případném překlopení.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  tři prototypy (dva letové a jeden neletový pro statické zkoušky)

Uživatelé:  žádní

Posádka:   jeden pilot a jeden pozorovatel nebo dva piloti

Pohon:       jeden pístový motor typu Zhuzhou HS-6C (modifikace sovětského motoru typu Al-14R) s max. výkonem 275 hp

Výzbroj:     žádná

Poslední úpravy provedeny dne: 21.5.2026