Changhe Z-8B/BG

Typ:  transportní modifikace středně těžkého civilního víceúčelového vrtulníku typu Z-8F vzešlá ze zadání PLA

Určení:  přeprava osob a nákladu, přeprava a shoz výsadku a odsun raněných

Odlišnosti od modelu Z-8F:

- instalace modifikovaného hlavního podvozku s odlehčenou konstrukcí demontáží postranních plováků alá prototyp Z-8A. Později ale byly některé sériové exempláře tohoto modelu zpětně opatřeny postranními vyrovnávacími plováky. To přitom posádce zajistilo větší šanci na přežití při nouzovém přistání na vodní hladině. První takto modifikovaný vrtulník typu Z-8B byl identifikován v červenci roku 2015.

- instalace vojenského avionického vybavení

- instalace náprstkovitého dielektrického krytu radiolokátoru na špici trupu alá Z-8JA

- instalace tzv. skleněného kokpitu. Palubní deska tohoto modelu se nápadně podobá palubní desce civilního vrtulníku typu AC313.

- instalace válcovitého dielektrického krytu antény SATCOM na hřbetu ocasního nosníku. Instalaci SATCOM obdržely pouze některé sériové exempláře tohoto modelu. První takto modifikovaný vrtulník typu Z-8B byl přitom identifikován v únoru roku 2017.

Historie:  První modifikace středně těžkého třímotorového námořního obojživelného vrtulníku typu Z-8, který není ničím jiným, než bezlicenční kopií francouzského vrtulníku typu SA321Ja Super Frélon, pro pozemní armádu (PLA) vešla ve známost jako Z-8A a do výzbroje byla zařazena v listopadu roku 2002. Produkce vrtulníku typu Z-8A byla ale velmi omezená. Důvodem toho byly problematické motory typu WZ-6A (modifikace francouzského motoru typu Turboméca Turmo IIIC). Zmíněné pohonné jednotky totiž měly nedostatečnou výkonnost, vysokou hmotnost, velkou spotřebu, nízkou životnost a mizernou spolehlivost. Z tohoto důvodu se PLA krátce po převzetí pouhých devíti vrtulníků typu Z-8A rozhodla urgentní poptávku po středně těžkých transportních vrtulnících vyřešit objednávkou dalších vrtulníků řady Mi-17 (Hip H/L) ruské výroby. Krátce nato, v roce 2007, byla do výzbroje letectva (PLAAF) zařazena zdokonalená modifikace vrtulníku typu Z-8, která vešla ve známost jako Z-8K a která sloužila k pátrací a záchranné činnosti. Zmíněný model vycházel z civilního víceúčelového vrtulníku typu Z-8F, který se spoléhal na importované motory typu PT6B-67A kanadské značky Pratt & Whitney Canada. Ty přitom mají v porovnání s motory typu WZ-6A znatelně vyšší výkonnost při nižší hmotnosti a spotřebě. Kromě toho mají podstatně delší meziopravní resurs a vynikající spolehlivost. Jejich použití proto sebou přineslo zvýšení nosnosti a zlepšení výškových charakteristik. Z tohoto důvodu se vrtulník typu Z-8K dostal též do středu pozornosti PLA. Hlavním podmětem k obnovení zájmu o vrtulník typu Z-8 ze strany PLA se ale stalo zemětřesení, které zasáhlo v květnu roku 2008 provincii Sichuan. Hlavní tíhu humanitárních misí zde totiž nesla právě vrtulníková technika. Transportní modifikace vrtulníku typu Z-8F pro PLA vešla ve známost jako Z-8B a kuli odlehčení konstrukce draku obdržela instalaci zjednodušeného hlavního podvozku bez postranních plováků. Jednalo se o podobnou konstrukci jako u prototypu neúspěšného modelu Z-8A. Jedním z úkolů vrtulníku typu Z-8B se stala doprava vojáků na bojiště v doprovodu útočných vrtulníků. Zmíněný stroj ale slouží též k dopravě výzbroje, munice a proviantu na bojiště, stejně jako těžké techniky, jakou je např. džíp či dělostřelecký systém. V kabině je vrtulník typu Z-8B schopen přepravit 39 osob či 27 plně vyzbrojených vojáků na vzdálenost 700 km nebo náklad o hmotnosti 3 000 kg na vzdálenost 500 km. Břemeno o hmotnosti 5 000 kg umístěné ve vnějším podvěsu tento stroj dokáže dopravit na vzdálenost 50 km. PLA začalo vrtulníky typu Z-8B přebírat od roku 2011. U útvarů PLA přitom tyto stroje postupně doplnily početnou flotilu ruských vrtulníků řady Mi-17/-171 (Hip H/L). PLA údajně převzalo celkem 85 vrtulníků typu Z-8B. Část z nich byla dokončena v subverzi Z-8BG, která se vyznačuje instalací motorů typu WZ-6C tuzemské výroby na místo motorů typu PT6B-67A kanadské výroby. Nejvíce rozšířenými středně těžkými transportními vrtulníky PLA v době ukončení produkce tohoto modelu byly nicméně stále importované vrtulníky řady Mi-17/-171 (Hip H/L) ruské výroby. Na vojenské přehlídce, která se konala dne 30. července 2017 na výcvikové základně Zhurihe (provincie Vnitřní Mongolsko) k příležitosti 90. výročí založení PLA, celkem 18 vrtulníků typu Z-8B vysadilo několik stovek vojáků. Tehdy se přitom jednalo o nejtěžší vrtulník v arsenálu PLA. V roce 2018 bylo oznámeno, že by vrtulníky typu Z-8A a Z-8B měly u útvarů PLA v blízké budoucnosti nahradit vrtulníky typu Z-8G a Z-20.

Verze:

Z-8B – první výše popsaná modifikace vrtulníku typu Z-8B. Pohon tohoto modelu obstarávají 1 877 hp motory typu PT6A-67B kanadské značky Pratt & Whitney Canada.

Z-8BG –modifikace vrtulníku typu Z-8B s instalací 1 743 hp motorů typu WZ-6C tuzemské výroby na místo motorů typu PT6A-67B kanadské výroby. Později navíc některé vrtulníky typu Z-8BG obdržely instalaci krytu antény SATCOM na hřbetu přední části ocasního nosníku, CPI (Crash Position Indicator) na pravoboku zadní části trupu a krytu antény radiolokátoru pro sledování povrchu země při letu v malých výškách a otočného kulovitého pouzdra elektro-optického systému pod „špicí“ trupu. Jiné exempláře vrtulníku typu Z-8BG byly zase opatřeny instalací drátěných sít na lapačích vzduchu pohonných jednotek, které zamezuje nasátí cizorodých předmětů (FOD).

Z-8B/BG (SPECOP) – úprava vrtulníku typu Z-8B/BG pro vysazování jednotek zvláštního určení. Na bocích pilotní kabiny tohoto modelu se nachází instalace externích pancéřových plátů, které zajišťují ochranu posádky před projektily palných zbraní. Kromě toho je tento model opatřen obranným systémem. Jeho součástí přitom je výstražný RL systém (RWR), výstražný laserový systém (LWR), výstražný protiraketový systém (MAWS) a výmetnice klamných RL/IČ cílů. Takto modifikovaný vrtulník typu Z-8B byl poprvé identifikován v lednu roku 2020.

Vyrobeno:  85 (?) sériových strojů

Uživatelé:  ČLR (PLA)

 

 

Z-8B

 

Posádka:   dva piloti

Pohon:       tři turbohřídelové motory typu Pratt & Whitney Canada PT6B-67A s max. výkonem po 1 877 hp

Radar:        povětrnostní radiolokátor neznámého typu, instalovaný uvnitř rozměrného náprstkovitého krytu vystupujícího ze špice trupu

Kapacita:   39 osob, 27 výsadkářů, 15 ležících raněných s lékařským doprovodem nebo náklad do celkové hmotnosti 3 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 6,12 m x 1,90 m x 1,83 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 5 000 kg, přepravovaný ve vnějším podvěsu

Výzbroj:     žádná

 

 

 

TTD:     
Ø nosného rotoru:  18,90 m
Ø ocasního rotoru: 4,00 m
Celková délka: 23,05 m
Délka trupu:   19,40 m
Výška: 6,66 m
Prázdná hmotnost: 6 795 kg
Max. vzletová hmotnost: 13 800 kg
Max. rychlost: 273 km/h
Praktický dostup:   6 000 m
Max. dolet:    800 km

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 3.7.2026