Typ:  vojenská transportní modifikace civilního středně těžkého víceúčelového vrtulníku typu AC313

Určení:  přeprava osob a nákladu, přeprava a shoz výsadku a odsun raněných

Odlišnosti od modelu AC313:

- instalace motorů neznámého typu tuzemské výroby na místo motorů typu PT6B-67A kanadské značky Pratt & Whitney Canada

- instalace kompozitně-keramických štítů na přední a zadní straně všech tří motorových výfuků. Zmíněné štíty mají znesnadnit zaměření motorových výfuků pasivními IČ samonaváděcími hlavicemi PLŘS.

- instalace nového nosného rotoru. Nosný rotor tohoto modelu má hlavu, která koncepčně vychází z hlavy typu Sparflex. Jednotlivé lisy nosného rotoru tohoto modelu tedy nejsou na hlavu napojeny za pomoci kloubů, ale za pomoci svazku elastomerických lamel. To sebou přináší úsporu hmotnosti.

- instalace modifikovaného náhonu vyrovnávací vrtule. Součástí hnacího systému vyrovnávací vrtule tohoto modelu je nová hřídel, která se nachází pod výrazně odlehčeným a odlišně tvarovaným hřbetním krytem táhnoucím se od hřbetní nástavby k pylonu vyrovnávací vrtule.

- vyšší zastoupení kompozitních materiálů v konstrukci draku. U tohoto modelu je z kompozitu vyrobena celá příď trupu, motorové kapoty, hřbet ocasního nosníku a gondoly hlavních podvozků. To sebou přináší významnou úsporu hmotnosti.

- modifikovaná špice trupu. Špice trupu tohoto modelu má větší délku a obdobný tvar jako špice trupu ruského vrtulníku typu Mi-171E (Hip L).

- rozšířené zasklení pilotní kabiny

- instalace kapkovitého krytu antény radiolokátoru, který slouží k sledování povrchu země při letu v malých výškách, pod špicí trupu na místo náprstkovitého krytu antény povětrnostního radiolokátoru. Povětrnostní radiolokátor se u tohoto modelu nachází uvnitř špice trupu.

- modifikovaný interiér kabiny dle požadavků PLA

- instalace antén výstražného radiolokačního systému na hřbetu špice trupu

- instalace antén datalinku na břichu trupu alá námořní Z-18. Zmíněný datalink by měl umožňovat zapojení vrtulníků typu Z-8G do jednotného systému velení a řízení.

- instalace válcovitého dielektrického krytu antény SATCOM na hřbetu ocasního nosníku. Instalaci SATCOM obdržely pouze některé sériové stroje.

- instalace antén HF radiostanic na ocasním nosníku

Historie:  Přestože byl středně těžký víceúčelový vrtulník typu AC313 z dílny společnosti Avicopter, který není ničím jiným, než vývojovým derivátem vojenského námořního obojživelného vrtulníku typu Z-8 (kopie francouzského typu SA321Ja Super Frélon), zamýšlen pro civilní sektor, našel si též cestu k ozbrojeným složkám ČLR, včetně PLA (People‘s Liberation Army). PLA konkrétně tento stroj shledala za ideálního nástupce transportních vrtulníků typu Z-8A/B, které vycházejí z méně výkonného námořního vrtulníku typu Z-8. Vojenská transportní modifikace vrtulníku typu AC313 pro PLA zpočátku nesla označení Z-18A. Zmíněné označení přitom vycházelo z označení speciálních modifikací vrtulníku typu AC313 pro PLANAF. Později ale byla přejmenována na Z-8G. Protože dle zadání PLA měl vrtulník typu Z-8G umožňovat přepravu objemného nákladu nebo velkého počtu osob i ve vysokohorských oblastech ČLR, obdržel silnější motory blíže neuvedeného typu. Zmíněné motory mají údajně výkon přes 2 400 hp a podle všeho vycházejí z motoru typu WJ-6C, který mimo jiné pohání vrtulníky typu Z-8B. To přitom dokládá skutečnost, že jsou vrtulníky typu Z-8G opatřeny APU a že příruby na prodloužených rourách motorových výfuků těchto strojů mají identický tvar jako u vrtulníků typu Z-8B. Instalace silnějších motorů se ale neobešla bez přepracování hnacího systému vyrovnávací vrtule. Nové konstrukce je též nosný rotor. Změn proti typu AC313 (a jeho námořní verzi Z-18) doznala též konstrukce špice trupu. Špice trupu armádního modelu Z-8G má totiž větší délku a více aerodynamický profil. Zasklení pilotní kabiny tohoto modelu má navíc větší plochu. V konstrukci vrtulníku typu Z-8G navíc doznaly širokého uplatnění kompozitní materiály. U tohoto modelu je z kompozitu vyrobena celá příď trupu, motorové kapoty, hřbet ocasního nosníku a gondoly hlavního podvozku. Díky tomu se vrtulník typu Z-8G stal nejlehčím modelem z řady Z-8/-18. Vrtulník typu Z-8G přitom vrtulníky typu Z-8A/B překonává jak přepravní kapacitou a nosností, tak i letovými výkony. Z tohoto hlediska má navrch dokonce i před importovanými vrtulníky řady Mi-171 (Hip L) ruské výroby. Vrtulník typu Z-8G přitom dokáže přepravit 27 plně vyzbrojených vojáků nebo 15 ležících raněných na vzdálenost 800 až 1 000 km. Vojáci ale uvnitř kabiny tohoto stroje sedí na obyčejných sedadlech a nikoliv na nárazuodolných sedadlech, jak je to u vrtulníků této kategorie běžné. Vojáci navíc mohou kabinu vrtulníku typu Z-8G opustit až po přistání, a to dveřmi, které se nacházejí na pravoboku přídě trupu, a záďovými nákladovými vraty. Nad postranními dveřmi některých těchto strojů je sice instalován jeřáb s úchytem pro slaňovací lano, jak je patrné z propagačních snímků, vysazení všech 27-ti vojáků za visu jedněmi dveřmi by však bylo zajisté velmi zdlouhavé. Zkoušky vrtulníku typu Z-8G se rozeběhly na konci roku 2014. Jeden z prototypů tohoto stroje byl opatřen pokročilým obranným komplexem. Jeho součástí byly přitom IČ rušiče kategorie DIRCM, výstražný laserový systém, výstražný RL systém a výmetnice klamných cílů. Sériových stroje ale nakonec obdržely pouze instalaci výstražného RL systému. Sériové Z-8G byly poprvé spatřeny v lednu roku 2018. Vzhledem k značné výkonnosti PLA vrtulníky typu Z-8G provozuje zejména ve velehorských oblastech Tibetu. V dubnu roku 2024 se na internetu objevilo video ze zkoušek vrtulníku typu Z-8G na palubě vrtulníkového výsadkového plavidla „Type 075“ (Yushen class). Vrtulníky typu Z-8G na inventáři PLA podle všeho v blízké budoucnosti nahradí nejen všechny vrtulníky typu Z-8A/B tuzemské výroby, ale i všechny ruské vrtulníky typu Mi-17/-171 (Hip H/L). Náhrada zmíněných strojů vrtulníky typu Z-8G ale zatím postupuje velmi pomalým tempem.

Verze:

Z-8G – základní výše popsaná modifikace vrtulníku typu Z-8G

Z-8GD (?) – speciální modifikace vrtulníku typu Z-8G určená pro vedení radioelektronického bojů. Speciál typu Z-8GD se vyznačuje instalací jednoho páru rozměrných krytů s tvarem poloviny válce na bocích trupu, v oblasti před hlavním podvozkem, řady břitových antén na břichu trupu a dodatečných antén a senzorů obranného systému na nosných horizontálních pylonech hlavních podvozků. Tento model byl poprvé identifikován v únoru roku 2022.

Z-8GZ (?) – speciální modifikace vrtulníku typu Z-8G zastávající poslání vzdušného velitelského stanoviště PLA. Tento model se vyznačuje instalací výklopného ramene s otočným válcovitým dielektrickým krytem antény radiolokátoru na břichu zadní části trupu, přímo za hlavním podvozkem, alá palubní Z-18J a dodatečných antén obranného systému na bocích přední a zadní části trupu. Speciál typu Z-8GZ s největší pravděpodobností vznikl jako nástupce vrtulníkového speciálu typu Mi-171ZH a poprvé byl identifikován v srpnu roku 2022.

Vyrobeno:  cca 20 až 30 exemplářů modelu Z-8G nejméně jeden exemplář modelu Z-8GD? a nejméně jeden exemplář modelu Z-8GZ?

Uživatelé:  ČLR (PLA)

Posádka:    dva piloti

Pohon:       tři turbohřídelové motory neznámého typu

Radar:        jeden meteorologický radiolokátor neznámého typu, instalovaný uvnitř špice trupu, a radiolokátor pro sledování povrchu země při letu v malých výškách neznámého typu, instalovaný uvnitř kapkovitého krytu nacházejícího se pod špicí trupu

Vybavení:   - obranné: výstražný RL systém (jeden pár antén na bocích přední části trupu)

Kapacita:    27 osob, 15 ležících raněných s jedním ošetřovatelem nebo náklad do celkové hmotnosti 4 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny, nebo náklad do celkové hmotnosti 5 000 kg, přepravovaný ve vnějším podvěsu

Výzbroj:     žádná