Harbin Z-5 (‘Hound A’)

Typ:  středně těžký transportní vrtulník uzpůsobený pro činnost za všech meteorologických podmínek ve dne i v noci; na základě licence vyráběná kopie sovětského vrtulníku typu Mil Mi-4 (Hound A)

Určení:  doprava osob, přeprava nákladu, shoz výsadku, přímá palebná podpora pozemních jednotek, odsun raněných, pátrací a záchranná činnost, hlídková činnost a kultivace zemědělských ploch

Historie:  V roce 1958 si Číňané zakoupili dva vrtulníky typu Mi-4P (Hound A) pro potřeby přepravy vysoce postavených vládních činitelů. Tomu později následovala ještě dodávka jednoho vrtulníku typu Mi-4 (Hound A) a jednoho vrtulníku typu Mi-4A (Hound A). Mezitím, v roce 1956, byla podepsána mezistátní smlouva, která čínskému průmyslu zajistila licenční oprávnění k produkci vrtulníku typu Mi-4 (Hound A) a jeho pohonné jednotky v podobě pístového motoru typu AŠ-82V. Kompletací zmíněných vrtulníků byl přitom pověřen závod č.122 z Harbinu. Příslušné výrobní podklady Sověti Číňanům předali v únoru roku 1958. Ke kompletaci prvního exempláře „čínského“ Mi-4 (Hound A) byly použity výhradně komponenty, které byly dodány sovětským výrobcem. Jeho montáž navíc probíhala pod přímým dozorem sovětských techniků. Protože se kompletace prvního exempláře „čínského“ Mi-4 (Hound A) v prostorách harbinského závodu č.122 rozeběhla ještě před dodáním výrobních podkladů, od vzletové dráhy se tento stroj napoprvé odlepil již dne 14. prosince 1958, jako vůbec první vrtulník sestavený na území ČLR. Konstrukční certifikát přitom „čínský“ Mi-4 (Hound A) obdržel v prosinci roku 1959. Zavádění vrtulníku typu Mi-4 (Hound A) do výrobního programu závodu č.122 z Harbinu bylo ale v důsledku politiky tzv. „Velkého skoku“ Mao Ce-tunga, která počítala s razantním zvyšováním kvantity ve výrobě (na úkor kvality), přehnaně uspěchané. Následkem toho byla výrobní kvalita „čínských“ Mi-4 (Hound A) natolik mizerná, že musela být výrobní linka tohoto stroje již v roce 1960 uzavřena. Veškeré původně použité výrobní přípravky byly proto následně nahrazeny nově zhotoveným výrobním zařízením. Přestože se nové výrobní podklady podařilo dokončit již v březnu roku 1961, první exemplář vrtulníku typu Mi-4 (Hound A), který byl v Harbinu zkompletován na nové výrobní lince dle nových postupů, poprvé vzlétl až dne 20. srpna 1963. Plná produkce tohoto stroje obdržela oficiální zelenou dne 21. září toho samého roku, tedy po celých pěti letech od vzletu prvního prototypu. Rok nato se pro vrtulníky typu Mi-4 (Hound A) čínské výroby začalo používat označení Z-5. Vrtulníky typu Z-5 (Hound A) z prvních výrobních sérií byly přesnou kopií sovětského vrtulníku typu Mi-4 (Hound A). Do konstrukce pozdějších sériových exemplářů tohoto stroje byly nicméně vneseny některé změny. Nejvíce zásadní změnou se přitom stala náhrada listů nosného rotoru smíšené konstrukce (nosník z ocelové trubky a dřevěný potah) listy celokovové konstrukce. Důvodem tohoto zásahu do konstrukce listů nosného rotoru vrtulníku typu Z-5 (Hound A) byla špatná dostupnost dřeva vhodného pro výrobu potahu listů vrtulníkového nosného rotoru na území ČLR. První vrtulník typu Z-5 (Hound A) v provedení s nosným rotorem s celokovovými listy se přitom od země poprvé odpoutal dne 22. června 1966. Později navíc zmíněné stroje obdržely též postranní trupové závěsníky pro externí přídavné palivové nádrže, které umožňovaly prodloužení doletu o 300 km. Do podlahy nákladového prostoru části armádních Z-5 (Hound A) byl navíc vetknut otvor s poklopem, který umožňoval provádět shoz nákladu za letu. Přestože vrtulník typu Z-5 (Hound A) bylo již době, kdy byl zaveden do výrobního programu harbinského závodu č.122, možné považovat za morálně zastaralý, ve výrobním programu zmíněného podniku se nakonec udržel až do roku 1979. Do té doby brány závodu č.122 z Harbinu opustilo celkem 575 těchto strojů. Čínští provozovatelé přitom převzali 530 z nich. Dalších 8 vrtulníků typu Z-5 (Hound A) si ponechal výrobce pro potřeby zkoušek. Zbylých 37 těchto strojů bylo vyhrazeno na export. O řadové službě těchto strojů je i přes jejich masové rozšíření k dispozici jen velmi málo informací. Známo je v podstatně pouze to, že byly všechny vrtulníky řady Z-5 (Hound A) nasazovány výhradně nad kontinentální Čínou. Největším provozovatelem těchto strojů se stalo armádní letectvo (PLA). PLA bylo totiž dodáno více než 400 vrtulníků řady Z-5 (Hound A). Povětšinou se přitom jednalo o základní transportní modifikaci, která sloužila k přepravě výsadkářů a vojenské techniky. PLA se ale stalo též provozovatelem salónní dopravní verze a přibližně desítky exemplářů speciální verze pro pátrací a záchrannou činnost. Nevelký počet vrtulníků typu Z-5 (Hound A) skončil u ministerstva vnitra a policie. Čtyři tyto stroje byly dodány CAAC (Civil Aviation Administration of China). Provozovatelem okolo osmi desítek vrtulníků typu Z-5 (Hound A) v dopravní verzi se staly aerolinky CAAC. Zmíněné aerolinky byly, hned po PLA, druhým největším provozovatelem vrtulníků typu Z-5 (Hound A) a tyto stroje používaly nejen k dopravě cestujících, ale též k přepravě nákladu, pošty a léků. Na vrtulníky typu Z-5 (Hound A) se Číňané nakonec museli plně spoléhat nejen po celá 60. a 70. léta, ale i prakticky po celá léta 80. V 60. letech totiž ČLR zaujala ke svému jedinému dodavateli vojenské techniky v podobě SSSR vysloveně nepřátelský postoj, což vedlo k tomu, že se následně musela nejen na poli vrtulníkové techniky plně spoléhat na domácí průmysl. Jenomže domácí vývoj vzdušných prostředků s rotující nosnou plochou nepřinášel uspokojivé výsledky (neúspěšné programy Z-6 a Z-7). Aby toho nebylo málo, tak ani zavádění domácí kopie francouzského těžkého námořního transportního vrtulníku typu SA321Ja Super Frélon (pod označením Z-8) do výrobního programu závodu z Changhe se neobešlo bez problémů a neúnosně se zatahovalo proti plánům. Z tohoto důvodu se vrtulníky řady Z-5 (Hound A) nakonec ve službě udržely až do 90. let. Teprve až poté jejich poslání plně převzaly podstatně pokročilejší vrtulníky řady Z-9. Zmíněný stroj přitom není ničím jiným, než od roku 1981 na základě licence závodem z Harbinu vyráběnou kopií francouzského vrtulníku typu AS365N Dauphin II. Zavedení vrtulníku typu Dauphin II do výrobního programu závodu z Harbinu by ale nebylo vůbec možné, kdyby mezitím nedošlo k výraznému oteplení politických vztahů ČLR se západem. Jediným zahraničním provozovatelem vrtulníku typu Z-5 (Hound A) se stala Albánie. Albánie si přitom nejprve, v roce 1957, pořídila čtyři sovětské vrtulníky typu Mi-4 (Hound A). Zmíněné stroje byly konkrétně přiřazeny k samostatnému roji, který obstarával přepravu vysoce postavených vládních představitelů. Později, v polovině 60. let, Albánie projevila zájem o další vrtulníky tohoto typu. Jejich pořízení ale zabránila skutečnost, že výrobce již v roce 1965 přestal, v souvislosti s rozhodnutím o ukončení výroby vrtulníků řady Mi-4 (Hound), objednávky na tyto stroje přijímat. Protože nevyšel ani pokus o vyjednání nákupu „olétaných“ Mi-4 (Hound A) ze stavu sovětských ozbrojených sil, v roce 1966 si Albánie objednala právě čínské Z-5 (Hound A). V letech 1967 až 1971 tak bylo do Albánie vyvezeno celkem 37 těchto strojů v několika verzích, včetně verze dopravní a sanitní. Albánie se přitom stala jediným zahraničním provozovatelem vrtulníku typu Z-5 (Hound A). Všechny zmíněné stroje byly přiděleny vrtulníkové letce, která působila z letecké základny Farka u Tirany. Krátkodobě byly však jednotlivé roje vrtulníků typu Z-5 (Hound A) dislokovány i na jiných základnách. Albánské Z-5 (Hound A) si na své konto připsaly jedno nelichotivé prvenství mezi vrtulníky řady Mi-4 (Hound) v podobě nehody s největším počtem obětí (25 osob), za kterou mohla srážka dvou těchto strojů. K této tragické události přitom došlo v listopadu roku 1989 při evakuaci raněných po nehodě autobusu. Poslední vrtulníky tohoto typu v Albánii dolétaly v roce 2004. V roce 2016 pak albánské ministerstvo obrany nabídlo odstavené vrtulníky typu Z-5 (Hound A) k prodeji v aukci. 

Verze:

Z-5 (transportní) – základní modifikace vrtulníku typu Z-5 (Hound A) určená k přepravě výsadkářů a nákladu. Tento model byl přímou kopií sovětského vrtulníku typu Mi-4 (Hound A) a byl postaven v počtu 437-ti exemplářů.

Z-5 (útočný) – ozbrojená modifikace transportního vrtulníku typu Z-5 (Hound A) určená k přímé palebné podpoře pozemních jednotek. Tento čínský protějšek sovětského vrtulníku typ Mi-4AV (Hound A) se vyznačoval instalací závěsníků pro dvojici raketových bloků na bocích trupu.

Z-5 (minovací) – speciální modifikace transportního vrtulníku typu Z-5 (Hound A) určená k shozu padáčkových protitankových min. Tento model se vyznačoval absencí podtrupové střelecké gondoly.

Z-5 (dopravní) – civilní dopravní modifikace transportního vrtulníku typu Z-5 (Hound A). Tento čínský protějšek sovětského vrtulníku typu Mi-4P se vyznačoval absencí podtrupové střelecké gondoly a byl postaven v počtu 86-ti exemplářů.

Z-5 (salónní) – salónní modifikace civilního dopravního vrtulníku typu Z-5 (Hound A) s luxusně zařízeným interiérem kabiny cestujících určená k dopravě VIP osob. Na bocích kabiny cestujících tohoto čínského protějšku sovětského vrtulníku typu Mi-4S se nacházela rozměrná hranatá okna a nikoliv malá kulatá okénka. Jeden z těchto strojů využíval čínský premiér Zhou En-lai.

Z-5 (zemědělský) – speciální modifikace transportního vrtulníku typu Z-5 (Hound A) určená ke kultivaci zemědělských ploch chemickým postřikem. Tento čínský protějšek sovětského vrtulníku typu Mi-4SCh byl postaven v počtu sedmi exemplářů.

Z-5 (SAR) – speciální modifikace transportního vrtulníku typu Z-5 (Hound A) pro pátrací a záchrannou činnost. Tento čínský protějšek sovětského vrtulníku typu Mi-4SP mohl používat externí přídavné palivové nádrže a byl postaven v počtu 13-ti exemplářů.

Z-5 (hlídkový) – speciální modifikace transportního vrtulníku typu Z-5 (Hound A) pro hlídkovou  činnost. Tento model se vyznačoval instalací nestandardních antén a byl postaven v počtu dvou exemplářů.

Vyrobeno:  575 sériových strojů

Uživatelé:  Albánie (v letech 1967 až 1971 vyvezeno 37 ks) a ČLR

Posádka:    dva piloti a pozorovatel/střelec

Pohon:       jeden pístový motor typu Harbin HS-7 (licenční kopie sovětského typu Švecov AŠ-82V) s max. výkonem 1 700 hp

Kapacita:   14 osob nebo náklad do celkové hmotnosti 1 550 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny, nebo náklad do celkové hmotnosti 1 300 kg, přepravovaný ve vnějším závěsu pod trupem

Výzbroj:     jeden pohyblivý 12,7 mm kulomet, instalovaný ve střelišti nacházejícím se v přední části břišní trupové gondoly, a dva raketové bloky, přepravované na postranních trupových závěsnících

Poslední úpravy provedeny dne: 24.10.2023