Sichuan Lantian Mi-171C (‘Hip’)

Typ:  středně těžký víceúčelový vrtulník uzpůsobený pro činnost za všech meteorologických podmínek ve dne i noci (licenčně vyráběná kopie ruského typu Mil Mi-171)

Určení:  přeprava nákladu a osob, přeprava a shoz výsadku, odsun raněných a přímá palebná podpora pozemních jednotek

Historie:  Konec 70. let sebou přinesl razantní oteplení politických vztahů komunistické ČLR se západem. Tato změna přitom Číňanům zajistila přístup k letecké technice západní provenience. V roce 1985 si tak mohli objednat transportní vrtulníky typu S-70C-2 Blackhawk americké značky Sikorsky. Protože krátce nato veškeré obchodní vztahy ČLR se západem zcela zpřetrhalo krvavé potlačení lidového povstání na Tiananmenském náměstí, k němuž došlo v červnu roku 1989, dodávky těchto výkonných vrtulníků se nakonec zastavily na pouhých 24-ti exemplářích. Ty přitom Číňané převzali ještě v roce 1985. Původní plány ale počítaly s pořízením více než 150-ti sériových S-70C-2. Na počátku 90. let se proto výsadkové útvary PLA musely stále plně spoléhat na početnou flotilu jednomotorových středně těžkých pístových vrtulníků typu Z-5 (Hound A). Tuto závodem z Harbinu vyráběnou licenční kopii sovětského vrtulníku typu Mil Mi-4 (Hound A) z počátku 50. let bylo ale již tehdy možné považovat za beznadějně morálně i technicky zastaralou techniku. Modernější lehké vrtulníky řady Z-9 (licenční kopie francouzského typu Aérospatiale AS365N Dauphin II) byly totiž díky malé přepravní kapacitě, která činila pouhých osm plně vyzbrojených vojáků, pro výsadkové operace zcela nevhodné, zatímco produkce těžkých námořních vrtulníků řady Z-8 (kopie francouzského typu Aérospatiale SA321Ja Super Frélon) tehdy teprve s velkými těžkostmi nabíhala. Východiskem z této nelichotivé situace se pro PLA stalo opětovné navázání obchodních vztahů s hroutícím se SSSR. V roce 1991 si tak PLA mohlo zakoupit 24 středně těžkých transportních vrtulníků typu Mil Mi-17 (Hip H). Vzhledem k tomu, že se dvoumotorové vrtulníky typu Mi-17 (Hip H) nanejvýš osvědčily, v roce 1995 PLA zakoupilo dalších 35 těchto strojů, v pokročilejší verzi Mi-171 (Hip H). Protože domácí výsadkový vrtulník typu Z-8A, který vycházel z námořního vrtulníku typu Z-8, představoval zklamání, v roce 2006 si PLA pořídilo další ruské vrtulníky typu Mi-171 (Hip H), tentokrát v povedení s kapotovaným „delfíním nosem“ alá Mi-17-V5 (Hip L) na místo proskleného tupého. Již zmíněný model Mi-17-V5 (Hip L), který se vyznačuje též instalací praktičtější jednodílné nájezdové rampy na místo dvoudílných směrem do stran se rozevírajících vrat, se nakonec na inventáři PLA objevil též. V letech 2001 až 2007 PLA převzalo přes 60 těchto strojů. 25 z nich bylo navíc dodáno, v letech 2003 až 2004, v modifikaci Mi-17-V7 (Hip L), která byla uzpůsobena pro činnost ve vysokohorských oblastech Tibetu. V roce 2006 PLA uzavřelo kontrakt na dalších 88 vrtulníků řady Mi-171 (Hip). Ten samý rok byla podepsána  objednávka na 24 vrtulníků tohoto typu v civilní úpravě (22 v transportním a 2 ve VIP provedení). Poslední z nich byl přitom dodán v dubnu roku 2007. Tomu v prosinci 2009 následoval podpis kontraktu na dalších 32 těchto strojů ve verzi Mi-171E (Hip) pro potřeby ministerstva obrany. Dodávky v rámci tohoto kontraktu se rozeběhly na podzim roku 2010. Poslední vrtulníky typu Mi-171E (Hip) z objednávky z prosince roku 2009 byl dodán v srpnu roku 2011. Objednávka na dalších 52 vrtulníků typu Mi-171E (Hip) byla podepsána v srpnu roku 2012. Termín dokončení zmíněného kontraktu byl přitom stanoven na rok 2014. Protože byla čínská poptávka po vrtulnících řady Mi-17 (Hip) nad možnosti ruského průmyslu, v březnu roku 2007 byla podepsána  mezistátní smlouva, která čínskému podniku Sichuan Lantian Helicopter Company zajistila oprávnění na kompletaci vrtulníků této řady (ve verzích Mi-171, Mi-17-V5 a Mi-17-V7) z konstrukčních sestav dodávaných ruským průmyslem. Zmíněný podnik přitom vznikl přestavbou vojenského opravárenského závodu č.5701, který se nacházel v Chengdu. Protože se Rusové chtěli pojistit proti produkci nad rámec licenční smlouvy a proti případnému nelegálnímu exportu, ponechali si výrobní „know-how“ na všechny složité systémy těchto strojů, včetně reduktoru a turbohřídelového motoru typu TV3-117. Číňané totiž měli v úmyslu vrtulníky řady Mi-17 (Hip) vlastní výroby vyvézt do Pákistánu a některých afrických zemí, což by díky nižší ceně čínských výrobků sebou přineslo nemalé škody pro ruský export. Protože se již zmíněný motor typu TV3-117 nepodařilo čínským inženýrům okopírovat ani po více jak 15-ti letech usilovného snažení, což produkci vrtulníků řady Mi-17 (Hip) v Lantianu činilo zcela závislou na dodávkách z Ruska, Číňané později přes nevoli Rusů navázali spolupráci s ukrajinskou společností Motor-Sič, která je jedním z hlavních dodavatelů konstrukčních celků pro tyto úspěšné pohonné jednotky. Mezitím čínský průmysl bez jakéhokoliv souhlasu Ruska zkopíroval provozní vybavení vrtulníků řady Mi-17 (Hip) a to následně vyvezl do několika zemí provozujících tyto stroje, včetně Pákistánu. Jako první a nakonec jako jediný se montáže na lince závodu Lantian dočkal model Mi-171 (Hip H). První exemplář „čínského“ Mi-171 (Hip), který vešel ve známost pod označením Mi-171C, se od země poprvé odpoutal dne 4. prosince 2007. Dle původních plánů mělo do konce roku 2008 výrobní halu zmíněného podniku opustit celkem 20 licenčních Mi-171C (Hip H). Druhá fáze počítala s kompletací dalších 60-ti těchto strojů. Nakonec ale na lince závodu Lantian vzniklo jen 40 vrtulníků typu Mi-171C (Hip H). V reakci na soustavné porušování licenční smlouvy totiž Rusové následně zcela zastavili dodávky konstrukčních sestav a o případné obnově výroby tohoto stroje na území ČLR se již nemínili dále bavit. První dva sériové exempláře vrtulníku typu Mi-171C (Hip H) byly přitom předány, dne 16. prosince 2009, společnosti Quingdao Helicopter Aviation.

Verze:  -

Vyrobeno:  40 sériových strojů

Uživatelé:  pouze ČLR

Mi-171C

Posádka:    dva piloti a palubní mechanik

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Izotov TV3-117MT ruské výroby s max. výkonem po 1 950 hp

Kapacita:    20 až 26 výsadkářů, 12 ležících raněných nebo náklad do celkové hmotnosti 4 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 5,34 x 2,32 x 1,80 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 3 000 kg, přepravovaný ve vnějším závěsu pod trupem

Výzbroj:      žádná

Poslední úpravy provedeny dne: 9.11.2013