Avicopter/Mil AHL

Typ:  těžký transportní vrtulník

Určení:  přeprava osob a nákladu, pátrací a záchranná činnost, odsun raněných a hašení požárů

Historie:  Protože přepravní kapacity středně těžkých transportních vrtulníků řady Z-8 a Mi-17/171 (Hip) PLA k plnění některých úkolů nepostačovaly, v letech 2007 až 2015 si Číňané pořídili čtyři těžké transportní vrtulníky typu Mi-26TS (Halo) ruské výroby. Provozovatelem vrtulníků typu Mi-26TS (Halo) se sice staly civilní společnosti Flying Dragon (3 ks) a Quingdao (1 ks), které je využívají zejména k pátrací a záchranné činnosti a v roli létajících jeřábů, zmíněné stroje byly však několikrát spatřeny i na vojenských základnách. V ČLR totiž mohou být vrtulníky civilních společností v případě potřeby kdykoliv povolány do vojenské služby. Protože Čínským ozbrojeným silám vrtulník této kategorie evidentně chyběl, mezitím byl zahájen program těžkého transportního vrtulníku domácí konstrukce. Vzhledem k tomu, že byl vývoj vrtulníku této kategorie nad možnosti čínského průmyslu, Číňané v této souvislosti následně navázali spolupráci s ruským vrtulníkovým průmyslem. To dalo za vznik programu rusko-čínského velkokapacitního transportního vrtulníku AHL (Advanced Heavy Lift). První informace o programu rusko-čínského těžkého transportního vrtulníku AHL, který byl oficiálně veden jako civilní projekt, se na veřejnost dostaly v červnu roku 2014. Celkové uspořádání tohoto stroje spolu se základními takticko-technickými charakteristikami bylo definováno v únoru roku 2015. Součástí technického zadní se přitom mimo jiné stal požadavek na dostup 5 700 m s nákladem o hmotnosti 5 t. To dokládá, že Číňané plánují vrtulníky typu AHL provozovat ve vysokohorských oblastech. Memorandum mezi ruskou společností Vertolety Rossiji (VR), která od prosince roku 2006 koordinuje vývoj a výrobu vrtulníkové techniky na území Ruska, a čínským konsorciem AVIC (Aviation Industries of China) o společném postupu při vývoji vrtulníku typu AHL bylo podepsáno v květnu toho samého roku. Zatímco ruský průmysl dostal na starost zpracování kompletního aerodynamického návrhu, konstrukce trupu, pohonného systému, transmise, rotorů a odledovacího systému, čínskému průmyslu byla zmíněnou smlouvou přidělena výroba trupu, avioniky a palubních systémů. Dle původních plánů měly vrtulník typu AHL pohánět dva 11 400 hp turbohřídelové motory typu D-136 ukrajinské značky Motor Sič, pohonné jednotky těžkého transportního vrtulníku typu Mi-26 (Halo). Zmíněné motory měly přitom roztáčet sedmilistý nosný a pětilistý vyrovnávací rotor nové konstrukce. Vzhledem k tomu, že mezitím rusko-ukrajinské vztahy klesly, díky ruské anexi Krymu a ruské podpoře proruských ukrajinských separatistů, na bod mrazu, později před zmíněnými pohonnými jednotkami dostaly přednost ruské turbohřídelové motory typu PD-12V. Tento typ motoru přitom není ničím jiným, než derivátem dvouproudového motoru typu PD-14, pohonné jednotky dopravního letounu typu MS-21. Ještě později se nicméně do středu pozornosti Číňanů dostal ukrajinský motor typu Al-136T, který zase není ničím jiným, než derivátem motoru typu D-136 s vyšším výkonem při teplotách vzduchu do 30-ti °C a vyšším krátkodobým mimořádným výkonem. Důvodem toho se stal nejistý termín dostupnosti motoru typu PD-12V. Pozemní stendové zkoušky motoru typu Al-136T, který byl vyprojektován speciálně pro vrtulník typu AHL, se přitom rozeběhly v lednu roku 2017. V původní projektové podobě se vrtulník typu AHL nápadně podobal nerealizovanému vrtulníku typu Mi-46, který byl pojat jako 60 %-ní aerodynamická zmenšenina vrtulníku typu Mi-26 (Halo). MVZ M.L. Mila se tedy snažila v programu AHL v maximální míře zužitkovat předchozí práce. Se zmenšenou maketou vrtulníku typu AHL v této rané projektové podobě se mohla široká veřejnost poprvé seznámit na výstavě China Helicopter Exposition 2015, která se konala v září roku 2015. Později, na základě mezinárodní smlouvy z roku 2016, bylo nicméně řízení celého projektu AHL předáno společnosti Avicopter konsorcia AVIC, zatímco ruský průmysl byl odsunut na pozici subdodavatele některých komponent. To se týkalo zejména transmise, jejíž návrh a výroba byla tehdy pro čínský průmysl stále poněkud tvrdým oříškem. V této souvislosti trup vrtulníku typu AHL dostal do vínku vizáž nepodobnou vzhledu trupu menšího a lehčího francouzského vrtulníku typu Puma. Zmenšená maketa zmíněného stroje v této projektové podobě byla široké veřejnosti poprvé prezentována v září roku 2017 na výstavě China Helicopter Exposition 2017. Ještě později projekt vrtulníku typu AHL doznal dalších změn. Konkrétně byla navýšena jeho projektovaná max. vzletová hmotnost z 38,2 t na 42 t. I přes toto navýšení hmotnosti se ale mělo jednat o menší a lehčí stroj než je ruský typ Mi-26 (Halo). Vzletová hmotnost tohoto největšího sériově vyráběného vrtulníku světa totiž činí celých 56 t. Naproti tomu největší americký vrtulník v podobě typu Sikorsky CH-53K King Stallion má vzletovou hmotnost „pouhých“ 39,9 t. Do kabiny, resp. do podvěsu, vrtulníku typu AHL mělo být možné umístit náklad o celkové hmotnosti 10 t, resp. 15 t. Nosnost těžšího typu Mi-26 (Halo) přitom činí 20 t. Zmenšená maketa takto modifikovaného vrtulníku typu AHL byla široké veřejnosti poprvé prezentována na Airshow China 2018, která se konala v listopadu roku 2018 v Zhuhai. Současně zde byl ale vystaven, ruským koncernem Rostech, též model původní projektové varianty tohoto stroje, která vycházela z nerealizovaného projektu vrtulníku typu Mi-46. To dokládalo, že tehdy mezi oběma vývojovými partnery stále panovaly neshody ohledně podoby vrtulníku typu AHL. K vzájemné shodě údajně došlo teprve až na výstavě Armija 2020, která se konala v srpnu roku 2020 na letišti Kubinka. Hlavním důvodem toho se stala skutečnost, že Číňané později začali neústupně trvat na předání duševních práv ke všem prvkům vrtulníku typu AHL, na což Rusové samozřejmě nechtěli přistoupit, neboť by z výroby tohoto stroje nic neměli. Mezistátní smlouva o společném postupu při vývoji tohoto stroje byla nakonec podepsána dne 25. června 2021. Zatímco Rusové se tímto zavázali vývojem transmise, ocasního rotoru a odledovacího systému, Číňanům připadl vývoj zbylých komponent vrtulníku typu AHL, včetně stavby prototypů, certifikace, sériové výroby a prodeje. Termín završení certifikace tohoto stroje byl přitom naplánován na rok 2032. Později byl nicméně celý program AHL zmražen. Současně Číňané začali údajně jednat s Ruskem ohledně možnosti modernizace importovaných vrtulníků typu Mi-26 (Halo) s využitím komponent čínské výroby.

Verze:  -

Vyrobeno:  0

Uživatelé:  žádní

Posádka:    ?

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Motor Sič Al-136T ukrajinské výroby s max. výkonem po 11 400 hp

Kapacita:    náklad do celkové hmotnosti 5 000 kg (ve výškách nad 4 500 m) až 10 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny, nebo náklad do celkové hmotnosti 15 000 kg, přepravovaný ve vnějším podvěsu

* pouze vypočtený odhad

 Poslední úpravy provedeny dne: 6.11.2024