Moskalev SAM-6

Typ:  technologický demonstrátor bezocasého stíhacího letounu typu SAM-7 Sigma

Určení:  ověření stability a ovladatelnosti bezocasého stíhacího letounu typu SAM-7 a ověření provozních charakteristik letounu s tandemovým podvozkem

Historie:  V roce 1933 se S.A. Moskalev pustil do prací na projektu jednomotorového dvoumístného celokovového stíhacího letounu koncipovaného jako bezocasý dolnoplošník s krátkým trupem, mohutným přímým lichoběžníkovým křídlem, zdvojenou SOP na koncích křídla a tandemově uspořádaným podvozkem. Zmíněný stroj obdržel označení SAM-7 Sigma a počítal s 800 hp kapalinou chlazeným vidlicovým 12-ti válcem typu M-34R z dílny A.A. Mikulina. Protože Moskalev s konstrukcí bezocasého letounu tehdy ještě neměl žádné zkušenosti, rozhodl se stabilitu a ovladatelnost tohoto stroje nejprve ověřit nejen ofukováním zmenšeného modelu v aerodynamickém tunelu, ale též za pomoci zjednodušeného pilotovaného technologického demonstrátoru. Zmíněný experimentální letoun vešel ve známost jako SAM-6 a byl vyprojektován pro 65 hp hvězdicový (vzduchem chlazený) tříválec typu M-23 z dílny V.A. Dolležala. Letoun typu SAM-6 byl pojat jako dvoumístný dolnoplošník s lichoběžníkovým křídlem a protože se jeho posláním stalo též porovnání účinnosti elevonů s klasickými výškovými kormidly, kromě koncových křídelních svislých plošek obdržel též klasicky koncipované ocasní plochy sestávající se z jedné SOP a jedné VOP. Ovladatelnost letounu typu SAM-6 měla být přitom nejprve ověřena v konfiguraci s klasickými ocasními plochami. Poté měly být ocasní plochy demontovány a současně křidélka přeměněna a elevony. V této konfiguraci měl ale letoun typu SAM-6 létat, kuli posunu těžiště, bez druhého člena posádky v zadním kokpitu. Kromě výše uvedeného se posláním tohoto stroje stalo prověření rolovacích, vzletových a přistávacích charakteristik letounu s tandemově uspořádaným podvozkem. Na projektování a stavbě experimentálního letounu typu SAM-6 se významně podíleli studenti letecké průmyslové školy z Voroněže. Letové zkoušky tohoto stroje se pravděpodobně rozeběhly na počátku roku 1934. Zpočátku byl prototyp letounu SAM-6 opatřen lyžovým podvozkem. Později ale obdržel instalaci podvozku kolového. V původní konfiguraci měl prototyp letounu SAM-6 instalovány ocasní plochy a koncové křídelní svislé plochy bez směrových kormidel. První let s prototypem letounu typu SAM-6 vykonal Remizjuk, náčelník letecké skupiny NKTP (Lidový komisariát těžkého průmyslu). Při prvním letu s ním Remizjuk vystoupal do výšky 300 až 400 m a udělal několik okruhů kolem letiště. Při přibližování přistání ale nedržel důsledně jeho křídlo ve vodorovné pozici. Tomu proto následovalo poněkud krkolomné dosednutí. Zmíněný incident se ale naštěstí obešel bez poškození draku. Protože Remizjuk po tomto poněkud nepovedeném přistání odmítal s prototypem letounu typu SAM-6 již více létat, musel být nahrazen továrním pilotem A.N. Gusarovem. Pilotáž letounu typu SAM-6 byla Gusarovem hodnocena jako bezproblémová. Přistání s tímto strojem nicméně vyžadovalo určitou obezřetnost. Na konci dojezdu měl navíc prototyp letounu typu SAM-6 tendenci samovolně zatáčet. Na to, že výkon motoru typu M-23 činil pouhých 65 hp, měl prototyp letounu typu SAM-6 též poměrně dobré výkonnostní parametry. V průběhu zkoušek byl tento stroj zbaven ocasních ploch, jak bylo plánováno. Současně obdržel nové koncové křídelní svislé plošky se směrovými kormidly na odtokové hraně. V této konfiguraci byl prototyp letounu typu SAM-6 ovládán za pomoci křidélek, která nyní současně zastávala funkci výškových kormidel, a směrových kormidel, nacházejících se na odtokové hraně koncových křídelních svislých ploch. Později byl postaven též prototyp sportovní modifikace letounu typu SAM-6. Zmíněný stroj vešel ve známost jako SAM-6bis a byl opatřen klasicky koncipovanými ocasními plochami a konvenčním tříbodovým podvozkem ostruhového typu. Po realizaci závodních zkoušek byl jediný prototyp letounu typu SAM-6bis předán aeroklubu.

Popis (model SAM-6):  Dvoumístný jednomotorový experimentální letoun typu SAM-6 byl řešen jako dolnoplošník s klasicky koncipovanými ocasními plochami. Zmíněný stroj měl dřevěnou kostru. Potah draku letounu typu SAM-6 byl zhotoven z překližky, tedy vyjma potahu ovládacích ploch, který byl plátěný. Poměrně krátký trup tohoto stroje měl průřez na výšku postavené elipsy a délku pouhých 4,50 m. V přední části trupu letounu typu SAM-6 se nacházela instalace pohonné jednotky v podobě 65 hp hvězdicového (vzduchem chlazeného) tříválce typu M-23. Zmíněný motor roztáčel jednu dvoulistou vrtuli v tažném uspořádání. Jeho válce vystupovaly z obrysu motorové kapoty a nebyly opatřeny kryty. Přímo za motorovou sekcí, na úrovni křídla se nacházela dvojice tandemově uspořádaných kokpitů. Přední kokpit ukrýval pracoviště pilota a byl opatřen dvoudílným překrytem, který svou zadní částí plynule přecházel ve vyvýšený hřbet střední části trupu. Překryt předního kokpitu letounu typu SAM-6 se sestával z pevného čelního štítku a výklopného krytu. Zadní kokpit byl opatřen jednodílným výklopným krytem, který nikterak nevystupoval z obrysu hřbetu střední části trupu. Zasklení čelního štítku předního kokpitu bylo řešeno jako nedělené. Naproti tomu zasklení obou výklopných krytů se omezovalo na jeden pár nevelkých postranních okének s oválným průřezem. Zadní část trupu letounu typu SAM-6 plynule přecházela v kýl SOP. Ocasní plochy tohoto stroje se sestávaly z jedné lichoběžníkové svislé plochy (SOP) a jedné středoplošně uspořádané vodorovné plochy (VOP) s půdorysem ve tvaru lichoběžníku a nulovým vzepětím. Zatímco na odtokové hraně SOP se nacházelo směrové kormidlo, odtokovou hranu VOP okupovala dvojice výškových kormidel. Dolnoplošně uspořádané přímé křídlo letounu typu SAM-6 mělo půdorys ve tvaru lichoběžníku, nulové vzepětí, značnou hloubku u kořenů, rozpětí 8,00 m a plochu 12,00 m². Ke koncům křídla tohoto stroje byly připevněny svislé stabilizační plošky s oválným tvarem. Mechanizace křídla letounu typu SAM-6 se omezovala na křidélka. Později byl jediný prototyp tohoto stroje zbaven ocasních ploch. Současně obdržel nové koncové křídelní svislé plošky se směrovými kormidly na odtokové hraně. Změn ale doznalo též ovládání křidélek, neboť ty nyní současně zastávaly funkci výškových kormidel. Vzletové a přistávací zařízení letounu typu SAM-6 tvořil pevný (nezatahovatelný) tandemově uspořádaný podvozek. Hlavní podvozek tohoto stroje byl umístěn v ose přední části trupu, na úrovni předního kokpitu, a zpočátku byl osazen lyží. Později byl ale opatřen kolem. Hlavní podvozek doplňovala ocasní ostruha a vyrovnávací podpěry, které byly uchyceny k spodní hraně křídelních svislých plošek.

Verze:

SAM-6 – první výše popsaná modifikace experimentálního letounu typu SAM-6

SAM-6bis – sportovní modifikace experimentálního letounu typu SAM-6 s klasicky koncipovanými ocasními plochami a konvenčním tříbodovým podvozkem ostruhového typu

Vyrobeno:  jeden prototyp modelu SAM-6 a jeden prototyp modelu SAM-6bis

Uživatelé:  SSSR

SAM-6bis

Posádka:    dvě osoby

Pohon:       jeden pístový motor typu Dolležal M-23 (NAMI-65) s max. výkonem 65 hp

Výzbroj:     žádná

poslední úpravy provedeny dne: 18.11.2020