Lisunov PS-84-K/-84-I

Typ:  vojenská transportní modifikace civilního dopravního letounu PS-84 2M-62IR

Určení:  přeprava vojáků a nákladu, shoz výsadku a odsun raněných

Odlišnosti typu PS-84-K od modelu PS-84 2M-62IR:

- instalace vyklápěcích (směrem ven nahoru) nákladových vrat s rozměry 1,65 x 1,52 m se včleněnými vyklápěcími (směrem dovnitř nahoru) vstupními dveřmi a dvěma (posledními) hranatými okénky na levém boku trupu v oblasti za odtokovou hranou křídla

- instalace modifikovaných přístupových dveří na pravém boku trupu v oblasti za odtokovou hranou křídla - ty se nyní vyklápějí směrem dovnitř dozadu (na místo ven dopředu)

- modifikovaný interiér kabiny s úchyty pro lana v podlaze se zesílenou konstrukcí (za jejich pomoci se upevňuje přepravovaný náklad), nákladovým jeřábem s nosností 850 kg u nákladových dveří (ty se nacházejí na levoboku zádě trupu), úchyty pro statická lana padáků pod stropem a dvěma řadami opěradlem k sobě otočených odnímatelných sedaček pro 25 až 30 výsadkářů v ose (tyto sedačky lze složit a za pomoci řemenů připevnit k oběma bočním stěnám)

- instalace odnímatelného skupinového závěsníku pod centroplánem – na ten lze umístit padákové nákladové kontejnery typu PDMM s nákladem do celkové hmotnosti až 2 000 kg

Historie:  Požadavek na specializovanou vojenskou transportní modifikaci civilního dopravního letounu typu PS-84 2M-62IR (licenční derivát amerického Douglasu DC-3-196) obsahoval již výnos ze dne 26. prosince 1936, tedy výnos, na jehož základě byl tento stroj zaveden do výrobního programu závodu č.84 z Chimek u Moskvy. Zpracování projektu transportního PS-84 přitom původně dostal na starost V.M. Mjasiščev, tehdejší šéfkonstruktér závodu č.84. Protože jej ale již v roce 1938 zatkla na základě vykonstruovaného obvinění (rozvracení státu a špionáž) v rámci proslulých Stalinových čistek tajná policie NKVD (Lidový Komisariát Vnitřních Věcí), tento úkol nakonec padl na bedra jeho nástupci A.A. Senkovi. Zmíněným politickým persekucím, které měly vytvořit atmosféru strachu a upevnit Stalinovu absolutistickou moc, přitom tehdy neunikla ani řada tehdejších představitelů sovětského průmyslu, leteckého nevyjímaje. Jakýkoliv neúspěch ve zkušebním programu nějakého prototypu nového letounu nebo pouhá pomluva mohla v této temné době znamenat pro sebeuznávanějšího konstruktéra okamžité ukončení kariéry, zatčení nebo dokonce popravu. Mjasiščevovi se přitom stala osudná havárie prototypu torpédonosného letounu typu ANT-41 spolu s pracovní cestou do USA, na kterou byl vyslán spolu s celou řadou dalších představitelů sovětského leteckého průmyslu právě v rámci programu PS-84. Tato poměrně dlouhá cesta se totiž vyšetřovatelům jevila jako ideální příležitost pro setkání se s představiteli zahraničních tajných služeb. Senkov přitom projekt požadované modifikace letounu PS-84 zpracoval v červnu roku 1939 a představitelům NKAP (Lidový Komisariát leteckého průmyslu) představil hned ve dvou verzích, a to transportní/výsadkové (PS-84-K) a sanitní (PS-84-I). Jelikož obě dvě zmíněné verze letounu PS-84 navzájem sdílely konstrukci draku a specializované vojenské vybavení, transportní PS-84-K bylo možné v případě potřeby jednoduše upravit na sanitní PS-84-I a naopak. Tato operace přitom palubnímu mechanikovi zabrala ne více než 10 minut. Protože byl transportní PS-84-K/-84-I pro předchozí úpravě interiéru schopen zastávat též úkoly civilního dopravního stroje, po ukončení všech předepsaných zkoušek měl ve výrobním programu zcela nahradit svého ryze dopravního předchůdce. S typem PS-84-K/-84-I přitom VVS počítalo hned ve třech úpravách, a to transportní, výsadkové a sanitní. Oficiální zelenou projekt tohoto modelu obdržel dne 29. července 1939. Dle tohoto zadání měl vojenský PS-84-K/-84-I disponovat letovou rychlostí 340 km/h, přistávací rychlostí 100 až 110 km/h a doletem při rychlosti odpovídající 0,9 násobku rychlosti maximální 2 000 km. Ke státním zkouškám měl být prototyp tohoto modelu předán nejpozději v prosinci toho samého roku. Prototyp letounu PS-84-K vznikl v listopadu roku 1939 konverzí jednoho z prvních sériových PS-84 a z podnikového letiště závodu č.84 na letiště zkušebního centra vojenského letectva NII VVS byl přelétnut dne 4. ledna 1940. Díky špatnému počasí ale tento let skončil havárii. Ta se přitom přihodila přímo při přistání. Zatímco se první prototyp letounu PS-84-K nacházel v opravě, ke státním zkouškám byl předán narychlo dokončený druhý prototyp tohoto modelu. Státní zkoušky druhého prototypu vojenského PS-84-K se rozeběhly dne 1. květnem a byly ukončeny dnem 29. června téhož roku. Poté, mezi 17. a 18. červencem 1940, tento stroj prošel ještě zkouškami provozními. Ty byly přitom realizovány u 201. vzdušné výsadkové brigády Leningradského vojenského okruhu s domovskou základnou v Rjelbicy. Přestože vojenský PS-84-K/-84-I obdržel nanejvýš kladné hodnocení, NKAP jej odmítlo, a to i přesto, že Evropou již tehdy zmítaly boje druhé světové války. Důvodem tohoto kroku se přitom staly obavy z neplnění výrobních plánů. Stavba transportního PS-84-K/-84-I si totiž žádala v porovnání s dopravním PS-84 o celých 25% více normohodin. Protože by si navíc přestavba výrobní linky závodu č.84 na model PS-84-K/-84-I spolu se zaškolením personálu zabrala okolo 2 až 2,5 měsíce, v průběhu roku 1941 by nakonec výrobní halu opustilo nanejvýš 225 až 235 těchto strojů na místo 300 požadovaných zadáním ze dne 7. prosince 1940.

Verze:

PS-84-K – transportní modifikace letounu PS-84 určená pro přepravu nákladu a shoz výsadku. Letoun typu PS-84-K mohl přepravovat náklad do celkové hmotnosti 1 600 až 2 000 kg uvnitř nákladové kabiny nebo uvnitř padákových nákladových kontejnerů typu PDMM, které se umisťovaly na závěsníky nacházející se pod centroplánem. Alternativně tento stroj mohl sloužit pro přepravu skupiny 25-ti až 30-ti výsadkářů. Výsadek bylo přitom možné provádět v průběhu letu ve výšce 150 m rychlostí 250 km/h (v případě použití padáků typu PD-6PR) nebo 300 km/h (v případě použití padáků typu PD41-1). Zatímco vysazení celé výsadkové skupiny za letu zabralo 13 až 20 sec, nalodění netrvalo déle než 80 sec (pouze dveřmi nacházejícími se pravoboku), resp. 25 až 30 sec (za využití obou dveří). 

PS-84-I – sanitní úprava letounu PS-84-K určená pro odsun raněných z fronty. Letoun typu PS-84-I mohl uvnitř nákladové kabiny přepravovat celkem 18 ležících raněných (na nosítkách) spolu se dvěma sedícími raněnými (na sklopných sedačkách) a jedním zdravotníkem. Ke každé z obou bočních stěn nákladové kabiny tohoto modelu bylo přitom možné připevnit celkem devět nosítek (tři nad sebou ve třech řadách). Alternativně bylo do kabiny letounu PS-84-I možné umístit sklopné sedačky pro skupinu 27-ti zdravotníků.

Vyrobeno:  dva prototypy (vznikly konverzí sériových PS-84 2M-62IR)

Uživatelé:  žádní

PS-84-K

Posádka:    dva piloti, radista a palubní mechanik

Pohon:        dva pístové motory typu Švecov M-62IR s max. výkonem po 1 000 hp 

Kapacita:    25 až 30 plně vyzbrojených výsadkářů nebo náklad do celkové hmotnosti 1 600 kg až 2 000 kg (polní děla ráže 45 mm a 76 mm, letecké motory, bedny s municí, letecké pumy, palivové nádrže, sudy s benzinem a olejem, proviant ...), přepravovaný uvnitř nákladové kabiny; pod centroplán křídla lze umístit padákem opatřené nákladové kontejnery typu PDMM nebo padákem opatřené sudy s benzínem typu PDBB

Výzbroj:      žádná

Poslední úpravy provedeny dne: 3.6.2012