Lisunov Li-2RT

Typ:  speciální modifikace letounu Li-2 zastávající roli vzdušné retranslační stanice

Určení:  přenos TV signálu na velké vzdálenosti

Odlišnosti od modelu Li-2:

- instalace TV přenosové aparatury – to se na vnějším vzhledu promítlo přítomností celé řady antén na hřbetu trupu

Historie:  V 50. letech 20. století činil v SSSR přenos TV signálu na větší vzdálenosti nemalé problémy, protože všechny tehdejší sovětské TV stanice vysílaly na ultrakrátkých vlnách. Takový signál bylo totiž možné přijímat pouze z míst nacházejících se v přímé viditelnosti antén tehdejších TV převaděčů, které se navíc nacházely ve vzdálenosti ne větší než 100 km. V této souvislosti skupina moskevských specialistů TV laboratoří Ministerstva Elektrotechnického průmyslu (MRP) vedená P. Kirillovem provedla měření intenzity TV signálu emitovaného převaděči Moskevské a Minské TV v různých výškách a vzdálenostech. Z těchto výzkumů přitom vyplynulo, že by převaděč umístěný ve výšce 3 500 až 4 500 m dokázal svým signálem pokrýt oblast s poloměrem celých 250 až 300 km. Zmíněné zjištění následně dalo za vznik vzdušným TV převaděčům, které se nacházely na palubách letounů. Na první takovou vzdušnou TV retranslační stanici byly přitom v prostorách leteckého opravárenského závodu č.407 z Minska upraveny dva dopravní letouny typu Li-2 (licenční Douglas DC-3). Protože palubní aparatura těchto strojů dokázala pokrýt TV signálem oblast s poloměrem 150 až 200 km, jak odhalily jejich zkoušky, v roce 1957 byly spolu s pozemní stanicí, která se nacházela ve Smolensku, využity pro přenos záznamu ze Světového Festivalu Mládeže a Studentů vysílaného Moskevskou TV do Minsku. Zatímco jeden z těchto letounů přijímal signál z Moskvy a vysílal jej do Smolenska, ten druhý přijímal signál ze Smolenska a vysílal jej do Minsku, kde jej zase přijímalo místní TV centrum. Obyvatelé Smolenska a Minsku tak mohly po celé dva týdny sledovat vysílání Moskevské TV. Délka přenosu byla ale omezena vytrvalostí letounů Li-2RT na 6 až 9 hodin denně. Na podzim tohoto samého roku, v předvečer 40. výročí Velké říjnové revoluce, byly tyto dva letouny zase využity pro přenos TV signálu z Moskvy do Gorkého. V roce 1958 úpravou na speciál Li-2RT prošel další Li-2. Zatímco předchozí dva Li-2RT obdržely instalaci aparatury z dílny Moskevské TV laboratoře, speciální vybavení tohoto stroje vzniklo na půdě Oděsského Elektrotechnického Institutu. Třetí Li-2RT byl následně úspěšně použit pro přenos TV signálu z Kyjeva do Oděsy a později též i z Bukureště do Oděsy. V posledně uvedeném případě se přitom tento stroj pohyboval ve výškách okolo 4 000 m.

Verze:  -

Vyrobeno:  nejméně tři exempláře (vznikly konverzí sériových Li-2)

Uživatelé:  pouze SSSR

Posádka:    ?

Pohon:        dva pístové motory typu Švecov AŠ-62IR (M-62IR) s max. výkonem po 1 000 hp

Poslední úpravy provedeny dne: 3.6.2012