Lisunov Li-2NB
Typ: pokročilá modifikace dvouúčelového nočního bombardovacího/transportního letounu typu PS-84
Určení: útoky na pozemní cíle nacházející se v hloubce území protivníka za nočních podmínek, přeprava vojáků a nákladu, shoz výsadku a odsun raněných
Odlišnosti od modelu PS-84 (transportní/bombardovací):
- zvětšený počet členů posádky z pěti osob na šest (přibráním druhého pilota)
- instalace sedadla navigátora/bombometčíka po levoboku přímo za sedadlem prvního pilota (původní sedadlo navigátora, které se nachází přímo vedle sedadla pilota, totiž zabral druhý pilot)
- instalace sedadla radisty po pravoboku přímo za sedadlem druhého pilota (původně se sedadlo radisty nacházelo v bývalém zadním zavazadlovém úložném prostoru)
- rozšířené zasklení kabiny pilotů přidáním dalšího páru bočních okének
- instalace bohatě prosklených dvoudílných horizontálně dělených dvířek na levém boku trupu přímo pod zasklením pilotní kabiny na místo jednodílných nezasklených dvířek (ty vedly do příďového zavazadlového úložného prostoru a vyklápěly se směrem ven dopředu) – zatímco dolní díl těchto dvířek je opatřen jedním okénkem a vyklápí se směrem dovnitř dolů, horní díl dvěma nad sebou umístěnými okénky (to horní je navíc vypouklé) a vyklápí se směrem ven nahoru
- instalace bombardovacího zaměřovače typu NKPB-7 (za prosklenými dveřmi nacházejícími se na levoboku trupu přímo vedle pracoviště navigátora) na místo zaměřovače typu NKPB-3 (jeho instalace se nacházela na pravoboku trupu poblíž okénka pilotní kabiny)
- instalace plynového analyzátoru typu GEA-50
- instalace směrového radiozaměřovače typu Bendix MN-26S americké výroby na místo domácího typu RPK-2 – v této souvislosti se změnil tvar antény, která se nachází v ose hřbetu trupu přímo za pilotní kabinou (úprava zavedená do konstrukce všech sériových Li-2NB počínaje 117. výrobní sérií)
- instalace radiostanice typu RSR-1 na místo radiostanice typu RSB-bis (úprava zavedená do konstrukce všech sériových Li-2NB počínaje 117. výrobní sérií)
- instalace palubního kompresoru typu MŠ-3 – ten zajišťuje produkci stlačeného vzduchu v době, kdy jsou vypnuté motory (úprava zavedená do konstrukce všech sériových Li-2NB počínaje 119. výrobní sérií)
- instalace modernějšího elektricky poháněného autopilota typu AP-42 (kopie amerického typu) na místo hydraulicky ovládaného autopilota typu AVP-12bis (úprava zavedená do konstrukce všech sériových Li-2NB počínaje 147. výrobní sérií)
- absence příďového střeleckého postu typu 5T-275U s jedním pevným 7,62 mm kulometem typu ŠKAS (úprava zavedená do konstrukce všech sériových Li-2NB počínaje 156. výrobní sérií v reakci na sporadickou využitelnost této zbraně)
Historie: V prosinci roku 1945, počínaje 108. výrobní sérií, byly do konstrukce dvouúčelového transportního a nočního bombardovacího letounu typu PS-84 vneseny některé úpravy. Ty se přitom týkaly zejména uspořádání pracovišť jednotlivých členů posádky a avionického vybavení. Pro potřeby státních zkoušek takto modifikovaného PS-84, který následně vešel ve známost jako Li-2NB, byl v prosinci roku 1944 vyčleněn 6. letoun ze 119. výrobní série. Zatímco z hlediska letových výkonů tento stroj za svým předchůdcem v podobě modelu PS-84 nikterak nezaostával, v případě výhledu z nového pracoviště navigátora byl na tom poznání hůře. Bez kritiky se přitom neobešla ani vzájemná komunikace mezi navigátorem a pilotem. I přesto se model Li-2NB ve výrobním programu závodu č.84 udržel až do konce bojů druhé světové války. Ty přitom utichly v průběhu roku 1945. Poté jej na výrobní lince taškentského závodu č.84 zcela nahradil neozbrojený transportní model Li-2T (Cab) spolu se svým civilním protějškem v podobě dopravního modelu Li-2P (Cab). Transportní-bombardovací letouny typu PS-84 a Li-2NB vznikly jako doplněk dálkových bombardovacích letounů typu Il-4 Bob (DB-3), Jer-2 a Pe-8 (TB-7). Jejich provozovatelem se přitom stalo dálkové letectvo (ADD). Zatímco dne 1. ledna 1943 ADD disponovalo pouhými 84 letouny typu PS-84, v červenci téhož roku se jich na inventáři této ozbrojené složky SSSR nacházelo již 150. Do poloviny roku 1944 se pak flotila bombardovacích-transportních strojů řady Li-2 ADD rozrostla na více než 400 exemplářů. Na samém konci války počet těchto letounů v barvách ADD již přesahoval hranici 600-ti strojů. To bylo přitom dokonce o něco více, než v případě typu Il-4 (Bob).
Verze: -
Vyrobeno: ?
Uživatelé: pouze SSSR
Posádka: dva piloti, navigátor/bombometčík, radista/střelec, palubní mechanik/střelec a střelec
Pohon: dva pístové motory typu Švecov M-62IR s max. výkonem po 1 000 hp
Vybavení: - zaměřovací: jeden noční bombardovací zaměřovač typu NKPB-7 (jeho instalace je umístěna za prosklenými dveřmi nacházejícími se na levoboku přídě trupu přímo vedle pracoviště navigátora), dva až tři střelecké zaměřovače typu KPT-5 (jejich instalace se nachází ve dvou střeleckých postech, které jsou včleněny do boků zádě trupu, a na hřbetu špice trupu, přímo před čelním zasklením pilotní kabiny) a jeden střelecký zaměřovač typu MPT-1 (jeho instalace se nachází ve hřbetní střelecké věži)
Kapacita: 25 osob, 18 sedících a 2 ležící ranění nebo náklad do celkové hmotnosti 2 000 až 3 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny; na pumové závěsníky lze na místo pum umístit padákem opatřené nákladové kontejnery typu PDMM nebo padákem opatřené sudy s benzínem typu PDBB
Výzbroj: jeden 7,62 mm kulomet typu ŠKAS se zásobou 450 nábojů, instalovaný v pevné lafetě typu 5T-275U* vestavěné přímo do špice přídě trupu, jeden pohyblivý 12,7 mm kulomet typu UBT se zásobou 1 500 nábojů, umístněný v otočné hřbetní střelecké věži typu UTK-1, dva pohyblivé 7,62 mm kulomety typu ŠKAS se zásobou 500 nábojů na hlaveň, instalované ve střeleckých postech typu ŠKU-1 nacházejících se na bocích zádě trupu přímo před ocasními plochami, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 1 000 kg (čtyři 250 kg pumy typu FAB-250, dvě 500 kg pumy typu FAB-500 nebo dvě nádrže s rozptylovači BCHL typu VAP-500), přepravovaná na čtyřech závěsních umístěných pod centroplánem křídla
TTD: | |
Rozpětí křídla: | 28,81 m |
Délka: | 19,65 m |
Výška: | 7,09 m |
Prázdná hmotnost: | 7 300 kg |
Max. vzletová hmotnost: | 11 500 kg |
Max. rychlost: | 304 km/h |
Praktický dostup: | 5 200 m |
Max. dolet: | 2 140 km |
* všechny letouny počínaje 157. výrobní sérií instalaci této zbraně postrádaly
Poslední úpravy provedeny dne: 3.6.2012