Shaanxi Y-9W / KJ-500 (GaoXin 9)

Typ:  speciální modifikace středně těžkého taktického transportního letounu typu Y-9 (Claw) zastávající roli vzdušného stanoviště řízení a včasné výstrahy (AWACS)

Určení:  vyhledávání a sledování vzdušných cílů, vyhodnocování vzdušné situace, předávání získaných informací pozemním velitelstvím PVO v reálném čase, řízení činnosti stíhacích letounů a provádění signálního zpravodajství (SIGINT)

Odlišnosti od letounu Y-9 (Claw):

- instalace radarového systému AWACS neznámého typu z dílny institutu č.38 (CETC), který využívá anténu s pevnou fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem (AESA). Zmíněná anténa se sestává ze tří plošných modulů uspořádaných do tvaru trojúhelníku s úhlem hran 120° a vrcholem směrem dozadu. Pevný (nepohyblivý) kryt antény radarového systému tohoto stroje má, stejně jako kryt antény radarového systému těžšího proudového AWACS speciálu typu KJ-2000 (Mainring), podobu disku s plechovým „středem“ s tvarem trojúhelníku a dielektrickými „okraji“. K horní ploše trojúhelníkovitého plechového „středu“ diskovitého krytu antény systému AWACS tohoto modelu je navíc uchycen zploštělý dielektrický kryt antény satelitního komunikačního systému s kruhovým půdorysem. Zmíněný diskovitý kryt je připevněn ke hřbetu zadní partie trupu, v oblasti před SOP, za pomoci dvou vysokých pylonů s tvarem obdélníku, které při pohledu zepředu zaujímají vzájemné uspořádání ve tvaru obráceného písmene „V“.

- instalace pracovních konzol operátorů uvnitř bývalého nákladového prostoru

- zredukovaný počet postranních nouzových výstupů ze čtyř na dva (zrušením pravého zadního a levého předního)

- zredukovaný počet postranních kulatých okének na pravoboku z pěti na čtyři (zrušením třetího a čtvrtého okénka a přidáním dalšího okénka mezi první a druhé okénko)

- zredukovaný počet postranních kulatých okének na levoboku z šesti na tři (zrušením třetího, čtvrtého a pátého okénka)

- instalace výrazně většího příďového dielektrického krytu s výrazným sklonem směrem dolů a nevelkou nástavbou na hřbetu. Zmíněný kryt zřejmě ukrývá dodatečnou anténu AWACS systému pro přední polosféru.

- absence kulovitého krytu elektro-optického pozorovacího systému nacházejícího se pod špicí trupu

- instalace řady břitových antén na hřbetu a břichu přední části trupu alá KJ-200 (Moth)

- instalace jednoho páru vystouplých protáhlých hranatých dielektrických krytů, které zřejmě ukrývají antény ELINT stanice, na bocích zádě trupu, na úrovni protáhlého „předkýlu“ SOP alá Y-9JZ (Mork)

- absence záďových nákladových vrat. Břicho zadní části trupu tohoto modelu má navíc zaoblený a nikoliv plochý profil.

- odlišný tvar a menší rozměry dielektrického krytu tvořícího zakončení trupu. Záďový dielektrický kryt tohoto modelu má oválný a nikoliv kruhový průřez a menší délku a zřejmě ukrývá dodatečnou anténu AWACS systému pro zadní polosféru.

- instalace dvou rozměrných lichoběžníkových stabilizačních ploch po stranách břicha ocasní části trupu

- instalace plochých dielektrických krytů pod konci křídla alá Y-9JZ (Mork)

- instalace vřetenovitého krytu na vrcholu svislé ocasní plochy. Zadní část zmíněného krytu je zhotovena z dielektrického materiálu.

- instalace modifikovaných svislých plošek (s tvarem šestiúhelníku) s větší výškou na koncích vodorovné ocasní plochy

Historie: Za první plnohodnotné čínské AWACS speciály lze považovat letouny typu KJ-2000 (Mainring) a KJ-200 (Moth). Zatímco jediným provozovatelem letounu typu KJ-2000 (Mainring), který vychází z ruského čtyřmotorového proudového transportního letounu typu Il-76MD (Candid), se stalo PLAAF, letoun typu KJ-200 (Moth), jehož základem se zase stal čínský čtyřmotorový turbovrtulový transportní letoun typu Y-8F-600 (Cub), si našel cestu k PLAAF i PLANAF. PLANAF nicméně tento stroj plně nevyhovoval, a to kuli nízké výkonnosti radiolokačního komplexu. Letoun typu KJ-2000 (Mainring) zase nesplňoval požadavky PLANAF na dolet a vytrvalost. Kromě toho pořízení dalších letounů typu KJ-2000 (Mainring) vylučovala skutečnost, že Číňané neměli dostatečný počet letounů typu Il-76MD (Candid) vhodných k přestavbě na tento speciál. Z tohoto důvodu byl v roce 2013 zahájen vývoj nového AWACS speciálu. Zmíněný stroj vešel ve známost jako KJ-500 či Y-9W a jeho základem se stal čtyřmotorový turbovrtulový transportní letoun typu Y-9 (Claw), který není ničím jiným, než vývojovým derivátem letounu typu Y-8 (Cub). AWACS speciál typu KJ-500 přitom přebírá některá řešení od exportního AWACS speciálu typu ZDK-03, který vzešel ze zadání vzdušných sil Pákistánu (PAF). Konkrétně se jedná o instalaci radiolokátoru uvnitř čočkovitého krytu uchyceného, za pomoci dvou vzpěr, k zadní části trupu, v oblasti před SOP. Radiolokační komplex letounu typu KJ-500, který je dílem institutu č.38, známém též jako CETC (China Electronics Technology Group Corporation), ale využívá anténu kategorie AESA, který se sestává ze tří plošných modulů uspořádaných do tvaru rovnoramenného trojúhelníku, zatímco radiolokační komplex letounu typu ZDK-03 je vystavěn na anténě kategorie PESA s elektronickým skenováním ve vertikální rovině a mechanickým skenováním v horizontální rovině. Z tohoto důvodu je kryt antény radiolokačního komplexu letounu typu KJ-500 řešen jako pevný a nikoliv jako otočný, jak tomu je u krytu radiolokačního komplexu letounu typu ZDK-03. Jedná se tedy o obdobné řešení jako u letounu typu KJ-2000 (Mainring). Radiolokační komplex letounu typu KJ-500 je ale menší a lehčí. Zmíněný radiolokační komplex poskytuje 360° pokrytí, zatímco radiolokační komplex letounu typu KJ-200 (Moth) má v přední a zadní polosféře 30° hluché prostory. Kromě toho je více výkonný. ČLR totiž považuje za nejvíce pravděpodobný směr útoku právě z moře. Z tohoto důvodu PLANAF klade vyšší nároky na vzdušný AWACS systém než PLAAF. Radiolokační komplex letounu typu KJ-500 proto má být schopen detekovat nejen nepřátelské letouny, ale též střely s plochou dráhou letu a dalekodosahové střely. Kromě toho palubní vybavení tohoto stroje umožňuje provádět signální zpravodajství (SIGINT). V rámci SIGINT přitom dokáže zaměřovat pozemní zdroje vysílání. Dle některých zdrojů je speciál typu KJ-500 schopen též navádět řízené střely na cíle nacházející se za horizontem. Proti typu KJ-200 (Moth) má ale tento stroj navrch též v doletu a vytrvalosti. Jeho operační rádius přitom dosahuje téměř 2 000 km. To je přitom zásluhou nižší cestovní rychlosti, menšího aerodynamického odporu draku a širšího začlení lehkých moderních materiálů do konstrukce draku. Radiolokační komplex letounu typu KJ-500 přitom nejprve prošel zkouškami na vzdušné zkušebně typu Y-8CE, která vznikla konverzí letounu typu Y-8F-400 (Cub) a předtím sloužila k testování radiolokačního komplexu letounu typu ZDK-03. Oba prototypy tohoto speciálu byly postaveny před koncem roku 2013. PLAAF první dva letouny typu KJ-500 (rudá 30471 a 30472) převzalo na konci roku 2014. Do dnešních dnů bylo PLAAF předáno nejméně dalších 23 těchto strojů (rudá 30072, 30073, 30074, 30075, 30076, 30077, 30078, 30079, 30170, 30171, 30173, 30175 až 30179, 30270, 30271, 30370, 30677, 55941, 55942 a 55945). PLANAF stalo provozovatelem modelu, který nese označení KJ-500H. Od dubna roku 2015 PLANAF převzalo nejméně 14 těchto strojů (černá 01 až 15). Před rokem 2019 přitom část z nich nesla černá trupová čísla 81031, 81033, 81034, 81035, 81036, 81610, 81611, 81198, 85091, 85092 a 85093. Svůj veřejný debut si speciál typu KJ-500 odbyl na letecké přehlídce, která se konala dne 3. září 2015 v Pekingu k příležitosti oslav 70. výročí založení ČLR.

Verze:

KJ-500 (Y-9W) – základní výše popsaná modifikace letounu typu KJ-500 pro PLAAF. Tento model vznikl ve dvou prototypech a nejméně 25-ti operačních strojích. První dva z nich přitom PLAAF převzalo na konci roku 2014.

KJ-500H – modifikace letounu typu KJ-500 pro PLANAF. Tento model se vyznačuje instalací dvou párů senzorů výstražného UV protiraketového systému na bocích trupu, jednoho na bocích přední části trupu, přímo za vstupními dveřmi, a jednoho na bocích zadní části trupu, přímo před koncovým dielektrickým krytem. PLANAF od dubna roku 2015 převzalo nejméně 14 těchto strojů. V březnu roku 2020 byl jeden letoun typu KJ-500A zpozorován při průzkumném letu nad vodami Jihočínského moře. Ze satelitního snímku, který pochází z května toho samého roku, je patrné, že nejméně jeden tento stroj operuje z letecké základny na umělém ostrově, který Číňané vybudovali u Spratlyho ostrovů.

KJ-500A – modifikace letounu typu KJ-500 s instalací trubicovitého nástavce pro doplňování paliva za letu, který je kompatibilní s tankovacím zařízením vzdušného tankeru typu YY-20A, nad pilotní kabinou, vlevo od podélné osy trupu. Přímo pod zmíněným tankovacím nástavcem se přitom nachází instalace kamery a reflektoru pro noční tankování. První exemplář tohoto modelu byl poprvé zpozorován v dubnu roku 2018. Do dnešních dnů bylo na standard KJ-500A přestavěno (nebo nově postaveno?) nejméně osm letounů typu KJ-500 (30470, 30471, 30473, 30474, 30476, 31117, 31210 a 53151). První operační exemplář tohoto modelu byl přitom identifikován na konci roku 2020. Svůj veřejný debut si speciál typu KJ-500A odbyl na Airshow China 2022, která se konala v listopadu roku 2022 v Zhuhai.

Vyrobeno:  dva zkušební a nejméně 25 operačních exemplářů modelu KJ-500 a nejméně 14 operačních exemplářů modelu KJ-500H

Uživatelé:  ČLR (PLAAF a PLANAF)

KJ-500

Posádka:    ?

Pohon:       čtyři turbovrtulové motory typu Zhuzhou WJ-6C (vývojová modifikace sovětského typu Al-20K) s max. výkonem po 5 100 hp        

Radar:        radiolokátor systému AWACS neznámého typu z dílny institutu č.38 (CETC). Zmíněný radar využívá anténu kategorie AESA, která je instalovaná uvnitř pevného čočkovitého krytu uchyceného za pomoci dvou pylonů ke hřbetu zadní části trupu, v oblasti za odtokovou hranou křídla. Zmíněný radiolokátor má údajně vyhledávací 400 km.

Vybavení:   - obranné: výmetnice klamných cílů (jejich instalace se nachází na břichu zadní části trupu, přímo před zdvojenou kýlovkou)

Poslední úpravy provedeny dne: 5.11.2024