Typ:  speciální modifikace středně těžkého taktického transportního letounu typu Y-8F-600 pro protiponorkový boj (ASW)

Určení:  vyhledávání a ničení ponorkových a hladinových (?) plavidel protivníka

Odlišnosti od letounu Y-8F-600:

- instalace motorů typu WJ-6C domácí výroby na místo motorů typu PW150B kanadské značky Pratt & Whitney Canada

- instalace šestilistých vrtulí typu JL-4 domácí výroby na místo šestilistých vrtulí typu R-408 britské značky Dowty Propellers

- instalace avioniky domácí výroby na místo západní avioniky

- zredukovaný počet postranních kulatých okének. Zatímco na pravoboku tohoto modelu se nacházejí čtyři okénka, z toho tři před a jedno za křídlem, na levoboku jsou umístěna tři okénka, z toho dvě před a jedno za křídlem. První levé okénko je přitom součástí vstupu. Obě zadní okénka jsou zase vetknuta do nouzových výstupů.

- absence záďových nákladových vrat. Břicho zadní části trupu tohoto modelu má navíc zaoblený a nikoliv plochý profil.

- instalace směrového kormidla s větší výškou (a plochou) na odtokové hraně svislé ocasní plochy. U tohoto modelu se spodní hrana směrovky nachází na úrovni kořene a nikoliv na úrovni zalomení náběžné hrany kýlu. Jedná se o identickou konstrukci jako u letounu typu Y-8W (KJ-200).

- instalace svislých stabilizačních plošek s tvarem šestiúhelníku na koncích VOP alá Y-8W (KJ-200)

- instalace pracovních konzol operátorů uvnitř bývalého nákladového prostoru

- odlišný tvar přídě trupu v oblasti před pilotní kabinou. Příď trupu tohoto modelu má menší délku a méně robustní profil a její špici tvoří malý zaoblený dielektrický kryt.

- instalace rozměrného polokapkovitého krytu antény pátracího radiolokátoru na břichu špice trupu

- instalace jednoho páru snímačů výstražného UV protiraketového systému na bocích přední části trupu, přímo za vstupními dveřmi

- instalace čtyř tandemově uspořádaných břitových antén na hřbetu přední části trupu, přímo mezi pilotní kabinou a křídlem

- instalace dvou tandemově uspořádaných párů břitových antén po stranách břicha přední části trupu, na úrovni přídového podvozku

- instalace jedné břitové antény a otočného kulovitého krytu elektro-optického pozorovacího systému, který v sobě sdružuje IČ senzor, CCD kameru a laserový dálkoměr, na břichu přední části trupu, přímo za šachtou příďového podvozku

- přítomnost dvou zbraňových šachet pod podlahou kabiny, přímo mezi kulovitým krytem elektro-optického pozorovacího systému a gondolami hlavního podvozku. Zmíněné zbraňové šachty jsou umístěny vedle sebe a jsou opatřeny dvoudílnými podélně dělenými dvířky.

- instalace čtyř tandemově uspořádaných břitových antén na břichu přední části trupu, přímo mezi oběma zbraňovými šachtami

- přítomnost zásobníku s akustickými bójemi pod podlahou kabiny, přímo mezi zbraňovými šachtami a šachtami hlavního podvozku. K vyhazování akustických bójí slouží dva tandemově uspořádané páry kruhových otvorů, které se nacházejí pod přední částí podvozkových gondol.

- instalace dvou tandemově uspořádaných párů břitových antén po stranách břicha zadní části trupu, přímo za křídlem

- instalace jednoho páru polokulovitých pozorovacích průzorů na bocích zadní části trupu, na úrovni kořene „předkýlu“ SOP

- instalace dvou tandemově uspořádaných břitových antén v ose břicha zadní části trupu, přímo pod ocasními plochami

- instalace dvou párů snímačů výstražného RL systému na vrcholu SOP

- instalace dlouhého a štíhlého žihadlovitého dielektrického krytu detektoru magnetických anomálií (MAD) na zádi trupu

Historie:  Středně těžký čtyřmotorový turbovrtulový taktický transportní letoun typu Y-8 (Cub) se stal základem několika vojenských speciálů. Jeden z nich nese označení Y-8Q (KQ-200) a slouží k protiponorkovému boji (ASW). Vývoj tohoto prvního ozbrojeného modelu z řady Y-8 (Cub), který lze považovat za čínský protějšek amerického letounu typu Lockheed P-3C Orion a ruského letounu typu Il-38 (May), byl zahájen v roce 2007. Jeho existence je však známa až od roku 2011. Pro potřeby zkušebního programu byly vyrobeny dva prototypy (černá 731 a 732). Zkoušky jednoho z nich přitom probíhaly u zkušebního institutu CFTE (China Flight Test Estabilishment) z Yanliangu. První dva sériové exempláře letounu typu Y-8Q (March) v barvách PLANAF byly spatřeny v dubnu roku 2015. Zmíněné letouny byly dislokovány na ostrov Hainan, odkud mohou podnikat hlídkové lety nad vodami Jihočínského moře. V současnosti ze zmíněné základny operuje deset letounů typu Y-8Q (81, 82, 83, 82034, 85, 86, 87, 88, 89 a 90). V roce 2018 PLANAF se první dva letouny typu Y-8Q (March) objevily též na základně Shanghai-Dachang. V současnosti je zde dislokováno nejméně sedm letounů typu Y-8Q (82011/61, 82012/62, 82013/63, 82014/64, 82015/65, 82016/66 a 82111). Ze zmíněné základny přitom tyto stroje mohou podnikat hlídkové lety nad vodami Východočínského moře. Nejméně dalších šest letounů tohoto typu (44, 45, 46, 47, 48 a 9491) operuje ze základny, která se nachází na severu ČLR, poblíž Dalian. První z nich byl poprvé vyfotografován v únoru roku 2019 za pomoci satelitu. Ze satelitního snímku z dubna roku 2020 je patrné, že se nejméně jeden letoun typu Y-8Q (March) nachází též na letecké základně na umělém ostrově, který Číňané vybudovali u Spratlyho ostrovů. V prosinci toho samého roku byl jeden z letounů typu Y-8Q (82014) poprvé spatřen s instalací polokapkovitého krytu antény SATCOM na hřbetu trupu, přímo za křídlem. Svůj veřejný debut si speciál typu Y-8Q (March) odbyl na Airshow China 2024, která se konala v listopadu roku 2024 v Zhuhai.

Verze:

Y-8Q – základní výše popsaná modifikace letounu typu Y-8Q (March)

Y-8QG (?) – pokročilá modifikace letounu typu Y-8Q (March) s instalací nového radiolokátoru v modifikované špici trupu mající větší délku alá Y-9Q. Údajně se přitom jedná o multifunkční radiolokátor s fázovanou mřížkou a digitálně vychylovaným paprskem.

Vyrobeno:  nejméně dva prototypy a nejméně 23 sériových strojů modelu Y-8Q a nejméně jeden prototyp modelu Y-8QG?

Uživatelé:  pouze ČLR (PLANAF)

Posádka:    ?

Pohon:        čtyři turbovrtulové motory typu Zhuzhou WJ-6C (vývojová modifikace sovětského typu Al-20K) s max. výkonem po 5 100 hp

Radar:         pátrací radiolokátor neznámého typu, instalovaný pod polokapkovitým krytem nacházejícím se na břichu špice trupu

Vybavení:   - zaměřovací: elektro-optický pozorovací systém v sobě sdružující IČ senzor, CCD kameru a laserový dálkoměr (otočné kulovité pouzdro nacházející se mezi příďovým podvozkem a zbraňovými šachtami), akustické bóje typu SQ-5 (jejich zásobník se nachází přímo před zbraňovými šachtami) a detektor magnetických anomálií (žihadlovitý kryt vybíhající ze zadní části trupu)

                    - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“, výstražný RL systém (dva páry senzorů instalované na vrcholu SOP) a výstražný UV protiraketový systém (jeden pár senzorů instalovaný na bocích přední části trupu, přímo za vstupními dveřmi)

Výzbroj:     náklad 12-ti hlubinných pum nebo 6-ti torpéd (typu Yu-7K nebo Yu-11K?), přepravovaný uvnitř dvou trupových zbraňových šachet umístněných vedle sebe, přímo před křídlem. Pod křídlo tohoto modelu lze údajně umístit čtveřici protilodních ŘS s aktivním RL navedením typu YJ-83K.

Poslední úpravy provedeny dne: 23.1.2023