Typ:  speciální modifikace středně těžkého taktického transportního letounu typu Y-8 zastávající roli vzdušného stanoviště včasné výstrahy a řízení (AWACS)

Určení:  vyhledávání a sledování vzdušných a hladinových cílů, vyhodnocování vzdušné situace, předávání získaných informací pozemním velitelstvím PVO v reálném čase a řízení činnosti stíhacích letounů

Odlišnosti od letounu Y-8:

- instalace radiolokátoru AWACS systému typu SkyMaster britské výroby uvnitř modifikované špice trupu na místo bohatě zasklené kabiny navigátora. Špice trupu tohoto modelu má větší délku, výrazně robustnější profil a výrazný sklon směrem dolů. Její špice a boubelatá spodní polovina je přitom zhotovena z dielektrického materiálu.

- instalace pracoviště čtyř operátorů radiolokačního komplexu typu SkyMaster a generátoru elektrické energie s výkonem 8 kW uvnitř bývalé nákladové kabiny

- zredukovaný počet kulatých okének na pravoboku z deseti na osm. Zatímco tři z nich se nacházejí před křídlem (to druhé je součástí nouzového výstupu), jedno pod náběžnou hranou křídla zbylé čtyři za křídlem (to poslední je součástí nouzového výstupu).

 - zredukovaný počet kulatých okének na pravoboku z deseti na devět. Zatímco čtyři z nich se nacházejí za pilotní kabinou (to třetí je součástí nouzového výstupu), další pod náběžnou hranou křídla (to je součástí vstupních dveří), zbylé čtyři za křídlem (to poslední je součástí nouzového výstupu).

- instalace kopulovitého dielektrického krytu antény satelitního komunikačního systému na hřbetu zadní části trupu, přímo za křídlem alá Y-8T. Jeho instalaci letouny typu Y-8J obdržely až později. Poprvé byl takto modifikovaný Y-8J spatřen v prosinci roku 2014.

- absence záďových nákladových vrat (tvar zadní části trupu ale zůstal zachován)

- instalace identicky tvarovaného aerodynamického krytu na místo ocasní střelecké věže a kabiny střelce

- instalace dvou tandemově uspořádaných hranatých okének na břichu ocasní části trupu, na úrovni bývalé kabiny střelce. Za zmíněnými okénky se zřejmě nachází instalace fotoaparátů. Jejich instalaci obdržely pouze dva ze čtyř exemplářů tohoto modelu (černá 9311 a 9321).

Historie:  Středně těžký čtyřmotorový turbovrtulový taktický transportní letoun typu Y-8 (Cub) se stal základem několika vojenských speciálů. Jeden z nich nese označení Y-8J (Mask) a zastává roli vzdušného stanoviště řízení a včasné výstrahy (AWACS). Součástí palubního vybavení tohoto speciálu se stal radarový systém typu SkyMaster britské výroby. V roce 1996 Číňané zakoupili od britské firmy Recal šest až osm těchto radiolokačních stanic s tím, že budou sloužit k pobřežní hlídkové činnosti v rámci boje s pašeráky. Zmíněný radiolokační systém je přitom schopen vyhledávat a sledovat nejen vzdušné, ale i hladinové cíle. Kromě toho dokáže na zachycené vzdušné cíle navádět stíhací letouny. Údajně je ale schopen též navádět protilodní řízené střely odpálené z hladinových plavidel PLAN na cíle, které se nacházejí za horizontem, a tedy mimo dosah lodních radarů. Prototyp AWACS speciálu typu Y-8J (Mask), který se vyznačuje instalací zmíněného radaru v modifikované špici trupu nepodobné špici trupu britského AWACS speciálu typu Norman Defender, se od vzletové dráhy poprvé odlepil dne 26. září 1998. Speciál typu Y-8J (Mask) se stal součástí výzbroje PLANAF v počtu čtyř exemplářů (černá 9281, 9301, 9311 a 9321). Jeden z nich (černá 9281) přitom vznikl konverzí hlídkového speciálu typu Y-8X (Maid). PLANAF speciály typu Y-8J (Mask) provozuje od roku 2001 ze základny Dachang, která se nachází poblíž Shanghaie. Odtud zmíněné stroje podnikají pravidelné hlídkové lety podél pobřeží Japonských ostrovů.

Verze:  -

Vyrobeno:  čtyři exempláře (jeden z nich vznikl konverzí speciálu typu Y-8X)

Uživatelé:  ČLR (PLANAF)

Posádka:    ?

Pohon:       čtyři turbovrtulové motory typu Zhuzhou WJ-6 (kopie sovětského typu Al-20K) s max. výkonem po 4 250 hp

Radar:        impulsní dopplerovský radiolokátor systému AWACS typu SkyMaster britské výroby, instalovaný uvnitř špice trupu. Radiolokační systém typu SkyMaster je schopen současně sledovat až 100 vzdušných a 32 hladinových cílů. Zatímco vzdušné cíle s efektivní RCS 5 m² dokáže detekovat na vzdálenost 85 až 110 km, rozměrné hladinové cíle je schopen odhalit na vzdálenost až 230 km. Na sledované vzdušné cíle přitom může navádět až šest stíhacích letounů najednou.

Výzbroj:     žádná

Poslední úpravy provedeny dne: 29.12.2016