Shenyang J-6II

Typ:  pokročilá modifikace denního výškového přepadového stíhacího letounu typu J-6I

Určení:  ničení výškových průzkumných letounů v rámci protivzdušné obrany

Odlišnosti od letounu J-6I:

- modifikovaný příďový kruhový lapač vzduchu s menším průměrem a štíhlým čtyřpolohovým regulačním kuželem uprostřed modifikované vertikální dělící přepážky s lomenou náběžnou hranou pod úhlem 30° (na místo rovné)

- instalace čtyř párů nevelkých obdélníkových uzavíratelných lapačů vzduchu po stranách přídě trupu, přímo za náběžnou hranou příďového lapače vzduchu (tyto pomocné lapače pravděpodobně kompenzují menší průměr příďového lapače vzduchu)

- větší průměr hřbetního hřebenovitého krytu kabelového vedení táhnoucího od průzračného překrytu pilotní kabiny až ke kořeni náběžné hrany svislé ocasní plochy

- zesílená výzbroj vestavbou jednoho 23 mm kanónu typu „Type 23-1“ (kopie sovětského typu NR-23) do břicha přídě trupu, vlevo od šachty příďového podvozku (vpravo od šachty příďového podvozku se pak, stejně jako v případě předchozího modelu, nachází instalace 30 mm kanónu typu „Type 30-1“)

- větší celková plocha křídla

- odlehčená konstrukce draku vyjmutím některých méně potřebných systémů, včetně jednoho ze dvou hydraulických čerpadel, fotokulometu, pancéřové ochrany, výmetnice světlic a ochrany pohonných jednotek (pozdější úprava)

Historie:  V roce 1968, tedy krátce poté, co se zastavila produkce denního výškového stíhače typu J-6I, byl čínský průmysl pověřen vývojem nové výškové modifikace nadzvukového denního frontového stíhacího letounu typu J-6 (kopie sovětského MiGu-19S Farmer D). Požadovaná výšková modifikace letounu J-6 vešla ve známost pod označením J-6II a od svého přímého předchůdce v podobě typu J-6I se odlišovala zejména větší plochou křídla a konstrukcí příďového lapače vzduchu. Příďový lapač vzduchu modelu J-6II konkrétně obdržel menší průměr a modifikovanou vertikální dělící přepážku s lomenou náběžnou hranou (na místo přímé) a štíhlým čtyřpolohovým regulačním kuželem uprostřed. Všechny výše uvedené úpravy přitom sebou přinesly pokles aerodynamického odporu a v neposlední řadě též zvětšení účinnosti nasávání. Protože typ J-6I sklidil nemálo kritiku kuli nízké palebné síle, neboť se jeho jedinou zbraní stal jeden jediný 30 mm kanón, model J-6II obdržel instalaci dvou kanónů, jednoho s ráží 30 mm a jednoho s ráží 23 mm. Součástí jeho zbraňového systému se navíc údajně stala též dvojice PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu PL-2 (CAA-1). Tento údaj ale nelze nikterak potvrdit. První ze dvou prototypů výškového speciálu J-6II (v.č. 3301) brány závodu č.112 ze Shenyangu opustil na počátku roku 1969 a do oblak se poprvé vydal dne 23. března toho samého roku. Letové zkoušky tohoto stroje se podařilo úspěšně završit dnem 29. června 1969. Krátce nato, v srpnu toho samého roku, byl letoun typu J-6II představen vysoce postavených čínským vládním představitelům. Zmíněná prezentace se přitom konala na letišti Nanyuan Jichang. Přestože druhý prototyp letounu J-6II v průběhu zkušebního programu dosáhl rychlosti M=1,44 a výšky 19 500 m, sériové výroby se tento model nakonec nedočkal. Hlavním důvodem odřeknutí sériové výroby výškového speciálu J-6II se staly rychlé pokroky v programu ještě pokročilejšího výškového speciálu typu J-6III. Vývoj tohoto modelu se totiž podařilo dotáhnout do stádia sériové výroby ještě v roce 1969. Kromě toho zkušební program prototypů letounu J-6II sužovaly nepřekonatelné potíže s přehříváním ocasní části trupu a navíc tyto stroje z hlediska některých výkonnostních charakteristik zaostávaly za požadavky technického zadání. Ke ztrátě zájmu o letoun typu J-6II přitom zřejmě nemalou mírou přispěl též pokles aktivit amerických výškových průzkumných letounů nad jihovýchodními oblastmi ČLR a v neposlední řadě též dočasné pozastavení bombardování Severního Vietnamu, které sebou přinesl rok 1969. V provozu se přitom oba exempláře výškového speciálu J-6II nacházely až do roku 1980.

Verze:  -

Vyrobeno:  dva prototypy

Uživatelé:  žádní

 

 

 

Posádka:    jeden pilot

Pohon:       dva proudové motory typu Liming WP-6A (WP-6Jia) s max. tahem po 3 750 kp s přídavným spalováním

Radar:        radiolokační dálkoměr (?)

Vybavení:  optický zaměřovač typu ASP-3SNM (jeho instalace se nachází uvnitř pilotní kabiny)

Výzbroj:     jeden 30 mm kanón typu „Type 30-1“ (kopie sovětského typu NR-30), vestavěný do břicha přídě trupu, vpravo od šachty příďového podvozku, a jeden 23 mm kanón typu „Type 23-1“ (kopie sovětského typu NR-23), vestavěný do břicha přídě trupu, vlevo od šachty příďového podvozku*

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 9,04 m 
Délka bez/s PVD:   12,54/14,64 m
Výška: 3,89 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 9 106 kg
Max. rychlost: 1 529 km/h
Praktický dostup:   19 500 m
Max. dolet:    ?

 

 

* dle některých zdrojů se součástí zbraňového systému tohoto modelu stala též dvojice PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu PL-2 (CAA-1). Tento údaj ale nelze nikterak potvrdit.

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne:  25.11.2013