Shenyang J-11BS/BSH (‘Flanker C’)

Typ:  dvoumístný cvičně-bojový letoun (bezlicenční vývojový derivát ruského letounu typu Su-27UBK Flanker C)

Určení:  primárně výuka bojových pilotů a posluchačů leteckých škol techniky létání, ovládání letounu, bojových manévrů, letu ve formacích a navigace v rámci přeškolování na bojové letouny řady J-11, včetně zbraňového výcviku; sekundárně ničení stíhacích letounů protivníka v manévrovém vzdušném boji, ničení vzdušných cílů na střední a velké vzdálenosti, obrana pozemních jednotek a průmyslových komplexů před napadením ze vzduchu, doprovodné úkoly a ničení pozemních cílů za pomoci neřízené munice

Odlišnosti od letounu Su-27UBK (Flanker C):

- instalace pohonných jednotek typu WS-10 Taihang domácí výroby na místo ruských motorů typu Al-31F

- instalace avionického vybavení z letounu typu J-11B na místo avionického vybavení ruské provenience

Historie:  Protože se Číňanům nepodařilo vyjednat výrobní licenci pro cvičně-bojový letoun typu Su-27UBK (Flanker C), tuto dvoumístnou modifikaci jednomístného stíhacího letounu typu Su-27SK (Flanker B) nakonec zavedli do sériové výroby za pomoci metody tzv. zpětného inženýrství. Čínský Su-27UBK (Flanker C) přitom vešel ve známost pod označením J-11BS a motory a avionické vybavení přebíral od letounu typu J-11B, který nebyl ničím jiným, než modifikací ruského letounu typu Su-27SK (Flanker B), jehož produkcí se zabýval též (na základě licence) čínský závod společnosti SAC (Shenyang Aircraft Corporation) ze Shenyangu, s instalací čínských pohonných jednotek v podobě dvouproudových typu WS-10A Taihang a čínského avionického vybavení. Letoun typu J-11BS tedy, stejně jako letoun typu J-11B, představoval hrubé porušení licenční smlouvy z roku 1996. V roce 2008 navíc Číňané přišli s dosti kontroverzním prohlášením, že jsou letouny typu J-11B a J-11BS produktem domácího vývoje, a proto se na ně nevztahuje zákaz na vývoz do zemí třetího světa. To samozřejmě dále ochladilo obchodní vztahy mezi ČLR a Ruskem. První prototyp dvoumístného modelu J-11BS brány závodu ze Shenyangu opustil na konci roku 2007. Do zkušebního programu, který byl realizován na letišti institutu CFTE (China Flight Test Estabilishment) nacházejícím se v Yanliangu, se zapojilo hned několik prototypů. Celý program J-11BS, stejně jako celý program J-11B, ale sužovaly potíže se spolehlivostí motorů typu WS-10A Taihang. Zmíněné potíže s motory typu WS-10A Taihang si přitom v roce 2009 údajně vybraly krutou daň v podobě havárie jednoho z prototypů. Problémy s výrobní kvalitou motorů typu WS-10A Taihang, stejně jako s výrobou lopatek turbíny těchto pohonných jednotek, které jsou zhotoveny z monokrystalické slitiny niklu, se údajně podařilo odstranit až v závěru roku 2009. Pro sériovou výrobu byl dvoumístný J-11BS údajně certifikován v květnu roku 2010. Prvním provozovatelem letounu typu J-11BS se stala 19. a 37. divize PLAAF. Později byl tento model zařazen též do výzbroje PLANAF. Letouny typu J-11BS vyhrazené pro PLANAF přitom nesou označení J-11BSH a jsou opatřeny zlepšenou antikorozní ochranou.

Verze:

J-11BS – základní pro potřeby PLAAF vyráběná modifikace letounu typu J-11BS

J-11BSH – modifikace letounu typu J-11BS vyhrazená pro PLANAF. Od typu J-11BS se tento model odlišuje zejména lepší antikorozní ochranou. Toto opatření si přitom vyžádala zavést vysoká vlhkost a salinita prostředí, ve kterém je provozován (oblasti moří a pobřežní oblasti).

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  pouze ČLR

 

 

 

Posádka:    pilot/žák a pilot/instruktor

Pohon:        dva dvouproudové motory typu Liming WS-10A Taihang s max. tahem po cca 13 200 kp s přídavným spalováním

Radar:         ?

Vybavení:   - zaměřovací: elektro-optický zaměřovací systém neznámého typu. Tento systém sdružuje IČ senzor s laserovým dálkoměrem a slouží pro vyhledávání a sledování vzdušných cílů. Instalace jeho kopulovité hlavice se přitom nachází přímo před pilotní kabinou.

Výzbroj:       jeden 30 mm kanón typu GŠ-30-1 se zásobou 150 nábojů, vestavěný do pravého vírového přechodu, a podvěsná výzbroj, přepravovaná na deseti pylonech (dvou mezi motorovými gondolami, dvou pod motorovými gondolami, čtyřech pod křídlem a dvou na koncích křídla – ty jsou vyhrazeny pro PLŘS krátkého dosahu)

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 14,70 m 
Délka:   21,94 m
Výška: 6,36 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: ?
Max. rychlost: ?
Praktický dostup:   ?
Max. dolet:    ?

 

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 24.12.2013