ChAI „Osoaviachimovec ChAI“

Typ:  experimentální kluzák

Určení:  prověření stability a ovladatelnosti letounu koncipovaného jako létající křídlo

Historie:  Na konci roku 1932 se v Charkovském Aviatickém Institutu (ChAI) rozeběhly práce na experimentálním letounu typu ChAI-4 „Osoaviachimovec Ukrainy“, který byl řešen jako létající křídlo. Posláním zmíněného stroje se stalo ověření stability a ovladatelnosti takto koncipovaného letounu. Vzhledem k tomu, že konstrukce letounu typu ChAI-4 sebou přinášela příliš mnoho nového, padlo rozhodnutí, aby byla stabilita a ovladatelnost létajícího křídla s šípovou náběžnou hranou nejprve ověřena za pomoci zmenšeného bezmotorového analogu. Protože byly práce na zmíněném kluzáku sponzorovány Centrálním sovětem Osoaviachimu (Společnost pro podporu obrany, letecké a chemické výroby) Ukrajinské SSR, obdržel pojmenování „Osoaviachimovec ChAI“. Kluzák typu „Osoaviachimovec ChAI“ byl pojat jako přesná aerodynamická zmenšenina letounu typu ChAI-4. Jednalo se tedy o celodřevěné křídlo s šípovou náběžnou hranou, trupovou gondolou v ose a zdvojenou SOP na koncích. Trupová gondola kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI“ ale ukrývala pouze otevřený jednomístný kokpit, zatímco v trupové gondole letounu typu ChAI-4 se nacházela uzavřená dvoumístná tandemově uspořádaná kabina a pohonná jednotka v tlačeném uspořádání. Kromě toho zmíněný kluzák nebyl opatřen kolovým podvozkem. K vzletu a přistání tento stroj využíval jednoduchou lyži, která byla vetknuta do potahu břicha motorové gondoly. Shodný byl přitom u obou zmíněných letounů, „Osoaviachimovec ChAI“ a ChAI-4, též systém řízení. K jejich ovládání konkrétně sloužily pohyblivé horizontální dvousektorové plochy, které okupovaly odtokovou hranu křídla, a směrová kormidla. Ta byla zase umístěna na odtokové hraně zdvojené SOP, která byla uchycena ke koncům křídla. Zatímco vnější pár pohyblivých horizontálních ovládacích ploch zastával současně funkci křidélek a výškovek, vnitřní pár pohyblivých horizontálních ovládacích ploch sloužil k vyvažování. Práce na kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI“ probíhaly praktiky paralelně s pracemi na experimentálním letounu typu ChAI-4. Kompletace prototypu kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI“ byla završena na počátku roku 1934. Do oblak se tento stroj napoprvé vydal dne 6. února toho samého roku, s B.N. Kudrinem za kniplem. K vzletu prototypu kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI“ byl přitom tehdy použit gumičkový katapult. Zmíněný let byl úspěšný. Stabilita prototypu kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI“ byla Kudrinem hodnocena jako dobrá. Poté testování tohoto stroje pozastavilo špatné počasí. Znovu byly zkoušky prototypu kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI“ obnoveny v květnu toho samého roku. Tentokrát do jeho kokpitu usedal L.S. Ryžkov. Zpočátku se se zmíněným strojem vzlétalo za využití gumičkového katapultu. Později byl prototyp kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI“ umisťován do závěsu za automobil a ještě později do závěsu za letoun typu U-2 (Mule) nebo R-5. Letové zkoušky zmíněného stroje byly nanejvýš úspěšné. Prototyp kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI“ měl totiž vynikající stabilitu i ovladatelnost, a to i při zatáčení a při letu nejnižší povolenou rychlostí, která činila okolo 30-ti km/h. Výkrut bylo přitom s tímto strojem možné bezproblémově provádět s náklonem až 80°. Poloměr zatáčky prototypu kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI“ činil pouhých 8 až 10 m. Se zmíněným strojem bylo ale možné bezproblémově provádět i manévr zvaný „Nestěrovova smyčka“ (uzavřená smyčka ve vertikální rovině), která se řadí do vyšší pilotáže. V polovině května roku 1934, v průběhu jednoho z mnoha zkušebních letů, přitom Ryžkov s prototypem kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI“ vykonal hned 26 takových smyček po sobě (což byl světový rekord). Zmíněný stroj se tak stal prvním sovětským kluzákem řešeným jako létající křídlo, se kterým bylo možné provádět leteckou akrobacii. Po završení zkoušek, na přelomu srpna a září roku 1934, byl prototyp kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI prezentován na mezinárodních výstavách, které se konaly v Kodani a v Paříži.

Popis (model „Osoaviachimovec ChAI“):  Jednomístný experimentální kluzák typu „Osoaviachimovec ChAI“ byl koncipován jako celodřevěné létající křídlo se zdvojenou svislou ocasní plochou. V ose křídla tohoto stroje, které bylo řešeno jako šípové, se nacházela velmi krátká a úzká vřetenovitá trupová gondola s průřezem na výšku postavené elipsy. Její délka přitom odpovídala přibližně hloubce střední partie křídla. Zmíněná trupová gondola ukrývala otevřený jednomístný kokpit. Kokpit kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI“ přitom postrádal větrný štítek. Za sedadlem pilota se ale nacházela krátká hřbetní nástavba, která chránila jeho hlavu při případném překlopení. Dolnoplošně uspořádané křídlo tohoto stroje mělo rozpětí 10,90 m, plochu 22,00 m², kladné vzepětí a náběžnou a odtokovou hranu s konstantním kladným úhlem šípu v celém rozpětí. Úhel šípu náběžné hrany křídla kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI“ přitom činil 22°. Odtokovou hranu křídla tohoto stroje v celém rozpětí okupovaly pohyblivé dvousektorové plochy. Zatímco vnitřní sektory pohyblivých křídelních horizontálních ploch kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI“ sloužily k vyvažování, jejich vnější sektory plnily funkci křidélek a výškových kormidel současně. Jednalo se tedy o tzv. elevony. Pokud pilot přitáhl knipl k sobě, oba dva elevony se současně vychýlily směrem nahoru. V případě, že jej odtáhl od sebe, oba dva elevony se současně sklopily směrem dolů. Tak bylo ovládáno klopení. Pohybem kniplu do stran se zase oba dva elevony kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI“ rozevíraly směrem od sebe. Tak bylo zase ovládáno klonění. Ke koncům křídla tohoto stroje byla uchycena zdvojená svislá ocasní plocha (SOP), která měla tvar kosočtverce se zaoblenými rohy. Obě dvě SOP kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI“ se přitom sestávaly z kýlu a směrového kormidla. Zmíněný stroj nebyl opatřen podvozkem. K vzletu a přistání kluzák typu „Osoaviachimovec ChAI“ využíval lyži, která byla vetknuta do břicha trupové gondoly.

Verze:

Osoaviachimovec ChAI – základný výše popsaná modifikace jednomístného kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI“. Jediný exemplář tohoto modelu se do oblak poprvé vydal dne 6. února 1934.

P.P.Postyšev (ChAI-2) – dvoumístná modifikace jednomístného kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI“. Jediný exemplář tohoto modelu byl dokončen v létě roku 1934. viz. samostatný text

Vyrobeno:  jeden prototyp modelu „Osoaviachimovec ChAI“ a jeden prototyp modelu „P.P.Postyšev“

Uživatelé:  žádní

Osoaviachimovec ChAI

Posádka:   jeden pilot

Výzbroj:    žádná