Typ:  dvoumístná modifikace jednomístného experimentálního kluzáku typu „Osoaviachimovec ChAI“

Určení:  prověření stability a ovladatelnosti letounu koncipovaného jako létající křídlo

Odlišnosti od letounu „Osoaviachimovec ChAI“:

- instalace modifikované trupové gondoly v ose křídla s otevřeným dvoumístným tandemově uspořádaným kokpitem na místo kokpitu jednomístného. Zmíněná gondola má větší délku a více „vyčnívá“ z odtokové hrany křídla.

Historie:  Jednomístný celodřevěný experimentální bezmotorový kluzák typu „Osoaviachimovec ChAI“ z dílny Charkovského Aviatického Institutu (ChAI), který byl řešen jako létající křídlo a zastával funkci zmenšeného analogu experimentálního letounu typu ChAI-4 „Osoaviachimovec Ukrainy“, později vznikl též ve verzi s dvoumístným tandemově uspořádaným kokpitem. Zmíněný stroj byl dokončen v létě roku 1934 a byl pojmenován „P.P.Postyšev“, podle tehdejšího vedoucího Komunistické strany Ukrajiny. Přestože měl kluzák typu „P.P.Postyšev“, který byl znám též jako ChAI-2, v porovnání s jednomístným kluzákem typu „Osoaviachimovec ChAI“ vyšší hmotnost, měl stejně dobré letové charakteristiky jako tento jeho jednomístný předchůdce. V září toho samého roku se prototyp kluzáku typu „P.P.Postyšev“ zúčastnil 10. ročníku Všesvazové plachtařské soutěže, která se konala v Koktebelu. Z Charkova do více než 600 km vzdáleného Koktebelu, který se nachází na Krymu, na pobřeží Černého moře, byl tento stroj přelétnut v závěsu za vlečným letounem. Za jeho kniplem přitom tehdy seděl L.S. Ryžkov. Na sedadle cestujícího se nacházel P.G. Bening, vedoucí konstrukční skupiny institutu ChAI zaměřené na vývoj létajících křídel. Zmíněný přelet se obešel bez incidentu, a to i přesto, že tehdy vanul silný vítr (7 až 8 m/s). 10. ročníku Všesvazové plachtařské soutěže se přitom zúčastnilo hned několik létajících křídel. Kromě typu „P.P.Postyšev“ se jednalo též o typy BP-1 (CAGI-1) a BP-2 (CAGI-2) z dílny moskevského institutu CAGI (Centrální institut aero- a hydrodynamiky) a typy LAK-1 a LAK-2 z dílny Leningradského aeroklubu (LAK). V Koktebelu prototyp kluzáku typu „P.P.Postyšev“ prošel úpravami. Před přední sedadlo zmíněného stroje byl přitom nainstalován větrný štítek, zatímco za zadní sedadlo prototypu kluzáku typu „P.P.Postyšev“ byl namontován nízký záhlavník. Na zmíněné soutěži Ryžkov s prototypem kluzáku typu „P.P.Postyšev“ předvedl vyšší akrobacii, včetně figury „Nestěrovova smyčka“ (uzavřená smyčka ve vertikální rovině). Skorodumov s ním zde zase ustanovil vytrvalostní rekord pro kluzáky řešené jako létající křídlo, který činil celých 58 min. Známý plachtař S.N. Anochin na 10. ročníku Všesvazové plachtařské soutěže v Koktebelu zase, dne 2. října, z prototypu kluzáku typu „P.P.Postyšev“ seskočil s padákem z malé výšky (300 m). Svůj padák přitom vypustil ve stoje na křídle, zatímco se rukama držel kabiny. Poté, co se jeho padák rozevřel, okamžitě se naplnil vzduchem. Následkem toho jej jednoduše strhnul z křídla. Poté se Anchonin začal pomalu snášet k zemi. K tomu, aby ale se Anchoninův padák po rozevření naplnil takovým množstvím vzduchu, které by zcela vyloučilo fázi volného pádu, pilot, Ryžkov, musel s prototypem kluzáku typu „P.P.Postyšev“ na nějakou dobu přejít do střemhlavého letu rychlostí 105 km/h. Zmíněná metoda seskoku byla použitelná pouze pro seskok z bezocasých letadel. Přitom se jednalo o první takový seskok s padákem na světě. Po skončení 10. ročníku Všesvazové plachtařské soutěže byl kluzák typu „P.P.Postyšev“ umístěn, spolu s kluzáky typu BP-1 a BP-2, které byly koncipovány též jako létající křídlo, do závěsu za vlečný letoun typu Polikarpov P-5. Dne 6. října se pak tato sestava vydala z Koktebelu do Moskvy, a to přes Džankoj, Melitopol, Záporoží a Charkov. Do Moskvy ale nakonec dolétl pouze kluzák typu BP-2. Piloti kluzáků typu BP-1 a „P.P.Postyšev“ se totiž byli nuceni od vlečného letounu typu P-5 odpojit už poblíž Charkova. Důvodem toho byla skutečnost, že let těchto strojů ve vleku provázely problémy s kymácením. Let celé této sestavy z Koktebelu do Charkova přitom trval 4 h a 30 min. Poté byl prototyp kluzáku typu „P.P.Postyšev“ nějakou dobu využíván plachtaři institutu ChAI. Dne 16. srpna 1936 se tento stroj zúčastnil tradiční vojenské přehlídky v Tušinu. Součástí prezentace prototypu kluzáku typu „P.P.Postyšev“ v Tušinu přitom tehdy bylo též předvádění letecké akrobacie.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  žádní

Posádka:   dva piloti

Výzbroj:    žádná