Typ:  letoun pro základní výcvik pilotů

Určení:  výcvik pilotáže, výcvik letu ve formacích, výcvik letecké akrobacie, výcvik procedur vybírání vývrtky, výcvik letu podle přístrojů a výcvik základů navigace

Historie:  Letoun pro základní výcvik pilotů typu UTS-800 z dílny závodu UZGA (Uralský Závod Civilního Letectví) z Jekaterinburgu byl vyvinut jako alternativa k letounu typu Jakovlev Jak-152, který vzešel ze zadání Ministerstva obrany Ruska. Zmíněný stroj podle všeho představuje přímou reakci na potíže s vývojem letounu typu Jak-152 kuli nedostupnosti zvolené pohonné jednotky. Tím je 500 hp dieselový motor typu RED A03 V12 německé výroby. Důvodem toho se staly sankce, které byly uvaleny na Rusko za anexi Krymu (jaro roku 2014) a za podporu proruských ukrajinských separatistů. Letoun typu UTS-800 není ničím jiným, než rusifikovanou verzí letounu typu DART-450T z dílny rakouské společnosti Diamond Aircraft, a to i přesto, že tomuto výrobci spolupráci s Rusi zakazují zmíněné sankce. Kompletní výrobní a konstrukční podklady letounu typu DART-450T se přitom do ruských rukou podle všeho dostaly přes Číňany, neboť společnost Diamond Aircraft je od konce roku 2017 vlastněna čínskou společností Wanfeng Aviation Industry, leteckou divizí společnosti Wanfeng Auto Holding, specializující se na výrobu automobilových komponent. Zmíněný stroj se nápadně podobá letounu typu Pilatus PC-7. Jeho čínská verze nese označení TA-20 a byla nabízena PLAAF jako náhrada za letouny řady CJ-6 (Max). Prototyp tohoto stroje se přitom do oblak napoprvé vydal dne 6. listopadu 2018. Letoun typu UTS-800 je řešen, stejně jako letoun typu Jak-152, jako jednomotorový dolnoplošník s dvoumístnou tandemově uspořádanou kabinou, přímým křídlem, klasicky koncipovanými ocasními plochami a zatahovatelným tříbodovým podvozkem příďového typu. Zatímco letoun typu Jak-152 byl vyprojektován, jak již bylo uvedeno, pro motor typu RED A03 V12 německé výroby, letoun typu UTS-800 již od počátku počítal s 900 hp turbovrtulovým motorem typu VK-800S domácí konstrukce, který nebyl ničím jiným, než leteckou modifikací „vrtulníkového“ turbohřídelového motoru typu VK-800V z dílny ODK-Klimov. Vývoj motoru typu VK-800S byl zahájen v roce 2017 a probíhal v petrohradské filiálce závodu UZGA v rámci programu Ministerstva průmyslu a obchodu. Prototypy motoru typu VK-800S byly zhotoveny Výzkumným a výrobním centrem (NPC) „Lopatky-Kompressory-Turbiny“ (LKT), které se nachází v moskevské oblasti. Zde se měly rovněž vyrábět sériové jednotky. Pozemní stendové zkoušky motoru typu VK-800S byly zahájeny v roce 2018. K letovým testům již ale nedošlo. V roce 2019 totiž padlo rozhodnutí od této konstrukce opustit ve prospěch zcela nového motoru shodné kategorie z dílny divize UZGA „Dvigatel“ majícího menší rozměry a nižší hmotnost. Se zmíněným motorem, který vešel ve známost jako VK-800SM (původně EM-610), se přitom počítá též jako s náhradou motorů typu M601 a H80 české výroby u lehkých dopravních letounů typu L-410 a LMS-901. Díky nedostupnosti německého motoru typu RED A03 V12 se navíc tento motor později dostal též do středu pozornosti konstruktérů cvičného Jaku-152. Varianta motoru typu VK-800SM pro letoun typu UTS-800 má přitom umožňovat provádět i leteckou akrobacii, a to díky schopnosti dodávat palivo a mazivo i při letu na zádech po dobu 30-ti s. Zmíněný motor roztáčí vrtuli typu AV-410P značky Aerosila, která byla vyvinuta pro dopravní letoun typu L-410. Z tohoto důvodu je řešena jako čtyřlistá. Čtyřlistá vrtule má totiž v porovnání s vrtulí třílistou vyšší efektivitu, což má pozitivní vliv na spotřebu paliva. Důvodem použití čtyřlisté vrtule na letounu typu UTS-800, byť to u stroje této kategorie nemá opodstatnění, podle všeho byla redukce technického rizika a vývojových nákladů. Pozemní zkoušky motoru typu VK-800SM se rozeběhly v lednu roku 2023. Volba právě na tento motor přitom padla i přesto, že není mnohými odborníky považován za zrovna ideální k pohonu základového cvičného letounu, a to kuli nadměrné výkonnosti a vysoké pořizovací ceně. Každopádně jiná volba nebyla. Při návrhu letounu typu UTS-800 byl kladen velký důraz na nízké provozní náklady, vysokou provozní spolehlivost a bezpečnost a velkou životnost. V konstrukci draku tohoto stroje proto našly široké uplatnění lehké kompozitní materiály tuzemské výroby. Z toho samého důvodu se součástí vybavení letounu typu UTS-800 staly již dostupné a osvědčené systémy domácí výroby. Aerodynamika tohoto stroje byla navržena tak, aby dokázal pilotovi odpustit i hrubé chyby v pilotáži. Pokud se pilot při manévrování s letounem typu UTS-800 přiblíží ke kritickým úhlům náběhu, zmíněný stroj jej na to upozorní chvěním. Speciální důraz při návrhu tohoto stroje byl dbán na vývrtkové charakteristiky. Díky tomu by měl být vstup a výstup z vývrtky s letounem typu UTS-800 zcela bezproblémový. K provozní bezpečnosti tohoto stroje má ale přispívat též hydraulicky ovládaná aerodynamická brzda, která se má automaticky vysouvat při dosažení max. povolené rychlosti, požární systém motorové sekce a zálohování všech základních palubních systémů, včetně palivového, elektrického a pilotážně-navigačního. Drak letounu typu UTS-800 má navíc dostatečně robustní konstrukci k tomu, aby snesl nouzové přistání „na břicho“ se zasunutým podvozkem, a to i na vodní hladině. K těmto situacím by ale mělo docházet minimálně, neboť je systém pro vysouvání a zasouvání podvozku tohoto stroje řešen jako nezávislý. Letoun typu UTS-800 má být schopen létat ve dvou konfiguracích, a to akrobatické, která má sloužit k výcviku vyšší pilotáže, a víceúčelové. Ta bude zase určena k výcviku navigace či hlídkové činnosti. Obě zmíněné konfigurace se budou přitom od sebe navzájem odlišovat pouze množstvím paliva v nádržích. V akrobatické konfiguraci se bude v nádržích letounu typu UTS-800 nacházet pouhých 280 kg paliva. Díky tomu se max. provozní násobky zmíněného stroje v této konfiguraci budou pohybovat mezi +7 a -4 g. Dolet letounu typu UTS-800 v akrobatické konfiguraci má činit 800 km. V případě vytrvalosti to bude 2,5 h. Zásoba paliva letounu typu UTS-800 ve víceúčelové konfiguraci bude činit 664 kg. Díky tomu bude zmíněný stroj v této konfiguraci schopen urazit vzdálenost 1 800 km. Jeho vytrvalost bude nyní činit celých 7 h. Cenou za to bude ale pokles max. provozních násobků na +5 až -2,5 g. Posádka letounu typu UTS-800 má k dispozici vystřelovací sedačky typu K-93M značky Zvezda s charakteristikami 0-0. Jedná s o výrazně zjednodušenou a odlehčenou modifikaci vystřelovací sedačky typu K-36DM se sníženou max. povolenou rychlostí při katapultáži na 800 km/h. Instruktor navíc může plně převzít kontrolu nad řízením a imitovat výpadky různých palubních systémů. Široká veřejnost se mohla s projektem letounu typu UTS-800 poprvé seznámit v srpnu roku 2020 na výstavě Armija 2020 ve formě modelu. Na výstavě Armija 2021, která se konala v srpnu roku 2021, byl již prezentován reálný prototyp tohoto stroje. První let prototypu letounu typu UTS-800 byl naplánován na říjen téhož roku. Sériová výroba tohoto se měla rozeběhnout v roce 2024. Tyto plány se ale splnit nepodařilo. Nakonec se totiž první prototyp letounu typu UTS-800 (rudá 01) do oblak napoprvé vydal až dne 28. října 2023, z VPD letiště Aramvir, které se nachází ve Sverdlovské oblasti. První záběry z prvního letu tohoto stroje byly ale zveřejněny až dne 22. ledna 2024. Vzhledem k nedostupnosti motoru VK-800SM, jehož vývoj se dostal do skluzu, pohon prototypu letounu typu UTS-800 tehdy obstarával a do dnešních dnů stále (prozatímně) obstarává 800 hp motor General Electric H80-200. Jedná se o vylepšenou verzi slavného československého motoru typu Walter M601, která je vyráběna českou divizí americké společnosti General Electric, GE Aviation. Dne 28. prosince 2024 byly VVS předány první dva „sériové“ letouny typu UTS-800 (rudá 06 a 07), za účelem realizace zkoušek. Jejich pohon přitom zřejmě obstarává, stejně jako v případě prototypu UTS-800 (rudá 01), importovaný motor typu H80-200. Kromě toho se podle všeho ani nejedná o skutečné sériové stroje, ale o další prototypy. Další osud letounu typu UTS-800 je plně závislý na úspěšném dokončení vývoje motoru typu VK-800SM. To samé se přitom týká též konkurenčního Jaku-152. Použití nějaké importované pohonné jednotky na zmíněných letounech, byť na přechodové období, totiž zcela vylučují sankce uvalené na Rusko za invazi na Ukrajinu, v Rusku oficiálně nazývanou „speciální vojenská operace“, která byla zahájena dne 24. února 2022. Se završením certifikačních zkoušek motoru typu VK-800SM se přitom počítalo v závěru roku 2024. Letové testy této pohonné jednotky nicméně nebyly zahájeny do dnešních dnů. Z tohoto důvodu letoun typu UTS-800 zatím ještě nebyl odevzdán k státním zkouškám. Realizace státních zkoušek a certifikace dle ruských standardů tohoto stroje totiž to doby, dokud pro něj nebude k dispozici vhodná pohonná jednotka, pozbývá na smyslu. Letoun typu UTS-800 se má stát jednou z komponent výcvikového komplexu typu UTK UT-800. Součástí zmíněného komplexu má přitom kromě letounu typu UTS-800 být též letecký simulátor, učebna pro letový a pozemní personál, souprava pozemního vybavení pro zajištění provozu vlastního letounu a prostředky objektivní kontroly.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jeden prototyp a dva sériové stroje

Uživatelé:  Rusko (VVS)

Posádka:   pilot/žák a pilot/instruktor

Pohon:      jeden turbovrtulový motor typu GE Aviation H80-200 české výroby s max. výkonem 800 hp; výhledově jeden turbovrtulový motor typu UZGA VK-800SM s max. výkonem 900 hp

Výzbroj:    žádná