Typ:  lehký víceúčelový letoun s krátkým vzletem a přistáním (STOL)

Určení:  doprava osob na místních linkách, přeprava nákladu, kultivace zemědělských ploch chemickým postřikem, přeprava vojáků, shoz výsadku a odsun raněných

Historie:  Na konci roku 2013 byl v rámci podprogramu „Malé letectvo“ státem podporovaného programu „Rozvoj leteckého průmyslu na léta 2013 až 2025“ vyhlášen konkurz na nástupce úspěšných pístových jednomotorových víceúčelových dvouplošníků řady An-2 (Colt). Požadovaný stroj vešel ve známost jako LMS (legkij mnogocelevoj samolet = lehký víceúčelový letoun) a dle zadání měl mít přepravní kapacitu 9 až 19 osob. Za vítěze ve zmíněném konkurzu byl v listopadu tohoto samého roku vyhlášen projekt jednomotorového dvouplošníku s klasicky koncipovanými ocasními plochami a tříbodovým ostruhovým podvozkem typu TVS-2DTS z dílny institutu SibNIA (Sibiřský vědecko-výzkumný ústav letectví). Letoun typu TVS-2DTS z dílny institutu SibNIA tedy sdílel celkové uspořádání s legendárním typem An-2 (Colt), kterého měl nahradit. Na rozdíl od tohoto stroje byl ale kompletně zhotoven z kompozitních materiálů. Jeho pohon navíc obstarával turbovrtulový motor typu TPE-331-12UAN americké značky Honeywell. Prototyp letounu typu TVS-2DTS se do oblak napoprvé vydal dne 10. července 2017. Sériovou výrobou tohoto stroje se měl zabývat závod UZGA z Ulan-Ude. Se zahájením produkce letounu typu TVS-2DTS, který obdržel pojmenování „Bajkal“, se počítalo v roce 2021. Z plánované produkce letounu typu TVS-2DTS ale nakonec sešlo. V létě roku 2019 totiž padlo rozhodnutí, že bude za využití zkušeností, které se podařilo nastřádat v průběhu vývoje tohoto stroje, vyvinut letoun shodné kategorie kvalitativně nové konstrukce (s přepravní kapacitou 9 až 14 osob). Jedním z důvodů ztráty zájmu o letoun typu TVS-2DTS byla skutečnost, že jeho pohon obstarával importovaný motor. To samé se přitom týkalo i vrtule. Kompozitní konstrukce letounu typu TVS-2DTS byla navíc příliš těžká. Proti tomuto stroji ale hovořila též skutečnost, že byl jeho drak zhotoven z importovaného kompozitního materiálu. V následném výběrovém řízení přitom volba padla na projekt letounu typu LMS-901 Bajkal, který byl zpracován společností Bajkal-inžiniring, dceřinou společností závodu UZGA z Ulan-Ude. Neletový exemplář letounu typu LMS-901 měla přitom zmíněná společnost ke statickým zkouškám odevzdat do konce roku 2020. Předání prvního letového prototypu tohoto stroje ke zkouškám bylo stanoveno na rok 2021. Dle zadání navíc cena jednoho letounu typu LMS-901 neměla převyšovat hodnotu 120 miliónů rublů (vztaženo k cenám z roku 2020) a cena jedné letové hodiny 30 tisíc rublů. Jednotková cena podobných letounů západní výroby je přitom o nějakých 30 až 50 % vyšší. Současně by měla být cena za jednu letovou hodinu letounu typu LMS-901 v porovnání s letouny této kategorie západní provenience dvakrát nižší. Práce na tomto stroji probíhají v kooperaci s institutem MAI (Moskevský aviatický institut). Inženýři, vědečtí pracovníci, pedagogové a žáci zmíněného institutu se přitom v rámci programu LMS-901 podílejí na zpracování konstrukčních dokumentací, vytváření matematických modelů, pozemních zkouškách i stavbě vlastních prototypů. Původní plány počítaly s tím, že bude letoun typu LMS-901 řešen jako dvoumotorový. Vzhledem k požadavku na jednotkovou cenu 120 miliónů rublů ale nakonec muselo být od dvoumotorového uspořádání opuštěno ve prospěch uspořádání jednomotorového. Dle původních plánů měl letoun typu LMS-901 zpočátku pohánět 800 hp motor typu H80-200 americké značky General Electric, který měl roztáčet čtyřlistou vrtuli značky Hartzell s průměrem 2,60 m. Ten samý motor přitom pohání též, v počtu dvou exemplářů, české letouny typu L410UVP-E20, které jsou vyráběny též závodem UZGA. Výhledově se ale pro tento stroj počítalo s 800 hp motorem typu VK-800SM domácí konstrukce a vrtulí typu AV-901 domácí výroby. Podobné to mělo být i s avionikou. Zpočátku měl tedy letoun typu LMS-901 spoléhat na importovanou avioniku značky Garmin nebo Honeywell. Později měly být u tohoto stroje importované avionické systémy nahrazeny analogickými systémy domácí výroby. Všechny sériové stroje ale nakonec budou opatřeny motorem typu VK-800SM tuzemské výroby a tuzemskou avionikou. Důvodem toho jsou sankce, které byly uvaleny západními zeměmi na Rusko za invazi na Ukrajinu, v Rusku oficiálně nazývanou „speciální vojenská operace“, která byla započata dne 24. února 2022. Za těchto podmínek je samozřejmě instalace importovaného motoru a avioniky na letounu typu LMS-901 zcela vyloučená. Použití motoru typu H80-200 se proto nakonec omezilo pouze na prototypové exempláře tohoto stroje. Kromě toho, že letoun typu LMS-901 počítá s domácím motorem a avionikou domácí výroby, bude v porovnání se zamítnutým typem TVS-2DTS též podstatně lehčí. Zatímco letoun typu TVS-2DTS má prázdnou, resp. maximální vzletovou, hmotnost 3 180 kg, resp. 7 400 kg, prázdná, resp. maximální vzletová, hmotnost letounu typu LMS-901 činí 1 980 až 2 040 kg, resp. 4 800 kg. Norma AP-23 přitom jednomotorové stroje zařazuje do kategorie lehkých letounů, pokud je jejich vzletová hmotnost menší než 5 700 kg. Letoun typu LMS-901 má tak nízkou hmotnost mimo jiné díky tomu, že byla pro něj zvolena koncepce vzpěrového hornoplošníku a nikoliv dvouplošná koncepce, jak tomu je u letounu typu TVS-2DTS. Použití druhé nosné plochy bylo totiž u letounu této kategorie shledáno jako nadbytečné. Jednoplošné uspořádání přitom sebou přineslo nejen redukci hmotnosti proti typu TVS-2DTS, ale též pokles náročnosti výroby a výrobní ceny. Provozní teploty letounu typu LMS-901 činí -55 °C až +50 °C. Protože se navíc počítá s tím, že tento stroj bude skladován pod širým nebem, jeho drak je zhotoven zejména z hliníkové slitiny. Použití kompozitních materiálů se u letounu typu LMS-901 omezilo pouze na méně namáhané části draku, jakými jsou např. aerodynamické přechody, dveře, motorová kapota, aerodynamické kryty či mechanizace křídla. Díky nižší hmotnosti, menším rozměrům a lepší aerodynamice letoun typu LMS-901 svého předchůdce v podobě letounu typu An-2 (Colt) znatelně překonává rychlostí. Rychlost tohoto stroje ve výšce 3 000 m přitom činí 300 km/h. Naproti tomu letoun typu An-2 (Colt) je v této výškové hladině schopen letu rychlostí pouhých 190 km/h. Přitom za tímto svým předchůdcem nikterak nezaostává vzletovými a přistávacími charakteristikami. Díky tomu, že letoun typu LMS-901 má v porovnání s letounem typu An-2 (Colt) téměř o 1 400 kg nižší prázdnou hmotnost, jeho standardní vzletová hmotnost se shodným užitečným zatížením činí pouhých 3 700 kg. Rozjezd při vzletu letounu typu LMS-901 v této konfiguraci přitom nepřesahuje 200 až 220 m. Stejně jako letoun typu An-2 (Colt) i tento stroj může operovat z nezpevněných VPD. Zatímco s podvozkovými koly s průměrem 720 mm je schopen operovat z nezpevněného povrchu s nosností 4 kg/m², kola s průměrem 880 mm mu umožňují působit z povrchu s nosností 3,5 kg/m². Přistávací rychlost letounu typu LMS-901 je přitom jen nepatrně vyšší než u letounu typu An-2 (95 km/h vs 80 km/h). Výhledově se ale pro tento stroj počítá též s podvozkem lyžovým a plovákovým. Přepravní kapacita letounu typu LMS-901 v dopravní konfiguraci je omezena 9-ti osobami. Dle norem totiž jednomotorové dopravní letouny nemohou přepravovat více osob, tedy pokud nejsou používány k pátrací a záchranné činnosti, lesnickému hlídkování nebo shozu parašutistů. Letoun typu LMS-901 navíc poskytuje vyšší cestovní komfort v porovnání s letounem typu An-2 (Colt), neboť má vyšší kabinu (o 20 cm) a vstupní dveře, jejichž spodní hrana je při stání na pevném tříbodovém podvozku ostruhového typu rovnoběžná s povrchem VPD. Díky posledně uvedenému je navíc nakládku a vykládku tohoto stroje (v nákladní konfiguraci) možné provádět za pomoci mechanizace. Volba na pevný tříbodový podvozek ostruhového typu rovněž nepadla náhodou, neboť takový podvozek letounu typu LMS-901 umožňuje působit i z velmi špatně vybavených letišť. Protože dle směrnice FAP-128 musí pilot jednomotorových dopravních letadel volit takovou trasu letu, aby při výpadku motoru měl možnost nouzově přistát, což nasazení letounu typu LMS-901, který má cestovní výšku 3 000 m a aerodynamickou jemnost 15, omezuje na trasy, na nichž se nachází každých 45 km nějaké letiště, výrobce tento stroj jednu dobu plánoval opatřit dvěma malými 100 kW pomocnými elektromotory. Tak by totiž obešel toto nařízení. Zmíněné elektromotory měly být vestavěny do náběžné hrany křídla a měly roztáčet vrtule se sklápěcími listy. I s bateriemi měly vážit 200 kg a letounu typu LMS-901 měly umožnit setrvat ve vzduchu dalších 45 min. Alternativně byla zvažována instalace jednoho elektromotoru pod kapotou hlavního motoru. Ten měl zase při selhání hlavního motoru roztáčet jeho volnou turbínu a vrtuli. Každopádně požadavky normy FAP-128 silně komplikují provoz letounu typu LMS-901 v oblastech Dálného Východu. Zde se totiž letiště ve vzdálenosti 45 km od sebe, která je požadována zmíněnou normou, nacházejí jen velmi zřídka. Provoz letounu typu LMS-901 v těchto oblastech se navíc jeví jako velmi neekonomický, neboť si zde cestující obvykle sebou berou velký počet zavazadel, což se neobejde bez redukce počtu míst k sezení z 9-ti na pouhých 7. Práce na úvodním projektu letounu typu LMS-901 a neletovém exempláři tohoto stroje pro statické zkoušky, který měl podobu kostry draku bez podvozku, aerodynamických krytů, dveří a servisních krytek, se podařilo završit do poloviny listopadu roku 2020. Zmíněný stroj se ale nakonec stal základem prvního letového exempláře. Později totiž padlo rozhodnutí, aby byl k statickým zkouškám použit až prototyp třetí. Důvodem tohoto rozhodnutí byl spěch na zahájení první etapy letových zkoušek, jejíž posláním se stalo ověření základních letových charakteristik. Završení montáže draku prvního letového zkušebního exempláře letounu typu LMS-901 bylo oznámeno v dubnu roku 2021. Zmíněný stroj byl postaven dílnami institutu MAI a svůj veřejný debut si odbyl v červenci toho samého roku na statické ukázce moskevského aerosalónu MAKS 2021. Dne 21. července 2021, druhý den konání zmíněného aerosalonu, bylo oznámeno, že UZGA prodal 20 % akcií společnosti Bajkal-inžiniring kazachstánské společnosti KAI (Kazakhstan Aviation Industry). To přitom společnosti KAI zajistí přístup ke kompletním konstrukčním dokumentacím letounu typu LMS-901. Současně se zmíněná společnost stane subdodavatelem některých agregátů pro tyto stroje. Společnost KAI ale bude podle všeho zajišťovat též licenční výrobu letounů typu LMS-901 pro zahraniční zákazníky. Se zahájením letových zkoušek prvního prototypu letounu typu LMS-901 se tehdy počítalo v závěru října roku 2021. Do konce téhož roku měly přitom být dokončeny též draky druhého a třetího prototypu. Zalétat první prototyp letounu typu LMS-901 ve výše uvedeném termínu se ale nakonec nepodařilo. Ke svému prvnímu letu se totiž tento stroj nakonec vydal, z VPD jekaterinburgského letiště Aramil, až dne 30. ledna 2022. Zmíněný let trval okolo 25-ti min a první prototyp letounu typu LMS-901 při něm dosáhl výšky 500 m. Krátce nato byl tento stroj prezentován na moskevské výstavě NAIS 2022 (National Airport Infrastructure Show 2022), která se konala mezi 9. a 10. únorem roku 2022. Na certifikačních zkouškách letounu typu LMS-901 se měly podílet hned dva prototypy. Díky tomu měl tento stroj obdržet typový certifikát, v základní konfiguraci, již na konci roku 2022. To se ale splnit nepodařilo. Dle původních plánů měl produkci letounu typu LMS-901 zajišťovat přímo závod UZGA. Se zahájením sériové výroby se počítalo v roce 2023. Od roku 2024 měl přitom být závod UZGA schopen vyrábět 30 letounů typu LMS-901 ročně. Později měla být roční výrobní kapacita tohoto podniku navýšena až na 50 letounů tohoto typu. Později nicméně padlo ze strany Minpromtorgu (Ministerstvo průmyslu a obchodu) rozhodnutí, aby byl letoun typu LMS-901 vyráběn v nově postaveném závodě u Komsomolska na Amuru. Zmíněný podnik se přitom bude nacházet poblíž Dzemgi, nedaleko závodu na výrobu dopravních letounů typu Suchoj SuperJet 100. Jeho výstavba byla předmětem smlouvy, která byla podepsána v únoru roku 2022 na již zmíněné výstavě NAIS 2022. Produkce letounu typu LMS-901 se zde měla rozeběhnout v roce 2024. Dle tehdejších výsledků průzkumu trhu mělo být v průběhu prvních pěti let od završení certifikace tuzemským leteckým společnostem dodáno, prostřednictvím leasingových společností, až 110 letounů typu LMS-901. Současně měly být uzavřeny opce na dodávky dalších 50-ti až 70-ti těchto strojů. Do roku 2030 měli dle tehdejších odhadů výrobce tuzemští dopravci převzít až 230 letounů typu LMS-901. Těmto plánům ale nakonec udělaly přítrž již zmíněné sankce za ruskou invazi na Ukrajinu. Díky tomu totiž bude sériovou výrobu letounu typu LMS-901 možné započít až po dokončení vývoje tuzemského motoru typu VK-800SM. Zkoušky zmíněné pohonné jednotky na vzdušné zkušebně by se přitom měly rozeběhnout na konci roku 2023. Zahájení zkoušek motoru typu VK-800SM přímo na letounu typu LMS-901 je naplánováno na třetí čtvrtletí roku 2024. Konstrukční certifikát by měla tato pohonná jednotka obdržet před koncem toho samého roku. Produkce motorů typu VK-800SM by se měla rozeběhnout v roce 2025, tempem 30 ks ročně. Ten samý rok by měly být zahájeny dodávky prvních sériových letounů typu LMS-901 prvním zákazníkům. Zmíněný stroj bude přitom nejprve certifikován pouze v základní konfiguraci. V základní konfiguraci ale letoun typu LMS-901 nebude moci létat např. s cestujícími na palubě, popř. působit za ztížených meteorologických podmínek. K tomu jej bude nutné dovybavit doplňkovými systémy, které budou certifikovány samostatně. Tak např. v přepravě cestujících jej bude možné používat až po vystavení příslušného doplňkového certifikátu. Prvními provozovateli letounů typu LMS-901 se mají stát společnosti KrasAvia, která má v letech 2025 až 2029 obdržet 10 těchto strojů, Aeroservis, která má v letech 2025 až 2028 obdržet 7 těchto strojů, Avrora, která má v letech 2025 až 2026 obdržet 10 těchto strojů, Narjan-Mar, která má v letech 2026 až 2030 obdržet 5 těchto strojů, a Vitjaz-Aero, která má v letech 2026 až 2028 obdržet 3 tyto stroje. Dle představ Ruské vlády by mělo být do roku 2030 vyrobeno 154 těchto strojů, z toho hned 105 pro aerolinky Avrora. Na konci roku 2019 totiž ruský prezident V.V. Putin nařídil, aby tato společnost zajistila leteckou obsluhu těch regiónů Ruska, které nelze obsluhovat jinými dopravními prostředky. V této souvislosti se na konci roku 2020 51-ti % vlastníkem Avrory stal státní Aeroflot. Mezitím, v letech 2025 až 2030, mají 27 letounů typu LMS-901 převzít též záchranné sbory. O zmíněný stroj, v zemědělské modifikaci, ale projevila též zájem aliance Aerochimflot. V letech 2026 až 2030 by přitom mělo být  Aerochimflotu dodáno až 120 letounů typu LMS-901. První sériové LMS-901 ale nebudou uzpůsobeny k přepravě cestujících, jak bylo původně plánováno. První sériové exempláře tohoto stroje budou totiž dokončeny v sanitní variantě nebo variantě pro lesnické hlídkování. Na dopravní linky by měly být letouny typu LMS-901 nasazeny až po získání určitých zkušeností s jejich provozem. Vývojové plány výrobce ale počítají též s modifikací letounu typu LMS-901 s instalací autopilota. Zkoušky zmíněného modelu by se přitom měly rozeběhnout v roce 2024. Poté by měly být zahájeny práce na modifikaci letounu typu LMS-901, která bude schopna plně autonomního letu bez pilota na palubě. Bez pilota na palubě budou přitom tyto stroje zpočátku létat pouze s nákladem. Později by ale letouny typu LMS-901 měly v bezpilotním režimu létat i s cestujícími. Bezpilotní provoz těchto strojů na dopravních linkách by přitom měl být zahájen ještě před rokem 2040. Podle analýzy výrobce lze přitom až na 60-ti % území Ruska zajistit vzdušnou obsluhu pouze letouny hmotnostní kategorie, do které spadá právě typ LMS-901. Díky tomu nedostupnost takových letounů na trhu brání mnoha ruským regionům v rozvoji.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  žádní

Posádka:    dva piloti

Pohon:       jeden turbovrtulový motor typu General Electric H80-200 americké výroby s max. výkonem 800 hp nebo jeden turbovrtulový motor typu Klimov VK-800 domácí výroby s max. výkonem 800 hp

Kapacita:    9 cestujících

Výzbroj:     žádná