ZALA Lancet Z-53 (iz.53)
Sebevražedný útočný bezpilotní vzdušný prostředek typu Lancet Z-53 z dílny společnosti ZALA Aero z Ižhevska, která je od ledna roku 2015 součástí koncernu Kalašnikov, primárně slouží k útokům v rojích na pozemní a hladinové cíle se silnou PVO. Před odpálením má operátor do paměti autopilota UCAV typu Lancet Z-53 zadat koordináty zájmové oblasti a na jaký typ cíle má zaútočit, např. zda se má jednat o obrněnou techniku nebo dělostřelecký systém. Vlastní útok má pak tento stroj provést zcela autonomně bez zásahu operátora. Palubní naváděcí systém UCAV typu Lancet Z-53 má být navíc schopen vyhodnotit, který z nalezených cílů má vyšší hodnotu a následně jej na něj navést. Mezi cíle s vysokou prioritou lze přitom řadit systémy PVO a radiolokátory. Pokud jeden UCAV typu Lancet Z-53 nalezne cíl, údajně dokáže informace o jeho pozici předat všem ostatním UCAV v roji. Díky údajné schopnosti autonomního navedení na cíl má být za pomoci UCAV typu Lancet Z-53 možné provádět útoky i za podmínek silného elektronického rušení. Schopnost vedení útoků v početných rojích má zase vést k zvýšení pravděpodobnosti zásahu cíle v důsledku zahlcení nepřátelské PVO. Zmíněný stroj má štíhlý vřetenovitý trup s kruhovým průřezem. Špici trupu UCAV typu Lancet Z-53 tvoří polokulovitá naváděcí hlavice. Na zádi trupu tohoto stroje se zase nachází instalace pohonné jednotky v podobě elektromotoru, který roztáčí jednu dvoulistou vrtuli v tlačném uspořádání. Na rozdíl od staršího sebevražedného UCAV typu Lancet Z-52 (Lancet-3), který je opatřen dvojicí tandemově uspořádaných křídel sestávajících se ze čtyř skládacích ploch se vzájemným uspořádáním do tvaru písmene „X“, UCAV typu Lancet Z-53 má pouze jedno křídlo (a žádné ocasní plochy). Křídlo tohoto stroje se nachází poblíž přídě trupu a rovněž se sestává ze čtyř skládacích ploch. Ty ale při pohledu zepředu svírají vzájemný úhel 45°. Kromě toho se k trupu přiklápějí naplocho, obdobně jako u izraelských UAV řady UVisin Hero, a nikoliv kolmo, jak je tomu u UCAV typu Lancet Z-52. Díky tomu lze UCAV typu Lancet Z-53 odpalovat z trubicovitých přepravě-startovacích kontejnerů, které vypadají jako minomet. Naproti tomu UCAV typu Lancet Z-52 (Lancet-3) startuje z pneumatického katapultu, který je nutný před odpalem smontovat. To u odpalovacího zařízení UCAV typu Lancet Z-53 odpadá. Trubicovité přepravě-startovací kontejnery tohoto stroje lze přitom sdružovat do svazků o více exemplářích. Zatím byl prezentován svazek čtyř trubicovitých přepravě-startovacích kontejnerů a mobilní 16-ti násobné odpalovací zařízení na podvozku nákladního automobilu typu KamAZ-5350 s pancéřovanou kabinou s pracovišti dvou operátorů. Zmíněné mobilní zařízení bylo ale zatím představeno, v srpnu roku 2023, pouze ve formě zmenšeného modelu. Při vývoji UCAV typu Lancet Z-53 byly plně zužitkovány zkušenosti s nasazením UCAV typu Lancet předchozích verzí ve „speciální vojenské operaci“, jak je v Rusku oficiálně nazývána invaze na Ukrajinu, která byla zahájena dne 24. února 2022. Na vývoji tohoto stroje se podílela společnost Aeroscan, v jejíž čele stojí Nikita Zacharov, syn šéfkonstruktéra UCAV typu Lancet-3 Alexandra Zacharova. Kromě toho, že má být UCAV typu Lancet Z-53 schopen útoků v rojích, má též pozbývat hlavní nedostatky svého předchůdce v podobě UCAV typu Lancet Z-52 (Lancet-3). Konkrétně se jedná o nízkou účinnost bojové hlavice a časté selhávání zapalovače bojové hlavice. Bojová hlavice UCAV typu Lancet Z-53 je přitom řešena jako kumulativní a je opatřena bezkontaktním zapalovačem. Ten zajišťuje její iniciaci v optimální vzdálenosti od cíle. Široké veřejnosti byl UCAV typu Lancet Z-53 poprvé prezentován v reportáži ruské televizní stanice Rossija 1 z července roku 2023. Na Ukrajině byly tyto stroje dle některých zdrojů údajně poprvé použity v říjnu toho samého roku. Zda již byly UCAV typu Lancet Z-53 ve „speciální vojenské operaci“ skutečně nasazeny, se ale zatím potvrdit nepodařilo. Pokud jsou skutečně na Ukrajině používány, tak jejich nasazení má zatím podle všeho pouze zkušební charakter.
Verze: žádné
Vyrobeno: ?
Uživatelé: Rusko
Navádění: inerciální + rádiové povelové + samonaváděcí hlavice
Pohon: jeden elektromotor
Výzbroj: kumulativní bojová hlavice s bezkontaktním zapalovačem
TTD: | |
Rozpětí křídla: | ? |
Délka: | ? |
Výška: | ? |
Prázdná hmotnost: | ? |
Max. vzletová hmotnost: | ? |
Operační rychlost: | ? |
Praktický dostup: | ? |
Operační rádius: | ? |
Vytrvalost: | ? |
Poslední úpravy provedeny dne: 13.8.2024