ZALA Lancet

Sebevražedný útočný bezpilotní vzdušný prostředek typu Lancet z dílny společnosti ZALA Aero z Ižhevska, která je od ledna roku 2015 součástí koncernu Kalašnikov, slouží k ničení pozemních a hladinových cílů se silnou PVO. Za pomoci zmíněného stroje lze přitom napadat jak cíle s předem známou polohou, tak i cíle zachycené v průběhu letu samonaváděcí hlavicí. Trasu letu UCAV typu Lancet lze přitom dopředu naprogramovat. UCAV typu Lancet lze tedy považovat za ruský protějšek izraelského sebevražedného UCAV typu Harpy, resp. za tzv. zpožděnou munici. Drak zmíněného stroje je zhotoven z kompozitu na bázi uhlíkových vláken a plastu. UCAV typu Lancet má štíhlý vřetenovitý trup a dvojici tandemově uspořádaných křídel s identickým rozpětím. Zatímco jedno z nich se nachází v těžišti, to druhé je umístěno na zádi. Obě dvě křídla tohoto stroje se sestávají ze čtyř obdélníkových ploch majících uspořádání do tvaru písmene „X“. Jedná se o obdobné řešení jako u nosných ploch raket. Volba na takto uspořádané nosné plochy nepadla náhodou, neboť mají v porovnání s klasickým křídlem vyšší účinnost při manévrování a střemhlavém letu. To je přitom obzvláště důležitý aspekt při útocích na malé pohyblivé cíle. Díky takto řešeným nosným plochám má navíc UCAV typu Lancet malé celkové rozměry. Na druhou stranu křídla uspořádaná do tvaru písmene „X“ mají negativní vliv na nosnost, a tedy i účinnost bojové hlavice. Křídla UCAV typu Lancet jsou řešena jako sklopitelná. Díky tomu lze tento stroj skladovat a přepravovat v bednách. Pohonná jednotka UCAV typu Lancet v podobě elektromotoru se nachází na zádi trupu a roztáčí jednou dvoulistou vrtuli v tlačném uspořádání. K přídi trupu UCAV typu Lancet je zase uchycen výměnný modul s naváděcí soustavou. Pro zmíněný stroj bylo vyvinuto hned pět modulů s naváděcí soustavou. Jejich výměna je přitom možná v polních podmínkách před zahájením mise. Konkrétně se jedná o modul s IČ kamerou a videokamerou, modul s plynovým analyzátorem a videokamerou, modul s výstražným systémem a videokamerou, modul s IČ kamerou, videokamerou a laserovým značkovačem a modul s radiometrem a videokamerou. Zda jsou všechny zmíněné moduly již operační, není ale známo. Současně lze UCAV typu Lancet opatřit různými typy bojových hlavic. Konkrétně se jedná o hlavici trhavou, fragmentovanou, termobarickou a kumulativní. Dle některých zdrojů je tento stroj schopen identifikovat vojenské objekty v reálném čase za využití umělé inteligence AIVI (Artificial Intelligence Visual Identification). To je ale více než nepravděpodobné, neboť je k tomu zapotřebí velký výpočetní výkon a pokročilé procesory na zpracování videa. Nelze však vyloučit, že je identifikace vojenských objektů ze záznamu z palubní kamery UCAV typu Lancet za pomoci AIVI prováděna na pozemní řídící stanici. Sporné je rovněž to, zda je tento stroj schopen útočit na pohyblivé cíle. Dle celé řady zdrojů totiž UCAV typu Lancet dokáže napadat pouze cíle stacionární. Ke svému cíly se tento stroj může přibližovat, rychlostí 80 až 110 km/h, buďto v přízemní výšce v režimu kopírování terénu a nebo ve výšce okolo 4 500 m. Při útoku z velkých výšek přitom dokáže akcelerovat až na 300 km/h. Činnost UCAV typu Lancet v přízemních výškách se ale podle všeho neobejde bez dalšího UAV, který obstarává spojení s pozemní řídící stanicí. Funkci takové vzdušné retranslační stanice přitom může obstarávat např. UAV typu Orlan-10. Jako vůbec nejvíce efektivní je považováno nasazení UCAV typu Lancet v součinnosti s průzkumnými UAV, které operují ve velkých výškách. Takové UAV přitom zajišťují vyhledávání cílů a následně jejich koordináty odesílají operátorovi pozemní řídící stanice UCAV typu Lancet. To přitom snižuje riziko, že tento stroj nenalezne žádný cíl a že tedy bude jeho vypuštění zbytečným plýtváním. UCAV typu Lancet totiž není vícenásobně použitený. Zmíněný stroj byl vyprojektován ve dvou verzích, a to Lancet-1 se vzletovou hmotností 5 kg a bojovou částí o hmotnosti 1 kg a Lancet-3 se vzletovou hmotností 12 kg a bojovou částí o hmotnosti 3 kg. Tak nízká vzletová hmotnost je přitom dána nejen malými celkovými rozměry těchto strojů, ale též širokým uplatněním plastu a kompozitu v konstrukci jejich draku. Zmíněný stroj vzlétá z katapultu identické konstrukce jako sebevražedný UCAV typu KUB. Zmíněný katapult lze přitom umístit buďto volně do terénu nebo na palubu hladinového plavidla. Sebevražedný UCAV typu byl vyvinut jako nástupce sebevražedného UCAV typu KUB z dílny společnosti ZALA Aero a představuje přímou reakci na hlavní nedostatek tohoto svého předchůdce v podobě absence TV kanálu v systému řízení. Díky absenci TV kamery totiž operátor UCAV typu KUB nemůže sledovat průběh letu tohoto stroje v reálném čase. Z tohoto důvodu lze tento stroj používat pouze k útokům na stacionární pozemní cíle s předem známou polohou. Široké veřejnosti byl UCAV typu Lancet poprvé prezentován v červnu roku 2019 na výstavě Armija 2019. To již měl tento stroj za sebou závodní zkoušky. V současnosti jsou UCAV řady Lancet nejvíce rozšířenými sebevražednými bezpilotními vzdušnými prostředky současně nejvíce efektivními bezpilotními vzdušnými prostředky této kategorie ruských ozbrojených sil. Přesný počet vyrobených exemplářů UCAV typu Lancet není znám. Dle stránek militaryfactory mělo však být do července roku 2022 vyrobeno 250 těchto strojů. Svůj křest ohněm si UCAV typu Lancet odbyl, ve verzi Lancet-3, v protiteroristické operaci v Sýrii. Zmíněná operace byla oficiálně zahájena vládním výnosem ze dne 30. září 2015 a jejím posláním se stala podpora vládních vojsk při boji proti ISIL a dalším islámským protivládním vzbouřencům. Nasazení UCAV typu Lancet-3 v Sýrii mělo zejména zkušební charakter. Na syrském bojišti byly přitom tyto stroje testovány nejméně od dubna roku 2020. Tehdy totiž TV stanice Rossija 1 odvysílala několik záběrů s útoky UCAV typu Lancet na cíle v oblasti Idlibu. Zatímco na jednom z nich tento stroj zasáhl pickup teroristické organizace Hayat Tahrir al-Sham (Fronta al-Nusra), na dalším záběru UCAV typu Lancet zneškodnil teroristické kulometné postavení. V průběhu zkušebního operačního nasazení v Sýrii mělo být přitom za pomoci UCAV typu Lancet-3 zničeno několik desítek pozemních cílů. Napodruhé byl UCAV typu Lancet bojově nasazen v Ruské invazi na Ukrajinu, v Rusku oficiálně nazývanou „speciální vojenská operace“, která započala dne 24. února 2022. První zpráva o nasazení UCAV typu Lancet na Ukrajině přitom pochází z 8. června toho samého roku. Tehdy bylo totiž korporací Rostech oznámeno, že byly ve „speciální vojenské operaci“ nasazeny sebevražedné UCAV typu KUB a Lancet. První video z nasazení tohoto stroje na Ukrajině se objevilo měsíc nato. První fotografie vraku UCAV typu Lancet nalezeného na Ukrajině byla zveřejněna v polovině července roku 2022. Na konci toho samého roku se na internetu objevilo několik videí s útoky UCAV typu Lancet na různé cíle na Ukrajině, včetně raketových systémů PVO typu S-300 (RS-SA-10 Grumble), Buk-M1 (RS-SA-11 Gadfly), M777 a FH70 a houfnic typu M109, AHS Krab a CEASAR. Dne 4. listopadu 2022 byl tento stroj v rámci ruské invaze na Ukrajinu poprvé použit k útoku na námořní cíl. Konkrétně se jednalo o dělový člun Projektu 58155 (Gryuza class). UCAV typu Lancet tedy Rusové používají zejména k ničení hodnotných vojenských cílů, které jsou lokalizovány ještě před jejich vypuštěním některým z průzkumných UAV. Naproti tomu útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu podnikají takřka výhradně za pomoci importovaných sebevražedných UCAV typu Shahed-131 (Geran-1) a Shahed-136 (Geran-2) íránské výroby. Dne 23. listopadu 2022 se nicméně součástí raketového útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu staly též UCAV typu Lancet. Nasazení UCAV typu Lancet na Ukrajině má podle všeho též propagandistický účel. To dokládá časté zveřejňování videí s útoky těchto strojů na internetu. Na mnohých z těchto videí jsou navíc za pomoci UCAV typu Lancet ničeny pouze makety vojenské techniky. To má podle všeho navodit dojem, že jsou tyto stroje na Ukrajině nasazovány ve velkých počtech. Každopádně od počátku „speciální vojenské operace" do února roku 2023 bylo na Ukrajině zdokumentováno jen 90 útoků UCAV typu Lancet. Obzvláště aktivní byly přitom tyto stroje v průběhu října a listopadu roku 2022. Mezi lednem a únorem roku 2023 se nicméně počet útoků těchto strojů rapidně snížil. To naznačuje, že se UCAV typu Lancet s největší pravděpodobností staly nedostatkovým zbožím kuli vyčerpání stávajících zásob a problémům s výrobou v důsledku sankcí, které byly mezitím uvaleny na Rusko za invazi na Ukrajinu. Výroba bezpilotní i pilotované letecké techniky v Rusku se totiž neobejde bez celé řady importovaných součástek. Ty je přitom za sankčních podmínek možné pořizovat nanejvýš přes různé prostředníky, což je velmi nákladné časově i finančně. A typ Lancet v tom určitě nebude výjimkou (dle ukrajinského vývojáře UAV J. Kasjanova má být UCAV typu Lancet z celých 80-ti % sestaven ze součástek čínského původu). Ne všechny útoky těchto strojů navíc byly úspěšné. Některé UCAV typu Lancet totiž svůj cíl minuly. Další tyto stroje se navíc Ukrajincům podařilo sestřelit. Pravděpodobně první UCAV typu Lancet byl sestřelen v polovině července roku 2022 v Záporoží. Další tento stroj se podařilo sestřelit týden nato při útoku na radiolokační stanici u Nikolejeva. V říjnu toho samého roku bylo oznámeno, že byly dva UCAV typu Lancet zachyceny stíhacím letounem Ukrajinských vzdušných sil. K zneškodňování těchto strojů byly přitom zatím používány pouze různé kinetické zbraně, včetně kulometů. Díky tomu zatím nebylo možné ověřit, zda je UCAV typu Lancet skutečně opatřen ochranou proti laserovým zbraním, kterou by měl dle vyjádření Rostechu disponovat, a jak je tato údajná ochrana účinná. Díky malé bojové hlavici se navíc UCAV typu Lancet nepodaří vybraný cíl vždy zničit, a to ani přímým zásahem. Tak např. jediným výsledkem jednoho útoku UCAV typu Lancet na ukrajinskou houfnici bylo poškozené kolo. Dne 22. ledna 2023 se zase jednomu tomuto stroji nepodařilo zneškodnit houfnici typu AHS Krab, která byla chráněna pouze obyčejnou sítí. Přestože došlo k detonaci jeho hlavice, zmíněnou houfnici bylo možné dále používat. Na internetu se přitom objevila též videa, na kterých se ukrajinští vojáci několik vteřin před zásahem UCAV typu Lancet rozprchávají do všech stran. To dokládá, že tento stroj při střemhlavém sestupu rozhodně není tak nenápadný jako při letu ve velké výšce. I přesto lze nasazení UCAV typu Lancet ve „speciální vojenské operaci“ považovat za úspěšné, a to díky schopnosti velmi přesného zásahu cíle z velké vzdálenosti. Přestože k úplnému zničení cíle mnohdy nestačí, díky malé bojové hlavici, zásah jedním UCAV typu Lancet, v posledním čtvrtletí roku 2022 si tyto stroje na své konto připsaly nemálo ukrajinské bojové techniky. Běžné prostředky PVO jsou navíc proti UCAV typu Lancet málo efektivní. Jako poměrně účinný prostředek k boji s těmito stroji se sice ukázal být samohybný protiletadlový systém typu Gepard s dvojicí 35 mm kanónů, Ukrajinci nicméně zmíněný systém nemají v dispozici v dostatečném počtu k pokrytí celé fronty. Díky omezené produkci a malé účinnosti bojové hlavice ale UCAV typu Lancet mají na celkový průběh bojů jen minimální vliv. S UCAV typu Lancet se ale počítá též při obraně vlastních jednotek a vojenských základen před napadením UAV a UCAV protivníka. Zmíněný koncept je nazýván „vzdušné minové pole“ a počítá s nasazením hned několika UCAV typu Lancet současně. Ty mají hlídkovat nad zájmovou oblastí a pokud přitom objeví UCAV nebo UAV protivníka, mají se na něj navést a sundat jej z oblohy. Použití sebevražedných UCAV k ničení nepřátelských UCAV a UAV se přitom jeví jako výhodné zejména z hlediska nákladů. Takový stroj je totiž podstatně levnější než PLŘS. Kromě toho je, díky malým rozměrům a nízké IČ signatuře a hlučnosti, obtížně zjistitelný. Pro použití sebevražedných UCAV k ničení nepřátelských UCAV a UAV ale hovoří též skutečnost, že se v době příletu těchto strojů již nacházejí ve vzduchu, což významně zkracuje nezbytný čas na jejich zneškodnění. Možnost použití UCAV typu Lancet k útokům na vzdušné cíle měla být přitom prověřována za využití terčových balónů.

Verze:

Lancet-1 – modifikace UCAV typu Lancet se vzletovou hmotností 5 kg a bojovou částí o hmotnosti 1 kg

Lancet-3 (iz.51) – modifikace UCAV typu Lancet se vzletovou hmotností 12 kg a bojovou částí o hmotnosti 3 kg. Tento model je koncipován jako přesná aerodynamická zvětšenina UCAV typu Lancet-1.

Lancet-3M (iz.52) – modifikace UCAV typu Lancet-3 s větší bojovou částí (cca 5 kg vs 3 kg), delší vytrvalostí (cca 60 min vs 40 min) a zdokonalenou aerodynamikou draku. Zatímco starší model UCAV typu Lancet-3 je opatřen dvojicí tandemově uspořádaných křídel uspořádaných do tvaru písmene „X“ se shodným rozpětím, u tohoto modelu je zadní křídlo nahrazeno identicky uspořádanými ocasními plochami s výrazně menším rozpětím. Na konci února roku 2022 bylo oznámeno, že UCAV typu Lancet-3M má již za sebou zkušební bojové nasazení, a to v protiteroristické operaci v Sýrii.

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Rusko

Lancet-1

Navádění:  inerciální + rádiové povelové + samonaváděcí hlavice ve výměnném modulu

Pohon:       jeden elektromotor 

Vybavení:   modul s IČ kamerou a videokamerou, modul s plynovým analyzátorem a videokamerou, modul s výstražným systémem a videokamerou, modul s IČ kamerou, videokamerou a laserovým značkovačem a modul s radiometrem a videokamerou

Výzbroj:     trhavá, fragmentovaná, termobarická nebo kumulativní bojová hlavice o hmotnosti 1 kg s bezkontaktním zapalovačem

Lancet-3

Navádění:   inerciální + rádiové povelové + samonaváděcí hlavice ve výměnném modulu

Pohon:       jeden elektromotor 

Vybavení:  modul s IČ kamerou a videokamerou, modul s plynovým analyzátorem a videokamerou, modul s výstražným systémem a videokamerou, modul s IČ kamerou, videokamerou a laserovým značkovačem a modul s radiometrem a videokamerou

Výzbroj:     trhavá, fragmentovaná, termobarická nebo kumulativní bojová hlavice o hmotnosti 3 kg s bezkontaktním zapalovačem