ZALA Lancet Z-52 (Lancet-3)

Sebevražedný útočný bezpilotní vzdušný prostředek typu Lancet-3, později známý jako Lancet Z-52 (iz.52), z dílny společnosti ZALA Aero z Ižhevska, která je od ledna roku 2015 součástí koncernu Kalašnikov, slouží k ničení pozemních a hladinových cílů se silnou PVO. Za pomoci zmíněného stroje lze přitom napadat jak cíle s předem známou polohou, tak i cíle zachycené v průběhu letu samonaváděcí hlavicí. Trasu letu UCAV typu Lancet-3 lze přitom dopředu naprogramovat. UCAV typu Lancet lze tedy považovat za ruský protějšek izraelského sebevražedného UCAV typu Harpy, resp. za tzv. zpožděnou munici. Drak zmíněného stroje je zhotoven z kompozitu na bázi uhlíkových vláken a plastu. UCAV typu Lancet-3 má štíhlý vřetenovitý trup a dvojici tandemově uspořádaných křídel s identickým rozpětím. Zatímco jedno z nich se nachází v těžišti, to druhé je umístěno na zádi. Obě dvě křídla tohoto stroje se sestávají ze čtyř obdélníkových ploch majících uspořádání do tvaru písmene „X“. Jedná se o obdobné řešení jako u nosných ploch raket. Volba na takto uspořádané nosné plochy nepadla náhodou, neboť mají v porovnání s klasickým křídlem vyšší účinnost při manévrování a střemhlavém letu. To je přitom obzvláště důležitý aspekt při útocích na malé pohyblivé cíle. Díky takto řešeným nosným plochám má navíc UCAV typu Lancet-3 malé celkové rozměry. Na druhou stranu křídla uspořádaná do tvaru písmene „X“ mají negativní vliv na nosnost, a tedy i účinnost bojové hlavice. Křídla UCAV typu Lancet-3 jsou řešena jako sklopitelná. Díky tomu lze tento stroj skladovat a přepravovat v bednách. Pohonná jednotka UCAV typu Lancet-3 v podobě elektromotoru se nachází na zádi trupu a roztáčí jednou dvoulistou vrtuli v tlačném uspořádání. K přídi trupu UCAV typu Lancet-3 je zase uchycen výměnný modul s naváděcí soustavou. Pro zmíněný stroj bylo vyvinuto hned pět modulů s naváděcí soustavou. Jejich výměna je přitom možná v polních podmínkách před zahájením mise. Konkrétně se jedná o modul s IČ kamerou a videokamerou, modul s plynovým analyzátorem a videokamerou, modul s výstražným systémem a videokamerou, modul s IČ kamerou, videokamerou a laserovým značkovačem a modul s radiometrem a videokamerou. Zda jsou všechny zmíněné moduly již operační, není ale známo. Současně lze UCAV typu Lancet-3 opatřit různými typy bojových hlavic. Konkrétně se jedná o hlavici trhavou, fragmentovanou, termobarickou a kumulativní. Dle některých zdrojů je tento stroj schopen identifikovat vojenské objekty v reálném čase za využití umělé inteligence AIVI (Artificial Intelligence Visual Identification). To je ale více než nepravděpodobné, neboť je k tomu zapotřebí velký výpočetní výkon a pokročilé procesory na zpracování videa. Nelze však vyloučit, že je identifikace vojenských objektů ze záznamu z palubní kamery UCAV typu Lancet-3 za pomoci AIVI prováděna na pozemní řídící stanici. Ke svému cíli se tento stroj může přibližovat, rychlostí 80 až 110 km/h, buďto v přízemní výšce v režimu kopírování terénu nebo ve výšce okolo 4 500 m. Při útoku z velkých výšek přitom dokáže akcelerovat až na 300 km/h. Činnost UCAV typu Lancet-3 v přízemních výškách se ale podle všeho neobejde bez dalšího UAV, který obstarává spojení s pozemní řídící stanicí. Funkci takové vzdušné retranslační stanice přitom může obstarávat např. UAV typu Orlan-10. Jako vůbec nejvíce efektivní je považováno nasazení UCAV typu Lancet-3 v součinnosti s průzkumnými UAV, které operují ve velkých výškách. Takové UAV přitom zajišťují vyhledávání cílů. Jejich koordináty pak odesílají operátorovi pozemní řídící stanice UCAV typu Lancet-3. To přitom snižuje riziko, že tento stroj nenalezne žádný cíl a že tedy bude jeho vypuštění zbytečným plýtváním. UCAV typu Lancet-3 totiž není vícenásobně použitelný. UCAV typu Lancet-3 má vzletovou hmotnost 12 kg a bojovou část o hmotnosti 3 kg a byl vyvíjen paralelně se shodně koncipovaným menším UCAV typu Lancet-1 se vzletovou hmotností 5 kg a bojovou částí o hmotnosti 1 kg. Tak nízká vzletová hmotnost je přitom dána nejen malými celkovými rozměry těchto strojů, ale též širokým uplatněním plastu a kompozitu v konstrukci jejich draku. Zmíněný stroj vzlétá z katapultu identické konstrukce jako sebevražedný UCAV typu KUB a Lancet-1. Zmíněný katapult lze přitom umístit buďto volně do terénu nebo na palubu hladinového plavidla. Sebevražedný UCAV typu Lancet-3 byl vyvinut, spolu s UCAV typu Lancet-1, jako nástupce sebevražedného UCAV typu KUB z dílny společnosti ZALA Aero a představuje přímou reakci na hlavní nedostatek tohoto svého předchůdce v podobě absence TV kanálu v systému řízení. Díky absenci TV kamery totiž operátor UCAV typu KUB nemůže sledovat průběh letu tohoto stroje v reálném čase. Z tohoto důvodu lze tento stroj používat pouze k útokům na stacionární pozemní cíle s předem známou polohou. Široké veřejnosti byl UCAV typu Lancet-3 poprvé prezentován v červnu roku 2019 na výstavě Armija 2019. To již měl tento stroj za sebou závodní zkoušky. Krátce nato se UCAV řady Lancet staly nejvíce rozšířenými sebevražednými bezpilotními vzdušnými prostředky a současně nejvíce efektivními bezpilotními vzdušnými prostředky této kategorie ruských ozbrojených sil. Přesný počet vyrobených exemplářů UCAV řady Lancet není znám. Dle stránek militaryfactory mělo být do července roku 2022 vyrobeno 250 těchto strojů. Svůj křest ohněm si UCAV typu Lancet-3 odbyl v protiteroristické operaci v Sýrii. Zmíněná operace byla oficiálně zahájena vládním výnosem ze dne 30. září 2015 a jejím posláním se stala podpora vládních vojsk při boji proti ISIL a dalším islámským protivládním vzbouřencům. Nasazení UCAV typu Lancet-3 v Sýrii mělo zejména zkušební charakter. Na syrském bojišti byly přitom tyto stroje testovány nejméně od dubna roku 2020. Tehdy totiž TV stanice Rossija 1 odvysílala několik záběrů s útoky UCAV typu Lancet-3 na cíle v oblasti Idlibu. Zatímco na jednom z nich tento stroj zasáhl pickup teroristické organizace Hayat Tahrir al-Sham (Fronta al-Nusra), na dalším záběru UCAV typu Lancet-3 zneškodnil teroristické kulometné postavení. V průběhu zkušebního operačního nasazení v Sýrii mělo být přitom za pomoci UCAV typu Lancet-3 zničeno několik desítek pozemních cílů. Napodruhé byl UCAV typu Lancet (v několika variantách) bojově nasazen v Ruské invazi na Ukrajinu, v Rusku oficiálně nazývané „speciální vojenská operace“, která byla zahájena dne 24. února 2022. První zpráva o nasazení UCAV typu Lancet na Ukrajině přitom pochází z 8. června toho samého roku. Tehdy bylo totiž korporací Rostech oznámeno, že byly ve „speciální vojenské operaci“ nasazeny sebevražedné UCAV typu KUB a Lancet. První video z nasazení tohoto stroje na Ukrajině se objevilo měsíc nato. První fotografie vraku UCAV typu Lancet nalezeného na Ukrajině byla zveřejněna v polovině července roku 2022. Na konci toho samého roku se na internetu objevilo několik videí s útoky UCAV typu Lancet na různé cíle na Ukrajině, včetně raketových kompletů PVO typu S-300 (RS-SA-10 Grumble), Buk-M1 (RS-SA-11 Gadfly), M777 a FH70 a houfnic typu M109, AHS Krab a CEASAR. Dne 4. listopadu 2022 byl tento stroj v rámci ruské invaze na Ukrajinu poprvé použit k útoku na námořní cíl. Konkrétně se jednalo o dělový člun Projektu 58155 (Gryuza class). UCAV typu Lancet Rusové používají zejména k ničení hodnotných vojenských cílů, které jsou lokalizovány ještě před jejich vypuštěním některým z průzkumných UAV. Naproti tomu útoky na kritickou ukrajinskou infrastrukturu, včetně infrastruktury energetické, zpočátku podnikali takřka výhradně za pomoci sebevražedných UCAV typu Shahed-131 (Geraň-1) a Shahed-136 (Geraň-2) íránské výroby a později takřka výhradně za pomoci závodem Albatross vyráběné licenční kopie druhého uvedeného stroje. Dne 23. listopadu 2022 se nicméně součástí raketového útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu staly též UCAV typu Lancet. Nasazení UCAV typu Lancet na Ukrajině měl zpočátku podle všeho též propagandistický účel. To dokládalo časté zveřejňování videí s útoky těchto strojů na internetu. Na mnohých z těchto videí byly navíc za pomoci UCAV typu Lancet ničeny pouze makety vojenské techniky. To mělo podle všeho navodit dojem, že byly tehdy tyto stroje na Ukrajině nasazovány ve velkých počtech. Každopádně od počátku „speciální vojenské operace" do února roku 2023 bylo na Ukrajině zdokumentováno jen 147 útoků UCAV typu Lancet. Obzvláště intenzivně byly přitom tyto stroje nasazovány v průběhu října a listopadu roku 2022. Mezi lednem a únorem roku 2023 se nicméně počet útoků za pomoci těchto UCAV rapidně snížil. To naznačovalo, že se UCAV typu Lancet s největší pravděpodobností staly nedostatkovým zbožím kuli vyčerpání stávajících zásob a problémům s výrobou v důsledku sankcí, které byly mezitím uvaleny na Rusko za invazi na Ukrajinu. Výroba bezpilotní i pilotované letecké techniky v Rusku se totiž neobejde bez celé řady importovaných součástek. Ty je za sankčních podmínek možné pořizovat nanejvýš přes různé prostředníky, což je velmi nákladné časově i finančně. A typ Lancet v tom určitě nebude výjimkou (dle ukrajinského vývojáře UAV J. Kasjanova má být UCAV typu Lancet z celých 80-ti % sestaven ze součástek čínského původu). Později nicméně začala intenzita útoků UCAV typu Lancet narůstat. Tak např. mezi červencem a srpnem roku 2023 mělo být dle portálu LostArmour provedeno 260 útoků těchto strojů. Ne všechny byly ale úspěšné. Některé UCAV typu Lancet totiž svůj cíl minuly. Další tyto stroje se podařilo Ukrajincům sestřelit. Pravděpodobně první UCAV typu Lancet byl sestřelen v polovině července roku 2022 v Záporoží. Další tento stroj se podařilo sestřelit týden nato při útoku na radiolokační stanici u Nikolejeva. V říjnu toho samého roku bylo oznámeno, že byly dva UCAV typu Lancet zachyceny stíhacím letounem Ukrajinských vzdušných sil. K zneškodňování těchto strojů byly přitom zatím používány pouze různé kinetické zbraně, včetně kulometů. Díky tomu zatím nebylo možné ověřit, zda je UCAV typu Lancet skutečně opatřen ochranou proti laserovým zbraním, kterou by měl dle vyjádření Rostechu disponovat, a jak je tato údajná ochrana účinná. Díky malé bojové hlavici se navíc UCAV typu Lancet nepodaří vybraný cíl vždy zcela zničit, a to ani přímým zásahem. Tak např. jediným výsledkem jednoho útoku UCAV typu Lancet na ukrajinskou houfnici bylo poškozené kolo. Dne 22. ledna 2023 se zase jednomu tomuto stroji nepodařilo zneškodnit houfnici typu AHS Krab, která byla chráněna jen obyčejnou sítí. Přestože došlo k detonaci jeho hlavice, zmíněnou houfnici bylo možné dále používat. V přímé reakci na dronové útoky navíc Ukrajinci začali bojovou techniku opatřovat různými improvizovanými ochrannými prvky majícími podobu mříží a sítí, která ji činí proti útokům této techniky více odolnou. Na internetu se přitom objevila též videa, na kterých se ukrajinští vojáci několik vteřin před zásahem UCAV typu Lancet rozprchávají do všech stran. To dokládá, že tento stroj při střemhlavém sestupu rozhodně není tak nenápadný jako při letu ve velké výšce. I přesto lze nasazení UCAV typu Lancet ve „speciální vojenské operaci“ považovat za úspěšné. Zmíněný stroj je totiž schopen velmi přesně zasáhnout cíl nacházející se ve velké vzdálenosti. Pro tento útočný prostředek ale hovoří též nízká pořizovací cena, která je nesrovnatelně nižší v porovnání s pořizovací cenou tanku či dělostřeleckého komplexu. Zničení každé takové techniky za pomoci UCAV typu Lancet lze proto z vojenského i ekonomického hlediska považovat za úspěšný i v případě, kdy velký počet těchto strojů svůj cíl nezasáhne nebo nijak nepoškodí. Přestože k úplnému zničení cíle mnohdy nestačí, díky malé bojové hlavici, zásah jedním UCAV typu Lancet, v posledním čtvrtletí roku 2022 si tyto stroje na své konto připsaly nemálo ukrajinské bojové techniky. Běžné prostředky PVO jsou navíc proti UCAV typu Lancet málo efektivní. Jako poměrně účinný prostředek k boji s těmito stroji se sice ukázal být samohybný protiletadlový systém typu Gepard s dvojicí 35 mm kanónů, Ukrajinci nicméně zmíněný systém nemají v dispozici v počtu dostatečném k pokrytí celé fronty. Na některých záběrech z palubních kamer UCAV typu Lancet, které se začaly na internetu objevovat od října roku 2023, bývá viděn nápis „Cel zachvačena“ (cíl zaměřen). Protože jsou UCAV typu Lancet vybaveny americkým grafickým procesorem NVIDIA Jetson TX2, který slouží k rychlému zpracování obrazových dat, z této skutečnosti lze vyvodit, že se u těchto strojů začaly používat nějaké algoritmy k visuálnímu zaměření cíle. Tato technologie přitom umožňuje po zaměření cíle dokončit útok zcela autonomně bez zásahu operátora. Po roce 2024 došlo k razantnímu nárůstu intenzity útoků UCAV typu Lancet. Dle portálu LostArmour bylo jenom mezi lednem a červnem toho roku uskutečněno 1 121 útoků za pomoci těchto strojů, což bylo 4 x tolik v porovnání s první polovinou roku 2023. Z tohoto počtu byl přitom v 285-ti případech použit „modernizovaný“ naváděcí systém. K navedení dalších 271-ti UCAV typu Lancet na cíl posloužila termovizní kamera. Za shodnou časovou periodu mělo být za pomoci těchto strojů zničeno 112 samohybných dělostřeleckých systémů a poškozeno 208 tanků. Od začátku „speciální vojenské operace“ do konce července roku 2024 bylo dle portálu LostArmour provedeno 2 173 útoků za pomoci UCAV typu Lancet všech verzí, z toho 6 v červenci 2022, 3 v srpnu 2022, 21 v říjnu 2022, 47 v listopadu 2022, 23 v prosinci 2022, 23 v lednu 2023, 24 v únoru 2023, 46 v březnu 2023, 48 v dubnu 2023, 62 v květnu 2023, 55 v červnu 2023, 134 v červenci 2023, 126 v srpnu 2023, 52 v září 2023, 59 v říjnu 2023, 87 v listopadu 2023, 63 v prosinci 2023, 141 v lednu 2024, 160 v únoru 2024, 179 v březnu 2024, 160 v dubnu 2024, 303 v květnu 2024, 181 v červnu 2024 a 170 v červenci 2024. Skutečný počet útoků s těmito stroje bude ale podle všeho vyšší, neboť statistiky na zmíněném portálu vycházejí pouze ze zpráv o úspěšných útocích. K navedení na cíl byl přitom 314 x použit „modernizovaný“ naváděcí systém, 301 x termovizní kamera a 6 x IČ kamera. V nejméně 912-ti případech se jednalo o cíl s předem známou polohou. Pohyblivých cílů bylo za pomoci UCAV typu Lancet zničeno nejméně 115. Kromě toho bylo zaznamenáno 90 opakovaných útoků na jeden cíl, kdy jeden cíl zasáhlo několik UCAV typu Lancet nejednou nebo po sobě. V 33-ti případech bylo zaznamenáno poškození více cílů najednou při jednom útoku. Dle portálu LostArmour bylo za pomoci UCAV typu Lancet Od začátku „speciální vojenské operace“ do konce července roku 2024 zničeno/poškozeno nejméně 122/299 mobilních dělostřeleckých systémů, 149/293 tažných dělostřeleckých systémů, 26/26 raketometů, 55/225 tanků, 43/123 lehce obrněných vozidel, 8/18 speciálních vozidel, 49/30 nákladních automobilů, 33/40 raketových systémů PVO, 7/24 mobilních protiletadlových systémů, 79/35 radiolokátorů a komunikačních zařízení, 3/3 letadel, 8/10 plavidel, 2/7 budov, 3/8 palebných pozic, 9/8 vojáků, 17/8 maket (klamných cílů) a 14/42 neidentifikovaných cílů. Dalších nejméně 159 UCAV typu Lancet svůj cíl minulo. V dalších nejméně 276-ti případech není výsledek útoku znám. Přestože jsou UCAV typu Lancet určeny k ničení pozemních cílů, jednu dobu se s těmito stroji počítalo též při obraně vlastních jednotek a vojenských základen před napadením UAV a UCAV protivníka. Zmíněný koncept byl nazýván „vzdušné minové pole“ a počítal s nasazením hned několika UCAV typu Lancet současně. Ty měly hlídkovat nad zájmovou oblastí, a pokud by přitom objevily UCAV nebo UAV protivníka, měly se na něj navést a sundat jej z oblohy. Použití sebevražedných UCAV k ničení nepřátelských UCAV a UAV se přitom jevilo jako výhodné zejména z hlediska nákladů. Takový stroj je totiž podstatně levnější než PLŘS. Kromě toho je, díky malým rozměrům a nízké IČ signatuře a hlučnosti, obtížně zjistitelný. Pro použití sebevražedných UCAV k ničení nepřátelských UCAV a UAV ale hovoří též skutečnost, že se v době příletu těchto strojů již nacházejí ve vzduchu, což významně zkracuje nezbytný čas na jejich zneškodnění. Možnost použití UCAV typu Lancet k útokům na vzdušné cíle měla přitom být prověřována za využití terčových balónů.

Verze:

Lancet-3 – první výše popsaná výrobní modifikace UCAV typu Lancet

Lancet Z-52 (iz.52) – modifikace UCAV typu Lancet-3 s upravenou konstrukcí. Konstrukce tohoto modelu je upravena tak, aby jej bylo možné vyrábět ve velkých počtech v podmínkách válečné výroby a mezinárodních sankcí, které byly uvaleny na Rusko za již zmíněnou invazi na Ukrajinu a které činí importované komponenty pro ruský průmysl velmi obtížně dostupné.

Lancet iz.52-E – exportní modifikace UCAV typu Lancet Z-52 (iz.52). Široké veřejnosti byl tento model poprvé prezentován, spolu s těžším UCAV typu Lancet iz.51-E, na výstavě Armija 2024, která se konala v srpnu roku 2024 na letišti Kubinka. UCAV typu Lancet iz.52-E přitom je, spolu s těžším UCAV typu Lancet iz.51-E a průzkumným UAV typu ZALA Z-16-E, jednou z komponent komplexu typu Lancet-E.

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Rusko

Navádění:   inerciální + rádiové povelové + samonaváděcí hlavice ve výměnném modulu

Pohon:       jeden elektromotor 

Vybavení:  modul s IČ kamerou a videokamerou, modul s plynovým analyzátorem a videokamerou, modul s výstražným systémem a videokamerou, modul s IČ kamerou, videokamerou a laserovým značkovačem a modul s radiometrem a videokamerou

Výzbroj:     trhavá, fragmentovaná, termobarická nebo kumulativní bojová hlavice o hmotnosti 3 kg s bezkontaktním zapalovačem