COMAC C919

Typ:  středně těžký dopravní letoun

Určení:  přeprava osob na krátkých a středních tratích

Historie: V květnu roku 2008 se čínské konsorcium COMAC  (Commercial Aircraft Corporation of China) pustilo do prací na projektu dvoumotorového proudového dopravního letounu pro krátké a středně dlouhé tratě s přepravní kapacitou 156 až 192 osob. Se zmíněným letounem, který vešel ve známost jako C919, měl přitom výrobce již od počátku v úmyslu konkurovat evropským letounům řady Airbus A320neo, americkým letounům řady Boeing 737 MAX a ruským letounům řady Irkut MS-21. Protože COMAC již od počátku s letounem typu C919 cílil na nízkotarifové dopravce, zejména pak z jihovýchodní a střední Asie a Afriky, při jeho návrhu byl kladen důraz nejen na vysokou provozní spolehlivost a bezpečnost, vysoký cestovní komfort a šetrnost k životnímu prostředí, ale též na vysokou provozní ekonomičnost, nízkou spotřebu paliva a přijatelnou pořizovací cenu. Z tohoto důvodu v konstrukci draku letounu typu C919, který je pojat jako širokotrupý dvoumotorový dolnoplošník s motorovými gondolami pod křídlem a klasicky koncipovanými ocasními plochami, našly uplatnění zejména tradiční konstrukční materiály. Moderní kompozitní materiály se na hmotnosti draku tohoto stroje podílejí z pouhých cca 20-ti %. Dle původních plánů mělo být přitom z kompozitu vyrobeno celé křídlo letounu typu C919, které má superkritický profil. Od tohoto záměru bylo ale nakonec opuštěno kuli redukci technického rizika. Díky superkritickému profilu má křídlo letounu typu C919 v porovnání s klasickým křídlem o nějakých 20 % vyšší aerodynamickou efektivitu a o nějakých 8 % nižší aerodynamický odpor. Kuli zajištění vyšší atraktivity na mezinárodním trhu konstrukční tým konsorcia COMAC letoun typu C919 opatřil mimo jiné vyšší a širší kabinou než mají konkurenční letouny západní provenience. Díky tomu mohl do jejího interiéru umístit objemnější stropní police na příruční zavazadla a v neposlední řadě též nová trojsedadla s identickou šířkou všech sedadel. Naproti tomu u západních konkurentů tohoto stroje bývá vždy prostřední sedadlo užší než ty krajní. V případě pohonné jednotky volba padla na motor typu CFM International LEP 1C francouzsko-americké konstrukce. Zmíněný motor má totiž na zemi o 10 dB nižší hlučnost než požadují předpisy ICAO. Současně produkuje o 12 až 15 % méně CO₂ proti požadavkům ICAO. Emise NO_x motoru typu LEP 1C jsou pak dokonce o více než 50 % nižší než je požadováno normou ICAO CAEP6. S motory typu LEP 1C se ale počítá pouze u prvních sériových strojů. Letouny typu C919 z pozdějších výrobních sérií by měly pohánět motory typu AVEC CJ-1000A domácí výroby. Vývoj této pohonné jednotky byl přitom zahájen v roce 2009. Montáž prvního prototypu motoru typu CJ-1000A byla dokončena v prosinci roku 2017, po 18-ti měsících. Na pozemním testovacím stendu byl zmíněný motor poprvé spuštěn v květnu roku 2018. V březnu roku 2023 se na internetu objevila první fotografie z letových zkoušek motoru typu CJ-1000A na vzdušné zkušebně v podobě speciálně upraveného čtyřmotorového proudového transportního letounu typu Y-20. Přímé provozní náklady na letoun typu C919 by měly být o cca 10 % nižší v porovnání s výše uvedenými konkurenčními typy. Na vývoji tohoto stroje, který probíhal pod vedením Wu Kuang-chueje a dle odhadů stál okolo 9,5 miliardy USD, se od června roku 2011 podílela též irská nízkotarifová společnost Ryanair. Do výrobního programu letounu typu C919 se zapojilo celkem 93 tuzemských a zahraničních subjektů. Finální montáž tohoto stroje dostal na starost hlavní závod konsorcia COMAC, který se nachází v Shanghai. Dodávky jednotlivých konstrukčních celků draku letounu typu C919 byly svěřeny celkem pěti tuzemských společnostem, a to SAC (Shenyang Aircraft Corporation) ze Shenyangu (ocasní část trupu se zadní přetlakovou přepážkou a ocasními plochami), CHAIG (Chengdu Aircraft Industry Group) z Chengdu (příďová sekce trupu), HAIG (Hongdu Aircraft Industry Group) z Nanchangu (střední sekce trupu v oblasti před a za křídlem), XAC (Xian Aircraft Company) z Xianu (střední sekce trupu v oblasti křídla a jednotlivé komponenty křídla, včetně ovládacích ploch) a Zhejiang Xizi Aviation Industry Corp (přístupové dveře a dvířka APU a RAT). Na programu C919 se ale podílí též celá řada amerických a francouzských společností, včetně společnosti CFM International (motory), Nexcelle (motorové kapoty, obraceče tahu a výtokové ústrojí), Collins Aerospace (vývojové simulační a výrobní programy, některé komponenty tzv. skleněného kokpitu, systémy vnitřního prostředí, palubní zábavový systém …), Ethernet (integrovaná modulární avionika), Bombardier Aerospace (vybavení pilotní kabiny, výcvik letových posádek, marketing a prodej letounů), UTAS (palubní elektrický systém, osvětlení a protipožární systém), Evonik Roehm (kompozitní materiály), Hexcel Composites (kompozitní materiály), Cytec Engineered Materials (kompozitní materiály), Liebherr-Aerospace (protinámnrazový systém a podvozky), GNK Aerospace Services (vodorovná ocasní plocha), Honeywell (pilotážně-řídící systém, FBW, inerční referenční systém, APU, brzdový systém …), Sagem (FADEC) a Michelin (podvozkové pneumatiky). Program C919 se ale neobešel bez špionážní aféry. V letech 2021 až 2016 totiž čínská hackerská skupina „Turbine Panda“, která byla napojena na ústředí Ministerstva státní bezpečnosti (MSS) z Jiangsu, provedla kybernetické útoky na některé zahraniční dodavatele komponent pro výrobu tohoto stroje, včetně společnosti Ametek, Capstone Turbine, GE Aviation, Honeywell a Safran. Cílem zmíněných útoků bylo zcizení výrobních know-how importovaných komponent pro výrobu letounu typu C919 za účelem převedení jejich produkce k čínským firmám. Součástí zmíněné průmyslové špionážní operace byly nejen kybernetické útoky a krádeže, ale též operace HUMINT. Pro většinu útoků byl přitom použit kód, který byl naprogramován na zakázku speciálně pro tuto operaci. V této souvislosti byli v roce 2019 v USA zatčeni čtyři lidé. Široké veřejnosti byl projekt letounu typu C919 poprvé prezentován, ve formě zmenšeného modelu, na výstavě Asian Aerospace 2009, která se konala v září roku 2009 v Hong kongu. V listopadu roku 2010, na Airshow China 2010, byla již k vidění 17 m dlouhá maketa kabiny cestujících tohoto stroje v měřítku 1:1. Plány z počátku programu C919 počítaly s dodáním prvního sériového exempláře tohoto stroje zákazníkovi v roce 2014. S přihlédnutím na technické problémy při vývoji a potíže s koordinací mezi jednotlivými subjekty podílejícími se na výrobě tohoto stroje ale později došlo k posunutí tohoto termínu na rok 2018. Dodat první sériový C919 zákazníkovi se ale nakonec nepodařilo ani v tomto termínu. Předběžný typový návrh letounu typu C919 byl uzavřen dne 24. listopadu 2011. Pro potřeby certifikačních zkoušek bylo postaveno celkem šest letových prototypů a dva neletové exempláře. Ty byly určeny k pozemním statickým a únavovým zkouškám. Každý z prototypů letounu typu C919 měl v rámci certifikačních zkoušek svoje specifické úkoly. První tři prototypy tohoto stroje sloužily k ověření letových výkonů, chování v různých letových režimech, činnosti pohonných jednotek, pomocné palubní energetické jednotky a některých dalších palubních systémů. Za pomoci prototypu čtvrtého byla v rámci certifikace ověřována činnost avioniky a palubního elektrického systému. Prototyp pátý spolu s prototypem šestým posloužil k ověření funkčnosti vnitřního prostředí kabiny cestujících, vybavení kabiny a palubního informačního systému. Stavba prvního letového prototypu tohoto stroje (v.č.101 / B-001A) byla zahájena dne 9. prosince téhož roku, ustřižením prvního potahového panelu. Finální montáž prvního letového prototypu C919 (B-001A) oficiálně započala dnem 19. září 2014. Jako první do Shanghaie dorazila, dne 24. srpna, střední sekce trupu v oblasti před křídlem. Tomu dne 11. září následovala dodávka střední sekce trupu se střední částí křídla. Dne 17. září závod ze Shanghaie převzal též střední sekci trupu v oblasti za křídlem. Příďová sekce s pilotní kabinou sem dorazila dne 15. října. Tomu dne 3. listopadu následovala dodávka ocasní partie trupu. Krátce nato, 24. dne toho samého měsíce, závod ze Shanghaie převzal též nosníky křídla. Svůj slavnostní roll-out si prototyp C919 (B-001A) odbyl dne 2. listopadu 2015. Dle tehdejších plánů se měly letové zkoušky tohoto stroje rozeběhnout ještě před koncem toho samého roku. Nakonec se ale prototyp C919 (B-001A) do oblak napoprvé vydal, z VPD mezinárodního letiště Shanghai Pudong, až dne 5. května 2017, po završení pozemních a rolovacích zkoušek. V průběhu svého prvního letu, který trval 79 min, přitom tento stroj dosáhl výšky 3 000 m. Tím byly zahájeny certifikační zkoušky, v rámci kterých mělo být nalétáno celkem 4 200 h. Tehdejší plány počítaly se zavedením letounu typu C919 do řadové služby v roce 2020. Kuli průtahům v letových zkouškách byl však tento termín později posunut na rok 2021. Odevzdat první sériový stroj prvnímu zákazníku se ale nakonec nepodařilo ani v tomto termínu. Na podruhé se prototyp C919 (B-001A) od vzletové dráhy odlepil dne 28. září 2017, tedy po celých pěti měsících stání. Při zmíněném letu, který trval 2 h a 46 min, tento stroj dosáhl opět výšky 3 000 m. Ke svému třetímu letu se prototyp C919 (B-001A) vydal dne 3. listopadu toho samého roku. Tentokrát tento stroj ve vzduchu strávil 3 h a 45 m. Přitom opět dosáhl výšky 3 000 m. Poté, 10. dne toho samého měsíce, byl přelétnut ze Shanghaie do Xianu, za účelem realizace dalších zkoušek. Při zmíněném přeletu, který trval 2 h a 24 min, urazil vzdálenost 1 300 km a dosáhl výšky 7 800 m a rychlosti M=0,74 (825 km/h). Letové zkoušky prototypu C919 (B-001A) nabraly na vyšší intenzitě až v únoru roku 2018. Tehdy se totiž tento stroj dostal do vzduchu již více než jednou za týden. Mezitím, dne 17. prosince 2017, se rozeběhly letové zkoušky druhého prototypu letounu typu C919 (v.č.102 / B-001C). V první polovině roku 2018 byly letové zkoušky prvních dvou prototypů letounu typu C919 na několik měsíců pozastaveny. Důvodem toho byla skutečnost, že u zmíněných strojů bylo nezbytné upravit vztlakové klapky a ocasní plochy (kuli problémům s delaminací kompozitních výškovek). Dne 12. července toho samého roku modifikovaný prototyp C919 (B-001C) uskutečnil 1 h a 46 min dlouhý přelet z letiště Shanghai-Pudong na letiště Dongying. Cílem zmíněného přeletu bylo ověření chování letounu typu C919 za různých meteorologických podmínek. V září roku 2018 výrobce předpokládal, že k dokončení certifikace bude zapotřebí vykonat ještě 1 500 zkušebních letů s celkovou délkou trvání 2 000 h. V říjnu toho samého roku bylo oznámeno, že byl přepracován design palubní desky v pilotní kabiny letounu typu C919, která byla navržena s ohledem na požadavky čínské normy CCAR-25, tak aby vyhovovala i požadavkům americké normy FAR-25. Tehdy měly přitom první dva prototypy tohoto stroje nalétáno méně než 150 h. Průměrný měsíční nálet každého z nich přitom činil méně než 5 h. Tehdejší plány počítaly s dokončením certifikačních zkoušek do prosince roku 2020 a zahájením dodávek prvním zákazníkům v roce 2021. Dle tehdejších odhadů výrobce mělo být v rámci certifikačních zkoušek nezbytné nalétat ještě 4 200 h při měsíčním náletu 33 h. Třetí prototyp letounu typu C919 (v.č.103 / B-001D) si svůj roll-out odbyl dne 6. října 2018. Do oblak se tento stroj napoprvé vydal dne 28. prosince toho samého roku. Zmíněný let přitom trval 1 h a 38 min. Prototyp čtvrtý (v.č.104 / B-001E) svůj první let vykonal dne 1. srpna 2019. Pátý prototyp letounu typu C919 (v.č.105 / B-001F) se do oblak napoprvé vydal dne 24. října 2019. Mezitím byl plánovaný termín završení certifikačních zkoušek posunut na rok 2021. První sériové stroje měly být svému prvnímu provozovateli dle tehdejších plánů předány v roce 2022. Poslední, šestý, prototyp letounu typu C919  (v.č.106 / B-001G) se do zkušebního programu zapojil, realizací svého prvního letu, dne 27. prosince 2019. V rámci certifikačních zkoušek prototypy letounu typu C919 vykonaly, v letech 2017 až 2022, sérii zkušebních letů za různých meteorologických podmínek v různých lokalitách. Tak např. zkouškami za chladného počasí tento stroj prošel v provincii Vnitřní Mongolsko. Zkoušky za podmínek přirozené námrazy zase letoun typu C919 prodělal, v březnu roku 2021, na kanadském mezinárodním letišti London, které se nachází v Ontariu. Žádost o vystavení typového certifikátu byla výrobcem CAAC odeslána dne 28. října 2010. Proces certifikace tohoto stroje ale kromě problémů technického rázu protáhla též pandemie COVID 19. Dne 27. listopadu 2020 letoun typu C919 od CAAC obdržel TIA (Type Inspection Autorization), což znamená, že jeho konstrukce byla finalizována a verifikována. Díky tomu výrobce již nemohl vnášet do konstrukce tohoto stroje žádné zásadní změny. Certifikační zkoušky letounu typu C919 byly završeny dne 3. července 2022. Typový certifikát dle čínské normy CCAR-25, která je ekvivalentem americké normy FAR-25, byl přitom tomuto stroji vystaven dne 29. září toho samého roku. Svůj veřejný debut si letoun typu C919 odbyl v listopadu roku 2020 na výstavě v Nanchangu. Návštěvníci zmíněné výstavy měli přitom možnost shlédnout jeden z prototypů tohoto stroje při průletu v malé výšce. Napodruhé byl letoun typu C919 veřejně prezentován na Airshow China 2022, která se konala v listopadu roku 2022 v Zhuhai. V rámci zmíněné airshow přitom pátý prototyp tohoto stroje (B-001F) každý z šesti dnů této akce vykonal 15-ti min letové vystoupení. Svůj zahraniční debut si letoun typu C919 odbyl v prosinci roku 2023 v Hong-kongu. Zmíněný stroj byl zde přitom tehdy prezentován spolu s letounem typu ARJ21-700. Součástí této prezentace se stal též jeden demonstrační přelet nad přístavem Victoria, který byl uskutečněn 16. dne toho měsíce. Napodruhé byl letoun typu C919 v zahraničí prezentován na Singapore Airshow 2024, která se konala mezi 20. a 25. únorem roku 2024. Zmíněné airshow se konkrétně zúčastnil pátý prototyp tohoto stroje (B-001F) spolu s letounem C919-100ER (B-919A) společnosti China Eastern Airlines a třemi letouny typu ARJ21-700. Letoun C919-100ER (B-919A) přitom v rámci této akce dne 20. a 21. února vykonal po jedné 20-ti min letové ukázce. Poté, 26. dne toho samého měsíce, se letoun C919-100ER (B-919A) vydal, spolu s jedním letounem typu ARJ21-700, na dvoutýdenní propagační turné po státech východní Asie. Přitom oba zmíněné stroje navštívily Quang Minh a Ho Či Minhovo město ve Vietnamu (dne 26. a 29. února), Vientiane v Laosu (dne 3. března), Phnompenh v Kambodže (dne 5. března), Jakartu v Indonésii (dne 8. března) a Kuala Lumpur v Malajsii (dne 12. března). Do své domoviny se oba zmíněné stroje navrátily dne 13. března 2024. Prvním provozovatelem letounu typu C919 se stala společnost China Eastern Airlines. Zmíněný dopravce si přitom v březnu roku 2021 objednal pět těchto strojů ve verzi s prodlouženým doletem C919-100ER se sedadly pro 164 osob v kabině cestujících, z toho 8 v obchodní a 156 v ekonomické třídě. První z nich se do oblak napoprvé vydal dne 14. května 2022. Zmíněný stroj nesl registraci B-001J, která ale byla předtím, než byl předán zákazníkovi, změněna na B-919A. Svému provozovateli byl letoun C919-100ER (B-919A) slavnostně odevzdán dne 9. prosince 2022, po realizaci série traťových ověřovacích letů v kontinentálním vzdušném prostoru ČLR. K této příležitosti byl zmíněný stroj opatřen speciálním „kabátem“ s čínskou pečetí a nápisem „The World’s First C919“ na trupu. Provozovatel přitom s letounem C919-100ER (B-919A) nejprve podnikl několik ověřovacích letů na vybraných krátkých tratích. Provozní zkoušky tohoto stroje se přitom rozeběhly v lednu roku 2023. Mezi 20. a 28. dnem toho samého měsíce se ale nelétalo kuli oslavám lunárního nového roku. Krátce nato, v únoru, navíc provozní zkoušky letounu C919-100ER (B-919A) pozastavila porucha obraceče tahu motoru, a to až do 7. května toho samého roku. Z tohoto důvodu se letoun C919-100ER (B-919A) ke svému prvnímu letu na pravidelné lince, Shanghai – Peking, vydal až dne 28. května 2023. Na jeho palubě se přitom tehdy nacházelo 128 cestujících. Den nato zmíněný stroj podnikl zpáteční linkový let na trase Shanghai – Chengdu. Tím byl zahájen rutinní linkový provoz letounu C919-100ER (B-919A). Zbylé čtyři letouny typu C919-100ER z objednávky z března roku 2021 (B-919C, B-919D, B-919E a B-919F) byly zalétány dne 8. května 2023, 9. září 2023, 21. listopadu 2023 a 30. prosince 2023 a společnosti China Eastern Airlines předány dne 14. července 2023, 9. prosince 2023, 2. ledna 2024 a 2. března 2024. Mezitím prvních pět letounů typu C919-100ER společnosti China Eastern Airlines vykonalo 2 181 linkových letů, přičemž nalétalo 6 090 h a přepravilo cca 300 000 pasažérů. Dne 1. června 2024 jeden z letounů typu C919-100ER společnosti China Eastern Airlines podnikl první let na mezinárodní lince. Konkrétně se jednalo o linku Shanghai – Hong Kong. Dne 28. srpna 2024 převzaly svůj první letoun typu C919-100 též společnosti Air China a China Southern Airlines. Mezitím, dne 5. června toho samého roku, jeden letoun typu C919, spolu s jedním letounem typu ARJ21-700, vykonal první demonstrační let na směs kerosinu Jet A-1 a biopaliva (v poměru cca 60:40), zvanou SAF (sustainable aviation fuel). K zmíněnému zkušebnímu letu, který byl hodnocen jako úspěšný a trval více než jednu hodinu, se přitom oba výše uvedené letouny vydaly z letišť Shanghai-Pudong a Dongyiong. Biosložka paliva, které bylo použito k jejich pohonu, byla vyrobena z odpadního oleje z fritéz technologií vyvinutou čínskou společností Sinopec. Přitom se předpokládá, že náhrada klasických leteckých paliv SAF povede k redukci emisí CO₂ až o 80 %. Do dnešních dnů bylo čínským dopravcům předáno celkem 12 letounů typu C919, z toho 2 společnosti Air China (oba v roce 2024), 8 společnosti China Eastern Airlines (1 v roce 2022, 3 v roce 2023 a 4 v roce 2024) a 2 společnosti China Southern Airlines (oba v roce 2024). Prvním zahraničním provozovatelem letounu typu C919 by se mohla stát brunejská společnost GallopAir, která je ale v čínském vlastnictví. Dne 15. září 2023, na 20. ročníku výstavy China-ASEAN Expo, která se konala v Nanning, přitom zmíněná společnost podepsala předběžnou objednávku na 15 letounů typu C919 a 15 letounů typu ARJ-21 za 2 bilióny USD. Vývozu těchto strojů do zahraničí nicméně zatím ještě brání absence příslušných certifikátů. Nejprve by přitom letoun typu C919 měl být certifikován u EASA (European Union Aviation Safety Agency). Výrobce zmíněného stroje přitom žádost o vystavení certifikátu této evropské agentuře zaslal již v dubnu roku 2016. S přihlédnutím na průtahy v certifikačních zkouškách dle čínské normy CCAR-25 ale žádost o certifikaci dle evropské normy krátce nato stáhl a opět zastal až dne 4. ledna 2024. Výhledově se počítá též s certifikací dle americké normy FAR-25. Do roku 2026 by mělo být roční výrobní tempo letounů typu C919 navýšeno na 36 strojů. Od roku 2029 by měl být závod konsorcia COMAC schopen stavět až 64 letounů typu C919 ročně. Letoun typu C919 je výrobcem zatím nabízen jen ve dvou verzích. Kromě verze základní C919-100, která má dolet 4 075 km, se jedná o verzi C919-100ER s prodlouženým doletem na 5 555 km. Od 17. prosince 2023 je navíc ve spolupráci se společností Tibet Airlines vyvíjena zkrácená modifikace tohoto stroje, která je uzpůsobena k provozu z letišť nacházejících se ve velkých nadmořských výškách. Přitom se jedná zejména letiště na území Tibetu. Zmíněný model má mít přepravní kapacitu 140 až 160 osob a celou řadu úprav, včetně zesíleného podvozku. Dopravce Tibet Airlines přitom jeví zájem o 40 „zkrácených“ C919. Výhledově se počítá s dalšími verzemi letounu typu C919, včetně verze prodloužené se zvýšenou přepravní kapacitou, salónní verze určené k dopravě VIP osob, nákladní verze a „speciální“ verze s blíže neuvedeným určením. V roce 2010 výrobce registroval objednávky na 55 letounů typu C919 od šesti zájemců. Den záletu prvního sériového stroje již mělo konsorcium COMAC uzavřené objednávky na 815 letounů typu C919 s 28-ti čínskými leteckými dopravci a leasingovými společnostmi. Do září roku 2023 počet objednaných letounů tohoto typu vzrostl na 1 061 exemplářů.

Verze:

C919-100 – základní výrobní modifikace letounu typu C919. Tento model má dolet 4 075 km v konfiguraci s max. užitečným zatížením. Pro letoun typu C919-100 jsou nabízena dvě varianty kabiny cestujících, a to dvoutřídní varianta se sedadly pro 156 osob, z toho 12 v obchodní třídě a 144 v ekonomické třídě, a celoekonomická varianta pro 192 osob.

C919-100ER – modifikace letounu typu C919-100 s prodlouženým doletem. Tento model má dolet 5 555 km v konfiguraci s max. užitečným zatížením. První sériový exemplář letounu typu C919-100ER se do oblak napoprvé vydal dne 14. května 2022.

Vyrobeno:  šest letových prototypů, dva neletové prototypy pro statické a únavové zkoušky a 12 sériových strojů

Uživatelé:  ČLR (Air China, China Eastern Airlines a China Southern Airlines)

C919-100

Posádka:   dva piloti

Pohon:      dva dvouproudové motory typu CFM International LEP 1C francouzsko-americké konstrukce s max. tahem po 12 700 až 13 600 kp

Radar:       povětrnostní radiolokátor, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:   156 (12 v obchodní třídě + 144 v ekonomické třídě) nebo 192 (v ekonomické třídě) osob; max. užitečné zatížení tohoto stroje činí 20 400 kg

C919-100ER

Posádka:    dva piloti

Pohon:       dva dvouproudové motory typu CFM International LEP 1C francouzsko-americké konstrukce s max. tahem po 12 700 až 13 600 kp

Radar:        povětrnostní radiolokátor, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:   164 osob (8 v obchodní třídě + 156 v ekonomické třídě); max. užitečné zatížení tohoto stroje činí 20 400 kg

Poslední úpravy provedeny dne: 6.11.2024