COMAC C919

Typ:  středně těžký dopravní letoun

Určení:  přeprava osob na krátkých a středních tratích

Historie: V květnu roku 2008 se čínské konsorcium COMAC  (Commercial Aircraft Corporation of China) pustilo do prací na projektu dvoumotorového proudového dopravního letounu pro krátké a středně dlouhé tratě s přepravní kapacitou 156 až 174 osob. Zmíněný letoun vešel ve známost pod označením C919 a již od počátku byl zamýšlen jako domácí alternativa za evropské letouny řady Airbus A320, americké letouny řady Boeing 737 a vyvíjené ruské letouny řady MS-21. Při návrhu tohoto stroje byl kladen důraz zejména na vysokou provozní spolehlivost, vysokou provozní bezpečnost, vysokou provozní ekonomičnost, šetrnost k životnímu prostředí a vysoký cestovní komfort. Z tohoto důvodu v konstrukci draku letounu typu C919 našly uplatnění zejména tradiční konstrukční materiály. Moderní kompozitní materiály se na hmotnosti draku tohoto stroje podílejí pouze z cca 20-ti %. Kuli zajištění vyšší atraktivity na mezinárodním trhu konstrukční tým konsorcia COMAC letoun typu C919 opatřil mimo jiné též vyšší a širší kabinou v porovnání s konkurenčními letouny západní provenience. Díky tomu mohl do jejího interiéru umístit objemnější stropní police na příruční zavazadla a v neposlední řadě též nová trojsedadla s identickou šířkou všech sedadel. Naproti tomu u západních konkurentů tohoto stroje bývá prostřední sedadlo vždy užší než ty krajní. Široké veřejnosti byl projekt letounu typu C919 poprvé prezentován, ve formě zmenšeného modelu, na výstavě Asian Aerospace 2009, která se konala v září roku 2009 v Hongkongu. Na Airshow China 2010, pořádané v listopadu roku 2010 v Zhuhai, byla již k vidění 17 m dlouhá maketa kabiny cestujících zhotovená v měřítku 1:1. Stavba prvního prototypu letounu typu C919 započala dnem 1. září 2009, a to kompletací příďové sekce trupu. Finální montáž tohoto stroje přitom dostal na starost hlavní závod konsorcia COMAC, který se nachází v Shanghai. Jeho roční výrobní tempo by přitom mělo již v roce 2020 činit 150 letounů typu C919 a 50 letounů typu ARJ21. Dodávky jednotlivých konstrukčních celků draku letounu typu C919 byla svěřena celkem pěti tuzemských společnostem, a to SAC (Shenyang Aircraft Corporation) ze Shenyangu (ocasní plochy a ocasní část trupu se zadní přetlakovou přepážkou), CHAIG (Chengdu Aircraft Industry Group) z Chengdu (příďová sekce trupu), HAIG (Hongdu Aircraft Industry Group) z Nanchangu (střední sekce trupu v oblasti před a za křídlem), XAC (Xian Aircraft Company) z Xianu (střední sekce trupu a jednotlivé komponenty křídla, včetně ovládacích ploch) a Zhejiang Xizi Aviation Industry Corp (přístupové dveře a dvířka APU a RAT). Na produkci letounu typu C919 se ale podílí též pět firem z USA a dvě francouzské firmy. Zatímco Američané mají v rámci programu C919 na starosti výrobu a dodávku APU, jednotlivých komponent elektrického, palivového a hydraulického systému, elektro-impulsního systému řízení (FBW) a kol, pneumatik a brzd podvozku, francouzské firmy zajišťují výrobu integrovaného systému vnitřního prostředí. Finální montáž prvního letového prototypu letounu typu C919 (B-001A) oficiálně započala dnem 19. září 2014. Jako první do Shanghaie dorazila, dne 24. srpna, střední sekce trupu v oblasti před křídlem. Tomu dne 11. září následovala dodávka střední části trupu se střední částí křídla. Dne 17. září závod ze Shanghaie převzal též střední část trupu v oblasti za křídlem. Příďová sekce s pilotní kabinou sem dorazila dne 15. října. Tomu dne 3. listopadu následovala dodávka ocasní partie trupu. Krátce nato, 24. dne toho samého měsíce, závod ze Shanghaie převzal též nosníky křídla. Svůj slavnostní roll-out si prototyp C919 (B-001A) odbyl dne 2. listopadu 2015. Dle tehdejších plánů se měly letové zkoušky tohoto stroje rozeběhnout ještě před koncem toho samého roku. Nakonec se ale prototyp C919 (B-001A) do oblak poprvé vydal až dne 5. května 2017. Úplně původní plány přitom počítaly se započetím letových zkoušek v květnu roku 2014 a uvedením do řadového provozu v roce 2017. Na podruhé se prototyp C919 (B-001A) od vzletové dráhy odlepil dne 28. září 2017, tedy po celých pěti měsících stání. Dne 17. prosince toho samého roku se rozeběhly letové zkoušky prototypu druhého (B-001S). Dne 6. října 2018 si svůj roll-out odbyl prototyp třetí (B-001D). Do oblak se tento stroj poprvé vydal dne 28. prosince toho samého roku. Dne 1. srpna 2019 vykonal svůj první let též prototyp čtvrtý (B-001E). Pátý prototyp letounu typu C919 (B-001F) se do oblak poprvé vydal dne 24. října 2019. Dne 27. prosince toho samého roku se realizací svého prvního letu do zkušebního programu zapojil, poslední, šestý prototyp (B-001G). Certifikační zkoušky letounu typu C919 byly završeny dne 3. července 2022, se zpožděním proti původním plánům. Typový certifikát dle čínské normy CCAR-25, která je ekvivalentem americké normy FAR-25, byl přitom tomuto stroji vystaven dne 29. září toho samého roku. Svůj zahraniční debut si letoun typu C919 odbyl na Singapore Airshow 2024, která se konala mezi 20. a 25. únorem roku 2024. Zmíněné airshow se konkrétně zúčastnil pátý prototyp tohoto stroje (B-001F), spolu s jedním letounem typu ARJ21-700. Poté, 26. dne toho samého měsíce, byly oba zmíněné letouny přelétnuty na vietnamském mezinárodním letišti Van Don, za účelem další prezentace. Mezitím, dne 14. května 2022, se do oblak napoprvé vydal první sériový exemplář letounu typu C919 (v.č. 10107 / B-001J). Zmíněný stroj byl dokončen v konfiguraci se sedadly pro 164 cestujících (8 v obchodní a 156 v ekonomické třídě) a svému provozovateli v podobě společnosti One-Two-Three Airlines, dceřiné společnosti dopravce China Eastern Airlines, byl slavnostně předán dne 9. prosince 2022. Předtím ale obdržel novou registraci B-919A. Ke svému prvnímu linkovému letu se letoun C919 (B-919A) vydal dne 28. května 2023, a to na lince Shanghai – Peking. Zmíněná společnost si přitom v březnu roku 2021 objednala pět těchto strojů. Předání posledního z nich (B-919F) bylo uskutečněno dne 2. března 2024. Do budoucna však China Eastern Airlines počítá až s 28-ti letouny typu C919. Do roku 2026 by mělo být roční výrobní tempo letounů typu C919 navýšeno na 36 strojů. Od roku 2029 by měl být závod COMAC schopen stavět až 64 letounů typu C919 ročně. Pohon letounů typu C919 z prvních výrobních sérií budou obstarávat importované pohonné jednotky typu CFM International LEP 1C francouzsko-americké konstrukce. U pozdějších sériových strojů se ale počítá s pohonnými jednotkami typu CJ-1000A domácí výroby. Zmíněný motor by přitom měl být certifikován v roce 2022. Základní model bude vyráběn ve dvou základních provedeních, a to standardním provedení s doletem 4 075 km (model C919) a provedení s prodlouženým doletem na 5 550 km (model C919ER). Do budoucna se ale počítá též se „zkrácenou“ verzí s přepravní kapacitou 140 osob, „prodlouženou“ verzí s přepravní kapacitou 210 osob, VIP verzí, nákladní verzí a několika speciálními verzemi. Ke dni záletu prvního sériového stroje výrobce zaregistroval objednávky na 815 letounů typu C919 od 28-ti čínských leteckých dopravců a leasingových společností. Prvním zahraničním provozovatelem letounu typu C919 se stane brunejská společnost Gallop Air. Dne 15. září 2023, na 20. ročníku výstavy China-ASEAN Expo, která se konala v Nanning, zmíněná společnost podepsala předběžnou objednávku na 15 letounů typu ARJ-21 a 15 letounů typu C919 za 2 bilióny USD.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  šest prototypů a pět sériových strojů

Uživatelé:  ČLR (China Eastern Airlines)

Posádka:    dva piloti

Pohon:        dva dvouproudové motory typu CFM International LEP 1C francouzsko-americké konstrukce s max. tahem po 12 700 až 13 600 kp

Radar:         povětrnostní radiolokátor, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:    156 (12 + 144 ve dvou třídách), 168 (v celoekonomickém provedením) nebo 174 (v celoekonomickém provedením) osob (max. užitečné zatížení tohoto stroje činí 20 000 kg)

* ve standardním provedení, resp. 78 900 kg v provedení s prodlouženým doletem

** ve standardním provedení, resp. 5 550 km v provedení s prodlouženým doletem

Poslední úpravy provedeny dne: 6.3.2024