Shaanxi Y-9 (‘Claw’)

Typ:  středně těžký taktický transportní letoun

Určení:  doprava nákladu a vojáků do blízkosti fronty, přeprava a shoz výsadku, shoz nákladu na padácích a odsun raněných

Historie:  Do prací na perspektivním nástupci čtyřmotorového turbovrtulového transportního letounu typu Y-8 (Cub), který není ničím jiným, než mírně upravenou kopií sovětského letounu typu An-12BP (Cub), se společnost SAC (Shaanxi Aircraft Corporation) ze Shaanxi konsorcia AVIC II (Aviation Industry Corporation of China II) pustila v roce 2001. Zmíněný stroj přitom neměl z hlediska výkonnostních charakteristik a provozních možností nikterak zaostávat za nejmodernější a nejvýkonnější modifikací slavného amerického Herculesu v podobě modelu C-130J Super Hercules. V některých charakteristikách jej měl dokonce mírně překonávat. Protože z konstrukčního hlediska mělo jít o vývojový derivát letounu typu Y-8, zpočátku byl znám jako Y-8F-800. Široká veřejnost se mohla s projektem letounu Y-8F-800 poprvé seznámit v listopadu roku 2002 na Airshow China 2002. Zde byl přitom tento model prezentován pod označením Y-8-X. Protože v průběhu vývoje z modelu Y-8-X (Y-8F-800) vzešel letoun kvalitativně nové konstrukce s výrazně modifikovaným trupem s novou ocasní partií, modifikovaným podvozkem, novým křídlem a novými ocasními plochami, později tento nástupce letounů řady Y-8 (Cub) obdržel nové typové označení Y-9. Přestože letoun typu Y-9 (Claw) původně počítal též s novými motory západní provenience, nakonec se musel spokojit s motory typu WJ-6C domácí výroby. Projekt letounu typu Y-9 (Claw) v této konečné podobě byl přitom široké veřejnosti poprvé prezentován v září 2005 na výstavě Aviation Expo, která se konala v Pekingu. Oficiálně byl celý program Y-9 (Claw) zahájen v říjnu roku 2002. Kompletace prvního prototypu započala rok nato, a to sestavením ocasní a příďové sekce trupu. V roce 2007 byly ale veškeré práce na téma Y-9 (Claw) až do konce roku 2008 pozastaveny. Důvodem toho byly omezené kapacity závodu ze Shaanxi. Zmíněný podnik totiž musel přednostně splnit zakázku na specializované letouny řady GaoXin, které vycházely z letounu typu Y-8 (Cub), a transportní letouny typu Y-8C (Cub). Z tohoto důvodu se prototyp letounu typu Y-9 (Claw) nakonec od vzletové dráhy poprvé odlepil až dne 5. listopadu 2010. Nejméně jeden další exemplář tohoto stroje (rudá 741) byl testován institutem CFTE (China Flight Test Estabilishment) z Yanliangu. Součástí výzbroje PLAAF se letoun typu Y-9 (Claw) stal v roce 2012. Prvním provozovatelem tohoto stroje z řadových útvarů PLAAF se stal 10. letecký pluk 4. transportní letecké divize. Později se letoun typu Y-9 (Claw) stal též součástí letadlového parku 5. transportní a SAR brigády. Poprvé byl přitom tento stroj u zmíněné brigády zaregistrován v květnu roku 2019. Do dnešních dnů PLAAF převzalo okolo 30-ti těchto strojů v základní transportní verzi. Další letouny typu Y-9 (Claw) byly PLAAF (a PLANAF) dodány ve speciálních verzích z řady GaoXin. V prosinci roku 2016 byl transportní letoun typu Y-9 (Claw) zařazen též do výzbroje Armádního letectva. Svůj veřejný debut si tento stroj odbyl na Airshow China 2014, která se konala v listopadu roku 2014 v Zhuhai. V listopadu 2016, na Airshow China 2016, byla zase poprvé prezentována jeho exportní verze, a to v podobě zmenšeného modelu. O exportní Y-9 (Claw), který vešel ve známost jako Y-9E, již údajně projevily zájem vzdušné síly Thajska a Myanmaru. Vzhledem k tomu, že společnost SAC v současnosti pracuje na projektu kvalitativně nového čtyřmotorového taktického transportního letounu v podobě typu Y-30, produkce letounu typu Y-9 (Claw) bude nakonec zřejmě velmi omezená.

Verze:

Y-9 (Claw) – základní sériově vyráběná modifikace letounu typu Y-9 (Claw) zastávající poslání taktického transportního stroje. První prototyp tohoto modelu se do oblak poprvé vydal dne 5. listopadu 2010. Od roku 2012 do dnešních dnů bylo PLAAF předáno okolo 30-ti sériových Y-9 (Claw).

Y-9W/KJ-500 (GaoXin 9) – speciální modifikace letounu typu Y-9 (Claw) zastávající roli vzdušného stanoviště včasné výstrahy (AWACS). Oba prototypy tohoto nástupce letounu typu Y-8W/KJ-200 (Moth) byly postaveny před koncem roku 2013. Speciál typu Y-9W (KJ-500) se stal součástí výzbroje PLAAF i PLANAF. Od konce roku 2014 do dnešních dnů bylo PLAAF a PLANAF předáno nejméně 34 těchto speciálů. viz. samostatný text

Y-9XZ (GaoXin 10) – speciální modifikace letounu typu Y-9 (Claw) určená pro vedení psychologické války. Tento nástupce speciálu typu Y-8XZ (GaoXin 7) se ve výzbroji PLAAF údajně nachází od poloviny roku 2014. viz. samostatný text

Y-9G (Mist) / GaoXin 11 – speciální modifikace letounu typu Y-9 (Claw) určená pro vedení radioelektronického boje (REB). Existence tohoto nástupce speciálu typu Y-8G (Mouse) je známa od dubna roku 2014. V současnosti se na inventáři PLAAF nacházejí nejméně čtyři speciály typu Y-9G. viz. samostatný text

Y-9A (Claw) – modifikace letounu typu Y-9 (Claw) pro Armádní letectvo. Součástí letadlového parku Armádního letectva se staly dva tyto letouny (55411 a 55412). Od letounů typu Y-9 (Claw) ze stavu PLAAF lze přitom zmíněné stroje rozpoznat díky absenci antén výstražného RL systému nacházejících se na bocích špice trupu a koncového trupového vřetenovitého krytu. Armádní letectvo letouny Y-9A (55411) a Y-9A (55412) převzalo dne 22. prosince 2016 a 15. prosince 2017. Na počátku roku 2020 byly ale oba zmíněné stroje převedeny k 5. transportní a SAR brigádě PLAAF.

Y-9Z (GaoXin 12) – speciální modifikace letounu typu Y-9 (Claw) neznámého určení. Prototyp tohoto modelu, který podle slouží k provádění radiotechnického průzkumu (ELINT) a radiolokačního průzkumu (SAR), rušení komunikačních systémů a vedení psychologické války (PSYOP), byl poprvé identifikován v listopadu roku 2017. viz. samostatný text

Y-9LG (GaoXin 13) – speciální modifikace letounu typu Y-9 (Claw) určená pro vedení radioelektronického boje (REB). Tento speciál byl poprvé identifikován v prosinci roku 2017. V barvách PLAAF byl speciál typu Y-9LG poprvé spatřen v lednu roku 2023. viz. samostatný text

Y-9YL? (Claw) – sanitní modifikace letounu typu Y-9 (Claw). Tento model byl poprvé identifikován v prosinci roku 2018. Od výchozího transportního modelu jej lze přitom snadno rozpoznat díky kresbám červených křížů v bílém kruhu na bocích přední části trupu, v oblasti za pilotní kabinou, a v neposlední řadě též díky absenci kulovité věžičky elektro-optického pozorovacího systému nacházející se pod špicí trupu. V současnosti se ve výzbroji PLAAF nachází nejméně jeden exemplář tohoto sanitního speciálu (rudá 10250 a 10256). Široké veřejnosti byl letoun typu Y-9YL poprvé prezentován na vojenské přehlídce, která se konala dne 1. října 2019 k příležitosti oslav 70. výročí založení ČLR.

Y-9H? (Claw) – modifikace letounu typu Y-9 (Claw) pro PLANAF. Tento model byl poprvé identifikován v červnu roku 2020. Z reportáže jedné čínské TV stanice z prosince roku 2021 bylo patrné, že se tehdy již na inventáři PLANAF nacházely nejméně tři tyto stroje (včetně letounů s černými trupovými čísly 60 až 62). V současnosti jsou letouny typu Y-9H provozovány nejméně dvěma útvary PLANAF, a to útvarem s domovskou základnou Liangxiangzhen a útvarem s domovskou základnou Xingtai/Shahe, který náleží pod Námořní universitu.

Y-9T (GaoXin 15) – speciální modifikace letounu typu Y-9 (Claw) zastávající roli vzdušného komunikačního centra. Tento model slouží k retranslaci přenosu rádiové a satelitní komunikace mezi pozemním střediskem strategického velení a ponořenými strategickými ponorkovými nosiči balistických řízených střel. viz. samostatný text

Y-9Q/KQ-200A (Milt) / GaoXin 14 – speciální modifikace letounu typu Y-9 (Claw) pro protiponorkový boj (ASW). Letové zkoušky prvního ze čtyř prototypů tohoto nástupce protiponorkového speciálu typu Y-8Q/KQ-200 (March) se údajně rozeběhly v listopadu roku 2020. Ve výzbroji PLANAF se protiponorkový speciál typu Y-9Q (Milt) nachází od roku 2023. viz. samostatný text

Y-9? (GaoXin 16) – speciální modifikace letounu typu Y-9 (Claw) neznámého určení. Z jediné dostupné fotografie speciálu typu GaoXin 15, která pochází z února roku 2022, je patrné, že tento model má mohutnější příďový dielektrický kryt, nástavec pro doplňování paliva za letu po pravoboku špice trupu, dva tandemově uspořádané páry krytů antén na bocích zadní partie trupu, v oblasti za křídlem, zdvojenou kýlovku pod ocasní částí trupu a odlišně tvarovaný koncový trupový kryt s větší délkou a více kónickým profilem.

Vyrobeno:  nejméně jeden prototyp a cca 30 sériových exemplářů modelu Y-9, nejméně 36 exemplářů modelu Y-9W (KJ-500), nejméně 2 exempláře modelu Y-9XZ, nejméně 4 exempláře modelu Y-9G, nejméně 2 exempláře modelu Y-9A, nejméně 2 exempláře modelu Y-9Z, nejméně 1 prototyp a nejméně jeden sériový exemplář modelu Y-9LG, nejméně 2 exempláře modelu Y-9YL?, nejméně 3 exempláře modelu Y-9H?, nejméně 1 exemplář modelu Y-9T, nejméně 4 prototypy a nejméně 2 sériové exempláře modelu Y-9Q a nejméně 1 exemplář modelu GaoXin 16

Uživatelé:  pouze ČLR

 

Y-9

 

Posádka:    tři až čtyři osoby

Pohon:       čtyři turbovrtulové motory typu Zhuzhou WJ-6C (vývojová modifikace sovětského typu Al-20K) s max. výkonem po 5 100 hp

Radar:        povětrnostní radiolokátor neznámého typu, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:   106 vojáků, 132 plně vyzbrojených výsadkářů, 76 ležících raněných nebo náklad do celkové hmotnosti 25 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny s rozměry 16,20 m x 3,20 m x 2,35 m

Výzbroj:     žádná

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: cca 40 m
Délka:   cca 36 m
Výška: cca 11,3 m
Prázdná hmotnost: 39 000 kg
Max. vzletová hmotnost: 77 000 kg
Max. rychlost: cca 650 km/h
Praktický dostup:   10 400 m
Max. dolet:    7 800 km

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 15.1.2023