Xian Y-7H (‘Curl’) / Y-14-100

 

Typ:  lehký taktický transportní letoun; bez licence vyráběná kopie sovětského letounu typu Antonov An-26 (Curl A)

Určení:  doprava nákladu a vojáků do blízkosti fronty, přeprava a shoz výsadku, nákladu a bojové techniky na padácích, odsun raněných a působení v roli pomocného bombardéru

Historie:  Ve druhé polovině 80. let se závod z Xianu pustil do prací na bezlicenční kopii lehkého taktického transportního letounu typu An-26 (Curl A), který není ničím jiným, než vývojovým derivátem dvoumotorového turbovrtulového regionálního letounu typu An-24RT (Coke). Zpočátku byl „čínský“ An-26 (Curl A) znám jako Y-14-100. S přihlédnutím na konstrukční příbuznost s typem Y-7 (Coke), který je bezlicenční kopií letounu typu An-24B (Coke) vyráběnou, od roku 1981, tím samým podnikem, byl tento stroj později přeznačen na Y-7H. Vzorem pro letoun typu Y-7H (Curl A) se staly letouny typu An-26 (Curl A), které Číňané údajně získali přímo od Sovětů na počátku 70. let. První prototyp letounu typu Y-7H (Curl A) se od vzletové dráhy poprvé odlepil na konci roku 1988. Dne 24. března 1992 se rozeběhly též letové zkoušky jediného prototypu civilní modifikace tohoto stroje, která vešla ve známost jako Y-7H-500. Zatímco domácí certifikát o letové způsobilosti v civilním provozu letoun typu Y-7H-500 obdržel dne 30. prosince 1993, pro sériovou výrobu byl tento stroj certifikován dne 15. června 1994. Protože PLAAF díky dostupnosti těžšího a výkonnějšího čtyřmotorového taktického transportního letounu typu Y-8 (Cub), který byl zase modifikovanou kopií letounu typu An-12BP (Cub), o letoun typu Y-7H (Curl A) nejevilo žádný zájem, brány závodu z Xianu nakonec do ledna roku 1995 opustily jen tři tyto stroje. Třetí exemplář letounu typu Y-7H (Curl A) navíc vznikl v exportní verzi, která nesla označení Y-7H-300. Provozovatelem zmíněného stroje se přitom stala, v roce 1997, Mauretánie. Druhý exemplář letounu typu Y-7H (Curl A) je zase využíván, od roku 1999, PLAAF k ovlivňování počasí.

Verze:

Y-7H (Y-14-100) – základní modifikace letounu typu Y-7H (Curl A) zastávající roli taktického transportního stroje. Tento model vznikl v počtu dvou exemplářů. Ten druhý je přitom od roku 1999 využíván PLAAF k ovlivňování počasí. Od prototypu prvního lze tento stroj snadno rozpoznat díky instalaci polokapkovitého krytu na břichu střední části trupu a dvou nevelkých doutníkovitých kontejnerů na jednom ze dvou párů trupových pumových závěsníků.

Y-7H-500 – civilní nákladní modifikace letounu typu Y-7H (Curl A). Prototyp tohoto modelu vznikl zřejmě konverzí prvního prototypu letounu typu Y-7H (Curl A) a do oblak se poprvé vydal dne 24. března 1992.

Y-7H-300 – exportní modifikace letounu typu Y-7H (Curl A). Jediný exemplář tohoto modelu byl zároveň třetím a posledním prototypem letounu typu Y-7H (Curl A) v celkovém pořadí. Jeho provozovatelem se stala, v roce 1997, Mauretánie.

Vyrobeno:  tři prototypy

Uživatelé:  ČLR a Mauretánie (model Y-7H-300)

 

Y-7H

 

Posádka:    tři osoby

Pohon:       dva turbovrtulové motory typu Dogan WJ-5E (vývojová modifikace sovětského motoru typu Al-24VT) s max. výkonem po 3 050 hp a jeden pomocný proudový motor typu RY19A-300 (kopie sovětského motoru typu RU-19A-300) s max. tahem 900 kp

Radar:         povětrnostní radiolokátor neznámého typu, instalovaný uvnitř špice trupu

Kapacita:    38 vojáků, 24 nosítek s raněnými nebo náklad do celkové hmotnosti 5 500 kg, přepravovaný uvnitř nákladové kabiny, nebo náklad do celkové hmotnosti 2 000 kg, přepravovaný v podkřídlových podvěsných kontejnerech

Výzbroj:      neřízené pumy, přepravované na dvou párech demontovatelných tandemově uspořádaných závěsníků uchycených k okrajům břicha střední části trupu

 

 

TTD:     
Rozpětí křídla: 29,20 m 
Délka:   23,80 m
Výška: 8,59 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 24 230 kg
Max. rychlost: 540 km/h
Praktický dostup:   7 500 m
Max. dolet:    ?

 

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 3.8.2012