Jednomotorový pístový cvičný a sportovní akrobatický letoun typu AK-3 z dílny konstrukční kanceláře (KB) A. Kemenova z Ruzy (Moskevská oblast), která byla založena v roce 2020, je koncipován jako replika legendárního druhoválečného stíhacího letounu typu Jak-3 z dílny OKB A.S. Jakovleva. Na rozdíl od stíhacího Jaku-3 má ale dvoumístný tandemově uspořádaný kokpit, a nikoliv kokpit jednomístný. Dvoumístný kokpit letounu typu AK-3 je přitom opatřen protáhlým jednodílným výklopným, směrem doprava, překrytem. Díky dvoumístnému kokpitu a zdvojenému řízení tento stroj může sloužit nejen k letecké akrobacii, ale též k základnímu výcviku pilotů. Případným zájemcům bude ale nabízen též ve verzi jednomístné. Kromě toho v konstrukci letounu typu AK-3 našly široké uplatnění moderní lehké kompozitní konstrukční materiály a moderní výrobní technologie. Díky tomu vzletová hmotnost tohoto stroje činí pouhých 1 300 kg. Zmíněný stroj je ale opatřen též moderní avionikou. Při vývoji letounu typu AK-3 byl navíc kladen velký důraz na vysokou provozní bezpečnost. Zmíněný stroj je proto opatřen padákovým záchranným systémem typu KS-100 z dílny společnosti MVEN. Pohon letounu typu AK-3 obstarává modifikovaný osmiválec typu Chevrolet LS-3. Výhledově se ale pro tento stroj počítá s motorem typu APD-500 domácí konstrukce. K vzletu letounu typu AK-3, který má max. rychlost 410 km/h, cestovní rychlost 340 km/h, pádovou rychlost 120 km/h a stoupavost 15,5 m/s, postačuje dráha o délce 406 m, zatímco délka dojezdu tohoto stroje činí 430 m. S letounem typu AK-3 je možné provádět figury vyšší pilotáže v rozmezí -6 g až +8 g. Široké veřejnosti byl ještě nezalétaný prototyp tohoto stroje poprvé prezentován na statické ukázce výstavy Armija 2024, která se konala v srpnu roku 2024 v Kubince. Se zahájením letových zkoušek prototypu letounu typu AK-3 se počítá přelomu srpna a září toho samého roku. Výrobce přitom předpokládá, že letoun typu AK-3 najde uplatnění nejen jako cvičný a sportovní letoun, ale též při leteckých závodech a přehlídkách a v neposlední řadě též při natáčení válečných filmů. Součástí vývojových plánů KB Kemenova je celá řada tzv. „warbirdů“, které mají ztvárňovat sovětské pístové stíhací letouny z 30. a 40. let 20. století. Všechny tyto stroje mají přitom mít, kuli redukci výrobních nákladů a usnadnění výrobního procesu, v maximální míře unifikovanou konstrukci a technologii výroby. Konkrétně trup všech těchto strojů má mít svařovanou kostru příhradové konstrukce a potah z kompozitních panelů, zatímco jejich křídlo má mít celokompozitní konstrukci a má se sestávat z jedné střední části a dvou snímatelných vnějších částí. Unifikovaná konstrukce a shodná výrobní technologie má přitom umožňovat sovětské „warbirdy“ vyrábět i ve zmenšeném měřítku. Kromě replik druhoválečných strojů se ale zmíněná konstrukční kancelář zabývá též vývojem moderně pojatých sportovních speciálů, včetně typu AK-21, který je určen k účasti na tuzemských i světových šampionátech v letecké akrobacii. Produkce letounů z dílny KB Kemenova má přitom probíhat v závodě, který se nachází v obci Tučkovo, nedaleko Ruzy. Součástí zmíněného závodu, který má vlastní technologickou základnu k výrobě kompozitních dílů, jejíž součástí je i impregnační stroj vlastní konstrukce, je přitom výrobní hala o ploše 2 000 m² a administrativní prostory.

Verze:  žádné

Vyrobeno:  jeden prototyp

Uživatelé:  žádní

Posádka:    pilot/žák a pilot/instruktor

Pohon:       jeden modifikovaný pístový motor typu Chevrolet LS-3                    

Výzbroj:     žádná