CASC CH-92

Víceúčelový bezpilotní vzdušný prostředek středního doletu se sníženou zjistitelností typu CH-92 z dílny společnosti CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation) slouží k dlouhotrvající hlídkové činnosti, monitorování zájmových oblastí, ostraze státních hranic, vyhledávání a sledování pozemních cílů, zjišťování výsledků dělostřelecké palby a v neposlední řadě též k ničení pozemních a hladinových cílů za pomoci přesně naváděné munice. Zmíněný stroj je řešen jako hornoplošník s krátkým vřetenovitým trupem s ostrými „stealth“ okraji, velmi štíhlým lichoběžníkovým křídlem s lichoběžníkovými winglety a zdvojenými ocasními plochami. Ocasní plochy UAV typu CH-92 jsou instalovány na koncích štíhlých nosníků, které jsou uchyceny ke spodní ploše křídla a sestávají se ze dvou lichoběžníkových SOP a jedné obdélníkové VOP. VOP přitom navzájem propojuje obě SOP, přibližně v jedné třetině jejich výšky. Pohon tohoto nevelkého stroje obstarává jeden 50 hp pístový dvouválec blíže neuvedeného typu. Zmíněný motor je vestavěn do zádě trupu a roztáčí jednu stavitelnou dvoulistou vrtuli v tlačném uspořádání. Součástí celého systému typu CH-92 je vozidlo s řídícím stanovištěm, přepravní vozidlo a tři UAV. Příprava UAV typu CH-92 k letu od příjezdu na pozici určení by neměla zabrat více než 60 minut. Opětovné svinutí všech komponent celého komplexu typu CH-92 po ukončení mise, resp. od okamžiku přistání, by dle výrobce nemělo trvat déle než 40 minut. UAV typu CH-92 může vzlétat buďto z rampy, která je instalována na korbě automobilu, za využití odhazovatelného raketového motoru na TPL nebo jako klasický letoun. Po ukončení mise tento stroj přistává na lyžovém podvozku za využití padáku. První informace o UAV typu CH-92 byly prezentovány na Airshow China 2012, která se konala v listopadu roku 2012 v Zhuhai. Bližší informace o tomto stroji spolu s jeho vyobrazením byly ale uvolněny až v únoru roku 2013 na výstavě IDEX 2013, konající se v Abu-Dhabi. Tehdy se celý program CH-92 zatím stále ještě nacházel ve fázi letových zkoušek. Prvním a zatím jediným známým provozovatelem UAV typu CH-92 se stalo Srbsko. V roce 2018 si vzdušné síly Srbska objednaly dva komplexy, každý se třemi těmito stroji v ozbrojené verzi, která je známa jako CH-92A a která je kromě dvou křídelních závěsníků opatřena též pevným tříbodovým kolovým podvozkem příďového typu (na místo lyžového). Nákup UAV typu CH-92A představoval přímou reakci na problémy s vývojem obdobně koncipovaného menšího ozbrojeného průzkumného UAV typu Pegaz z dílny bělehradského Vojenského technického institutu (VTI = Vojnotehnički institut) a byl podmíněn technickou asistencí při dokončení vývoje právě tohoto stroje. Součástí zmíněného kontraktu se proto stala též dodávka části komponent pozemní řídící stanice UAV typu Pegaz. Vývoj pozemní řídící stanice pro zmíněný stroj se totiž ukázal být zcela nad síly institutu VTI. V této souvislosti byli v první polovině roku 2019 do ČLR vysláni odborníci institutu VTI na stáž. Krátce nato, na konci června roku 2020, byly do ČLR odeslány též dva prototypy UAV typu Pegaz, aby zde byly dopracovány do sériové podoby. Čínský průmysl přitom pro tento stroj nakonec vyvinul zařízení pozemní řídící stanice, senzorové vybavení, řídicí systémy a software. To vše navíc bylo maximálně unifikováno právě se systémy UAV typu CH-92A. Nákup těchto UAV byl dále podmíněn instalací pozemních komponent obou dvou objednaných komplexů typu CH-92A na korby terénních nákladních automobilů typu FAP 2228 BS/AV 7 t z dílny domácí firmy FAP z Priboje. Zatímco šest těchto vozidel bylo uzpůsobeno k přepravě UAV, další dvě byla přestavěna na pozemní řídící stanice, jedno vozidlo tohoto typu prošlo úpravou na polní dílnu. Součástí dodávek UAV typu CH-92A se ale staly též polní terminály, za jejichž pomoci lze přijímat obraz z elektro-optického pozorovacího systému těchto strojů ze vzdálenosti až 70 km od vozidla s pozemní řídící stanicí. V rámci kontraktu na UAV typu CH-92A byla v neposlední řadě uskutečněna též dodávka 18-ti protizemních řízených střel typu FT-8C, podle všeho 12-ti „ostrých“ a 6-ti cvičných. Vzdušné síly Srbska nicméně plánují navýšit počet těchto střel ve zbraňovém arsenálu na nejméně 60 ks. Jedním z důvodů volby právě UAV typu CH-92A ze strany Srbských vzdušných sil byla skutečnost, že může operovat ve vzdálenosti až 250 km od pozemní řídící stanice, což bylo považováno za dostatečné pro pokrytí příhraničních oblastí Srbska při hlídkových misích. Oba dva objednané komplexy typu CH-92A, každý se třemi UAV, do Srbska, resp. na leteckou základnu Batajnica, dorazily dne 1. července 2020, v útrobách nákladového prostoru dvou transportních letounů typu Il-76 (Candid). Dne 4. července 2020 byly oba zmíněné bezpilotní komplexy typu CH-92A prezentovány, na letecké základně Batajnica, nejvyšším politickým a armádním představitelům Srbska. Krátce nato, v říjnu toho samého roku, se tyto stroje zapojily do cvičení Cooperation 2020. Provozovatelem UAV typu CH-92A se stala 353. průzkumná letka. Zmíněná letka působí ze základny Ladevci, která se nachází ve středním Srbsku a která hostí též letku útočných letounů typu Orao a útočných vrtulníků typu Mi-35M (Hind J) a Gazelle. Později, v roce 2023, nepočetnou flotilu UAV typu CH-92A u 353. průzkumné letky doplnily větší UAV typu CH-95 čínské výroby. Před příchodem strojů CH-92A vzdušné síly Srbska celých 12 let nedisponovaly žádným UAV. Provoz zmíněných UAV v Srbsku, CH-92A a CH-95, podléhá přísnému utajení. Na všech oficiálních fotografiích, které byly zveřejněny Srbským ministerstvem obrany, mají proto UAV typu CH-92A a CH-95 vždy retušována identifikační čísla. Srbské vzdušné síly přitom UAV typu CH-92A provozují pod označením D-80 (D = Dron).

Verze:

CH-92 – první výše popsaná modifikace UAV typu CH-92. Tento model je opatřen lyžovým podvozkem a slouží výhradně k průzkumu.

CH-92A – ozbrojená modifikace UAV typu CH-92 s pevným tříbodovým kolovým podvozkem příďového typu a dvojicí zbraňových závěsníků pod křídlem

 

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Srbsko (model CH-92A)

 

CH-92A

 

Navádění:   rádiové-povelové + inerciální

Pohon:       jeden pístový motor neznámého typu s max. výkonem 50 hp

Vybavení:   elektro-optický pozorovací systém neznámého typu. Instalace otočného kulovitého pouzdra tohoto systému se nachází pod špicí trupu. Součástí elektro-optického pozorovacího systému tohoto stroje je denní TV kamera s dosahem 20 km, IČ kamera s dosahem 13 km a laserový značkovač s dosahem 12 km.

Výzbroj:     podvěsná výzbroje, přepravovaná na dvou podkřídlových závěsnících. Součástí podvěsné výzbroje tohoto stroje se mimo jiné staly protizemní ŘS s poloaktivním laserovým navedením typu FT-8C.

 

 

TTD:  
Rozpětí křídla: 9,00 m
Délka: 4,10 m
Výška: 1,60 m
Prázdná hmotnost: ?
Max. vzletová hmotnost: 380 kg
Max. užitečné zatížení: 75 kg
Max. rychlost: 190 km/h
Cestovní rychlost: 120 - 160 km/h
Praktický dostup: 6 000* m
Operační rádius: 250 km
Vytrvalost: 10 hod

 

 

* obvyklá letová hladina při bojových operacích ale činí 2 000 až 2 500 m

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 7.7.2024