Typ:  pokročilá modifikace středně těžkého transportního-výsadkového vrtulníku typu Mi-8MTV-2 (Hip H)

Určení:  přeprava nákladu a osob, shoz výsadku, odsun raněných a přímá palebná podpora pozemních jednotek

Odlišnosti od modelu Mi-8MTV-2 (Hip H):

- instalace okénka na místo příďového střeliště s pohyblivým 7,62 mm kulometem typu PKT, nacházejícím se přímo nad krytem povětrnostního radaru

- instalace nových postranních nosníků s menším rozpětím, jednodušší konstrukcí a zredukovaným počtem zbraňových závěsníků ze tří párů na dva

- rozšířená škála podvěsné výzbroje o nové typy protizemní munice. Počet variant podvěsů byl proti modelu Mi-8MTV-2 zvýšen z 8 na 24.

 - instalace druhého antikolizního majáku na břichu trupu

- instalace polokapkovitého krytu pátracího světlometu typu FPP-7, který zároveň zastává roli přistávacího reflektoru, na pravém okraji břicha přední části trupu, na úrovni příďového podvozku

- instalace příďové antény identifikačního systému “vlastní-cizí”, která se nachází na střeše pilotní kabiny, pod polokapkovitým nevelkým krytem

- instalace demontovatelného výklopného jeřábu LPG-300 s nosností 300 kg uvnitř nákladového prostoru, přímo za odsuvnými přístupovými dveřmi, které se nacházejí na levoboku trupu (standardní vnější jeřáb typu LPG-150 s nosností 150 kg přitom zůstal zachován)

- rozšířená pancéřová ochrana. Pancéřová ochrana tohoto modelu má celkovou hmotnost 419 kg a před projektily palných zbraní chrání nejen letovou posádku, ale i výsadáře (zezadu). Pancéřové pláty se totiž u tohoto modelu staly též součástí křídel dvoudílných záďových nákladových vrat. Pancéřování ale obdržely též hlavní komponenty hydraulického systému (po vyřazení hydrauliky se totiž vrtulník stává neovladatelným).

- větší rozměry nouzového výstupu vetknutého do pravého křídla nákladových vrat, který zastává též roli záďového střeliště. Díky tomu má střelec větší palebné pole. Součástí záďového střeleckého postu se navíc stal bezpečnostní pás, který zamezuje střelci vypadnout za letu ven.

- modifikované avionické vybavení

Historie:  Vrtulníky typu Mi-8MT (Hip H), Mi-8MTV (Hip H) a Mi-8MTV-2 (Hip H) byly opatřeny, na rozdíl od svého předchůdce v podobě vrtulníku typu Mi-8T (Hip C), širšími postranními nosníky se třemi a nikoliv dvěma páry zbraňových závěsníků. Protože ale „v plné polní“ měly tyto stroje znatelně horší letové charakteristiky a ovladatelnost, k bojovým misím často vyrážely s neobsazeným vnějším párem zbraňových závěsníků. Z tohoto důvodu následující vývojový model z této řady v podobě typu Mi-8MTV-3 (Hip H) obdržel nové postranní nosníky se zjednodušenou konstrukcí a zredukovaným počtem zbraňových závěsníků z šesti na čtyři. Díky jednodušší konstrukci a menšímu rozpětí měly zmíněné nosníky nejen nižší hmotnost, ale i menší čelní aerodynamický odpor. Další úsporu hmotnosti proti modelu Mi-8MTV-2 (Hip H) sebou přinesla náhrada příďového střeliště s pohyblivým 7,62 mm kulometem typu PKT, které se nacházelo přímo nad krytem povětrnostního radaru, okénkem. První prototyp vrtulníku typu Mi-8MTV-3 (Hip H) se do oblak poprvé vydal v březnu roku 1989. Produkce tohoto modelu se rozeběhla v roce 1990.

Verze:  -

Vyrobeno:  ?

Uživatelé:  Rusko

Posádka:    dva piloti a palubní mechanik

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Izotov TV3-117VM s max. výkonem po 1 900 hp, resp. po 2 100 hp v mimořádném krátkodobém režimu

Radar:        povětrnostní radiolokátor typu 8A813S Kontur-10S s mechanicky natáčenou štěrbinovou anténou, instalovaný pod zaobleným krytem vystupujícím ze spodní části „špice“ trupu. Tento typ radaru slouží k navigaci a sledování nebezpečných meteorologických jevů. Nebezpečné meteorologické jevy přitom dokáže detekovat (v automatickém režimu) na vzdálenost 150 km. V případě turbulence jeho detekční dosah (v automatickém režimu) činí 100 km. Zatímco město (o velikosti Velkého Novogrodu) je tento typ radiolokátoru schopen detekovat na vzdálenost 150 až 200 km (při letu ve výšce 7 000 m), hladinové plavidlo o hmotnosti 2 000 t na vzdálenost 50 až 70 km (při letu ve výšce 3 000 m), pobřeží na vzdálenost 250 km (při letu ve výšce 7 000 m).

Kapacita:   30 vojáků, 12 ležících či 17 sedících raněných s jedním zdravotníkem nebo náklad do celkové hmotnosti 4 000 kg, přepravovaný uvnitř nákladového prostoru s rozměry 5,34 m x 2,25 m x 1,80 m, nebo náklad do celkové hmotnosti 4 000 kg, přepravovaný ve vnějším podvěsu

Vybavení:   - zaměřovací: jeden střelecký kolimátor typu PKV (jeho instalace se nachází před sedadlem pilota) a jeden optický bombardovací zaměřovač typu OPB-1R (jeho instalace se nachází na pracovišti druhého pilota)

                   - obranné: identifikační systém „vlastní-cizí“ (po jedné drobné anténě s tvarem trojúhelníku pod nevelkým polokapkovitým krytem, nacházejícím se na střeše pilotní kabiny, a pod ocasním nosníkem, přímo za ocasní ostruhou), IČ rušič typu L166V-11E Ispanka (Hot Brick) (nevelký válcovitý kryt tohoto zařízení se nachází na hřbetu trupu, přímo za kapotou APU typu Al-9V) a šest výmetnic 32-ti klamných IČ/RL cílů ASO-2V-02 (po třech na obou bocích trupu, v oblasti za hlavním podvozkem)

Výzbroj:    podvěsná výzbroj přepravovaná na čtyřech závěsnících, nacházejících se pod odnímatelnými postranními trupovými nosníky z trubkové příhradoviny – raketové bloky typu B-8V20 (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm), střelecké kontejnery typu UPK-23-250 (jeden dvouhlavňový 23 mm kanón typu GŠ-23L se zásobou 250 nábojů), submuniční kontejnery typu KMGU-2 a neřízené pumy do hmotnosti 500 kg. Do nouzového výstupu vetknutého do pravého křídla dvoudílných záďových nákladových vrat tohoto stroje lze nainstalovat palebný post s pohyblivým 7,62 mm kulometem typu PKT.

Poslední úpravy provedeny dne: 8.3.2017