Mil Mi-28NE (‘Havoc B’)  

Typ:  exportní modifikace taktického útočného vrtulníku typu Mi-28N (Havoc B)

Určení:  ničení pozemních cílů v rámci přímé podpory pozemních jednotek, ničení tanků a jiných obrněných vozidel protivníka a ničení vrtulníků a jiných pomalých vzdušných cílů

Historie:  S vývozem bitevního vrtulníku typu Mi-28N (Havoc B) se počítalo již od počátku. Demonstrační prototyp exportní modifikace tohoto stroje, která vešla ve známost pod označením Mi-28NE (Havoc B), vznikl již v roce 2010. Jeho základem se konkrétně stal poslední, sedmý, předsériový exemplář vrtulníku typu Mi-28N (žlutá 38). Prvním vážným zájemcem o vrtulník typu Mi-28NE (Havoc B) se stal Irák. Iráčané si v říjnu roku 2012 závazně objednali celkem 15 těchto strojů. První tři z nich přitom formálně převzali dne 29. srpna 2014. Druhý provozovatelem vrtulníku typu Mi-28NE (Havoc B) v celkovém pořadí se stane Alžír.

Verze:  -

Vyrobeno:  jeden demonstrační prototyp (vznikl konverzí posledního předsériového Mi-28N) a cca 23 sériových strojů (cca 8 pro Alžír a 15 pro Irák)

Uživatelé:

Alžír – Dne 26. prosince 2013 si vzdušné síly Alžíru objednaly celkem 42 vrtulníků typu Mi-28NE (Havoc B) v provedení se zdvojeným řízením a radarem typu N025E. Součástí zmíněného kontraktu se ale stala též objednávka dodávky 6-ti těžkých transportních vrtulníků typu Mi-26T2 a opravy 39-ti středně těžkých transportních vrtulníků typu Mi-8AMTŠ. Existence prvního „alžírského“ Mi-28NE (Havoc B) je známa od 30. září 2015. První dva vrtulníky typu Mi-28NE (Havoc B) do Alžíru dorazily, na palubě velkokapacitního nákladního letounu typu An-124 (Condor A), dne 26. května 2016. V průběhu následujícího měsíce se flotila „alžírských“ vrtulníků typu Mi-28NE (Havoc B) rozrostla o dalších cca šest strojů.

Irák – V říjnu roku 2012 si vzdušné síly Iráku závazně objednali celkem 15 vrtulníků typu Mi-28NE (Havoc B). Součástí zmíněného kontraktu se ale stala též objednávka 28-ti bitevních-výsadkových vrtulníků typu Mi-35M (Hind J). První tři „irácké“ Mi-28NE (Havoc B) brány závodu Rostvertol z Rostova na Donu opustily v létě roku 2014. Jeden z nich se přitom stal součástí statické ukázky při oslavách 75. let existence výrobního závodu Rostvertol, které se konaly dne 1. července 2014. Závodní zkoušky těchto prvních tří sériových exemplářů vrtulníku typu Mi-28NE (Havoc B) se podařilo završit na konci srpna téhož roku. Poté byly částečně demontovány a naloženy do nákladového prostoru velkokapacitního nákladního letounu typu An-124-100. Do Iráku přitom letoun typu An-124-100 se zmíněnými vrtulníky na palubě dorazil dne 28. srpna toho samého roku. Iráčané tyto stroje formálně převzali den nato. Ke svému prvnímu letu na území Iráku se vrtulník typu Mi-28NE (Havoc B) vydal v září roku 2014. Krátce nato se irácké Mi-28NE (Havoc B) zapojily do bojů s islámskými radikály ISIL. Do jejich kokpitů k bojovým misím ale zpočátku usedaly ruské posádky. Dodávka dalších dvou vrtulníků typu Mi-28NE (Havoc B) byla uskutečněna dne 1. února 2015. Tyto dva vrtulníky typu Mi-28NE (Havoc B) přitom již byly, na rozdíl od předchozích tří strojů z dodávky z března roku 2014, vybaveny radiolokátorem typu N025E. Vzhledem k tomu, že všechny vrtulníky typu Mi-28N (Havoc B), které se tehdy nacházely ve výzbroji Ruského VVS, instalaci radaru stále ještě postrádaly, zmíněné stroje se zároveň staly vůbec prvními radarem vybavenými sériovými vrtulníky z řady Mi-28N (Havoc B). Do konce roku 2015 se flotila „iráckých“ Mi-28NE (Havoc B) rozrostla na 11 strojů. Poslední čtyři vrtulníky typu Mi-28NE (Havoc B) z kontraktu z října rok 2012 byly kromě radaru opatřeny též zdvojeným řízením alá Mi-28UB. Kromě toho obdržely tmavě zelený nátěr. Naproti tomu kamuflážní nátěr prvních 11-ti „iráckých“ tvořila nepravidelná pole dvou odstínů pískové barvy. Zatímco první dva z nich do Iráku dorazily dne 28. června 2016, dodávka zbylých dvou Mi-28NE (Havoc B) byla uskutečněna dne 8. července toho samého roku. Všechny vrtulníky typu Mi-28NE (Havoc B) se staly součástí 28. letky bitevních vrtulníků s domovskou základnou Al Kut. Část z nich byla však dislokována na jiných základnách. Původně Irácké vzdušné síly počítaly až se 40-ti vrtulníky typu Mi-28NE (Havoc B). Dle některých zpráv ale nakonec tyto stroje zřejmě odeberou, kuli potížím s rozpočtem zaviněným poklesem ceny ropy, přibližně v polovičním počtu.

 

 

Posádka:    pilot a operátor zbraňových systémů

Pohon:       dva turbohřídelové motory typu Izotov VK-2500-02 s max. výkonem po 2 400 hp, resp. po 2 700 hp v mimořádném 2,5 min režimu

Kapacita:    možnost nouzové přepravy 2 až 3 osob uvnitř nevelkého prostoru, který se nachází v zadní části trupu

Výzbroj:      jedna dálkově ovládaná střelecká věž typu NPPU-28 s jedním pohyblivým dálkově ovládaným 30 mm kanónem typu 2A42 s odměrem ±110°, elevací +13°, depresí -40° a zásobníkem na 250 nábojů, instalovaná na břichu špice trupu, a podvěsná výzbroj do celkové hmotnosti 1 920 kg, přepravovaná na čtyřech podkřídlových závěsnících – osminásobné trubkové raketnice s PTŘS typu PTŘS typu 9M114 (max. 2 ks) protitankového raketového kompletu typu 9K113 Šturm-V (AT-6 Spiral), osminásobné trubkové raketnice s PTŘS typu 9M120/9M220 Ataka (max. 2 ks) protitankového raketového kompletu typu 9K113M Šturm-VM (AT-9 Spiral 2), dvojnásobné trubkové raketnice s PLŘS krátkého dosahu s pasivním IČ navedením typu 9M39 Igla-V (SA-18 Grouse) (max. 2 ks), raketové bloky typu B-8V20 (20 neřízených raket typu S-8 ráže 80 mm) (max. 4 ks) a B-13L1 (5 neřízených raket typu S-13 ráže 122 mm) (max. 4 ks), kanónové kontejnery typu UPK-23-250 (jeden dvojhlavňový 23 mm kanón typu GŠ-23L se zásobou 250 nábojů) (max. 2 ks) a 450 l PTB typu PTB-450 (max. 4 ks)

 

 

TTD:  
Ø nosného rotoru: 17,20 m
Ø ocasního rotoru: 3,84 m
Rozpětí křídla: 4,87 m
Celková délka: 21,16 m
Délka trupu: 16,85 m
Výška: 3,82 m
Prázdná hmotnost: 8 590 kg
Max. vzletová hmotnost: 12 000 kg
Max. rychlost: 324 km/h
Praktický dostup: 5 700 m
Max. dolet bez/s PTB: 460/1 100 km

 

 

Poslední úpravy provedeny dne: 13.7.2016